Osudná vteřina
ČT 1
-
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Vteřina, která může změnit život. Právě na ní měl upozorni Mezinárodní den poranění míchy, které si 5. Září připomněli lidé po celém světě. Výjimkou nebylo ani Brno.
osoba:
Zároveň synchronně za obroučky, tahy dopředu.
Kristýna NÁHLÍKOVÁ, fyzioterapeutka, ParaCENTRUM Fenix:
Nejprve jsme tady měli besedu právě preventivní, abychom ukázali, co znamená vlastně poškození míchy a jaké jsou následky. Dále tady máme možnost vyzkoušet si jízdu na vozíku, jízdu zručnosti, máme tady slalom na vozíku.
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Cílem byla především prevence, ročně totiž lékaři na jižní a východní Moravě řeší až 70 nových případů poranění páteře. Zhruba polovina pacientů skončí trvale na vozíku.
Vladimír MUŽÍK, vedoucí lékař spinální jednotky, FN Brno:
Jsme schopni odstranit útlak, jsme schopni zastabilizovat páteř, ale míchu jako takovou v tuto chvíli neumíme léčit. Sezonou úrazů pro nás je začátek jara, první teplé dny, kdy vyjedou motorkáři a cyklisté a končí zhruba koncem října.
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
To totiž dozrává ovoce a lidé chtějí utrhnout i plody, které rostou nejvýš. Nejčastějšími příčinami nevratného poškození míchy jsou pády z výšky, dopravní nehody a pády z kola. Ve dvou třetinách případů se pak jedná o muže, jedním z nich je i Marek Šrutka.
Marek ŠRUTKA, :
Bylo mi 19 let, na lyžích jsem trefil výmol, který mě vlastně vyhodil a trvalo to fakt vteřiny, kdy jsem se přerazil o strom, kde jsem hned v první moment už necítil nohy.
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Následovaly měsíce v nemocnicích a rehabilitačním ústavu.
Marek ŠRUTKA, :
Nejtěžší asi první návrat domů, jo, který, v ten moment kdy jsem seděl v autě a šli mi pomoct vlastně si přesednout na vozík.
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Nikdy to ale nevzdal a díky podpoře rodiny si postupně našel práci. Po několika letech se vrátil do běžného života. Pokud se chce ale někam vydat, musí cestu plánovat pečlivěji než dřív, teď by mu cestování na úřady, do restaurací nebo za kulturou měla ulehčit nová videa.
osoba:
Máš ho zostřenýho? Světelný je to dost?
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Ta točí v brněnských institucích, jako je třeba technické muzeum, až na jednoho profesionála sami handicapovaní. Místo exponátů je tak zajímají spíš výtahy, šířky uliček a sklon ramp.
Jan VOČKA, vozíčkář:
Nahoru nevyjedu.
Jaromír KUČERA, kameraman; autor projektu:
Nevyjedeš, takže ...
Jan VOČKA, vozíčkář:
A nevyjedu z důvodu toho, že to má moc velikej sklon a budu potřebovat tady využít pomoc asistence.
Jaromír KUČERA, kameraman; autor projektu:
Takže tu asistenci zdůrazníme, že na recepci existuje možnost využití asistence.
Jan VOČKA, vozíčkář:
Na dnešní natáčení jsem se moc nepřipravoval, protože před měsícem jsem tady s přítelkyní byl poprvé, takže vím, do čeho jdu.
Jaromír KUČERA, kameraman; autor projektu:
Jsem si já jako chodící člověk vůbec neuvědomoval, které překážky na té cestě oni překonávají, takže my jdeme krok za krokem tím objektem a sledujeme, které překážky v tom objektu jsou. A v komentáři může říct, že nejužší je v prvním patře.
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Výsledkem bude 3 až 4minutové video, ze kterého se divák dozví i úplné detaily, třeba šířku dveří nebo výšku umyvadla na toaletách pro handicapované.
Jan VOČKA, vozíčkář:
Každý si po bezbariérovostí představuje úplně něco jinýho, takže někdy napíše bezbariérový a znamená, že tam není práh, ale oni jsou tam úzké dveře a fakt to video přiblíží tomu člověkovi a udělá tu představu toho, že se tam vážně buď dostane, nebo nedostane.
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Zatím vznikly 4 instruktážní spoty, z bystrcké radnice, Knihovny Jiřího Mahena a dvou restaurací. O technickém muzeu jsou díky dotaci 140 tisíc korun od brněnské radnice v plánu další.
Alena JANKOTOVÁ, garantka projektu, Handmedia:
Příspěvek byl využit na natočení 8 videí. Moc by nás potěšilo, kdyby do našeho projektu vstoupili instituce nebo spíš soukromé organizace, soukromníci, kteří by nás finančně podpořili, takže bysme mohli zmapovat nejen Brno a jeho budovy, ale i třeba přírodu.
Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Jak spoty, tak i připomenutí Mezinárodního dne poranění míchy ukazují, že i handicapovaní můžou sbírat medaile, ať už v běžném životě, nebo ve sportu, jako třeba Marek Šrutka v basketbalu na speciálně upravených vozících.
Michal ŠRUTKA, :
Nehledal jsem nějaké překážky, kde bych něco měl litovat nebo nějak nad něčím těžce přemýšlet, co bude, jo, že dá se žít vlastně se vším.