Odborná konference o zaměstnávání lidí s poraněním míchy

Můžeš
-
Na den 5. září každoročně připadá tzv. SCI DAY (For a Spinal Cord Injury inclusive World) neboli Den poranění míchy – pro svět otevřený lidem s poraněním míchy. Česká asociace paraplegiků (CZEPA) a Centrum Paraple se proto rozhodly společně uspořádat konferenci k tématu (nejen) zaměstnávání lidí s tímto handicapem.  

Ráda bych vám jako jedna z moderátorek konference netradiční formou poznámek prezentovala některé zajímavé informace.  

Průzkum zaměstnanosti  

Ředitelka CZEPA Alena Jančíková uvedla začátek svého příspěvku tezí, že aktivní život, vzdělávání a sport spolu se zaměstnáním může aktivizovat a udržet psychickou kondici lidí po úrazu míchy (dále SCI). Dále pak prezentovala výsledky výzkumu, který byl v srpnu realizován mezi členy CZEPA formou dotazníkového šetření (v boxu).  
Alena Jančíková na výsledky výzkumu navázala zhodnocením, že zaměstnavatel osob s handicapem je podpořen od státu (pozn.: příspěvky a výhody), pracující osoby s handicapem však oproti ostatním lidem s handicapem, kteří nepracují, nijak "zvýhodněny" nejsou.  
Zajímavým trendem je také to, že zaměstnavatelé nabízejí práci pro osoby se zdravotním postižením (dále OZP), ale zájemců je reálně málo. Argumentem může být to, že pracovní aktivita stále u některých OZP vzbuzuje strach ze snížení dávek (stupně invalidního důchodu či příspěvku na péči); ač to legislativně takto vymezeno již není, stále se jednotliví lidé občas setkávají s tímto stanoviskem posudkových lékařů a obecnou obavou. V případě, že pracuje osoba s invalidním důchodem III. stupně, má podle zákona nárok na kratší podpůrčí dobu u nemocenských dávek, ač je plátcem nemocenského pojištění (pozn.: součást pojištění sociálního).  
Velmi často je výsledná mzda nízká (i se započtením slev na dani) oproti vynaloženému úsilí a nákladům OZP (doplatky na kvalitní pomůcky – např. mechanický vozík či další pomůcky, amortizace vozu, benzin, vyšší spotřeba služby osobní asistence apod.).  
Nabídkou řešení a motivací k pracovní činnosti může být podle Aleny Jančíkové a zkušeností ze zahraničí např. kvalitní ergodiagnostika, adresnější nastavení dávek (např. příspěvku na auto a příspěvku na mobilitu, podpůrčí doba nemocenské shodná se "zdravými" zaměstnanci či např. přepočet výše invalidního důchodu se započtením odpracovaných let. Pomoci pracujícím by mohla také častější úhrada pomůcek (více se mohou opotřebovat), nabídka asistence v zaměstnání, zkrácené úvazky a nabídka home office.  

Zkušenosti zaměstnavatelů  

Zástupci zaměstnavatelů (Eva Šverclová, HR ředitelka Datart International, a Josef Voráček z polygrafické firmy P. O. S. Factory) ve svých vystoupeních potvrdili veskrze pozitivní zkušenost se zaměstnáváním OZP a upozornili na některá zanedbávaná témata.  
Datart International plní povinný podíl zaměstnávání OZP, taktéž odebírá výrobky od zaměstnavatelů dříve nazývaných jako "chráněné dílny". Prioritou je zaměstnávání jako takové. Pracuje u nich několik osob na vozíku na centrále, každý v jiné části firmy (marketing, e-shop, CC, logistika). Vytvořili pracovní místa "na míru" jednotlivých zaměstnanců podle jejich zkušeností a dovedností. Zaměstnávání OZP berou jako příležitost pro rozvoj firmy a celé společnosti.  
Na otázku, zda existují nějaké odlišnosti v zaměstnávání OZP, reagovala Eva Šverclová tak, že zvýšená shovívavost zaměstnavatele není na místě, realizují interní školení nadřízených kolegů o odlišnostech OZP zaměstnanců, snaží se o rovný přístup mezi zaměstnanci, a to bez výjimek – pouze přizpůsobují pracoviště (z hlediska bariér) a případně pracovní dobu. Není těžké překonat bariéry uvnitř firmy, důležité je ale posílit motivaci k návratu do zaměstnání a motivovat ke vzdělání.  
P. O. S. Factory zaměstnává 22 lidí s různým postižením. Důležitá je pro ně udržitelnost konceptu zaměstnávat OZP napříč handicapy. Nabízí různé pracovní pozice, např. i sezonní (fluktuace).  
Josef Voráček se připojuje k tomu, co na konferenci již zaznělo, že existuje větší nabídka práce, než je zájemců o práci z řad handicapovaných. Jeho zkušenost je, že před sociálkou často skrývají své možnosti. Kdyby měl zhodnotit obtíže zaměstnavatelů, říká, že je někdy třeba redukovat své očekávání, zajistit prostor pro investice do lidských zdrojů, myslet na dlouhodobou udržitelnost, ale zároveň nejít na sílu nad možnosti OZP.  
Tabu tématem je podle pana Voráčka sebehodnocení OZP, důležitá pro firmu je také zkušenost s dlouhodobě nezaměstnanými a jejich psychikou (např. podhodnocování či neadekvátní představy o sobě na straně OZP zaměstnanců).  

Přístup státní správy  

Se svým příspěvkem vystoupil JUDr. Jiří Vaňásek z MPSV ČR, který má na starost oblast trhu práce a nepojistné dávky. V reakci na řečené uvedl, že v praxi nelze nastavit rovnici "pracuješ – snižujeme příspěvek na péči", u OZP nelze ztrácet tímto způsobem motivaci. Doplnil, že v evidenci ÚP je 49 000 OZP, je nastaven určitý systém zabezpečení člověka (invalidní důchod, příspěvek na péči a další), ale je si vědom i obav klientů, že zabezpečení bude při práci odepřeno.  
MPSV má dlouhodobě tezi koordinované rehabilitace (po 11 letech příprav), zdůrazňuje význam ergodiagnostiky (13 center v ČR). Reagoval také na informaci, která zazněla diskusi, že posuzování zdravotního stavu trvá neúměrně dlouho, dodal, že jsou si toho vědomi a že nelze udržet dosavadní systém posuzování; podle jeho názoru se takto ani nedozvídáme možnosti OZP a oblasti potřeby jeho/jejího zlepšení.  
Dále pak popsal obecně existující systém zabezpečení OZP (příspěvek na motorové vozidlo, novela zákona o zaměstnanosti, změna na chráněném trhu práce apod.), tyto změny od 1. 1. 2018 budeme blíže popisovat v příštím čísle časopisu Můžeš v samostatném článku.  
Svůj příspěvek zakončil tím, že je třeba systémové řešení – pomoci lidem najít vhodnou práci a podpořit zaměstnavatele. V rámci reakcí v diskusi pak uvedl, že v oblasti posuzování nároků mají nastavený úkol motivovat a vychovat pracovníky sociálních šetření ke kvalitní práci; v budoucnu by chtěli změnit systém posuzování.  
Dále navázal svým příspěvkem Ing. Jan Buba z GŘ ÚP ČR, popsal generální ředitelství ÚP a krajské pobočky – kontaktní pracoviště a jejich působnost. Podle statistik ÚP klesl počet OZP v evidenci za leden až červenec 2017 o 10 %. Popsal také nástroje ÚP v oblasti zaměstnávání.  
V ČR máme 13 ergodiagnostických center, kapacita činí zhruba 600 klientů ročně; posuzují pracovní potenciál a Jan Buba doplnil, že z posudku z centra sice víme, co klient dělat nemůže, ale reálně nevíme, co může a jak s ním dál pracovat; zároveň můžeme posoudit možnosti osoby v rámci konkrétní pracovní pozice.  
V diskusi Jan Buba z GŘ ÚP doplnil, že NRZP ČR pro ÚP realizuje akreditovaný kurz komunikace s OZP pro pracovníky v sociálních službách, jímž se snaží zlepšit komunikační schopnosti zaměstnanců ÚP, v praxi ale narážejí na vysokou fluktuaci zaměstnanců. ?  

Zajímavé výsledky vyplývající z výzkumu CZEPA celkově z databáze CZEPA 901 členů – 77 % nezaměstnaní. Dotazník vyplnilo 107 respondentů (z toho více než 60 % paraplegiků a skoro 40 % tetraplegiků). Nejčastěji SŠ vzdělání, obvykle si vzdělání dále nezvyšují do pěti let po úrazu se pokoušelo o návrat na trh práce 55 % z dotazovaných, práci hledali přes zaměstnavatele a známé; pouze 12 % pak přes úřad práce 71 % nevědělo o možnosti registrovat se na ÚP, 11 % pak ÚP odmítl podle jejich slov registrovat 91 % nepodstoupilo ergodiagnostiku (nebyla nabídnuta) V odpovědi na otázku "Proč nepracuji?" se nejčastěji objevovalo: "jsem zajištěn sociálními dávkami" (respondenti často bydlí u rodičů, nemají reálné náklady na život), "nemám vzdělání", "nedostatečné ohodnocení práce vůči vynaloženému úsilí" Dalším častým problémem zmiňovaným ze strany osob, které nepracují, jsou architektonické bariéry a také inkontinence, která ovlivňuje mimo jiné i psychický stav  

Kompletní znění poznámek Lucie Markové z konference SCIDay o zaměstnávání lidí s handicapem včetně dotazů, odpovědí a námětů na zlepšení z následné panelové diskuse najdete celý listopad on-line na www.muzes.cz.  

Foto: Konference k zaměstnávání osob s postižením odhalila některá zanedbávaná témata.  
Foto: Tomáš Lisý  

O autorovi: Autorka je ředitelka z. ú. DEBRA ČR Lu cie Marková s pomocí CZEPA