Projekt nadačního fondu Srdcerváči
CRo Plus
-
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka:
V pátek odpoledne ve dvě hodiny na piazzetě Národního divadla v Praze začíná už pátý ročník mediálního projektu Srdcerváči. Nadačního fondu na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tento fond v grantovém řízení rozděluje finanční příspěvky firmám, které handicapované zaměstnávají, ale i jednotlivcům, pokud se rozhodnou třeba podnikat. My jsme teď ve spojení s ředitelkou nadačního fondu Hanou Potměšilovou, přeji dobrý večer. Srdcerváči ukazují, že handicapovaní lidé pracují a chtějí pracovat. Tak kde je hlavní problém. Je pracovní příležitostí pro lidi s postižením pořád málo?
Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka nadačního fondu Srdcerváči:
Já si úplně nemyslím, že těch příležitostí je příliš málo, protože každý týden nás kontaktují dvě, tři, čtyři firmy nebo i drobní podnikatelé, kteří chtějí dát příležitost lidem se zdravotním postižením. Spíše je to o tom smýšlení, kdo ten zdravotně postižený člověk je. Ono většina diagnóz není na první pohled viditelná. Byť naši letošní Srdcerváči jsou sportovci, na kterých převážně postižení viditelné je. A třeba loňské tváře projektu Srdcerváči byl lékař se syndromem vyhoření. Lékařka pardon, psycholožka s dětskou mozkovou obrnou a státní úředník s lupenkou. Což jsou diagnózy, které na první pohled nemusí být vidět a v momentě, kdy někdo poptává kolegu se zdravotním postižením, tak chce někoho, kdo bude mít viditelné postižení, ale často si neuvědomuje, jaké minusy v zaměstnávání člověka třeba na vozíčku přináší. Ozve se nám zaměstnavatel a my den na prostory. Potřebujeme sem vozíčkáře a my pak zjistíme, že člověk se nedostane do toalet, protože budova není úplně bezbariérová. Toalety nejsou bezbariérové. Je dostane se do kuchyňky a do dalšího.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka:
Já bych na vás navázala, takže pro lidi s jakým typem postižení nebo s jakým stupněm invalidity případně by bylo zapotřebí něco změnit, protože státní podpora tady existuje, firmy jsou tlačené k tomu, aby přijímaly zdravotně postižené. Teď se ta podpora bude zvyšovat na 12 tisíc. Takže tato opatření nějakým způsobem fungují.
Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka nadačního fondu Srdcerváči:
Já bych řekla, že se nepotkává nabídka s poptávkou. Nemalé množství lidí se zdravotním postižením se neposunuje v kariéře, nestuduje ty obory, po kterých trh práce touží. Kdyby je chtěl mít a my samy pracujeme velmi úzce s vysokými školami a snažíme se jim vysvětlit, aby třeba své studijní programy uzpůsobovaly konkrétním diagnózám, konkrétním lidem se zdravotním postižením, protože vidíme, že trh práce má zájem o IT obory, ale i o šikovné řemeslníky. Ale naše střední a vysoké školství toto neumí, aspoň v tom nevidím největší problém. Oni lidé se zdravotním postižením nejsou jen mladí lidé. Je to člověk, kterému do života vstoupí rakovina nebo infarkt ve čtyřiceti letech a musí úplně kariérně změnit to, co předtím dělala. Ještě se něco nového naučit a nechce být závislý a sociálních dávkách. Chce si na sebe vydělávat sám, ale bohužel naše školství se nedokáže se těmto lidem uzpůsobit a už vůbec ne té generaci starší ve věku 40 Plus.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka:
Vy jste zmínila školství, to je přeci jen trošku na dlouhou trať. Ale když půjdeme ještě k tomu přímo k tomu zaměstnávání, tak co by nějaká malá věc, která by pomohla. Co by prakticky pomohlo?
Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka nadačního fondu Srdcerváči:
Prakticky by asi pomohlo, aby lidé, kteří nemají viditelné postižení, se nebáli přiznat, že to postižení mají. Lidi ve firmách, které toto téma otevřou a začnou komunikovat se svými zaměstnanci, že pro ně člověk s postižením rovná se kvalitní a loajální zaměstnanec jako zdravý člověk a když se to pustí do těch firem, tak se najednou rozklíčují, takzvaní skrytí lidé se zdravotním postižením, které v týmech mají a najednou to začne fungovat.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka:
Čili je tam obava, ano, je to pořád tabu mít nějaké zdravotní postupy.
Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka nadačního fondu Srdcerváči:
Je to stále tabu, protože v minulosti platilo, že člověk se zdravotním postižením byl téměř nevyhoditelný u práce. Zaměstnavatel v momentě, kdy s ním chtěl rozvázat pracovní poměr, tak mu musel najít novou práci. On s tím musel souhlasit a bohužel v hlavách často právě se zdravotním postižením, na kterých není na první pohled toto viditelné. To je, že se stanou takovými, teď to řeknu možná příliš ošklivě, ale tím obtížným hmyzem, který bude pro tyto zaměstnavatele ne příliš přijatelný. Proto to raději tutlají, nemluví o tom a tím nám vzniká i ta bariéra ve společnosti.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka:
Upozorňuje Hana Potměšilová, ředitelka nadačního Fondu pro podporu zaměstnávání osob s postižením. Přeji vám, ať se zadaří letošním Srdcerváčům na slyšenou.
Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka nadačního fondu Srdcerváči:
Děkujeme moc, pěkný večer, na shledanou.