Mrtvice neb rtvice olí,

 

Téma Speciál

ale jde o minuty  

Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je v Česku po nemocích srdce (chronická ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, infarkt...) a rakovině všeho druhu dlouhodobě třetí nejčastější příčinou úmrtí (jen v posledních dvou letech se posunula na čtvrté místo kvůli covidu-19). Ročně postihne mrtvice několik desítek tisíc lidí a loni zabila 7 112 lidí. Tedy 5,1 % všech zemřelých. Přesto jde ve srovnání s dobou před deseti či dvaceti lety o významný pokles. Málokteré onemocnění totiž od těch časů zaznamenalo tak revoluční pokrok v léčbě. Stále se ovšem hraje o čas tak jako snad u žádné jiné choroby. "V případě mrtvice je lepší volat sanitku zbytečně než pozdě. Jde o minuty," upozorňuje doc. MUDr.  

ALEŠ TOMEK (48), Ph. D., FESO, primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.  

- Při mozkové mrtvici je ze všeho nejdůležitější co nejrychlejší odborná pomoc. V jaké fázi cévní mozkové příhody se nemocný nachází, když už u něj spatřujeme její projevy jako například svěšený koutek úst nebo omezenou hybnost rukou?  

Kolem 85 % mozkových příhod je ischemických, tedy způsobených tím, že krevní sraženina ucpe mozkovou cévu. Po dobu prvních zhruba třiceti sekund postižený člověk nic nepozná, protože neurony mají rezervu a fungují ještě normálně, ale po půl minutě v zasaženém povodí už jim energie dojde (povodí je oblast jednotlivých tepen, tedy cév, jež vedou krev směrem od srdce, pozn. red.). Pokud je zasažena například levá mozková hemisféra, přestává pacientovi fungovat pravá polovina těla. Může se v tom okamžiku zhroutit k zemi s nehybnými pravostrannými končetinami, a pokud je pravák, pak současně přestane mluvit či rozumět. V tu chvíli začínáme závod s časem. Mozkové buňky v ischemií zasaženém povodí omezují energeticky nejnáročnější činnost – vedení vzruchů. A vyčkávají, jestli nedojde k obnovení krevního zásobení. V tomto stavu, kterému říkáme "ischemický polostín", vydrží ovšem neurony jen omezenou dobu.  

- Po jaké době začnou neurony, tedy nervové buňky v mozku odumírat?  

Doba přežití závisí na jejich umístění. Již po prvních pěti minutách odumírají první neurony v centru ischemie (tedy v místě, kde došlo k ucpání cévy, pozn. red.), kam nedosáhne zásobení z okolních prokrvených oblastí mozku. Jádro ischemie se postupně rozšiřuje k okrajům.  

- Takže v jakém časovém limitu k vám musí pacient dorazit, aby měl maximální šanci na uzdravení?  

Dostane-li se k nám člověk do hodiny, je osmdesáti- až devadesátiprocentní šance na jeho úplné vyléčení.  

- Říkal jste ale, že neurony odumírají už po pěti minutách. Jak tedy můžete pacienta vyléčit po hodině nebo i po delší době?  

Když se člověk topí nebo dusí a do pěti minut nedojde k obnovení průtoku okysličené krve, mozek odumírá a je velmi nízká šance, že se takový pacient ještě někdy probudí. Při mrtvici je ale většinou ucpaná jen jedna céva, která zásobuje kupříkladu 20 procent mozku. Zbytek je normálně prokrvený. Odtud krev s kyslíkem částečně proniká i do uzavřeného místa a také ho mírně zásobuje. Nicméně i při mrtvici začínají neurony odumírat do pěti minut, a to od středu ložiska, tedy z místa, kde došlo k ucpání tepny, směrem do krajů. Za hodinu odumře zhruba 10 % mozkové tkáně, za tři hodiny už je to přibližně 30 % a za šest hodin více než 90 %. Pak už většinou není co zachraňovat. U některých pacientů však část neuronů přežívá i 24 hodin od vzniku mrtvice. Bohužel existuje naopak i část pacientů, u nichž nemáme co zachraňovat již po třech hodinách od ucpání mozkové cévy.  

- Takže doba, která uplyne od okamžiku, kdy se céva ucpe, je rozhodující pro to, zda bude pacient nejen žít, ale také jak, tedy s jakými následky? Jaké jsou ty nejmenší možné?  

Záleží na tom, jaký kousek mozku odumře. Proto i následky mohou být velmi rozličné. Člověk pak může být třeba nesoustředěný, lehce se mu zhorší krátkodobá paměť a cítí se unaveně i přesto, že spí o tři hodiny déle, než byl zvyklý dřív. Nebo má nešikovné konečky prstů na jedné ruce. Zní to banálně, ale když byl dříve švec a dnes má špatnou jemnou motoriku v pravé ruce, nemůže už dělat povolání, které ho dříve živilo. Nebo člověk nadobro zapomene cizí jazyk. Máme pacienty, kteří měli zpočátku velmi těžkou poruchu řeči. Později se jim spravila mateřština, ale schopnost mluvit anglicky nebo francouzsky u nich úplně vymizí. Měli jsme však mezi pacienty i jednoho profesora literatury, sudetského Němce ze severních Čech. Po revoluci se vrátil a učil v Praze německou literaturu. Po mrtvici ale mateřštinu, tedy němčinu, zapomněl. Zůstala mu jen čeština. Když přijdete o rodný jazyk, je to ta horší varianta. Nicméně léčili jsme i pacienta, Čecha, který po mrtvici zvládal česky mluvit jen mizerně, ovšem když spustil anglicky, šlo to mnohem líp. Těch variant možných následků je opravdu mnoho.  

- Od čeho se odvíjí, zda nemocný například přijde o mateřštinu, nebo naopak zapomene cizí jazyk?  

Záleží na tom, kde která z těchto dovedností v mozku sídlí a ve kterém místě dojde k ischemii. V těch prvních hodinách po mrtvici odumřou pacientovi každou minutu 2 miliony neuronů, přijde o 12 miliard synapsí (propojení mezi jednotlivými mozkovými buňkami, pozn. red.) a zanikne 12 kilometrů myelinizovaných vláken (vlákna zajišťující propojení neuronů, pozn. red.). Což je ohromné množství. A každá ta buňka může pacientovi sebrat jeho schopnosti, vzpomínky.  

- O mrtvici se nemluví tak často jako o srdečních infarktech. Není to nespravedlivé? evidentně je mrtvice velmi zdatný zabiják. O dost zdatnější než infarkt. Čím to je?  

Mozek je výrazně citlivější orgán. Srdce je sval, vydrží mnohem víc. Mozkové buňky, neurony, jsou na nedostatek kyslíku nejcitlivější ze všech buněk v těle.  

- Proč vydrží tak málo?  

Mozek spotřebuje 20 procent veškerého kyslíku a energie z krve v organismu. Na to, že váží něco málo přes kilogram, je to hrozně žravý orgán. Proto bez kyslíku nevydrží dlouho.  

- Postihuje krevní sraženina nějaká centra mozku častěji než jiná?  

Vzhledem k tomu, že sraženina v drtivé většině případů vylétne ze srdečního oběhu, je u některých cest, na nichž mozek zasáhne, vyšší pravděpodobnost. Většinou bývá postižená střední mozková céva, zásobující dvě třetiny hemisféry (levá a pravá hemisféra jsou dvě poloviny tzv. koncového mozku, což je vývojově nejmladší část centrální nervové soustavy; jsou pokryté mozkovou kůrou a spojené neuronální sítí, aby mohly "komunikovat", pozn. red.). Ale v podstatě může být zasažena kterákoliv část mozku. Nejčastěji to bohužel bývá to nejdůležitější povodí, které ovlivňuje hybnost nebo řeč, proto jsou výpadky těchto funkcí častějšími příznaky mrtvice než třeba výpadek zraku.  

