Medicína: průlomový test exoskeletonu

ČT 24
-

Jakub SZÁNTÓ, moderátor
Francouzští vědci představili převratný prototyp pomůcky pro úplně paralyzované lidi. Robotický exoskeleton, do kterého se postižený připoutá, se ovládá pomocí myšlenek. Snímají je 2 implantáty voperované na povrch mozku. Mladý handicapovaný Francouz musel pohyb trénovat dlouhé měsíce. Dnes předvedl, že zatím drahá technologie je skutečným i symbolickým krokem do budoucnosti.

Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka
Prý si připadá jako první muž na Měsíci. Tyhle malé kroky třicetiletého Tribaulta jsou skutečně velkým skokem pro lidstvo. Už 4 roky je kompletně ochrnutý po pádu z patnáctimetrové výšky. Teď díky exoskeletu řízenému myšlenkami stojí a jde.

 Tribaulta, pacient testující exoskeleton
Zapomněl jsem, jaké to je, když stojím, že jsem většinou býval nejvyšší v místnosti.

Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka
Francouzští vědci mu na povrch mozku do místa ovládajícího pohyb voperovali 2 implantáty. 64 elektrod na každém z nich čte aktivitu. Počítač pak mozkové vlny převede na řetězec příkazů a vyšle je externí kostře. Operace musí proběhnout neuvěřitelně rychle, od myšlenky po pohyb, do 350 milisekund, jinak by kvůli zpoždění bylo velmi obtížné pohyb řídit. Aby mozek vůbec dokázal s algoritmy implantátů pracovat, chce to cvik. Tribaulta se rok učil ovládat svého virtuálního avatara ve videohře. Teď, ale jako vůbec první, dokáže myšlenkou řídit všechny 4 končetiny. Mimochodem u paží je to kvůli komplexnosti gest podle něj složitější než u nohou. Pohyb to zatím není příliš elegantní, z bezpečnostních důvodů je připojený ke stropu laboratoře. Je to ale pokrok.

Alim-louis BENABID, prezident, Clinatec
Zatím jsme daleko od skutečně autonomní chůze. Ale dokázali jsme, že princip je v pořádku, že umíme pacienty rozhýbat. Toto je směr, který vede k lepší kvalitě života.

Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka
Cestu stejným směrem už roky prošlapávají i další týmy po světě. Využití mají exoskelety v mnoha odvětvích. Třeba v průmyslu, k posílení dělníků budoucnosti tam, kde je nenahradí stroje. Ve Slovinsku vědci v rámci výzkumného projektu Evropské unie vyvíjejí konstrukci, která nositele posílí a zafunguje jako prevence před namožením zad, nebo i pomoc pro ty, kteří už problémy mají.

Keith MAXWELL, vedoucí projektu, Lockheed Martin
Tady na boku je kloub. A tady samovyrovnávací mechanismus. Tato část u páteře se hýbe jako člověk uvnitř a díky tomu ulevuje páteři od zátěže.

Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka
Vylepšené schopnosti zdravých lidí jsou velkým tahákem i pro armády. Exoskelety by měly zajistit vyšší výkon a odolnost budoucích super vojáků.

voják
Zařídíme, aby byli silnější, aby vydrželi déle, aby šli rychleji a došli dál.

Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka
Ve Francii mezitím krok za krokem postupují ve zdokonalování technologie pro paralyzované pacienty. Zaměřují se třeba na zvýšení počtu dat, která implantáty dokážou v mozku přečíst. Chtějí taky vyvinout samostatnou konstrukci pro dlaň a prsty. Celý koncept je ale stále daleko od možného klinického využití a taky jeho cena bude tak vysoká, že nebude pro všechny.

Jakub SZÁNTÓ, moderátor
Jaký posun se v posledních letech protetice podařil a jak se díky němu mění kvalita života handicapovaných, to jsou otázky pro specialistu na spinální trenažéry organizace Cesta za snem, Davida Průšu. Vy sám máte celoživotní zkušenosti s bércovými protézami na obou nohou, to znamená od kolen dolů, co říkáte na ten poslední francouzský prototyp?

David PRŮŠA, Cesta za snem
No já jsem něco podobnýho viděl vlastně už v loňském roce. Jmenovalo se to  také exoskeleton, asi to nebylo ještě tak vymakaný jako tohle to. Nicméně je to super, že vlastně umožňuje pohyb prostě lidem, kteří už by se normálně nezvedli. A věřím tomu, že do budoucna by ta cena možná nemusela být tak vysoká, že by to mohl být dostupnější a prostě ten vývoj furt pokračuje, takže je to fajn, je to super.

Jakub SZÁNTÓ, moderátor
Když mluvíte o tom vývoji. Vy sám o tom víte samozřejmě své. Během svého života koneckonců vidíte, jak se to nějakým způsobem mění i ve svém vlastním případě. Co se děje, co se mění, jsou to nějaké tvary, jsou to nové technologie, nové materiály?

David PRŮŠA, Cesta za snem
No v podstatě, teď mám na ukázku, co jsem s sebou vzal, chodidlo. Vlastně není to jenom tvarech, je to i o použitých materiálech. Vlastně, když jsem začínal s protézami, jsem měl první, tak tam chodidla byly zcela dřevěný. Vlastně nebyly skoro bez pružný, pak vlastně to přešlo na tuhletu verzi, která už je částečně kovová, částečně vlastně dřevina, no a teď poslední vlastně takový výdobytek je toto karbonové chodidlo, který víceméně simuluje vlastně kotník a usnadňuje vlastně ten pohyb, pruží, takže je to rozhodně prostě ten posun v hlavně těch materiálech použitých. U mě teda tím, že mám vlastně ty bércové protézy, jak jsme se bavili, tak tam není nic moc, co by se dalo vymejšlet jako dalšího, jako se třeba elektroniky týče, jako je u těch protéz stehenních, ale tohle to rozhodně bylo jako zlepšení. Je to úplně prostě jiný došlap. Posunulo se to kus dál.

Jakub SZÁNTÓ, moderátor
No, a to ten posun, jak je to v České republice? Jedna věc je něco, co vyvíjí v laboratořích a samozřejmě také jsou to materiály, je to technologie, stojí to spoustu peněz, jak je to u nás dostupné?

David PRŮŠA, Cesta za snem
Třeba v mým případě, konkrétně je to tak, že vlastně je to zcela hrazený pojišťovnou ty protézy. Vím, ale že třeba v případech těch stehenních protéz, tam vlastně mají nárok jenom na nějakou základní protézu, pokud by chtěli lepší, kde jsou, ať už jsou to nějaký bionický klouby nebo lepší kolena, tak tam se musí připlácet, nebo si to uhradit vlastně v plné výši, takže myslím si, že ještě máme jakoby v čem pokračovat. Na stranu chápu to, protože to opravdu hodně peněz.