Osobnost českého parahokeje se loučí. Po životních útrapách cítí hrdost

Po třinácti letech v parahokejové reprezentaci a čtvrtém místě z domácího šampionátu v Ostravě oznámil její někdejší kapitán Zdeněk Šafránek, že s kariérou v národním týmu končí. Přitom ještě nedávno ho trápily kruté myšlenky na sebevraždu. Vytrval. "Už kvůli dětem život přece nevzdám," říká pro iDNES.cz.

Šafránek obsadil s českou reprezentací na domácím mistrovství světa čtvrté místo po prohře 1:4 s Koreou. Neoblíbené umístění může štvát o to víc, jaký zájem parahokejisté v Ostravě vyvolali.  

Oficiálně dorazilo do arény na skupinový zápas s Itálií 8 462 lidí, na čtvrtfinále s Norskem 7 249, na semifinále s USA i následný duel o bronz shodně rekordních 8 600 diváků.  

"To bylo nepopsatelné," hodnotí Šafránek. "Z druhé strany jsem ale na výsledek naštvanější. Měli jsme na medaili. Před turnajem jsme sny samozřejmě měli, ale nedokázali jsme si říct: Ano, budeme o cenný kov bojovat. Až jsme zjistili, že jsme blízko. Je to takový blbý místo."  

Celá věc má ještě třetí stránku. Čeští parahokejisté jsou fakticky amatéry mezi profesionály. Na rozdíl od medailistů ze Spojených států, Kanady i Koreje chodí do práce.  

"Korejci dokonce před šampionátem trénovali dva měsíce s Kanaďany, to pak progres musí být vidět. My jsme na sebe samozřejmě hrdí, jsme v uvozovkách... Vlastně bez uvozovek amatéři, čtvrté místo je tak velký úspěch. Navíc jsme si díky tomu zajistili účast na paralympiádě za tři...