Možnosti diagnostiky pomocí moderní techniky

ČRo - Plzeň
-
Stanislav JURÍK, moderátor:
Za devět minut půl deváté. Posloucháte Český rozhlas Plzeň a úterní Dobré ráno. Je tady lékařská poradna Českého rozhlasu Plzeň. Dnes na téma možnosti diagnostiky pomocí moderní techniky. Vítám hosta, profesora doktora Jiřího Ferdu, primáře Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice v Plzni. Dobrý den.

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Dobrý den.

Stanislav JURÍK, moderátor:
A pochopitelně otevíráme telefonní linku pro vaše dotazy, můžete volat na číslo 221554222. A také můžete napsat SMS zprávu na 605558888. Základní otázka na vás, na tu jste asi zvyklý, pane profesore, co si pod těmi zobrazovacími metodami máme všechno představit?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak jsou to metody, které produkují obrázky lidského těla, které slouží především k diagnostice onemocnění a slouží také ale někdy i k zacílení léčby, kterou i na naší klinice provádíme pomocí intervenčních metod. To znamená, v podstatě se jedná o lékařský obor, který se zabývá zobrazováním lidského těla.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Kdybyste měl říci nějaké příklady těch zobrazovacích metod, které by to byly?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak nejstarší z těch zobrazovacích metod je prostý rentgenový snímek, který slaví v letošním roce sto dvacáté narozeniny, protože před sto dvaceti lety tuto metodu představil lidstvu zakladatel radiodiagnostiky Vilém Konrád Rentgen, no, ale postupem doby se k nim přidaly i další metody, které jednak využívají také rentgenové záření, jinak jiné způsoby zobrazení. Je to třeba ultrasonografie, výpočetní tomografie, magnetická resonance, a potom některé metody, které spadají ještě do oboru nukleární medicína, to znamená, metody, které využívají podávání radioaktivních látek, zobrazení některých tkání nebo pochodů v lidském těle.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Všechny tyhle metody jsou prováděny v rámci jedné kliniky. Znamená to, že se k vám soustřeďují i pacienti, kteří tato vyšetření potřebují, nejenom tedy v rámci fakultní nemocnice, anebo je to tak, že léčíte jenom pacienty fakultní nemocnice?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Naše klinika disponuje všemi těmito zobrazovacími metodami, jsou k nám koncentrováni pacienti se všemi možnými diagnózami, samozřejmě provádíme i ta "nejobyčejnější vyšetření" při zlomeninách nebo u pacientů, kteří mají třeba zánět plic, ale naopak jsou k nám také posíláni nemocní, někdy i z celé republiky, kteří jsou plánováni k nějaké speciální léčbě a nebo mají speciální diagnózy, neboť naše klinika disponuje i těmi nejšpičkovějšími metodami a jsme schopni provádět tu diagnostiku na nejvyšší světové úrovni.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Disponujete také lůžkovým oddělením?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Lůžkové oddělení nemáme, jsme klinika takzvaného komplementu, to znamená, působíme jako takzvaný servis pro ostatní lékařské obory, které disponují lůžkovými fondy, ale některá naše vyšetření vyžadují hospitalizaci po našem výkonu, jako je třeba angiografie nebo některé intervenční výkony, které se provádějí na angiografii. Pak tito nemocní jsou na lůžku příslušné kliniky, například na chirurgické klinice nebo na onkologické klinice a z toho lůžka my ten výkon provádíme.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Ty nejčastější choroby nebo diagnózy, které jste schopni u pacientů diagnostikovat, které by to byly, kdybyste je měl vyjmenovat?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak, když to vezmeme statisticky, tak úplně nejčastějšími chorobami jsou poranění pohybového aparátu, to znamená zlomeniny nebo podezření na zlomeninu. A pak na druhé straně jsou to onemocnění srdce a cév, kdy druhou nejčastější vyšetřovací metodou je prostý snímek hrudníku, to znamená, známý rentgen plic. To jsou asi dvě nejčastější skupiny chorob, které k nám zavítají.

