Nevidí, přesto je plný energie: I když je člověk nevidomý, není nevědomý

Honza Jung (45) žije sám v Praze. Již v dětství měl špatný zrak. Ve svých deseti letech neviděl na své levé oko. Později ve čtrnácti letech přišel o zrak úplně. I přesto je optimista a vnímá svět jinak než očima.

– Jak se stalo, že jste přišel o zrak?

Už když jsem se narodil, neviděl jsem zcela jasně obrysy. Prodělal jsem několik operací, které můj zrak nijak nezlepšovaly. Doktoři mi tedy předepsali brýle, které byly velmi silné. Nejprve jsem přestal v deseti letech vidět úplně na levé oko. Tenkrát mě doktor varoval, že bych neměl dělat žádné prudké pohyby. Jako dítě jsem si z toho nic nedělal. Naivně jsem si myslel, že o zrak přijdu v šedesáti sedmdesáti letech. Mýlil jsem se. O čtyři roky později jsme byli s rodinou na dovolené na Lipně. Byla docela zima, a tak mě maminka poslala pro teplé oblečení, které bylo nahoře v poličce. Na svetry jsem nedosáhl, proto jsem povyskočil. Poté si jen vybavuji, jak jsem ležel a maminka byla vyděšená. Tak jsem se stal nevidomý.