Léčba chronických ran

ČRo - Plzeň
-
Roman STUPKA, moderátor:
Osm hodin a dvacet dvě minuty a já můžu zahájit naší dnešní poradnu. Mým hostem je doktor Petr Šíma, který vede poradnu pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. Buďte vítán, dobrý den.

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Dobré ráno všem posluchačům rádia.

Roman STUPKA, moderátor:
Takže téma je tady jasné - léčba chronických ran. Kdokoliv bude mít nějakou otázku na pana doktora, nechť volá na číslo 221554222, anebo napíše dotaz SMSkou na číslo 605558888. Asi bychom si, pane doktore, nejdřív měli říct, co to vlastně je chronická rána, co se tak označuje?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak jako chronická rána se označuje každá rána, která se nehojí po dobu delší jak půl roku. Většinou ovšem to jsou délky léčby mnohem delší, většinou ti pacienti se hojí roky a každou chronickou ránu měl, tak dobře ví, co to chronická rána je.

Roman STUPKA, moderátor:
Tak proč se to vlastně tedy nehojí. Člověk, zdravý člověk je zvyklý, že se mu rána zacelí?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak bohužel ti pacienti většinou mají řadu dalších onemocnění, které přispívají k tomu, že ta rána se špatně hojí, ať už to je cukrovka, vysoký tlak, ischemická choroba dolní končetiny, nějaké poruchy imunity, ale řada dalších onemocnění, které se podílejí na tom, že ty rány se hojí špatně nebo vůbec.

Roman STUPKA, moderátor:
Tak jaké třeba doporučení dáváte svým pacientům v těchto horkých dnech. Je tam nějaký specifický režim?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak samozřejmě pacienti ohroženi diabetickou nohou nebo nějakou chronickou ranou musí vždycky dbát zvýšené hygieny.

Roman STUPKA, moderátor:
Takže i v tomhle horku, zvláště.

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
I v tomhle horku, převážně v tomhle horku.

Roman STUPKA, moderátor:
V čem tedy vůbec spočívá klasická léčba ran?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak klasická léčba ran je léčba, když se ty rány léčí pomocí nějakých jodových preparátů, nejčastěji Betadinu nebo nějakých jodových mýdel. Je to léčba, od které se v současné době trošku upouští a je to léčba, která je v současné době vyhrazena spíše pro léčbu takových těch akutních nekomplikujících se ran mladých zdravých pacientů.

Roman STUPKA, moderátor:
Vy ovšem nabízíte nějaké alternativy, že jo, té klasické léčby?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak v současné době jednou z velkých alternativ je takzvaná vlhká terapie, protože se zjistilo, že když ta rána se udržuje vlhká nebo ve vlhkém prostředí, takže se hojí lépe, takže celá řada preparátů a prostředků od různých farmaceutických firem na léčbu ran pomocí vlhké terapie.

Roman STUPKA, moderátor:
Tak to je například ta vlhká terapie. Těch terapií je ovšem víc. Ještě tady mám napsánu podtlakovou. Co to je podtlaková terapie?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Podtlaková terapie, to je takový specifický druh léčby, je to pro takové ty široké hluboké zející rány, kdy ta rána se vyplní takovou speciální houbou, ta houba se naplní na, napojí na podtlak a tento podtlak v podstatě odsává z té rány veškerý ..., veškerou tekutinu a přispívá k lepšímu hojení té rány.

Roman STUPKA, moderátor:
Kdo má tedy, připomínám ještě jednou, kdo má jakýkoliv dotaz ohledně léčení těchto chronických ran, tak ať volá na číslo 221554222. Doktor Petr Šíma mu rád odpoví. A odpoví i na SMSkovou otázku, pokud ji pošlete na číslo 605558888. O dalších druzích terapie se budeme bavit zase po písničce.

Roman STUPKA, moderátor:
Bércové vředy, proleženiny, syndrom diabetické nohy, tak všechny tyhle věci léčí a může vám poradit doktor Petr Šíma, který vede poradnu pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. Pane doktore, my už jsme se tady bavili o některých těch alternativních způsobem a postupech. Bércové vředy, proleženiny. Nepřisoudil jsem vám něco jiného? Jsou to věci, které vy se snažíte nějakým způsobem řešit?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
I tyto věci se snažíme řešit.

Roman STUPKA, moderátor:
Takže my jsme probírali to vlhké hojení ran, podtlakovou terapii, ale těch nových způsobů, tedy novějších způsobů je i víc?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak teďko se dostáváme do oblasti léčby takové té experimentální nebo k té léčbě, která není vyhrazena úplně pro širokou veřejnost nebo pro všechny pacienty. Ty další druhy léčby jsou do určité míry omezeny jednak teda správnou indikací, to znamená velikostí, rozsahem toho defektu nebo případně dalšími onemocněními těch pacientů. No, a samozřejmě taky vhodností toho pacienta, zařazení do programu k dané, k danému typu léčby, ať už se jedná o léčbu teda kmenovými buňkami nebo růstovými faktory, což je typ léčby poměrně finančně nákladný, na našem pracovišti my jsme ho prováděli, v současné době je ta léčba pomocí těch růstových faktorů trošku pozastavena nebo omezena, protože to indikační spektrum těch pacientů je poměrně malé.

Roman STUPKA, moderátor:
A jaká je úspěšnost třeba?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Úspěšnost té léčby té správné indikaci byla poměrně vysoká, tam se to pohybovalo až k osmdesáti procentům. Ale bohužel často o tuto léčbu měli zájem pacienti s rozsáhlými defekty celého bérce nebo obou dolních končetin, kde ta léčba nemůže přinést žádný profit.

Roman STUPKA, moderátor:
My jsme se trošku dotkli těch financí, to je jedna z dalších otázek. Kdo to platí, hradí to pojišťovna, tyhle ty zákroky?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Většinu, většinu zákroků provádíme na našem pracovišti, samozřejmě hradí pojišťovna, protože ta léčba je velmi nákladná asi pacienti by nebyli schopni si to připlácet.

Roman STUPKA, moderátor:
Čili, platí to i o těch krevních derivátech kmenových buňkách?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Do určité míry to platí i o krevních derivátech, to je léčba, která v současné době byla hrazena z grantu, grant bohužel jsme ukončili nebo bohudík. A v současné době je zapotřebí určité spoluúčasti toho pacienta, ale i přes tu spoluúčast nemůžu zaručit, že každej pacient do toho programu bude zařazenej, někomu prostě musíme na rovinu říct, že není pro tu léčbu vhodný a tu léčbu jakoby neposkytneme. Ti pacienti to často berou jako takovou osobní křivdu, ale je mi prostě líto od těch pacientů vybrat nějaké peníze, když dopředu vím, že ta léčba jim prostě nepomůže.

Roman STUPKA, moderátor:
Čili, když to vezmu obecně, ta chronická rána, rána, která se nehojí, obecná úspěšnost té vaší léčby, dá se to nějak procentuálně vyjádřit?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Procentuálně se to vyjadřuje strašně špatně, protože tam záleží opravdu na místě toho defektu, rozsahu toho defektu a dalších onemocněních toho pacienta. Jsou tam řada mladých pacientů, kteří měli dlouhodobě nějaký defekt, tam samozřejmě to zhojení je téměř stoprocentní, ale pak je řada pacientů starších nebo úplně starých, u kterých to zhojení se už nedá předpokládat, tam spíš jde o to, že odvrátíme nebo oddálíme nějaký další třeba i amputační zákrok, což pro toho pacienta taky skrývá nemalý benefit, že sice dožívá s defektem, ale ten defekt se nějak nezhoršuje.

Roman STUPKA, moderátor:
Takže hodně záleží na stáří pacienta?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
No, samozřejmě, tak to obecně u všech onemocnění.

Roman STUPKA, moderátor:
Já jsem se díval ještě na další druhy těch terapií a je tady jedna taková. Já vím, že asi mediálně hodně zábavná věc, léčba mušími larvami. To tam taky provádíte u vás ve fakultní nemocnici?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Léčbu larvami jsme provedli asi dvakrát, tuto léčbu hlavně provádí teda Fakultní nemocnice v Ostravě. Je to léčba, která ve správné indikaci má určitě své opodstatnění, ale zase je to věc jako mnohem víc medializovaná než využívaná asi.

