Smart medicína pro komfort pacientů

Unikátní projekt v Olomouckém kraji zajistil měření těhotenské cukrovky na dálku  

Olomouckému kraji se v minulých měsících podařilo nastartovat projekt smartmedicíny na měření těhotenské cukrovky. Nastávající maminky z odlehlých oblastí regionu již nemusí jezdit na vzdálená pracoviště například do Olomouce, ale hladinu cukru si změří samy a výsledky automaticky dostanou odborníci.  

"Projekty telemedicíny děláme v podstatě pilotně v rámci celé Evropy. Jde o to, že dojezdová vzdálenost například do olomoucké Fakultní nemocnice je z některých okrajových částí Jesenicka obrovská. V prvním projektu jde o měření těhotenské cukrovky. Ženy si mohou hodnoty změřit samy, data odeslat a nemusí nikam jezdit," vysvětlil dříve krajský radní, starosta Dolních Studének na Šumpersku, zástupce ČR v Evropském výboru regionů a v současné době náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).  

Počet žen, které v těhotenství trpí diabetem 1. stupně, rapidně stoupá. Olomoucký kraj ve spolupráci s Národním telemedicínským centrem Fakultní nemocnice Olomouc proto nákup měřících přístrojů, které budou hladinu cukru v krvi měřit, podpořil. Výsledky bude přístroj automaticky zadávat do aplikace, takže pacientka nebude muset s daty složitě manipulovat.  

Na projekt telemonitoringu pacientek s těhotenskou cukrovkou Olomoucký kraj uvolnil 517 tisíc korun.  

"Nakoupili jsme několik měřicích přístrojů, díky bezplatné zápůjčce nemusí nastávající maminka dojíždět na pravidelné kontroly, a přesto je pod trvalým dohledem odborných lékařů. V dalším projektu jsme pořídili speciální kameru pro včasné odhalení vady zraku řidičů. Jde o takzvaný screening retinálních patologií. Díky kameře je možné zhoršení zraku řidiče včas zachytit již u praktického lékaře a nasadit odpovídající léčbu," doplnil olomoucký radní pro evropské projekty, transparenci, IT a Smart region Petr Lysek.  

Fugnovat kromě toho začalo také elektronické sdílení zdravotnické dokumentace pacientů v akutním ohrožení života mezi Zdravotnickou záchrannou službou včetně letecké a urgentními příjmy nemocnic v kraji, což je podle Lyska zásadní při nejvážnějších případech. V dalším kroku se podařilo elektronicky propojit Zdravotnickou záchrannou službu také s poskytovateli lůžkové péče, ke kterým je pacient po ošetření převážen.  

"Propojili jsme tímto způsobem již všechny nemocnice v Olomouckém kraji včetně Odborného léčebného ústavu v Pasece," vysvětluje krajský radní Lysek.  

SPOLEHLIVĚJI, RYCHLEJI, BEZPEČNĚJI

Pro rok 2023 Olomoucký kraj připravuje nový dotační program pro oblast eHealth, který zahrnuje například vzdálená připojení, zpřístupnění služeb pro více uživatelů nebo rozšíření komunikace s pacienty a mezi personálem. "Další z připravovaných projektů, Upgrade Zdravotní dokumentace, reaguje na zastarávání současných systémů a zajistí spolehlivější, rychlejší a bezpečnější informační systém Zdravotní dokumentace spojený s vykazováním dat pro zdravotní pojišťovny. Bude tak umožněna elektronizace odesílání zdravotní dokumentace pacienta do zdravotnického zařízení a vznik digitálního archivu," dodal Lysek.  

Podle Michala Štýbnara z Národního telemedicínského centra Fakultní nemocnice Olomouc k rozvoji smart zdravotnictví a telemedicíny přispěl covid. Přísná protiepidemická opatření a radikální omezení osobních kontaktů, sociálních vazeb a běžného života přineslo totiž do oblasti zdravotnictví velké otazníky. Omezení neakutní zdravotní péče mělo na některé pacienty nevratné tělesné i duševní dopady, mezi nejpostiženější patřili chronicky nemocní a paliativní pacienti, kteří trpí nevyléčitelnými chorobami v pokročilém nebo terminálním stádiu, a rovněž rodiny, které pečují o chronické a paliativní dětské pacienty.  