Stanislav JURÍK, moderátor:
A když to vezmeme z druhého konce, nejraritnější nebo, řekněme, ta, která je třeba nejnovější, ta metoda, kterou disponujete?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Nejnovější z těch metod je hybridní zobrazení pomocí pozitronové emisní tomografie a magnetické rezonance, což je hybridní zobrazení, kterému říkáme PET MR, je to vlastně spojení výhod magnetické resonance, to znamená velice přesného zobrazení tkání a zobrazení pomocí podané radioaktivní látky, která zobrazuje látkové, látkovou přeměnu v lidském těle nebo naopak látkovou přeměnu v některých tkáních, zejména v nádorových. Je to samozřejmě metoda, která umožňuje diagnostiku velice některých speciálních onemocnění, někdy se hledá třeba nádorové onemocnění neznámého původu, kdy ten nemocný má všechny příznaky, že má v těle nádorové onemocnění a naším úkolem je zjistit, kde se to nádorové onemocnění vyskytuje. Nebo můžeme v některých případech naše metody používat i v diagnostice některých velice vzácných vrozených onemocnění, tam potom může přinést třeba magnetická resonance někdy v kombinaci s tou pozitronovou emisní tomografií důkaz, že ten daný pacient má nějakou vzácnou chorobu, která může být... třeba se vyskytovat v počtu třeba několika jedinců v naší republice.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Budeme se bavit o konkrétních případech, o konkrétních přístrojích a diagnózách. A to s naším dnešním v lékařské poradně, profesorem doktorem Jiřím Ferdou. Můžete se ptát na 221554222, případně poslat SMSku na číslo 605558888.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Primář Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice Plzeň, profesor doktor Jiří Ferda je naším hostem v naší lékařské poradně. Bavíme se o možnostech diagnostiky pomocí moderní techniky na Fakultní nemocnici v Plzni. A možná bychom se teď mohli zastavit u jedné z těch metod, u výpočetní tomografie, neboli u toho CT pověstného. V čem tato metoda spočívá, jak probíhá to vyšetření?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Vlastní metoda je založena opět na rentgenových paprscích, kdy v tom přístroji je uložena rentgenová lampa, která prosvítí lidské tělo a na druhé straně toho portálu, takového prstence, ve kterém je pacient uložen, jsou detektory a otáčením celého toho systému dojde k rovnoměrnému prosvícení lidského těla rentgenovými paprsky a na základě zeslabení těchto paprsků se výpočetní systém užije k rekonstrukci zobrazení lidského těla, která jsou příčné nebo potom v nějakých dalších rovinách. To znamená, je to vlastně pohled do lidského těla, dovnitř, pomocí rentgenových paprsků.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Potom člověk dostane k dispozici takový ten obrázek podobný rentgenu a nebo ten výsledek toho CT vypadá úplně jinak?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Tyto metody, jako je výpočetní tomografie, ale i magnetická resonance, se nazývají tomografické, vychází to z řeckého slovese tomo, to znamená řezám, to znamená, jsou to vlastně řezy, když by si člověk to představoval v běžném životě, tak se do lidského těla díváme podobným způsobem jako když se řeže salám nebo tlačenka, takže se díváme na ty jednotlivé plátky toho lidského těla. A v těch se potom orientujeme. Samozřejmě nejsou to plátky skutečné, ale jenom, jak je dnes moderní, virtuální.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Jistě. Ten rozdíl mezi CT a magnetickou resonancí, to jsme ještě neřekli?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano, tak ty dvě metody, na první pohled ty obrázky vypadají velice stejně, když se díváme na některé seriály z lékařského prostředí, tak velice často se stává, že ty obrázky si tvůrci zaměňují, ale princip je úplně odlišný, zatímco magnetická resonance se používá vlastně k zobrazování lidského těla změny magnetismu v lidském těle, hlavně tedy změny orientace siločár, které jsou způsobeny vlastně synchronizací pohybu vodíkových atomů a využívá k tomu vlny, které jsou v pásmu mikrovln, to znamená, jako v mikrovlnce, tak rentgenové záření používá vysokofrekvenční, vysoce energetické záření, které je tedy v pásmu rentgenového záření a patří už mezi ionizující záření. To znamená, hlavní a nejdůležitější výhoda magnetické resonance je, že nepřidává do lidského těla radioaktivní, teda ionizující záření. A druhá, ale diagnostická výhoda, je ta, že lépe zobrazuje takzvané měkké tkáně, což jsou svaly, šlachy, ale také mozková tkáň, kde jsme lépe schopni odlišovat jednotlivé struktury, jako je šedá a bílá hmota a posuzovat třeba i, jak se mění jednotlivé tyto velice jemné struktury, naopak výpočetní tomografie je vynikající zobrazení takzvaných tvrdých tkání, mezi ně patří kost, ale paradoxně i plíce, protože plíce mají vlastně takovou strukturu mřížky, která je vyplněna vevnitř vzduchem. Vzdáleně by se to nechalo připodobnit plásty medu a tam právě výhoda toho rentgenového záření je také velice výrazná, protože magnetická resonance díky malému obsahu vody v těchto tkáních, jako je kost a plicní tkáň, není schopna tak dobře zobrazovat právě změny těch vodíkových jader, které potřebujeme k zobrazení magnetickou resonancí.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Ty jednotlivé zobrazovací metody se dají kombinovat, dají se propojovat, řekněte nám, pane primáři, co rozhoduje při výběru vyšetření pro toho pacienta, kdy stačí jen jedna z těch metod a kdy třeba jste nuceni kombinovat?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Máme takzvaná indikační kritéria, která jsou v některých případech obecně platná, to znamená, když si člověk poraní při bruslení končetinu, to znamená spadne na předloktí a je podezření na zlomeninu předloktí, tak je jednoznačné, že se provede vyšetření rentgenovým snímkem. Pak jsou složitější zlomeniny, třeba při autonehodě, člověk má poraněnou oblast kyčelního kloubu a začne se prostým vyšetřením kyčelního klubu rentgenovým snímkem, pokud se zjistí, že je tam velice složitá zlomenina, která může postihovat celou tu oblast pánevního kruhu třeba, tak potom se používá výpočetní tomografie, která nám vlastně i ve 3D zobrazení může zobrazit jednotlivé ty úlomky a my tak pomůžeme kolegům z ortopedie v tom, aby oni si byli schopni naplánovat případnou nutnou operaci. Pokud máme nemocného, například s některým nádorovým onemocněním a víme, že je třeba léčen velice složitou nákladnou léčbou, dneska velice populární biologickou terapií, tak máme v některých případech jasné postupy, jak používat metody. Ty kombinované metody jako je výpočetní tomografie plus pozitronová emisní tomografie nebo magnetická resonance a pozitronová emisní tomografie se používají v případech, kdy je třeba zobrazit strukturu té tkáně a zároveň její funkci, protože některé typy té léčby dneska způsobí, že třeba nádorová tkáň přestane být aktivní. Nicméně to ložisko, třeba jaterní metastáza, nezmizí, ale my potřebujeme zjistit, za prvé, je-li tam pořád přítomna a jaké jsou změny struktury, ale také té funkce tkáně a pak k tomu slouží tyto hybridní metody, které zobrazují jak tu funkci, tak tu strukturu.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Jsou ty přístroje, o kterých tady mluvíte a ty jednotlivé diagnostické metody, k dispozici i jinde v České republice nebo v našem kraji, nebo jste tímto velmi výjimečný, když to tak poslouchám ty jednotlivé kombinace?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Takto vybavené pracoviště v České republice jiné není. My máme vlastně k dispozici celé spektrum těch metod a jednotlivé přístroje jsou na nejvyšší úrovni. My disponujeme v současné době třemi dvouzdrojovými CT, které jsou ty jednotlivé přístroje stejné, má to ten svůj důvod, protože všechny jsou na špičkové úrovni a můžeme libovolně využívat všechny přístroje a nemusíme přemýšlet, kterého pacienta poslat na který přístroj. To samé i u magnetické resonance, kdy disponujeme dvěma tříteslovými přístroji a k tomu ještě máme jeden tříteslový přístroj, ten hybridní, to znamená celkem tři magnetické resonance, z níž jedna je ta PET MR. Ta výhoda toho špičkového vybavení spočívá v tom, že jsme schopni skutečně nabídnout mimořádně kvalitní diagnostiku i pro velice složité případy, příkladem může být třeba diagnostika dětských onkologických onemocnění, kdy k nám jsou posílány děti z pražské kliniky onkologie, kde například pomáháme kolegům v diagnostice, ale také sledování účinku terapie některých velice závažných onemocnění, která naopak ale jsou s velikou úspěšností léčena, jako je třeba Hodgkinova nemoc a další hematoonkologická onemocnění dětí, které, když jsou správně diagnostikovány, správně léčeny a dobře vlastně je hodnocen účinek té terapie, tak mají velice vysokou naději na úplné vyléčení.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Povídáme si o klinice zobrazovacích metod Fakultní nemocnice v Plzni. Naším hostem je profesor doktor Jiří Ferda. Už chodí první SMSky na číslo 605558888. Za chvilku budeme odpovídat. Můžete i zavolat na 221554222.

