Samostatnost u osob se zrakovým postižením

Ve společnosti se stále setkáváme se stereotypním názorem, že člověk, který nevidí, je nesamostatný a zcela závislý na svém okolí a na pomoci od něj. Na druhou stranu ale také potkávám tvrzení od lidí s hendikepem ve smyslu, že nesamostatný nevidomý je odsouzení hodný. Přináším tedy k tomuto tématu pár mých postřehů a myšlenek.

O samostatnosti

Skutečnost je složitější a mnohem rozmanitější. Samostatnost u nevidomých osob není samozřejmá, a dokonce není ani automatickým důsledkem samotné...

Skupina čtyř lidí různých věkových kategorií sedí na lavičce v parku. V popředí na chodníku leží různé pomůcky pro nevidomé a slabozraké, například lupy, speciální telefony, klávesnice, obrazovky, audio přístroje a další zařízení. Vedle lavičky sedí vodicí pes. V pozadí kráčí po cestě mladý muž s bílou holí. Okolí je zelené, se stromy a trávníkem, den je slunečný.

Klíčová slova: