Tvrdý hit poslal Zelenku na vozík. U hokeje ale zůstal, i když si ani na "sáňky" sednout nemůže

Hokejistu Tomáše Zelenku narazil v roce 2001 protihráč na mantinel a od té doby je na vozíku. Jeho životní cesta ho ale znovu zavedla na stadiony. Vzpomenete si

Vzpomenete si na okamžik těsně po nárazu na mantinel?

Musím trochu zapátrat v paměti a vybaví se mi asi nevědomost, otázky, šok... Nevíte nic a chcete nějaké informace. Myslím, že jsem jich pár dostal až v sanitce, když jsme jeli do Brna. Cesta byla dlouhá a téma nebylo vůbec příjemné. Druhý den po operaci jsem se v rámci jednostranné konverzace s doktorem nezmohl na nic. Verdikt zněl bohužel drsně.

Hrál jste první ligu, byl jste dokonce nejúspěšnějším střelcem po základní části, jak těžké bylo připustit si, že už "neobujete brusle"?

Já bych je obul i teď, ale bez bruslení by to asi nebylo ono (pousmál se). Jinak ten rok jsme si jako lajna užívali a strašně rád na to vzpomínám. Hrát s Olivou a Altrichterem mě opravdu bavilo. Rozloučení s ledem bylo na jednu stranu těžké a pomalé, na druhou stranu zcela přirozené a logické. Ten proces trval dost dlouho, než jsem vlastně pochopil, že činnost je potřeba směřovat tam, kde najdu soulad mezi svým stavem a svými možnostmi. Do té chvíle jsem si totiž myslel, že neexistují hranice nebo limity, tedy kromě hokejových mantinelů.