- Jaké jsou tedy základní příznaky cévní mozkové příhody, při nichž bychom měli zpozornět a rychle vyhledat pomoc?  

Tři hlavní příznaky jsou pokles tváře, špatná hybnost – ochrnutí ruky – a porucha řeči. Tyto příznaky by měli znát všichni, a hlavně starší lidé, kteří jsou rizikovou skupinou (nejvíce pacientů s mozkovou mrtvicí je ve věku nad 75 let, pozn. red.). Aby při zpozorování kteréhokoliv z těch tří signálů u sebe nebo u svých blízkých okamžitě volali záchranku. Hlavně žádnou přehnanou ohleduplnost k lékařům, jako že je nechci rušit v noci, že mi zas tak moc není. Problém je, že mrtvice nebolí. Pacient jen něco nemůže, takže starší člověk si často řekne, že to prostě vydrží do zítřka. Ano, vydrží, ale my už mu nebudeme moct pomoci. Dalšími, méně častými příznaky mrtvice mohou být třeba zrakové příznaky – výpadek poloviny zorného pole na obou očích (nevidíte např. pravou polovinu obrazu, pozn. red.), kompletní výpadek zraku u jednoho oka anebo dvojité vidění. Dalším častějším příznakem bývá porucha citlivosti na polovině těla, při níž buď vůbec nic necítíte, nebo naopak pociťujete brnění nebo mravenčení. Někdy se člověk může také motat, mít závrať se silným zvracením nebo nemůže chodit.  

- S jakým zdravotním problémem může být mrtvice nejčastěji zaměňována?  

V zásadě platí, že u pacientů, kterým je víc než padesát let, jde při těchto příznacích, pokud vzniknou náhle, v drtivé většině vždy o mrtvici. U mladších může ve vzácných případech jít o tzv. migrénu s aurou, jež se ale zpravidla opakuje a ten, kdo na ni trpí, ji mívá několikrát do roka. V případě závrati nebo motání se bohužel okolí nemocného může domnívat, že je opilý.  

- Pomineme-li covid-19 v letech 2020 a 2021, je mrtvice po nemocích srdce (chronická ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, infarkt...) a rakovině všeho druhu dlouhodobě třetí nejčastější příčinou smrti nejen u nás, ale i ve světě...  

Dříve to neplatilo pro rozvojové země, ale teď se i tam začali lidé dožívat vyššího věku a právě věk je hlavním rizikovým faktorem cévní mozkové příhody. A čím víc se pohybujeme na východ Evropy, tím nižší je věk lidí s mrtvicí. Většinou je to spojené s tím, že zanedbají léčbu vysokého tlaku, cholesterolu, špatně léčí cukrovku atd. V západní Evropě byl podobný stav před dvaceti třiceti lety. Teď je situace výrazně lepší, protože lidé o sebe více pečují, dodržují zdravou životosprávu. Potom jsou tam drobné lokální odlišnosti, lépe jsou na tom národy žijící u moře – středomořská strava s vyšším obsahem ryb je, zvlášť co se týká cévních onemocnění, jednoznačně zdravější.  

- I přestože se ukazuje, že rybí maso vzhledem k zamořenému životnímu prostředí není tak zdravé, jak bývalo?  

To sice není, ale faktor nižšího cholesterolu je stále podstatnější než třeba případný obsah rtuti. Trochu rtuti unesete spíš než to, že se živíte jen vepřovým.  

- Jak velký podíl mezi nemocnými mrtvicí mají lidé obézní nebo s nadváhou?  

Kila navíc jsou rizikový faktor, ale ne tak zásadní. Mnohem horší než obezita je nečinnost. Aktivní obézní na tom zdravotně může být leckdy lépe než štíhlý člověk, který jen sedí doma bez jakéhokoliv pohybu. Když se k tomu přidá vysoký věk a neléčený vysoký tlak, cholesterol nebo cukrovka, je to jasný adept na mrtvici, zatímco člověk s nadváhou, jenž tyto neduhy léčí a zároveň se hýbe, je na tom nesrovnatelně lépe. Ve vyšším věku je ideální hodinová procházka alespoň třikrát týdně. Raději ale každý den.  

- Proč je právě pohyb tak důležitý?  

Nastartuje metabolismus, udržuje tělo v kondici. Být fit je pro mozek dobré nejen z hlediska rizika mrtvice, ale i poruch paměti nebo demence alzheimerovského typu. Je důležité mozek zaměstnávat nejen intelektuální činností, ale i pohybem, vstřebáváním nových vjemů, impulzů. Taková procházka našemu mozku udělá podobnou službu jako luštění křížovek.  

- Umírají na mozkové příhody častěji ženy, nebo muži?  

Spíše než o pohlaví jde o věkové skupiny. Ve věku kolem třiceti a čtyřiceti let, což jsou extrémně vzácné případy, jsou to častěji ženy. Většinou za to mohou hormonální změny. Rizikové období je těhotenství a období po porodu, ale také užívání hormonální antikoncepce v kombinaci s nějakou srdeční anomálií, kouřením, poruchou srážlivosti krve nebo chřipkou. Když se tohle všechno sejde, může z toho být i mrtvice... Ve věkové kategorii mezi čtyřiceti a padesáti lety je zase více mužů. Mají špatnou životosprávu, zhoršuje se stav jejich cév, rozjíždí se ateroskleróza. Muži také vedou v kategorii šedesátníků a sedmdesátníků. Ale ve skupině nad 85 let, tedy věku, kterého se muži už většinou nedožijí, vedou zase ženy.  

- Ve kterém věku se tedy obecně začíná lámat chleba?  

Nejvíce pacientů s mozkovou mrtvicí je starších 75 let. Nejvíce zemřelých je pak právě žen nad osmdesát. Žijí už většinou samy, nemá jim kdo zavolat záchranku, do nemocnice tak přijíždějí pozdě...  

- Výjimečně může mrtvice postihnout i velmi mladé lidi, dokonce děti. Jaké příčiny mívá v takových případech?  

Příčiny jsou skutečně jiné, protože mladí lidé srdeční arytmií nebo aterosklerózou zpravidla netrpí. Speciálně u dětí bývá nejčastější příčinou mrtvice zúžení cévy při zánětu cévní stěny, který může souviset s jinou virovou infekcí, nebo také vrozená srdeční vada či vada srážlivosti krve, anebo ještě jiná, vzácnější onemocnění. Podobné je to u dospělých ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti roky. V každém případě u mladých pacientů mrtvici jednoznačně způsobují faktory, jež většinou dopředu nejsme schopni ovlivnit, je to prostě loterie a natolik vzácný jev, že není možné ho cíleně předpovědět.  

- V posledních letech se každopádně celkový počet lidí, kteří na mrtvici zemřou, stále snižuje. To se tak zásadně zlepšila léčba?  

Přesně tak. Pokles je jednak důsledkem lepšího systému péče, kdy po republice vznikla specializovaná centra, kam jsou pacienti s mrtvicí nasměrováni už při volání rychlé pomoci, ale hlavně jde o velký pokrok v samotné léčbě, protože už umíme otevírat mozkové cévy. Při mrtvici existují dvě základní léčebné metody. Trombolýza, tedy rozpouštění sraženiny lékem podaným v infuzi do čtyř a půl hodiny od prvních projevů. Anebo mechanická léčba, kdy pacientovi napíchneme tříslo, zavedeme katétr (tenká dlouhá ohebná trubička, jež se zavede do cévy, pozn. red.) a sraženinu vyjmeme z těla ven. Tuto metodu můžeme použít po dobu šesti hodin od prvních projevů mrtvice, v případě těch šťastnějších ještě do 24 hodin. Ideální čas léčby je však do jedné dvou hodin, aby měl pacient co nejlepší prognózu po skončení léčby.  

- Mají pacienti, jimž, laicky řečeno, odumírají neurony pomaleji, nějakého společného jmenovatele?  

Ano, velký vliv na důsledky mrtvice má celkový zdravotní stav pacienta. Protože v okamžiku, kdy se vám uzavře mozková céva, začne se tělo snažit zvyšovat srdeční výdej, tedy krevní tlak – mozek se ischemii brání tím, že se o to víc snaží okysličovat všechno kolem postiženého místa. Takže pokud mrtvici dostane člověk, který už trpí srdečními problémy, bývá dušný, když vyjde do schodů, nebo má chronickou plicní nemoc, je zřejmé, že tkáň odumře třeba už za tři hodiny místo obvyklých šesti. Kdežto je-li pacient s mrtvicí relativně fit, třeba sedmdesátník, ale takový, že chodí hrát tenis nebo běhat, vydrží déle. Bohužel však samozřejmě platí, že mrtvici spíš dostávají právě ti nemocnější. Jedním z dalších faktorů, jenž určuje délku přežití neuronů, je také místo uzávěru tepny.  

- Dosud jsme mluvili o většinovém typu mrtvice, který je způsoben nedokrevností. Tedy o mrtvici ischemické. Zhruba 15 % případů mozkové mrtvice ale tvoří typ krvácivý, kdy mozková céva není ucpaná, nýbrž praskne, a nastane krvácení do mozku. Jaké rizikové faktory platí pro ni?  

Většina z nich je stejná jako u ischemického typu, především vysoký věk spojený např. s vysokým krevním tlakem. Jsou dva typy mozkového krvácení. Častější je krvácení do mozkové tkáně při prasknutí malé mozkové cévy, typicky právě u lidí s vysokým tlakem. Druhým typem je krvácení mezi mozkové obaly, subarachnoidální krvácení, jež většinou nastane při prasklé cévní výduti, tedy aneuryzmatu, a může postihnout i mladší pacienty. (Výduť, tedy vychlípení stěny nějaké tepny, vzniká v místě oslabení tepenné stěny. Když výduť praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku, což se projeví náhlou, krutou, dosud nepoznanou bolestí hlavy. Polovina pacientů pak bohužel zemře. Vyhráno nemají ale ani ti, co přežijí. Tři čtvrtiny z nich mají pak nějaké postižení – např. špatně chodí, hůř vidí, mají výpadky paměti či psychické problémy. Menší výdutě přitom většinou nejdou poznat, nemívají žádné příznaky, a většinou se projeví, až když prasknou. Neprasklou výduť lékař zpravidla odhalí náhodou. Třeba když je pacient ošetřován po nějakém pádu a dělá se CT kvůli vyloučení poranění hlavy. Výduť cévy postihuje v průměru 2 až 4 % lidí, zpravidla těch starších, a dvakrát až třikrát častěji ženy než muže. Často jde o dědičný problém, u většiny lidí ale výduť nikdy nepraskne, pozn. red.)  

- Jak častým důvodem krvácivé mrtvice jsou stavy extrémního rozrušení, rozčilení, tedy situace, při nichž s oblibou říkáváme "mě z toho snad raní mrtvice"?  

Emotivní vypětí nebývá tak častou příčinou, jak by se vzhledem k tomu rčení mohlo zdát. Dlouhodobý pocit extrémního stresu cévnímu systému určitě neprospívá, přesto nelze říci, že když se někdo dvacet let trápí v práci, může to být příčina mrtvice. Na druhou stranu extrémní a náhlé rozrušení, při němž se zvedne krevní tlak, skutečně může krvácivou mozkovou příhodu způsobit. Nejčastěji ale mrtvice přichází absolutně bez jakýchkoliv varovných signálů, bez mimořádných emocí, jen tak najednou: cvak.  

- Metoda trombolýzy, při níž se krevní sraženina v mozkové cévě rozpouští medikamenty, zní poměrně jednoduše. Proč se začala používat teprve nedávno?  

Zkoušela se už od 70. let, jenže léčba byla dříve podávána příliš pozdě a pacienti v klinických studiích měli příliš mnoho krvácivých komplikací. Více pacientů tak zemřelo při léčbě než v důsledku mrtvice samotné. Komplikace spojené s nadměrným krvácením do jisté míry při trombolýze riskujeme stále, ale procento pacientů, které postihne, je oproti těm, jež zachráníme, minimální. Takže kdybychom kvůli tomuto riziku od léčby úplně upustili, zemřelo by i těch třicet procent nemocných, které trombolýzou zachráníme. Je to zkrátka něco za něco.  

- A kdyby pacienti s mrtvicí dostali trombolýzu už v sanitce cestou do nemocnice?  

Pak celých 15 % lidí s mrtvicí zabijeme. Jak už bylo řečeno, v 85 % případů je mrtvice způsobena nedokrevností, ale ve zbylých 15 % naopak krvácením do mozku. Léky na ředění krve by je zabily.  

- Co druhá, mechanická metoda léčby, tedy trombektomie? Ta byla objevena teprve nedávno. U srdečních příhod se přitom její obdoba používá už dlouho...  

Ano, katetrizace (vyšetření srdce pomocí katétrů zavedených do cév, pozn. red.) a angioplastika srdečních tepen (chirurgický zákrok, při němž je do postiženého místa zúžené cévy zaveden katétr, pozn. red.) se provádí už nějakých pětadvacet let. Na rozdíl od mozku se ovšem sraženina v srdci pouze propíchne. Je to aterosklerotický tvrdý plát, který se balonkem roztáhne a dovnitř se umístí speciální výztuž – stent (kovová trubička, jež se zavádí do cév, aby udržela jejich průchodnost pro krev, pozn. red.). Jedná se jen o zprůchodnění. Jenže když se totéž zkoušelo u mozku, přinášelo to mnoho komplikací, cévy praskaly a pacienti umírali na krvácení. A dokud při tomto typu léčby docházelo k úmrtí ve 25 % případů, raději se neprováděla. Až se přišlo na nové zařízení, díky němuž se daří sraženinu úplně vytáhnout z těla. Také se ukázalo, že celá tahle procedura musí v případě mozku proběhnout daleko rychleji než u srdce, kde je na zákrok čas zhruba 12 hodin. U mozku jsou nejlepší výsledky trombektomie do tří hodin od chvíle, kdy mrtvice pacienta postihne. Tyto odlišnosti spolu s logistickými problémy, jež znemožňovaly dopravovat pacienty k operaci včas, vývoj léčby zbrzdily natolik, že trombektomie byla jako správná metoda léčby potvrzená vědeckými důkazy až v roce 2016.  

- Co kromě mrtvice může ještě způsobovat úbytek mozkových buněk?  

Neurony po dvacátém roce věku postupně začnou spontánně podléhat degeneraci a odumírat. Jejich počet se snižuje. Urychlit to mohou jakékoliv toxické vlivy, třeba masivní pití alkoholu nebo užívání některých drog. To může způsobit, že počet neuronů u čtyřicetiletého člověka je poloviční oproti normálu, takže odpovídá osmdesátníkovi. Sklenka denně nevadí, ale čtyři skleničky za den po dobu několika let už se na mozkové kondici projeví. Od dvaceti let se nám také mozek začíná scvrkávat přibližně o procento ročně oproti původní velikosti. Zkrátka, tak jako se opotřebovává kůže nebo klouby, opotřebovává se i mozek.  

- Neurony sice odumírají, ale důležitější je četnost jejich propojení, tedy synapse. A tomu můžeme napomoci tím, že mozek zaměstnáváme...  