Roman STUPKA, moderátor:
To jsou nějaké zvláštní druhy much?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Jsou to druhy, zvláštní druhy, larvy, které se v podstatě dají do toho defektu, ta rána se potom neodkrývá, ta rána se pak jenom zalívá fyziologickým roztokem a ty larvy tam v podstatě žijou. A žijou z toho, že požírají tu odumřelou tkáň a tím jakoby tu ránu čistí.

Roman STUPKA, moderátor:
No, to zní docela logicky.

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
No jo, zní to logicky, ale ne úplně ideálně to funguje.

Roman STUPKA, moderátor:
Takže pokud máte vy nějaký dotaz ohledně chronických defektů, chronických ran, bércové vředy, proleženiny, diabetická noha, volejte na číslo 221554222.

Roman STUPKA, moderátor:
Léčba chronických ran, tak to je téma, o kterém se tady bavíme s doktorem Petrem Šímou z chirurgického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. Léčba chronických ran. Dalo by se říct možná otevřených ran, jde tomu říct otevřená rána?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano, ale na každá otevřená musí být chronická, ale je to samozřejmě léčba otevřených ran.

Roman STUPKA, moderátor:
My už jsme tady probrali různé alternativní způsoby, jakým je léčit, ještě tady mám poznámku kožní transplantáty. Tak, co bychom k tomu řekli?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak léčba pomocí kožních transplantátů je v podstatě je ta nejveselejší léčba. To je léčba, na které spolupracujeme samozřejmě s oddělením plastické chirurgie a když ta rána se podaří ideálně vyčistit, tak je možný na ten defekt nanést nebo transplantovat pacientům vlastní kůži a tím přispět k zrychlení nebo úplnému vyhojení toho defektu, je to v podstatě finále, je to konec té léčby, který už, když se zdaří, tak ten pacient odchází spokojený a zahojený.

Roman STUPKA, moderátor:
Čili, ale pod tím to musí být zahojené, samozřejmě pod tou ...

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Hlavně to musí být čisté pod tím, tím myslím jako bakteriálně čisté.

Roman STUPKA, moderátor:
Jasně. A je tam, my jsme vyjmenovali spoustu těch možností, způsobů alternativních, podle čeho tedy vy zjistíte, který ten způsob zrovna použít na toho pacienta?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
No, tak u každého pacienta se musí ten léčebný plán nějakým způsobem trošičku individualizovat, u někoho ta rána se /nesrozumitelné/ hodně, u někoho je zase hodně nekrotická, u někoho je hodně bakteriálně kontaminovaná, takže u někoho se musí brát antibiotika, u někoho zase naopak nějaké čistící prostředky té vlhké terapie, u někoho ta podtlaková terapie. A většina těchto prostředků se podílí na čištění, na čištění té rány, aby potom bylo možné použít ten kožní transplantát, neboli, když se podaří to zhojit i bez kožního transplantátu, když teda není moc rozsáhlá.

Roman STUPKA, moderátor:
A když se tedy léčba nezdaří, tak ta nejčernější vize je amputace?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Nejčernější vize těch pacientů je samozřejmě amputace, nebo u nějakých rozsáhlých dekubitů ti pacienti mohou i zemřít na sepsi způsobenou infekcí dekubitů.

Roman STUPKA, moderátor:
Ještě jednu věc jsme tady tak trochu nadhodili, syndrom diabetické nohy, co to vlastně je?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak syndrom diabetické nohy je takový široký pojem, jakýchkoliv defektů infekčních komplikací na dolních končetinách při diabetu, při cukrovce.

Roman STUPKA, moderátor:
A jakým způsobem tedy to léčíte u vás?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak na této léčbě samozřejmě se podílí celé spektrum odborníků od internistů, diabetologů, kožařů i chirurgů, kdy se snažíme teda ten defekt, jako každý jiný ten defekt vyčistit a nějakým způsobem, nějakým způsobem zahojit. Samozřejmě když má pacient nějaký rozsáhlý defekt, tak to nepřispívá ani tomu jeho základnímu onemocnění, tomu diabetu, kdy se špatně kompenzuje ten diabetes, mají špatné hodnoty toho krevního cukru a je zapotřebí ten defekt nějak zasanovat.

