Léky, které ochrání sluch, neexistují. Co ho kromě věku zhoršuje a čemu se vyhnout?

Pokročilejší věk se projevuje nejen na počtu vrásek ve tváři. Dokáže poznamenat také náš sluchový aparát.

První známky toho, že neslyšíme tak jako kdysi, se začínají objevovat v relativně mladém věku.  

"Podle statistik to bývá už kolem padesátky, ale máme i čtyřicetileté pacienty s tímto problémem," říká doktor Jan Kluh, primář Kliniky otorinolaryngologie (ušní, nosní krční) a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol v Praze. Počet pacientů se pak podle jeho slov s každým desetiletím prakticky zdvojnásobuje. Stárnutí sluchu můžeme ale zpomalit už tím, že budeme své uši lépe chránit a zároveň poněkud vylepšíme svůj životní styl.

Jestliže se nám ani přes veškerou snahu nepodaří rozvoj sluchové poruchy zpomalit, máme dnes k dispozici moderní sluchadla. Právě ta nám výrazně usnadní komunikaci s okolním světem.Odhalit příčinu handicapu

Přiznat si, že nám slábne sluch, není vždycky právě snadné. Už proto, že mnozí stále považují nedoslýchavost za příznak stáří. "Chytří lidé přestanou po nějakém čase svůj handicap skrývat, ti nejchytřejší z něj udělají přednost," uvádí primář Jan Kluh. "Na rovinu řeknou svému okolí, že jsou nedoslýchaví, a lidé při hovoru s nimi způsob řeči přizpůsobí." Právě tyto pacienty vidí ve své ordinaci nejraději, obzvlášť pokud mají snahu své potíže aktivně řešit. Poměrně často se ale setkává i s tím, že nedoslýchavého člověka k lékaři přivedou jeho blízcí.

Zdá se vám, že špatně slyšíte?

Sluchová porucha související s věkem se projevuje asi u 15 procent padesátníků a s každým desetiletím se tento počet téměř zdvojnásobuje.

Zmíněnou sluchovou poruchu má podle statistik 30 procent šedesátníků a více než polovina sedmdesátníků

Expozice chronickému hluku, který přesahuje hodnoty 60-70 dB, může už po několika letech významně narušit sluchovou funkci

S přebytečným mazem si ucho poradí samo, není třeba k tomu používat přípravky, které doporučují reklamy. Mnohdy si tím spíš uškodíme, než pomůžeme

Mnohem lépe uši ochráníme, pokud budeme v hlučném prostředí používat ochranné sluchové pomůcky. A to nejen v pracovním prostředí, ale třeba i na zahradě, či v domácnosti, kdy pracujeme s hlučnými přístroji

Sluchadla částečně hradí zdravotní pojišťovny, ve většině případů však pacienti musí počítat i se spoluúčastí

U starších lidí bývá nejčastější sluchová porucha související s věkem. U menšího počtu pacientů se v tomto životním období objevují i nádory na sluchovém nervu. Vliv na kvalitu sluchu mohou mít také některá metabolická, či genetická, onemocnění, která se někdy projeví až ve vyšším věku. Postižení sluchové dráhy bývá někdy spojené i s postižením centrálního nervového systému.  

Povšimnou si třeba toho, že mívá televizor puštěný příliš hlasitě a hovor s ním je čím dál tím obtížnější. Stále častěji mu musí opakovat to, co už mu před chvílí říkali. Pokud je jejich blízkému přes šedesát, nejsou si jisti, zda zmíněné obtíže souvisejí spíše se sluchem, nebo se stařeckou zapomnětlivostí.

Rozpoznat skutečnou příčinu dokáže někdy i relativně pečlivý praktický lékař, nejčastěji však specialista – otorinolaryngolog. Po úvodním rozhovoru většinou následuje vyšetření v audiometrické komoře. V jeho průběhu odborník sleduje, jak pacient reaguje na zvuky o určitých frekvencích a do jaké míry dokáže opakovat přesně uspořádané sestavy slov. A na základě toho dokáže pak určit nejen míru postižení, ale i možnosti rehabilitace sluchové vady.Cukrovka může sluch zhoršit

Leckdy ale sluchové obtíže nesouvisejí pouze s věkem. "Nejednou mají na nich svůj podíl také přidružené chronické choroby, životní prostředí nebo genetika," upozorňuje doktor Kluh. "Vědci v současné době zkoumají velké množství genů, které by mohly k úbytku sluchu spojenému s věkem přispívat, ale prozatím je nedokážou jednoznačně detekovat." Souvislost s některými chronickými nemocemi je však už spolehlivě prokázaná.

Vedle cukrovky to bývají také cévní mozkové příhody nebo kardiovaskulární onemocnění, při nichž dochází ke změně metabolismu volných kyslíkových radikálů. A právě tento proces může mít mimo jiné na svědomí i poškození sluchu. Přispívat k němu ale mohou i chronické záněty středního ucha, které v krajním případě způsobují i úplnou hluchotu.

K významným rizikovým faktorům patří i chronická hluková zátěž a dlouhodobá inhalace některých chemických látek. Zmíněná kombinace rizikových faktorů se obvykle objevuje ve velkých továrních provozech, v automobilovém či chemickém průmyslu, ale i tam, kde se ve velkém množství zpracovává nebo brousí umělá hmota.

Sluchovou funkci mohou ale poškozovat také časté návštěvy hlučných koncertů, pravidelný poslech hlasité hudby do sluchátek, ale i stres, který zvyšuje kardiovaskulární pohotovost a uvolňuje volné kyslíkové radikály. U lidí, kteří jsou vystaveni všem zmíněným rizikovým faktorům, obvykle lékaři zaznamenávají sluchové obtíže související s věkem už kolem čtyřicítky nebo padesátky.Sluchadla jsou dar

Díky technickému rozvoji mají ale dnes tito pacienti k dispozici moderní pomocníky, o jakých se jim před takovými třiceti lety ani nesnilo. Tehdejší analogová sluchadla totiž zesilovala všechny zvuky bez rozdílu. V hlučnějším podniku se proto nedoslýchavý člověk musel smířit s tím, že slyší hlasy svých přátel stejně silně jako konverzaci ostatních návštěvníků.

"Digitální sluchadla, která se u nás objevila v devadesátých letech minulého století, jsou skutečný dar," míní pan primář. "Už proto, že dokážou redukovat šum, frekvenčně odlišit lidskou řeč a cíleně ji zesílit."

Pomocí technologie Bluetooth se navíc dají bezdrátově připojit k notebookům, tabletům nebo mobilním telefonům. Daleko lépe se tak mohou přizpůsobit individuálním potřebám jednotlivých pacientů. Ve sluchadle mají obvykle zabudované dva až tři programy, které si mohou sami přepínat, záleží na tom, v jakém prostředí se právě nacházejí. Podle slov specialisty to obvykle dobře zvládají a díky elektronickým pomocníkům mají v mnoha směrech daleko snazší život.

Lidem s těžkou sluchovou vadou však nedokáže zatím pomoci ani sebelepší digitální sluchadlo. Pro ně bývá velkou nadějí takzvaný kochleární implantát, přístroj, který elektronicky stimuluje zakončení sluchového nervu ve vnitřním uchu. Operace spojená s jeho zavedením ale probíhá v celkové narkóze a u některých pacientů v pokročilejším věku má svá rizika. Hodně záleží nejen na míře sluchového postižení, ale i na celkovém zdravotním stavu.Chránit uši se vyplatí

Se stárnutím populace pacientů se sluchovým postižením rychle přibývá. V současné době se už odborníci snaží vyvinout léky, jež by mohly některým lidem do jisté míry kvalitní sluch prodloužit. Výzkumy jsou však v samotných začátcích a naděje, že by se podobné léky v nejbližším desetiletí objevily v lékárnách, je velmi malá. Pokud si tedy chceme i ve stáří uchovat dobrý sluch, musíme pro to leccos udělat zejména my sami.

"Především se pokud možno vyhýbat místům s vysokou hlukovou a chemickou zátěží," radí otorinolaryngolog. "Pokud už se vzhledem ke své profesi takovému prostředí vyhnout nemůžeme, pak bychom určitě měli nosit ochranné pomůcky."

Důležité je také nepřehánět to s mnohahodinovým poslechem hlučné hudby do sluchátek, který může poškodit sluchovou funkci. Jestliže už máme některou z chronických nemocí typu hypertenze, diabetes či kardiovaskulární postižení, pak bychom měli brát poctivě léky, které nám ošetřující lékař předepsal. Chráníme si tím nejen srdce, ledviny nebo mozek, ale i sluch....

 

Klíčová slova: