Stovky lidí ročně potřebují intenzivní péči. Lůžka pro těžce nemocné pacienty ale v Česku chybí

To, že zdraví máme jen jedno, často pochopíme až v situacích, kdy už je pozdě. Lékaři sice umí zachránit vážně zraněné po těžkých nehodách, po mrtvicích nebo infarktech, zázraky ale nedokážou. Část pacientů se už domů nikdy nevrátí. Podle odhadů odborné anesteziologické společnosti stovky lidí ročně potřebují intenzivní péči u lůžka i několik let. Zařízení, která se umí postarat o takto postižené pacienty, je ale v Česku málo.

"To jsou pacienti, kteří už jsou třeba zbaveni ventilačního přístroje a budou přeloženi," říká na oddělení ARO v motolské nemocnici vedoucí lékař Jan Beroušek. V prosklených pokojích leží dva až tři lidé. Pohled na ně trochu mrazí. Z jejich těl vedou různé trubice, hadičky a kabely. Jsou napojeni na desítky přístrojů. Některé dávkují léky, jiné hlídají tep, další jim pomáhají dýchat."Tady máme pacienta, který utrpěl úraz po pádu. Je ochrnutý na všechny čtyři končetiny, je závislý na ventilačním přístroji," vysvětluje Beroušek. Muž je při vědomí a s lékařem komunikuje. Podle Jana Berouška bude potřebovat intenzivní ošetřování dlouhou dobu. "Oni trpí poruchami vyprazdňování, jsou ohroženi infekcí dýchacích cest."Do domácí péče ho lékaři zatím propustit nemůžou. "Pokud by pacient šel do domácí péče, rodina musí být vycvičena v péči o ventilátor. A musí hlavně umět řešit komplikace, které mohou s tímto nastat. Ať už je to třeba přicpání tracheostomické kanyly – najednou přestane ventilátor dýchat. Je to náročná čtyřiadvacetihodinová péče," říká lékař.