Senzor zavedený pod kůží, který každých 5 minut přes mobil hlásí hladinu cukru v těle

ČRo Plus

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Senzor zavedený pod kůží, který každých 5 minut přes mobil hlásí hladinu cukru v těle. To není upoutávka na nový sci-fi trhák, ale realita. Nejnovější pomůcka v léčbě cukrovky prvního typu. Pacienti se k ní dostanou zatím v jediné nemocnici v Česku, která je jednou z prvních na světě, které tuto novinku nabízejí. Senzor přitom na rozdíl od jiných vydrží půl roku. /ukázka/

Janetta ROUBKOVÁ, redaktorka
V ordinaci na pražském Karlově náměstí je kromě mě, lékaře a sestry i pan Vladimír, který už přes 20 let trpí diabetem prvního typu. Poslední rok mu v léčbě pomáhá nejnovější technologie, cenzor implantovaný pod kůží na ruce. Vedoucí diabetologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Šoupal vysvětluje, jak funguje.

Jan ŠOUPAL, diabetolog, VFN Praha
Vysílá informace do mobilního telefonu. To znamená, ten pacient dostává každých 5 minut informace o tom, jak se vyvíjí jeho glukóza v podkoží.

Janetta ROUBKOVÁ, redaktorka
Jakmile je něco špatně, senzor v ruce pana Vladimíra upozorní.

Pan VLADIMÍR, pacient s cukrovkou
On vlastně zabrní, dlouze 3×, a když mám hypoglykemii, tak vlastně on zabrní 9× po krátkých intervalech.

Janetta ROUBKOVÁ, redaktorka
Lékař Šoupal mi ukazuje asi centimetr dlouhou a 3 mm širokou kapsli, senzor vydrží funkční půl roku, pak ho musí vyměnit.

Jan ŠOUPAL, diabetolog, VFN Praha
Hlavním důvodem, proč ten senzor přestane měřit, je vlastně reakce toho podkoží, jo, vlastně proti němu de facto bojuje.

Janetta ROUBKOVÁ, redaktorka
A to se stalo v prosinci i panu Vladimírovi, a proto si teď do ordinace přišel pro nový.

Jan ŠOUPAL, diabetolog, VFN Praha
Do podkoží s tím lokálním anestetikem, teďka právě jde ten dilatační nástroj, kterém se vytvoří takový podkožní tunýlek, kudy povedeme ten /nesrozumitelné/.

Janetta ROUBKOVÁ, redaktorka
Taková trojnožka. Tím tam teda uděláte prostor...

Jan ŠOUPAL, diabetolog, VFN Praha
Pro tu, ano, přesně, pro tu kapsličku. A jsme tam, jo? Kdybyste si mohla sáhnout, tak to tady ucítíte v tom podkoží.

Janetta ROUBKOVÁ, redaktorka
V běžném životě to panu Vladimírovi umožňuje třeba víc sportovat. Novinku v Česku aktuálně používá asi 20 pacientů, a jak říká diabetolog Jan Šoupal, zatím se ukazuje v dobrém světle.

Jan ŠOUPAL, diabetolog, VFN Praha
Je předpoklad, a to je spočítáno, že klesne riziko komplikací v průměru o 50 %. A závažné diabetické komplikace nejenže obtěžují toho pacienta, ale samozřejmě ho mohou také přivést k dřívější smrti.

Janetta ROUBKOVÁ, redaktorka
Léčba pomocí senzoru pacienta ročně stojí kolem 60 000 Kč. Od loňského prosince ji ale plně hradí zdravotní pojišťovny. Janetta Roubková, Český rozhlas.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
A navážeme s ředitelem Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davidem Feltlem, dobrý večer. Pane řediteli, slyšíme se?

David FELTL, onkolog, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice
Ano, dobrý večer.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Dobrý večer, ještě jednou zdravím, my jsme slyšeli ten příspěvek o tom novém moderním pomocníkovi při léčbě cukrovky prvního typu, v čem spočívají jeho hlavní výhody ve srovnání s těmi dosavadními postupy a přístroji, které se užívají?

David FELTL, onkolog, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice
No, hlavní výhodou je to, že je zkrátka účinnější. To znamená, vlastně ta studie přelomová, kterou kolegové z našeho diabetického centra publikovali, spočívá v tom, že zjistili, že není důležité, jak se aplikuje inzulin do těla, ale jak se monitoruje hladina cukru. To znamená, že ten senzor ve srovnání třeba s nějakým pícháním do prstu a následně používáním inzulinové pumpy je prostě přesnějším a účinnějším způsobem, jak léčit diabetes prvního typu. Takže to je to zásadní.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Co pacienti zmiňují po těch pár týdnech fungování? Nebo třeba jaké nedostatky, jestli tedy má nějaké tenhle přístroj, z vašeho pohledu je potřeba ještě vychytat, dejme tomu?

David FELTL, onkolog, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice
No, tak je to invazivní výkon, miniaturně, ale invazivní, tak zavádí se nějaký předmět, řekněme, velikosti jednoho centimetru pod kůži, tak jistěže se může stát, že může být nějaká komplikace v souvislosti s tímhletím miniaturním výkonem, ale nemyslím si, že je to horší, než když se třeba říznete v kuchyni, takže je to prostě miniaturní invaze, ale nic dramatického se neodehrává.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
A zkušenosti pacientů jsou tedy pozitivní?

David FELTL, onkolog, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice
Pokud mohu soudit z toho, co mi říkali kolegové diabetologové, tak jsou nesmírně pozitivní, hlavně oceňují tu svobodu, kterou jim dává, protože můžou vlastně fungovat jako zdraví normální lidé, což je úžasná věc.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Je tenhleten senzor vhodný pro všechny pacienty s cukrovkou prvního typu?

David FELTL, onkolog, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice
Pokud vím, tak ano, ale to definitivní rozhodnutí je na diabetologovi, já sem jednak ředitel nemocnice, ale profesí onkolog, takže já tohleto do úplného detailu vám zodpovědět neumím.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Jak se stalo, že vlastně pacienti Všeobecné fakultní nemocnice mohou využívat této léčby jako jedni z prvních na světě?

David FELTL, onkolog, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice
No, my jsme provedli studii, která vlastně prokázala to, že tento senzor je účinný a že je účinnější než doposud používané standardní způsoby léčby diabetu prvního typu, a tím, že jsme vlastně byli iniciátory studie a tím, že jsme vlastně byli u toho, že ta studie pozitivně dopadla, tak naši pacienti z toho mohli jako první nebo jako jedni z prvních profitovat. Takže to je ten důvod.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Počítáte v budoucnu s rozšířením počtu pacientů? Kolik by jich mohlo výhledově ten cenzor dostat?

David FELTL, onkolog, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice
Počítáme jednoznačně, musím říct, že zdravotní pojišťovny se k tomu postavily nesmírně vstřícně a tu léčbu od prosince hradí, takže předpokládáme, že se velmi rychle rozšíří i po jiných centrech, protože není naším cílem být jediní, my jsme byli první, ale nebudeme jediní a je to tak správně. Takže počítám, že časem poroste počet těch implantací geometrickou řadou. Pacientů s diabetem prvního typu je podle mých informací 67 000 zhruba v České republice, takže uvidíme, no, jako jaká bude kapacita diabetologických center, ale v zásadě ten cíl je, aby ta implantace probíhala u nějakého řádově většího počtu pacientů.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Říká ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl. Děkuju vám za rozhovor. Hezký večer.

David FELTL, onkolog, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice
Těšilo mě, na shledanou.