Fakultní nemocnice a Institut sociálních determinant zdraví při Cyrilometodějské teologické fakultě na Univerzitě Palackého v Olomouci po dva roky ověřovaly model vzdálené psychologické pomoci pro dětské a dospělé paliativní pacienty, který by mohl částečně nahradit osobní péči.  

"Neměli jsme v úmyslu nahradit osobní péči moderními komunikačními prostředky, nýbrž nabídnout alternativu tam, kde péči není možné zajistit běžnou cestou, a také umožnit lidem i během lockdownu častější kontakt se zdravotně sociálními pracovníky nebo psychologem. Současně, a to je zřejmě nejdůležitější, jsme chtěli zjistit, která skupina paliativních pacientů z online formy péče a podpory může těžit nejvíce," vysvětlil Štýbnar.  

PRO KOMFORT DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH

Projekt, který spolufinancovala Technologická agentura ČR v rámci Programu Éta, se zaměřil na paliativní pacienty například s chronickým srdečním selháním, leukémií, cystickou fibrózou a onkologicky nemocné pacienty. "Do projektu jsme zařadili i deset rodin, které pečují o chronické a paliativní dětské pacienty. Jsou mezi nimi děti s různými diagnózami, všechny jsou život limitující a život ohrožující.  

Snažili jsme se, aby byli zastoupeni jak nově diagnostikovaní, tak ti, kteří jsou již v paliativní péči delší dobu. A v tomto různorodém vzorku respondentů jsme zjišťovali, jestli online nebo telefonická dostupnost různých zdravotnických profesí zlepšuje jejich pocit bezpečí a případně i kvalitu života," vysvětlil Štýbnar. Pro online komunikace výzkumníci vyvinuli speciální platformu, která umožňuje například videokonzultace s lékařem nebo objednávky léků a usnadňuje vzájemný kontakt pacientů a zdravotnického personálu.  

Ukázaly se velké rozdíly mezi rodinami, jejichž děti byly v péči už delší dobu, a na druhé straně nově diagnostikovanými. "Dlouholetí klienti paliativního týmu už mají všechny postupy a komunikaci v podstatě automatizované, protiepidemická opatření nepředstavovala nějakou zásadní změnu. To se týká i nabízené psychosociální podpory. Naši platformu ale oceňují minimálně za jednoduché objednávání léků a pomůcek," popsal Štýbnar.  

Druhá skupina respondentů, rodiny dětí, jejichž onemocnění bylo nově diagnostikované, naopak nabídku psychosociální podpory velmi ocenila. "Tady byla situace úplně jiná. Rodiče totiž vůbec nevěděli, co mají dělat a jak si se vším poradit. Možnost probrat to s lékařem, psychologem nebo sociálním pracovníkem, a to formou online komunikace, kdy nemusí nikam jezdit, pro ně byla velkou přidanou hodnotou. Bonusem samozřejmě bylo i snadné objednání pomůcek a léků," dodal projektový pracovník telemedicínského centra.  

Závěry průzkumu potvrdila například paní Jaroslava z Olomoucka, která pečuje o osmnáctiletou dceru Michalu. Ta trpí dětskou mozkovou obrnou a je dlouholetou klientkou lékařů ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Na pacientském portálu ocenila především snadnou možnost objednání léků. "Na komunikaci s nemocnicí se kvůli covidu nic moc nezměnilo. Stejně jako před ním pro mě byli kontaktními osobami ošetřující doktor a sestřička. Je skvělé, že díky konzultacím s Michalkou do nemocnice nemusíme. Cestování je pro ni velmi složité a bolestivé, protože má silnou skoliózu. Všechny otázky jsme mohli řešit po telefonu nebo přes messenger. Ani pro léky jsem nemusela, všechno se dalo objednat online," svěřila se matka. Pacientský portál považuje za dobrý nápad a hned navrhla jeho rozšíření. "Líbilo by se mi třeba, kdyby přibyla sekce rad a tipů, kde by mohly matky přidávat informace, co jim při řešení konkrétního problému pomohlo," navrhuje.  

Radní olomouckého kraje Petr Lysek potvrdil, že hejtmanství je připraveno všechny chytré projekty a telemedicínu podporovat i nadále. "V letošním roce máme na oblast eHealth připravený jeden milion korun a jeden milion korun i na ostatní projekty Smart regionu v rámci přímého dotačního programu," ubezpečil Lysek.  

Foto:  

O autorovi: Michal Šverdík www.drbna.cz