Parkinsonova choroba si nevybírá. Mění život, zvyky a bere práci

V odborných kuloárech se mluví o tom, že s Parkinsonovou nemocí bojuje okolo 50 tisíc Čechů. Druhým dechem se však dodává, že lidí, jimž odumírají buňky v mozku, je daleko více. Nemoc bere lidem jejich běžný život a nechává je bezmocné napospas rodině a společnosti. Příčina onemocnění není zdaleka objasněna a nedá se ani předpokládat, že ji v nejbližších letech pochopíme.

"Spouštěče Parkinsonovy nemoci neznáme. Příčina vzniku navíc tkví ve spojení genetických předpokladů a prostředí, v němž žijeme. Víme ale, že riziko vzniku onemocnění stoupá po padesátém roku života, ale u zhruba patnácti procent pacientů se může vyskytnout již před čtyřicátými narozeninami a výjimečně ještě dříve. Nemoc tak může člověku v produktivním věku vymezit limity jeho života jednou provždy.
Cupitat nejistým světem  
Lidé si s parkinsonským onemocněním spojuje především třes horních a dolních končetin. Mezi hlavní symptomy ale patří rovněž celková ztuhlost, špatná rovnováha a koordinace pohybů. "Typickým úkazem špatné koordinace a rovnováhy jsou ‚cupitavé‘ krůčky na několika metrech chůze, než se pacient rozejde běžnými kroky.

Mezi další klasické symptomy patří špatný rukopis, může se vyskytnout ztráta čichu, problémy se spánkem, potíže s přesouváním věcí, tichý hlas typický pro parkinsoniky a voskový až nepřítomný výraz ve tváři. Připojují se poruchy emocí i rozhodování," uvádí příznaky nemoci Tomáš Hlaváček, všeobecný praktický lékař a vedoucí lékař Alzheimer home.
Výsledky studií a výzkumů dokládají, že u pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou chorobou v nižším věku převládají faktory genetické, zatímco u starších jsou v popředí spíše vlivy prostředí. Lidem s onemocněním odumírají buňky ve středním mozku, kde se tvoří dopamin.
"Je to látka nutná ke správnému přenosu vzruchu. Pokud se buňky v jádře vyčerpávají, látky je produkováno méně, což je dříve nebo později spouštěčem Parkinsonova onemocnění," uvádí Hlaváček.