Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu na jejím základě by se měl změnit systém příspěvků na péči o postižené
18:10 Ozvěny dne - publicistika 18:10
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu na jejím základě by se měl změnit systém příspěvků na péči o postižené. A jak dnes uvedla Asociace poskytovatelů sociálních služeb, snaží se prosadit, aby v rámci chystaných úprav byly místo pevných dávek zřízeny tzv. osobní rozpočty pro příjemce příspěvků, jež by víc odpovídaly individuálním potřebám osob s postižením. Víc už s prezidentem zmíněné asociace Jiřím Horeckým, dobrý den.
Jiří HORECKÝ, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR
Hezký večer.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Vy vypočítáváte několik argumentů, proč by měla daní systém projít zásadní úpravou. Můžete nastínit ty stěžejní připomínky?
Jiří HORECKÝ, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR
Ten systém příspěvků na péči funguje v České republice od roku 2007 a má za úkol ve čtyřech stupních poskytovat finanční podporu těm, kteří potřebují, aby se o něj někdo postaral, ať už je to rodina, ať už je to nějaký asistent péče, anebo je to nějaká sociální služba. Na čem se ale shodnou téměř všichni aktéři je, že ten systém už není úplně funkční, není flexibilní, není ani dlouhodobě udržitelný, protože ten objem je 36 miliard korun a počet těch příjemců by se měl zdvojnásobit do roku 2050 a ten hlavní důvod, proč navrhujeme otevřít nějakou odbornou diskuzi o té změně je, takže ta škála těch příjemců příspěvku na péči je velmi široká. Jsou to děti se zdravotním postižením, dospělé osoby se zdravotním postižením mající samozřejmě různý rozsah toho svého omezení a závislosti na té pomoci. Jsou to i senioři, jsou to osoby trpící demencí a to jsou opravdu individuální potřeby, individuální lidské a příběhy a potřeba nějaké pomoci a podpory a ty se nedají úplně vtěsnat do čtyřech příspěvků na péči, které tady v České republice máme.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Pokud tedy uvádíte, že ty dostupné částky příspěvků na péči, tedy mnohdy neodráží potřeby těch jem jsou určeny tak, v jakém smyslu nebo v jakých situacích zpravidla? Můžete to ilustrovat na nějakém zvlášť typické příkladu?
Jiří HORECKÝ, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR
Můžeme dát konkrétní příklad, že je tady relativně malá skupina lidí mezi těmi příjemci, protože ten příspěvek na péči v České republice a pobírá zhruba 366 000 osob. Ale mezi nimi je zhruba nějakých 3 maximálně 5000 osob, osob se zdravotním postižením, kteří opravdu potřebují a chtějí zůstat doma, potřebují osobního asistenta. Celý ten příspěvek na péči využijí na tu osobní asistenci v tom nejvyšším stupni, to je 19 200 a v řadě případů to nestačí. Musí se rozhodovat, ještě půjdou do divadla, nebo jestli půjdou na procházku, nebo jestli budou mít zajištěnu péči o svoji osobu. A na to je třeba okruh osob, který je relativně malý, který představuje třeba jedno, maximálně 2 % a který by si opravdu zasloužil, aby ta podpora byla ještě větší, aby ti lidé nemuseli, například do toho pobytového zařízení a mohli zůstat doma. Na druhou stranu není nutné zvyšovat všem příspěvek na péči v tom čtvrtém stupni, protože se to týká opravdu zlomku těch osob a i, tak, jak to vidíme i v zahraničí ten individuální rozpočet neslouží nebo nemusí sloužit pouze na zajištění té péče a podpory, ale může třeba pomáhat při integraci na trhu práce nebo si mohou pořizovat kompenzační pomůcky a podobně, čili je to nějaká, řekněme, souhrnná celistvá dávka tak, aby osoba se zdravotním postižením mohla zůstat součástí společnosti, mohla zůstat doma a nemusela být ohrožena sociálním vyloučením nebo nemusela, pokud sama nechce jít do ústavní péče.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Tak vy už jste to částečně popsal, můžete to trošku ještě rozvést, jak by tedy měl být podle vašich představ nastaven ten režim úhrad sociální péče, respektive ony osobní rozpočty osob s postižením?
Jiří HORECKÝ, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR
Ten minimalistický koncept je vlastně otevřít tu možnost toho, jak velká ta podpora má být, jenom na tu podporu a péči a stanovit a je potřeba říct, že ten individuální rozpočet není bianko šek, že to není neomezená podpora. Ale že ta podpora, která je stanovena s ohledem právě na to, co ten člověk potřebuje, že to je podpora v maximální výši, tzn. když to nevyužije třeba ten daný měsíc, tak to neznamená, že dostává peníze v hotovosti každý měsíc, ale dostává je tak, na kolik potřebuje v tom daném daném čase, tzn. v měsíci. A pak je také potřeba zdůraznit, že to je nějaká podpora, která je revidována každé buď 3 nebo 6 měsíců, tak jak známe i ty příklady praxe ze zahraničí, protože ten život toho člověka, například se zdravotním postižením není celý jeho život stejný, ta potřeba, podpora ta taky není stejná, někdy se zhoršuje, zlepšuje. Ten zdravotní čas, ta kompenzace například, takže je také se na to dívat v čase, a to je ta minimalistická varianta. Pak se to dá samozřejmě rozšířit právě například o další nástroje tak, aby ti lidé mohli má být podporované zaměstnání apod.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Prosím jenom jedním slovem, jestli můžete odpovědět. Tenhle váš podnět, bude zahrnut do vládní legislativní novely, nebo to ještě není jisté?
Jiří HORECKÝ, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR
My jsme to otevřeli tu diskuzi s Ministerstvem práce a sociálních věcí, tak, jak bylo řečeno, v té reportáži, tak se ta novela otvírá a jako zpětnou vazbu jsme dostali, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce uvažovat o nějaké změně, včetně třeba nějakého i pátého flexibilní stupně příspěvku na péči pro tyto případy.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Děkuji vám za informace, na slyšenou.
Jiří HORECKÝ, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR
Děkuji za pozvání. Na slyšenou.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Tomáš Pavlíček přeje, hezký večer.