Stanislav JURÍK, moderátor:
S panem profesorem Jiřím Ferdou, primářem Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice v Plzni si povídáme o možnostech diagnostiky pomocí moderní techniky a vy se ptáte, především přes SMSky na číslo 605558888. "Co je to, prosím, elastografie a jak vyšetření probíhá. Děkuji a krásný den přeje posluchačka z Holoubkova." Tak elastografie.

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Děkuji za dotaz. Elastografie je metoda, která využívá především ultrazvukového vyšetření a lze použít i v některých případech magnetickou resonanci a zkoumá se takzvaná tuhost tkáně, to znamená, zda je tkáň tuhá nebo elastická. Je především vhodná v odlišení takzvaných benigních a maligních útvarů, to znamená útvarů, které jsou zhoubné a nezhoubné, ty benigní nezhoubné jsou většinou elastické a naopak ty, které jsou tuhé, jsou většinou maligní. Využívá se především zobrazení tedy nádorů prsu nebo útvarech v prsu a nebo uzlin, na krku třeba, na druhou stranu u těch ostatních nenádorových onemocnění se využívá tato diagnostika v zobrazení takzvané fibrózy jater, což je vlastně zvazivovatění jaterního, jaterní tkáně, kdy se takto zobrazuje nebo hodnotí stupeň postižení jater u některých chronických onemocnění.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře. Děkuju. To vyšetření, jak probíhá, tady byl ještě dotaz, asi to není nic dlouhého nebo náročného?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Vyšetření se pro pacienta nějak zvlášť neliší od běžného ultrazvukového vyšetření, to vyhodnocení je pouze pomocí výpočetní techniky potom.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře. Děkuji, prosím, vemte si sluchátka, máme někoho na telefonu, vítejte ve vysílání, dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den. Tady Hantáková, Plzeň. Já bych se, prosím vás, chtěla zeptat, trpím tinnitusem, dá se to nějak zjistit nebo léčit?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Děkuji za otázku. Tinnitus, laicky by se nechalo říci pískáni v uších, je velice obtěžující záležitost, může mít některé příčiny, které jsou vidět pomocí magnetické resonance. Zkoumáme především takzvaný vnitřní zvukovod, to znamená, to je část baze lební, kde vede nerv, který spojuje sluchové ústrojí s mozkem a tam většinou vyšetřujeme, zda je tam přítomen nějaký útvar, který může to pískání v tom uchu způsobit, je to takzvaný neurinom, nebo tam může být nějaká céva, která způsobuje tento zvuk. A v některých případech můžeme odhalit třeba i skrytý zánět v hloubce vlastně spánkové kosti, bohužel v některých případech ten zvuk je způsobem činností nervových struktur v mozku, to znamená vlastní nervovou činností a v tom případě tu příčinu nejsme schopni odlišit, ale naše vyšetření, tedy jak jsem řekl, především magnetická resonance, slouží k tomu, aby se nechaly odlišit ty změny, které mohou být léčeny a mohou ovlivnit vlastně to negativní, velice někdy obtěžující pociťování toho zvuku nepatřičného v uchu.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře. Děkuji. Už nám volá někdo další. Dobrý den.

posluchač:
Dobrý den, tady je váš posluchač Karel /nesrozumitelné/. Chtěl bych se pana doktora zeptat, v jaké relaci se pohybuje cena těchto vyšetření, slyšel jsem o závratných částkách, jestli to tak je, nebo jak to vypadá tak zhruba asi. Děkuji.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře, zkusíme odpovědět, díky, na shledanou.

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Já odpovím v cenách, které jsou s platbami z pojišťovny, vyšetření výpočetní tomografií, to znamená CT, se pohybuje v cenových relacích zhruba od devíti set do dva a půl tisíce korun. Vyšetření magnetickou resonancí, tam se pohybujeme v cenách o něco vyšších, přibližně od třech tisíc do deseti, vzácně do dvanácti tisíc, u těch hybridních metod je cena vlastního vyšetření čtrnáct tisíc asi osm set korun, k tomu je třeba připočítat ještě cenu té radioaktivní látky, toho radiofarmaka, to se liší podle jednotlivých indikací, ty ceny pro jednoho pacienta v tomto případě se pohybují od dvou přes nejčastěji kolem osmi, devíti tisíc, až po třeba u některých velice speciálních vyšetření kolem čtyřiceti tisíc, ale těch speciálních vyšetření je poměrně malá část, naprostá většina těch vyšetření hybridních, to znamená PET CT a PET MR se pohybuje to jedno vyšetření kolem dvaceti tisíc korun. Ta cena je, zdá se, závratná, nicméně v porovnání s cenou léčby u těch nemocných, u kterých se to používá, to znamená u onkologicky nemocných, kdy jedna série té terapie se může pohybovat v částkách od půl i přes jeden milion korun, tak zase ta správná diagnostika hodnocení efektu a správné indikace té léčby paradoxně až tak drahá není.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Ty ceny hradí pojišťovna, je to tak?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano, ty ceny jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře, děkuji za odpověď. 221554222, linka je teď zase uvolněna, můžete se ptát a zase si přečteme SMSku: "Zdravím, byla jsem na CT Fakultní nemocnice v Plzni, cysta na vaječníku, současně proběhlo také sono u ženského lékaře a byl to myom v děloze, pouhá poliklinika," píše posluchačka. "A to rozdíl mezi těmi vyšetřením je časově čtyřiadvacet hodin. Ženský lékař prý se hodně divil, byl hodně rozčílený, jak je možné, že na CT bylo něco špatně diagnostikováno." Co vy na to?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
To je častý omyl, že ultrazvukové vyšetření a CT vyšetření zobrazuje to samé. Ultrazvukové vyšetření je vynikající zobrazování takzvaných tekutinových struktur, což jsou cysty, močový měchýř, žlučník a podobně. Vzhledem k tomu, že ultrazvuk využívá odrážení zvuku v určitých strukturách, velice dobře zobrazuje tekutinu a její "vnitřní strukturu", to znamená, že tam nic není vidět. Naproti tomu výpočetní tomografie využívá rentgenové záření, které se pohlcuje v té tkáni a záleží také na složení té tekutiny, to znamená, ultrazvuk, tomu je jedno, zda tekutina je tekutá krev, moč, nebo je to jenom vlastně čirý tekutý obsah v nějaké cystě, všechno vypadá na ultrazvuku jako tekutina, správně diagnostikuje tekutinu, naproti tomu výpočetní tomografie je schopna zase odlišit, že v dané cystě je krev, nebo její zbytky, což v některých cystách vaječníku bývá velice obvykle, protože vznikají během ženského cyklu, a v tu chvíli my nejsme schopni od sebe odlišit ten myom, což je vlastně "tkáň svalová" od zakrvácené tekutiny, která má velice podobnou strukturu. Takže kombinace těch dvou vyšetření nám může správně určit, jaká je povaha toho daného ložiska.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Tím je to vysvětleno. Děkuji. Máme teď někoho dalšího na telefonu. Vítejte ve vysílání, dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den, prosím vás, já bych se chtěla zeptat pana doktora, co vyšetřuje nukleární medicína. Já jsem tam byla na vyšetření a nevím vlastně, co jako mně vyšetřovali.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře. Dobře. Děkujeme. A zodpovíme.

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano. Nukleární medicína je v podstatě, dalo by se říci, rodná sestra radiologie. Radiologie využívá zevní zářiče, to znamená prosvícení toho nemocného. Nukleární medicína využívá podání radioaktivní látky. Ta radioaktivní látka se vychytává ve tkáních a vyzařuje z té tkáně radioaktivní záření. Ty dávky jsou velice malé, jsou takové, aby pacienta nepoškozovaly, to znamená, nukleární medicína se jmenuje od toho, že se tam používá rozpad jader, jádro nukleus, a to záření, které vzniká z rozpadu těch radioaktivních prvků, my potom zobrazujeme pomocí našich zobrazovacích metod. Někdy kombinujeme, jak už bylo řečeno, zobrazení CT, to znamená radiodiagnostickou metodu a pozitronovou emisní tomografii, metodu té nukleární medicíny, to znamená, nukleární medicína využívá podávání radioaktivních látek do lidského těla k diagnostice, ale někdy i k léčbě.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Další SMSka, která přišla před chviličkou můžeme si ji přečíst. "U prevenční prohlídky prsu je přesnější sonografie nebo mamograf a jak často se může provádět?"

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak tady je třeba říci, že v některých případech je lepší ultrasonografie a to v případech, že se jedná o ženy v takzvaném fertilním, to znamená věku, kdy příroda je uzpůsobila k tomu mít děti, to znamená prs reaguje na ženské hormony a jeho struktura je velice hutná, to znamená, ta žláza nám zamezuje, aby byl dobře prosvícen celý prs při mamografii. V té chvíli je lepší ultrazvukové vyšetření. Naproti tomu, pokud ženy jsou ve věku nad čtyřicet let, postupně začíná ochabovat stimulace té prsní tkáně ženskými hormony a ta žlázová tkáň bývá nahrazována postupně tukovou tkání. Potom začíná přicházet do své úlohy mamografie, to znamená rentgenové vyšetření. Ta správná prevence rakoviny prsu se provádí mamografií, správné je vyšetření jednou nebo dvakrát za rok, záleží na tom, v jaké zemi, jaké screeningové programy jsou nastaveny, a screeningové vyšetření je v tomto případě hrazeno z veřejného zase zdravotního pojištění a má sloužit tedy k časné detekci, časnému odhalení nádoru prsu. Naproti tomu jsou skupiny žen, které mají vrozeně dispozici, zejména některé geny, které se nazývají brca, a mohou se u nich ty nádory vyskytnout už velice v časném věku, takže tam potom kolem dvaceti, dvaceti pět let tam je místo pro ultrazvukové vyšetření.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Děkuji. Další dotaz se týká obecně, několik SMSek se na tom shodlo, je jasné, že lidé se často obávají rizik spojených s tím rentgenových zářením nebo radioaktivitou těch podaných látek. Můžete je uklidnit nebo jsou to oprávněné obavy. Tady se třeba posluchačka ptá: "Prosím pana primáře o odpověď, jaká je zátěž rentgenovým zářením při CT vyšetření," například, to je jedna z mnoha SMSek.

