Od 17 let je na vozíčku. Teď v Česku vyrábí vozíčky pro sportovce

V sedmnácti letech zažil těžkou dopravní nehodu, po které zůstal na vozíku. Zbyňku Sýkorovi trochu překvapivě pomohl zpět do normálního života sport, který se stal jeho nedílnou součástí. Teď, po dalších sedmnácti letech, se v rodných Českých Budějovicích snaží pomáhat lidem, které potkal podobný osud. Ať už tím, že se stará o místní komunitu, organizuje sportovní aktivity nebo se s přáteli pustil do výroby specializovaných vozíků.

Jak jste se po nehodě dostal ke sportu?
  Já jsem po tom vážném úrazu moc nevěděl, co dělat. Před tím jsem byl hodně na statku, jezdil jsem s traktorem a na motorkách. Takové normální věci na vesnici. A pak jsem najednou v sedmnácti seděl na vozíku a nevěděl, kam dál. Pak jsem přijel do rehabilitačního střediska do Kladrub a tam mi řekli, že jsem dobře rostlý na atletiku. Dali mi do ruky disk, a už to bylo.  

Proč ta změna, když předtím jste nesportoval?
  Pomocí sportu jsem tam zjistil, že jsem schopen se plnohodnotně vrátit do života. Sport je pro lidi s handicapem daleko důležitější než pro lidi bez handicapu, alespoň z tohohle pohledu. Dneska ho normálně používáme jako nástroj pro návrat. Když se...