Lékař: Lidé se bojí nákazy a odmítají léčbu. Sanitku nevolají ani pacienti s mrtvicí

----------------------------
DVTV
17.04.2020 17:00 Drtinová Veselovský - Rozhovor

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Hrozí, že v Česku budou kvůli koronaviru umírat i lidé, kteří s ním třeba vůbec nepřišli do styku? A paralyzovala pandemie péči o jiné pacienty? Hostem DVTV je primář Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Aleš Tomek. Dobrý den.

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Dobrý den.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Tak, mají lidé tak velký strach z koronaviru, že se paradoxně zapomněli bát o svoje zdraví?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Myslím si, že ano. Je to vidět. Zatím nemáme tvrdá čísla tady u nás z České republiky, ta budeme znát, si myslím, za pár měsíců, ale po rozhovorech s několika kolegy z různých míst České republiky zcela jasně vidíme, že pacienti, kteří mají třeba cévní mozkovou příhodu, to je ta nemoc, kterou já se zabývám a na kterou ročně v České republice zemře 8,5 tisíce lidí, tak se aktuálně bojí toho, že se v nemocnici nakazí nebo že budou zbytečně zatěžovat systém, a pokud ty příznaky jsou lehké, tak do nemocnice dorazí třeba, až když už to nevydrží, to znamená druhý den, třetí den. Ale my víme, že čas je mozek a léčba, která je účinná, tak lze podat jenom v prvních čtyřech a půl hodinách pro většinu pacientů. Tak oni ji pak nedostanou. To znamená ty následky jsou pak mnohonásobně vyšší a mortalita je násobně vyšší.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Už se to děje?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Já si myslím, že se to děje, že už to vidíme na našich odděleních a že opravdu pacienti, kteří dříve dorazili za hodinu, za 2, tak až druhý, třetí den, když ta ruka se pořád nehýbe, tak teprve dorazí a tam už jim nemůžeme vůbec nic nabídnout. Ta čísla by byla dost hrozná, kdyby se to tak dělo setrvale, protože víme, že většina mrtvic je nedokrevnost. Tu můžeme léčit tak, že otevřeme tu uzavřenou tepnu. Ten čas, jak jsem řekl, je omezený a data, která by byla, kdybychom vůbec neléčili takovéto pacienty, tak by byla dost strašná. Víme, že třeba v roce 1996, kdy cévní mozkové příhody ještě takovou léčbu neměly, protože ta byla objevená až později, tak umíralo u nás skoro 20 000 lidí na cévní mozkovou příhodu. Asi 17 000 to bylo, myslím, ten rok. Dneska umírá 8,5 tisíce díky tomu, že je účinně léčíme. To znamená, je tam opravdu významná více než padesátiprocentní redukce. Když bychom tu léčbu zase nedávali, dali ji pryč, tak určitě dojde k nárůstu, který bude nejméně takovýto.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže teď se najdou opravdu i lidé, kteří si nezavolají sanitkou při těch příznacích, které by mohly signalizovat ten nástup mrtvice?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Najdou, najdou. Opravdu ta mediální kampaň na covid a na koronavirus je natolik silná a ten strach a ty změny ve společnosti jsou tak masivní, že to není jenom naše zkušenost, ale obdobná data máme z Ameriky, z Itálie, z Francie, z Číny. Já jsem si četl na stránkách naší Světové strokeové organizace k tomu blog a na Twitteru a je toho tam řada, co už je dopočteno, třeba je z Číny, kde víme, že v Šanghaji klesly oproti srovnatelnému období v loňském roce, kdy už přeci jenom tu pandemii trošičku potlačili, že už jsou relativně za ní, tak měli padesátiprocentní pokles pacientů léčených tou účinnou rekanalizační léčbou.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Vy sám říkáte, při mrtvici jde o minuty. Strach z koronaviru je tedy skutečně doslova životu nebezpečný?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Určitě, určitě. Pro vlastně ty nejohroženější pacienty koronavirem, tak to je prakticky stejná skupina, která je nejvíce ohrožena cévní mozkovou příhodou a oni se bojí, že tu nemoc dostanou, bojí se určitě oprávněně. Pokud by ji dostali, tu nemoc, tak by nedopadli dobře, ale to, že dostanou mrtvici má možná i větší pravděpodobnost a ty následky můžou být stejně tak drtivé. Když se podíváme na úmrtnost u mrtvice, tak když dostanete mrtvici, tak je zhruba dvacetiprocentní úmrtnost. Když se podíváme na koronavirus, tak jak víte, ta úmrtnost se pohybuje někde kolem 1–10 % podle zemí a přetíženosti zdravotnického systému a znalosti našich dat o počtu nakažených.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Překvapuje vás ta reakce, reakce tohoto typu? Protože vy sám řešíte i případy, kdy třeba lidé odmítají jít na operace.

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
No, tak já konkrétně na operace ne, ale co rozhodně vidím už jenom u nás, protože já jsem neurolog, to znamená zabývám se hlavně mrtvicemi, ale řešíme taky řadu jiných nebezpečných onemocnění, které je třeba řešit hned. Měli jsme třeba pacientku, která měla zánět centrální nervové soustavy a ta vyloženě měla naplánovanou léčbu, kterou měla nastoupit, ale sáhodlouhý dopis nám poslala, kde měla takový strach z toho, že by se v nemocnici nakazila, že radši riskuje to, že tu léčbu nedostane a že přijde radši, až to všechno skončí. Takových lidí je celá řada. Myslím si, že o tom by hodně mohli mluvit i kolegové z dalších oborů, protože pracuji v největší nemocnici v České republice v Motole a ta je opravdu jako po vymření teď. Musím říct, že tak prázdný Motol jsem neviděl nebo nevidím normálně ani uprostřed noční služby o půlnoci, jak málo lidí tam chodí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Tak možná, že lidé tolik tu zdravotní péči vlastně nepotřebují.

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
To je právě ta otázka. Samozřejmě řada věcí je zbytných a mohli jsme je přerušit. Nemusíte mít asi zrovna teď operovaný náhradní kyčelní kloub, nicméně budete trošičku trpět tím, že ten kloub nemáte a pak ten systém vám zase nebude moct – protože nám teď vzniká všem dluh, že jo – máme řadu pacientů s těmi odložitelnými věcmi, které odkládáme. Těch jsou tisíce jenom v naší nemocnici, ale pak se to jednou vrátí. To znamená, až se situace zcela znormalizuje z toho covidu, tak najednou budeme mít strašně přeplněné čekací doby, čekací lhůty, všechno bude špatně, ale jsou také nemoci, kde to prodlení může způsobit smrt toho pacienta. Typické jsou, myslím, pro každého nádorová onemocnění, která když nediagnostikujete včas, když včas neřešíte, tak pacient umírá. Myslím si, že takových je celá řada, kdy s menšími obtížemi, s kterými by dřív přišli do nemocnice, tak dnes nepřijdou, a přijdou až jenom s těmi závažnými. To my vidíme i u našich pacientů s mrtvicemi, kde ti pacienti, co jsou s poruchou vědomí zcela ochrnutí, tak ti dorazí. Ale nedorazí takoví ti středně těžcí a lehcí pacienti. Ti opravdu dorazí, a takových je už několik desítek jenom u nás na oddělení, kteří přišli zcela prokazatelně po limitu, pozdě jenom proto, že se báli.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Když mluvíte o těch nádorových onemocněních, tak podle mých osobních informací z blízkého okolí se také v začátcích pandemie zavřely některé onkologické stacionáře a lidé nedostávají chemoterapii. Tohle připouštíte, že se to děje?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Tak, myslím, že současně už se to neděje. My máme obdobný případ a můžu ukázat, že to funguje. V neurologii je veliká skupina pacientů, která je léčena pro autoimunitní onemocnění, dostávají léky, které potlačují imunitu. To znamená, ty jsou opravdu ohrožení jakoukoliv infekcí. Ale musím říct, že jsme jenom zavedli velmi přísná opatření stran provozu v těchto stacionářích a pokračujeme dál, takže myslím si, že...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Podle vás tedy koronavirová krize neohrožuje některé pacienty třeba s onkologickými onemocněními, že by nedostávali chemoterapii, kterou potřebují?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Určitě se to mohlo dít spíš tím, že nebyla včas zahajována, protože se spíš zpomalily ty diagnostické procesy. Třeba konkrétně v naší nemocnici bylo, když se omezoval provoz na základě vyhlášení Ministerstva zdravotnictví, tak tam bylo jasně řečeno, že pacienti s onkologickým onemocním se považují za akutní pacienty. To znamená, nebyli jsme tak úplně, bych řekl, nehumánní my jako doktoři, ale tyto pacienty jsme nevylučovali. Nicméně určitě připouštím, že pacient, který dříve by šel ke svému praktikovi nebo nějakému specialistovi s tím, že mu nijak není dobře, tak ten si to teď rozmyslel, a to nás bude pronásledovat až v příštích měsících, ten jejich skluz vlastně diagnostiky a zahájení léčby.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Vedoucí lékař intenzivní péče Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík mi řekl, když tady byl, že v počátku pandemie se opravdu bál o pacienty z jiných necovidových oddělení, protože se část – ne všichni, ale část – zdravotnického personálu vysloveně obávala třeba onkologického pacienta, kterého přivezli s teplotou, protože si mysleli, že má covid, ale teplota bývá občas průběžným jevem u onkologických pacientů. Vy jste se ve vaší nemocnici s takto přehnanými reakcemi části zdravotnického personálu, přehnanými obavami nepotkávali?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Tak úplně přehnanými obavami, myslím si, že ne. Co rozhodně platí, tak si dáváme pozor, když takového pacienta přijímáme. My máme vlastně jasné pravidlo, že se ke každému chováme, jako že může být nakažený, pokud neprokážeme opak. To znamená, ta současná testovací kapacita tak akorát stačí na to, abychom všechny pacienty, co přijmeme do nemocnice a vlastně je položíme mezi ty už oslabené a zatím necovidové pacienty, tak abychom je vždycky izolovali po tu dobu, než zjistíme, že jsou negativní. Takže my konkrétně se chováme takto, protože, jak už jsem řekl, máme na oddělení řadu pacientů, kteří mají léky, které potlačují imunitu, takže rozhodně jsme, bych řekl, rozumně opatrní, ale že bychom se jako sami o sebe báli, to si myslím, že ten případ jsem nezažil. Ostatně jsme všichni vybaveni standardními ochrannými pomůckami a vlastně pacienta bez respirátoru jsem vyšetřoval od začátku covidové krize, takže...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
No, no, no. Podle vedoucího lékaře Balíka se taky část zdravotnického personálu alespoň – on skutečně tady byl úplně v začátku té krize – tak podle něj se taky část zdravotnického personálu opakovaně přehnaně testovala, plýtvalo se materiálem. U vás v nemocnici tedy jsou všichni tak osvícení a vědomí, že se nic takového nedělo, ani v začátcích?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Na naší klinice se to rozhodně nedělo, a když jsme měli dokonce teď možnost, tak jsme to ani v zásadě moc nevyužívali. Kdo si sám nevěděl... Měl jsem pár kolegů, kteří když měli příznaky, to znamená, že se cítili, že je trochu škrábe v krku, tak se báli, aby se nestali těmi přenašeči, nosiči s lehkými projevy, a pak to roznesli na své pacienty, tak tam jsme testovali rozhodně, ale koho jsem testoval úplně v začátku krize ze svých lékařů, tak to byli ti, co se vrátili z Itálie, protože těch jsem měl asi, myslím, 5 hned ten první týden.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Podle vás tedy k zanedbání péče o některé necovidové pacienty v tuto chvíli z různých důvodů nedochází?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Myslím si, že ta kapacita určitě na to omezení provozu, které postihlo všechny nemocnice a které bylo dobře – to zase jako je potřeba říct, že když je krize, tak se musíte na tu krizi připravit a nevěděli jsme před měsícem, před třemi týdny, že to u nás vezme relativně mírný průběh, takže v ten moment mně to rozhodně přišlo jako zcela rozumné, že jsme omezili třeba konkrétně u nás kontroly po roce relativně zdravých kompenzovaných pacientů, třeba co prodělali mozkovou příhodu, tak nepřišli. Řekli jsme jim: pokud vám je 80, 90, tak jsme si zavolali a řešili jsme to distančně. To si myslím, že je rozumné, ale samozřejmě dneska ta doba už je taková – teď myslím jako tento týden – kdy v celých českých nemocnicích leží těch pacientů jenom, myslím, asi 400 aktuálně, to znamená, že ta kapacita je násobně větší. Jenom naše nemocnice by dokázala pojmout toto množství několikrát, to znamená, máme kapacitu i na ty ostatní pacienty a teď vidím ten problém spíše ani ne tak na straně zdravotního systému, ale na straně těch pacientů, protože opravdu naposledy dnes ráno jsem četl další dopis: "Nepřijdu, bojím se. Nepřijdu." A to nám pacienti telefonují, i když my třeba bychom je rádi i vyšetřili s něčím, co by opravdu mělo smysl a co není zbytečné.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Ano, prakticky denně slýcháme od představitelů státu, ale taky od médií, jak je koronavirus nebezpečný a jak není radno ho podceňovat. Podle vás je to tedy přehnané, anebo je to namístě? Protože zkrátka ten explozivní výskyt nákazy by mohl – a také se to děje – v krátké době položit zdravotnické systémy i ve vyspělých zemích a regionech.

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Přesně tak. Já myslím, že my jsme měli to štěstí, že jsme věděli mírně dopředu, do čeho se jde. To znamená, ten explozivní start a ta zahlcená kapacita nemocnic tak, jak ji vidíme z Itálie, z New Yorku a tak dále, tak ta se u nás nestala. To znamená, bylo dobře se připravit, to znamená, museli jsme omezit ten provoz, ale to vidím jako zcela rozumné, protože i když ta nemoc může být vykládána různě a já jako člověk, který pracuje v neurointenzivní péči – to znamená, u nás umírá mnohem vyšší procento pacientů než to, co vidíme na covidu – tak stejně z toho mám velký respekt a zejména z toho, že by byla těch pacientů taková kvanta, že bychom je dokázali kvalifikovaně řešit. Teď ale vidíme, že ta kapacita tady je. A pokud nedojde k nějaké radikální změně a ty velikonoční radovánky se neprojeví na nějakém brutálním nárůstu pacientů...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Uvidíme příští týden.

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
...během příštího týdne, tak si myslím, že rozhodně toto by mělo být zachováno. A musím ještě zdůraznit, že i v těch postižených státech – a myslím si, že u nás rozhodně je to tak jako jasně naplánováno – ti opravdu na životě ohrožení pacienti jsou léčeni a byla tam zachovaná cesta. Když jste se taky ptala, jak jsme se připravovali a jestli jsme se nebáli kvůli covidu léčit ostatní, tak my jsme měli poměrně jasně dané schéma, na kterém pracovala celá nemocnice a speciální tým, kde jsme pacienty třídili, abychom dokázali stále zvládat krom těch pacientů s covidem i ty ostatní. To znamená, na ně je samozřejmě většinová kapacita nemocnice namířena.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Ředitel Motola Miloslav Ludvík řekl iDNES: "Za běžného provozu provádíme týdně až 7 stovek operací. Během pandemie se tohle číslo radikálně snížilo. Děláme jich nyní tak 30–40 denně. Jak vidíte, odložilo jsem až několik set důležitých zákroků." Odhadl byste, kolik tedy je odloženo nebo kolik se odložilo na vaší klinice a co to bylo za typy zákroků?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Tak, já nejsem operační obor. Já jsem konzervativní neurolog, který řeší takové ty věci, jako u nás je nejhorší právě ta cévní mozková příhoda, kterou neodkládáme, kterou léčíme po celou dobu krize a stále tak, jak můžeme, a spíš nám to kazí pacienti, že přijdou pozdě. Co se týče odkládání, tak odložili jsme možná řadu diagnostických pobytů u neurodegenerativních onemocnění, což jsou věci, které relativně počkají, takže pro nás to problém nebude. Vidím, že problém určitě bude pro, dejme tomu, ortopedii nebo podobné obory, kde děláte něco relativně závažného, závažný operační zákrok, ale je odložitelný, tak to se rozhodně odložilo a to je to, o čem mluvil náš pan ředitel.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Obecně řečeno, asi se tedy bude potom více operovat v letních měsících – červenec, srpen – což se běžně neděje.

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Je takový plán, určitě je to představa a plán, protože bohužel zatím nezaznělo ze strany státu a pojišťoven jasné slovo o tom, jak budou hradit nemocnicím jejich útraty, to znamená i jejich propady zisků, bohužel je to tak. Sice pojišťovny vyhlásily, že zálohy zůstanou stejné, ale zatím se neřeklo, jaké bude to finální vyúčtování, to myslím si, že nejsem manažer a ekonom, ale už cítím...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Mluvilo se o tom, že některé nemocnice by mohly skutečně dojít ke krachům.

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
No, bych řekl, ne některé, ale prakticky všechny, protože ten pokles, jaký zmínil náš pan ředitel, tak ten zcela zaručeně je všude. A byl správný, takže nelze říct, že ty nemocnice si ho vymyslely samy a že je to jejich vina. To znamená, že oni za to zaplatí. Myslím si, že co se týče rizika odložení, ještě když se vrátím k tomu, a to, co jako všechno se musí nahradit a co se neudělalo, tak samozřejmě, že část těch věcí se vyřešila sama. Určitě jsou tam vždycky zbytné procedury, že někomu se prostě ulevilo spontánně, ale taky určitě vznikla řada škod, které uvidíme až později.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pohledem neurologa – koronavirus – objevily se informace, že některé oběti nebo pacienti s koronavirem měli neurologické problémy jako zmatení, záchvaty, mrtvice... Někteří nemocní také na čas přišli o čich a chuť. Jak si tohle vysvětlují?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Tak, je tam řada teorií a je to virus, který je neurotropný, to znamená, víme o covidu nebo o koronaviru, kdy je přímo schopen vstoupit do nervového systému, je schopen překonat takzvanou bariéru mezi krví a mozkomíšním mokem. Vím, že zatím nebylo moc publikováno na toto téma dat, ale v Číně dělali lumbální punkci, kde detekovali přímo virus v mozkomíšním moku. Nutno říct, že příznaky neurologické jsou opravdu zrnko písku mezi hromadou písku. To znamená, drtivá většina pacientů je čistě respirační selhání, to znamená dechové obtíže, zápal plic a ten těžký stav pak multiorgánového selhání, které je způsobeno selháním plic, to je to hlavní. Ale část těch pacientů samozřejmě má i neurologické obtíže. Ten, kdo se dusí, lidově řečeno, ten, kdo má dechové selhání, tak ten je vždycky zmatený nebo má poruchu vědomí, takže to je doprovodný příznak, ale jsou i ty přímé případy invaze viru právě přes čichový nerv, kde, jak víte, koronavirus vstupuje do těla sliznicemi, vlastně taková nejkratší cesta do mozku je pro ten virus právě čichovým nervem, který není nijak zvlášť chráněný a známe to i od jiných virů, které takto vstupují, a může právě způsobit i to poškození – přechodné, nutno říct – čichu, které pozoruje řada pacientů, kteří covid měli.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Nicméně chápu to dobře tak, že ty neurologické potíže bývají spíše vzácnou komplikací u těch virových infekcí?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Ano. Přesně tak. U tohoto viru ano. Samozřejmě známe viry, které jdou primárně po nervovém systému, jako třeba klíšťová meningoencefalitida, ale další dar z východu a ze zvířat, nicméně co se týče koronaviru, tak tam opravdu závažné neurologické komplikace, jako je třeba zápal mozkových blan a zánět mozku, tak těch je popsáno jenom několik málo.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Když se dotkneme strachu, tak spolu se stresem nabourávají imunitní systém. Čím jsou strach a stres nebezpečné z pohledu neurologa?

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Tak asi jako každý člověk si myslím, že tento pocit má evoluční význam. To znamená, někdy je dobré se bát. Když je situace opravdu vážná a nebezpečná, tak nám to může zachránit život, takže zase troška strachu pomohla určitě zvládnout tu pandemii tam, kde je. To znamená, zase si nemyslím, že zcela zlehčit a podcenit situaci a nedodržovat sociální distanc, nedělat žádná opatření, tak kdybychom neměli strach, tak bychom nic takového nedělali a dopadli bychom mnohem hůř. Ale samozřejmě bát se zbytečně, pokud dělám všechno správně, tak je určitě špatně. Myslím, že zrovna včera jsem viděl na vaší televizi na DVTV vašeho kolegu, jak počítal počty zemřelých na různé jiné diagnózy a myslím si, že to je přesně ta podstata. To znamená, ano, je tady to riziko, chovejte se tak, jak máte, teď je to dané pro celou společnost poměrně i jasně vládními nařízeními, ale zároveň člověk nesmí propadat takovému tomu bezuzdnému strachu, který vede k nějaké těžké depresi a pak k těm následným komplikacím.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Poslední otázka, co se děje s naším mozkem v tuto chvíli, pane doktore, když takhle funíme do těch roušek? Já jsem někdy jako po holotropním dýchání.

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Určitě tam může být to, že budeme mít možná větší obsah oxidu uhličitého v krvi, protože asi se dobře necirkuluje ten vydechovaný vzduch, a všichni víme, co se může stát, když si dáte hlavu třeba do igelitového pytlíku a budete...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Ještě jsem to nezkoušela.

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Děti to tak většinou dělají a pak se zachraňují. Každopádně určitě to může vést k malátnosti, ospalosti, únavě. Myslím si, spíš než jako holotropní dýchání k nějakým euforickým vizím, ale rozhodně ta malátnost, ta změna tam určitě musí být, ale zase na druhou stranu není mi zatím známa žádná – nebo já jsem ji jako neviděl – žádná vědecká studie, která by testovala neurologické funkce při těch zvýšených hladinách z roušek.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Tak možná výzva.

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Můžeme to zkusit v práci měřit.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Já vám děkuji za rozhovor pro DVTV. Na shledanou.

Aleš TOMEK, primář, Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
Na shledanou.