Neumím sedět a nic nedělat, říká Renata Moravcová, která lidem přibližuje svět nevidomých. Za konání nezištných skutků získala ocenění

Nadace Karla Janečka v rámci projektu Laskavec oceňuje lidi, kteří nezištně konají dobré skutky.
Laskavcem pro měsíc září se stala Renata Moravcová, která před osmnácti lety přišla o zrak.
Dnes aktivně pomáhá zrakově postiženým, takzvané koukavce zase učí zacházet s nevidomými a propojuje tak vzájemně oba světy.

Renatu Moravcovou na ulici nejčastěji potkáte se čtyřnohým společníkem - leopardím retrívrem Xantem, který je v pořadí už jejím třetím vodicím psem. "Dneska ho s sebou ale nemám, hlídá ho kamarádka. Ujal se mě pan Tojnar," usměje se drobná brunetka, která lidem, již normálně vidí, říká svérázně koukavci. "Spolupracuje se mnou už dvanáct let a přesně ví, jak mě vodit," představuje svůj doprovod.  

Právě správné zacházení a pomoc nevidomým je jedno z velkých témat, kterým se paní Renata zabývá v rámci svých vzdělávacích akcí pro děti, mládež i dospělé. Na základě jejích zkušeností ví totiž jen velmi malá část "koukavé" veřejnosti, jak se zrakově postiženými pracovat. "Nejhorší je, když například stojím na ulici, přijde ke mně cizí člověk, ani nepozdraví a táhne mě za ruku přes silnici, kterou jsem ani nechtěla přejít," popisuje...