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano, současná diagnostika se zaměřuje velice na to, abychom byli schopni co možná nejvíce snížit tu radiační dávku. Dávky, které jsou při vyšetření, jsou rozdílené, nicméně u běžného CT vyšetření v podání na naší klinice se pohybujeme ve velice nízkých hodnotách, zhruba do čtyřech, pěti milisievertů, což jsou jednotky toho záření. Ta dávka je nižší než u transatlantického letu. To znamená, ta dávka není závažná. U podání té radioaktivní látky se pohybujeme v dnešní době ještě trošku níže než je ta dávka, kterou jsem zmínil u CT vyšetření. Takže ty jednotlivé dávky samozřejmě nebezpečné nejsou. Musíme pochopitelně dodržovat pravidla, jaká dávka se má použít, anebo jaké množství záření u daného člověka, zda se jedná o dítě, nebo zda se jedná o ženu, která je potenciálně zase ve fertilním věku nebo dokonce těhotnou ženu, ale celkově ty dávky nepřesahují nebezpečné, nebezpečné hodnoty. Jiná věc je, že existují onemocnění, která vyžadují mnohočetné kontroly, jsou chronická onemocnění a nebo onemocnění, která jsou onkologická jak u mladých, tak u starších lidí, kde se snažíme volit optimální způsob vyšetření, někdy takzvaná nízkodávková vyšetření, abychom tu, to riziko se sumace těch jednotlivých dávek co možná nejvíce snížili.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře. Když se potom dohromady ta jednotlivá vyšetření kombinují, to znamená CT s pozitronovou emisní tomografií a tak dále, tam se to potom sčítá, ty jednotlivé dávky?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
U CT se ta dávka z obou těch částí sčítá, nicméně celková dávka se zase pohybuje, jak jsem řekl, to číslo čtyři - pět milisievertů v podstatě v podobných těch instancích.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře. Děkuju. Pojďme ještě k tomu, jak dlouho se třeba čeká na takové vyšetření. Asi záleží na tom, jakou má člověk diagnózu?

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Cílem našeho pracoviště je vycházet maximálně vstříc požadavkům kolegů z ostatních oborů a také těch pacientů. Jsme schopni vyšetření i plánovaná, to znamená u onkologických nebo neurologických nemocných provádět v podstatě na zavolání v době, kdy je třeba rozhodnout o té správné diagnóze nebo v dalším způsobu léčby, jsme schopni jak PET CT, tak PET MR vlastně provádět v tom daném týdnu, nicméně je pochopitelné, že jsou plánovaná vyšetření, která provádíme na základě žádostí našich kolegů za čtrnáct dní, za tři neděle, někdy jsou naplánovaná ta vyšetření i na půl, tři čtvrtě roku dopředu, podle toho, jak je podávána pacientovi léčba, jak je třeba je kontrolovat.

Stanislav JURÍK, moderátor:
Dobře. Pan profesor doktor Jiří Ferda by určitě mohl odpovídat i na spoustu dalších dotazů a ještě odpovídat dnes bude, dnes má takový odpovědní den, když to tak shrnu, protože budete jednak hostem chatu na stránkách Fakultní nemocnice v Plzni, kde budete odpovídat vlastně na otázky ze svého oboru, ta adresa je www.fnplzen.cz/chat. Takže tam můžete panu doktorovi psát otázky, on odpoledne bude odpovídat písemně. A večer v pořadu Co vás zajímá bude znovu hostem Českého rozhlasu Plzeň mezi osmnáctou a devatenáctou hodinou a mimo jiné budeme odpovídat i na dotazy, které přijdou během dne do našeho vysílání na SMSkové číslo 605558888. Pro tuhle chvíli tedy moc děkuji za vaše odpovědi a večer mezi osmnáctou a devatenáctou se budeme těšit znovu na slyšenou.

Jiří FERDA, primář, Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice Plzeň:
Děkuji za pozvání.