Ano, pravidelným tréninkem a aktivním životním stylem můžeme fungování mozku zlepšovat, nebo alespoň co nejdéle udržovat stávající stav. Při neurorehabilitaci po léčbě mrtvice, kdy část mozku odumře, pak můžeme ztracené funkce mozku alespoň částečně obnovit, pokud je budeme co nejvíce trénovat. To se děje tak, že se vytvoří jiná propojení, která obejdou přerušený spoj a jeho funkci do určité míry převezmou. Přesně o to se snažíme v našich iktových centrech (iktová centra se zabývají prevencí, diagnostikou i léčbou nemocí centrálního nervového systému, pozn. red.). Čím dříve se s rehabilitací začne, tím větší je šance, že ztracená funkce bude plně obnovena.  

- Jaký největší pokrok jste při neurorehabilitaci u pacienta zažil?  

Těch bývá spousta každý rok. Jev, kdy zcela nehybní pacienti dokážou za měsíc dva chodit, je poměrně častý.  

---

"Bez kyslíku přežijí neurony jen pět minut." "Za hodinu odumře 10 procent mozkové tkáně."  

CévNí mOzkOvá PříHOda Nebo také mozkový infarkt, mrtvice, iktus. Dělí se podle vzniku na: 85 % ischemická (nedokrevnost): krevní sraženina doputuje do mozku a ucpe některou z cév. Tato oblast pak není zásobena krví a postupně odumírá. 15 % krvácivá: dojde k poruše cévní stěny a ke krvácení.  

15 %  

85 % PRAVIDLO FAST S mozkovou mrtvicí je celosvětově spojené heslo FAST (anglicky rychle), které tvoří slova označující základní příznaky mrtvice: Face (tvář) – pokles koutku úst Arm (paže) – omezení hybnosti, neschopnost udržet předmět, asymetrie pohybu pravé a levé paže Speech (řeč) – neschopnost mluvit nebo problém porozumět Time (čas) – co nejrychlejší transport ke specializovanému lékaři  

"Mrtvice nejčastěji přichází bez varovných signálů." PříZnaky MrTVice Jak poznat příznaky cévní mozkové příhody? Pokud se u nemocného projeví alespoň jeden ze tří níže uvedených symptomů, je potřeba okamžitě volat sanitku. Pokles koutku Vyzvěte pacienta, ať se usměje nebo vycení zuby. Při cévní mozkové příhodě bude koutek na jedné straně viditelně pokleslý nebo se jedna strana úst nemocného hýbe méně. ochrnutí končetin Nechte pacienta předpažit po dobu deseti sekund. Člověku po mrtvici jedna ruka poklesne (byť jen v řádu centimetrů), případně může být i zcela nehybná. porucha řeči Zeptejte se nemocného na něco, případně ať pojmenuje předměty v okolí. Člověk po cévní mozkové příhodě obvykle není schopen najít slova, mluví nesrozumitelně, zmateně nebo vůbec nerozumí otázce. vedleJší klinické příznaky Pokud se u pacienta objeví dva z těchto osmi příznaků, jde pravděpodobně o cévní mozkovou příhodu a je potřeba volat sanitku. náhlá porucha vědomí: pacient nereaguje nebo je zmatený. náhlá porucha citlivosti na polovině těla: polovina těla (typicky ruka, noha, obličej a trup na stejné straně) je necitlivá, méně citlivá nebo brní (mravenčí). náhle vzniklá setřelá, tedy nesrozumitelná řeč. náhlý výpadek poloviny zorného pole: pacient nevidí polovinu obrazu na obou očích (nevidí např. levou polovinu obrazu levým i pravým okem). náhlé dvojité vidění. náhlá prudká, atypická, dosud nepoznaná bolest hlavy: typický je rozvoj do maximální intenzity v řádu sekund, méně často 1 až 5 minut. ztuhlost šíje: testujeme předklonem hlavy na hrudník, pacient se nedokáže bradou dotknout hrudníku a zároveň je pro něj tento pohyb silně bolestivý. závratě se zvracením nebo s nutkáním na zvracení: méně než 5 % pacientů se závratí má akutní cévní mozkovou příhodu. "Trombolýza v sanitce? 15 % lidí bychom tím zabili."  

PříČiny MrTviCe Mezi rizikové faktory patří pokročilý věk, cukrovka, kouření, ateroskleróza, migrény, pravidelná vysoká konzumace alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, užívání drog, nadváha, poruchy spánku, špatný životní styl, hormony, rodinná dispozice, sedavé zaměstnání, úrazy krku, stres a deprese. 85 % případů postihne osoby starších 45 let, převážně mužů. Zároveň ale až 60 % případů mrtvic u žen končí smrtí. Je to často dáno hormonálním zatížením žen (porod, přechod, léčba hormonální terapií, antikoncepce). Cukrovka U lidí s diabetem (1. nebo 2. typu) je třikrát větší pravděpodobnost postižení mozkovou mrtvicí. Pacienti s cukrovkou mají navíc riziko těžšího poškození po mrtvici, častějších nebo opakovaných případů mozkové příhody a bohužel i vyšší riziko smrti po prodělané mrtvici. Hormonální antikoncepce Hormonální antikoncepce může být rizikovým faktorem. Častou příčinou mrtvice u mladých žen bývá kombinace antikoncepce, kouření a dalších faktorů (vrozená dispozice ke krevní srážlivosti, dehydratace, nedostatečný pitný režim atd.) Ateroskleróza Kornatění tepen je způsobeno ukládáním tukových látek na stěnách cév. Je i nejčastější příčinou ucpání artérie. Vyskytuje se častěji právě u lidí s cukrovkou. Rizikové faktory, které mohou vést k ateroskleróze, jsou vysoký krevní tlak, zvýšená hladina krevních tuků a kouření. Hematologické nemoci Například porucha viskozity nebo krevní srážlivosti. Vyskytují se nejčastěji u lidí s diabetickým onemocněním ledvin ( nefropatií)  

Foto: Michal Sváček / MAFRA  

Foto: Každá z milionů odumřelých mozkových buněk může pacientovi sebrat jeho schopnosti, vzpomínky. "Za tři hodiny odumře přibližně 30 procent mozkové tkáně, za šest hodin více než 90 procent. Pak už není co zachraňovat," říká primář Aleš Tomek.  

Foto: Grafické znázornění mozkové tepny ucpané krevní sraženinou (vpravo). Tento typ cévní mozkové příhody, kdy mozek není krví dostatečně zásoben, je nazýván ischemický a tvoří převážnou většinu mozkových mrtvic. Zbývajících cca 15 % mozkových příhod je původu krvácivého – dochází při nich k poruše cévní stěny a krvácení do mozku.  

Foto: Shutterstock.com  

Foto: Pravděpodobnost výskytu cévní mozkové příhody se zvyšuje s rostoucím věkem a zhoršující se tělesnou kondicí. Hlavními rizikovými faktory jsou neléčený vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření či nadměrné požívání alkoholu.  

Foto: U mrtvice rozhoduje hlavně čas… "Je lepší volat sanitku zbytečně než pozdě. Jde o minuty," varuje neurolog.  

Foto: nástroj sloužící k mechanickému odstranění krevní sraženiny z mozkové cévy metodou trombektomie se při léčbě ischemické mrtvice začal plně používat teprve před pár lety.  

Foto: Po České republice je síť specializovaných iktových center, kde mrtvici dokážou adekvátně léčit.  

Foto: ČTK, Shutterstock.com  

Foto: Extrémní a náhlé rozčilení, při němž se zvedne krevní tlak, sice může mrtvici způsobit, nebývá to ale zase tak často, jak se traduje. "Nejčastěji mrtvice přichází absolutně bez jakýchkoliv varovných signálů, bez mimořádných emocí, jen tak najednou: cvak," říká primář Tomek.

Klíčová slova: