Služebnice

ČT 1
-
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka:
Projekt s poskytováním sexuálních služeb handicapovaným se v Česku ujal. Za rok a půl pomohly sexuální asistentky svým klientům zhruba 250krát. Službu si objednávají nejen lidi s handicapem, ale často i jejich příbuzní. A v některých případech dokonce i instituce, jako třeba domovy pro seniory. Sexuální asistenci v Česku zatím poskytuje pět žen. Dvě z nich vystupují v reportáži Martina Mikuleho.

osoba:
Dobrý den. Jsme tady.

osoba:
Jsme tady.

osoba:
Ukaž, já to vemu, ať se, ať nemáte plný ruce.

osoba:
Jo, děkuju.

osoba:
Tak.

Vladana AUGSTENOVÁ, sexuální asistentka:
Základní rozdíly už jsou jenom to, že je potřeba k tomu ještě osobní asistence, protože sama bych toho člověka neunesla. Takže dopravit ho, anebo přemístit na lůžko, už je práce na hodinu minimálně, záleží na druhu postižení. Všechno tam je úplně jiný. Ale v závěru je to stejný.

sexuální asistentka:
Spousty těch handicapovaných lidí žije bez sexu. Nemá tu sexualitu otevřenou. Takže já jí otevírám tak, aby ty lidi měli pak možnost vlastně najít si nějaký vztah, kde budou vlastně fungovat jako lidi.

Martin MIKULE, redaktor:
Učitelky fyzické lásky. Psychoterapeutky, sexuální asistentky. Pět speciálně vyškolených žen už rok a půl v Česku pomáhá handicapovaným, kteří touží po rozkoši, nemají ale partnera, a k běžně poskytovaným sexuálním službám mají problém se dostat.

Lucie ŠÍDOVÁ, psychoterapeutka, organizace Freya:
Tato služba vlastně je určena lidem s handicapem, jak zdravotním, tak mentálním, či seniorům a seniorkám. Nejvíce ji v současný době vyhledávají lidé se zdravotním postižením. Třeba lidé na vozíku.

Milan LANGER, předseda Spolku Trend vozíčkářů Olomouc:
Vím od kolegů ze svých zkušeností, které mám v rámci poradenství, že některé běžné prostitutky odmítají lidi s postižením. Protože se jich bojí, ano? Nebo mají nějaké špatné zkušenosti.

Martin MIKULE, redaktor:
Nesnáze handicapovaných mužů, kteří hledají cestu za ženskou náručí, výstižně popisuje úspěšný dokument Miluj mě, jestli to dokážeš.

osoba:
Jak to jakoby máš ...

osoba:
Co zvládáš?

redaktorka:
... s funkčností a tak, jasně.

osoba:
Hele, s funkčností, to já jakoby nemám žádnej problém, jo, ale, tím myslím jako ...

osoba:
No jasně.

Vladana AUGSTENOVÁ, sexuální asistentka:
Když můžete sám sebe uspokojit, tak ještě relativně můžete nějakým způsobem pracovat se svojí sexuální energií, ale kdo není schopnej mentálně ani fyzicky uspokojit svoje sexuální potřeby, tak tam dochází k velký frustraci, a to ví každej.

Petr WEISS, sexuolog:
Umím si představit, že existují lidé, u nichž tyto fyzické, sexuální potřeby nejsou příliš vysoké, protože charakter jejich handicapu to právě podmiňuje. Ale většina fyzicky postižených, ti samozřejmě v sexu postižení nejsou. A jejich sexuální potřeby a nároky jsou legitimní. Tak jako u lidí zdravých.

Martin MIKULE, redaktor:
Druhů postižení, se kterými se lidé na sexuální asistentky obracejí, je ale mnoho. Ženy proto absolvovaly kurzy, které je měly na specifika takového poskytování sexuálních služeb připravit.

Vladana AUGSTENOVÁ, sexuální asistentka:
Největší riziko je tam asi emocionální vazba. To je, na to jsme byly upozorňovaný, a je to tak. Už jsem se s tím setkala. Že mi vyvolává neustále ten člověk, a je zamilovanej.

osoba:
Do tý koupelny ti mám pomoct nahá, nebo oblečená?

osoba:
Urči..., určitě nahá.

osoba:
Určitě. Super. Ups.

Martin MIKULE, redaktor:
Asistentky si klienti vyhledávají na internetu. A za jejich služby platí. Hodina stojí 1 200 korun. Samotná prostituce v Česku trestná není. Podle autorů projektu navíc tyto služby ani prostitucí nejsou.

Lucie ŠÍDOVÁ, psychoterapeutka, organizace Freya:
Dle našeho právnického rozboru se nejedná o prostituci, protože tam je ten přesah v té edukativní složce. A cílem těch žen není vlastně si toho klienta udržet pro sexuální styky, nebo sexuální služby, ale naopak ho edukovat a vlastně posílit, aby mohl fungovat sám.

Martin MIKULE, redaktor:
Samotný pohlavní styk nabízejí jen některé z asistentek. V 60 % případů mají klienti zájem spíš o doteky, objímání nebo masáže.

sexuální asistentka:
Nabízím pouze teda masáže, doteky, pomoc s masturbací, oddalování výronu, masáže análů a další věci. Harmonizace toho těla, zklidnění, uvolnění, napojení se na svůj vlastní dech a tak dále.

Milan LANGER, předseda Spolku Trend vozíčkářů Olomouc:
Ať si každý sáhne sám do svědomí. Kdy a jak moc on potřebuje sexualitu. Kdo onanuje, masturbuje. A co člověk, který nemůže. Všichni toužíme po někom blízkém, koho bychom mohli milovat, ano. Láska je mnohem víc než prostá sexualita. Ale i ta sexualita, většina z nás ji potřebuje nějakým způsobem naplnit.

Martin MIKULE, redaktor:
Pětice asistentek už takto pomohla svým klientům víc než 250krát. Vzhledem k tomu, že sexuální asistenci zatím neposkytuje žádný muž, ženy tento projekt nevyužívají. To by se do budoucna mohlo změnit. A nejen to.

Lucie ŠÍDOVÁ, psychoterapeutka, organizace Freya:
Myslím si, že by bylo fajn, kdyby se rozšířil, protože se nám ukazuje, že by bylo vlastně dobré, aby v každém regionu byla alespoň jedna sexuální asistentka, či případně i nějací muži. Protože tak se stává sexuální asistence dostupnější pro ty lidi, kteří si, už tak je pro ně drahá, a ještě případně musí platit za cestovné pro tu sexuální asistentku.

osoba:
Tak jo.

osoba:
Tak vás tu můžu nechat asi už, co?

osoba:
Můžeš, no, můžeš, klidně, můžeš jít ...

osoba:
Hele, tak, tak ...

osoba:
Hele tak zdar, dík.

osoba:
... vedle.

osoba:
Běž do toho.

Milan LANGER, předseda Spolku Trend vozíčkářů Olomouc:
Každý to má jinak. Znám lidi na vozíku, kteří jsou homosexuálního zaměření. Znám lidi na vozíku, tedy bývala to dívka, nyní je to můž. Každý jsme jiný, ale všichni potřebujeme nějaký dotyk. Někoho druhého.