Roman STUPKA, moderátor:
Tak už mi sem začínají chodit první otázky SMSkové na číslo 605558888, ale připomínám, že můžete i volat na číslo 221554222. Hned po písničce se na to podíváme.

Roman STUPKA, moderátor:
Doktor Petr Šíma, který vede poradnu pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, je naším dnešním hostem. A vy se ho můžete ptát na cokoli ohledně léčby chronických nehojících se ran. No, a přišel jeden konkrétní dotaz SMSkou na číslo 605558888. "Ve stěru z bércových vředů mi byl zjištěn zlatý stafylokok. Ránu mám potírat genciánou a dostala jsem dvě balení antibiotik. Je tohle to dostatečná léčba?" Táže se vás posluchačka.

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Já myslím, že ta léčba určitě dostatečná je, záleží, jak je rozsáhlý ten, ten defekt, ten bércový vřed, samozřejmě zlatý stafylokok je častý patogen, který často v těch stěrech nacházíme. Otázka podání antibiotik, celkového podání antibiotik je taková kontroverzní, vede se o ní řada bojů i na odborných půdách, kdy někdo je třeba zastáncem toho podávat ty antibiotika u každé kontaminované rány, u některých kolegů zase spíše převládá taková ta lokální terapie, je to nějaké potírání toho defektu nějakým desinfekčním roztokem, ať už teda genciálem nebo nějakým jodovým preparátem, Betadinem, Prontosanem, čímkoliv, čímkoliv jiným. A léčba to určitě dostatečná je a hlavně, jestli paní funguje.

Roman STUPKA, moderátor:
Já ještě připomenu sem k nám telefonní číslo, které můžete ještě chvíli vytáčet, pokud máte nějaký dotaz, 221554222. No, a ještě bych se vrátil k jedné té terapii, kterou jsme tady zmiňovali, to je ta terapie podtlaková, to lidi hodně zajímá, protože takovou terapii si můžou dělat prakticky doma sami už, že jo?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
No, úplně sami doma si ji udělat nemůžou, musí každopádně navštívit nemocnici, kde jim bude teda zapůjčen takový strojek, taková vývěva, taková kabelka, s kterou potom v současné době už jsou ti pacienti schopni nebo mohou odejít i domů a tu léčbu postupovat doma, protože se tam prodloužila doba těch převazů, dneska se taková rána ošetřila tou podtlakovou terapií, převazuje jednou za pět až osm dnů, takže ti pacienti můžou klidně těch pět až osm dnů strávit doma a přijít do té nemocnice jenom na ten, jenom na ten převaz, což je asi velká úleva oproti minulosti, kdy teda ti pacienti byli nuceni zůstávat v té nemocnici po celou dobu té léčby, kde to pro ně bylo takové skličující, protože v podstatě pět let tam jen leželi, nic se s nima nedělo a jednou za pět dní se převázali.

Roman STUPKA, moderátor:
A co to je vlastně tedy za kabelku, co dostanou domů, co to obsahuje?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Ta kabelka, kabelka je v podstatě vývěva, která vytváří ten podtlak, který odsává ten sekret, tak vývěva má v sobě ještě takový kontejner, kam se ten sekret shromažďuje, ale tím, že už došlo k výraznému zmenšení všech těch přístrojů, tak dneska už to je opravdu tak malý, že ti lidi jsou schopni s tím normálně chodit a normálně fungovat.

Roman STUPKA, moderátor:
A ještě bych se vrátil k té léčbě pomocí krevních derivátů a kmenových buněk. Jak to se konkrétně dělá?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak to je léčba, která zase byla hodně medializovaná, dostala velkou mediální podporu. Tady je zapotřebí odlišit teda léčbu kmenovými buňkami a léčbu růstovými faktory. Léčbu kmenovými buňkami u nás, na našem pracovišti neprovádíme, protože pořád je určitý problém se separací těch kmenových buněk a potom je trošičku problém i s tím, jak tu kmenovou buňku přinutit nebo přesvědčit, aby se měnila v tu správnou ... druh nebo typ tkáně, v jaký chceme. Takže u nás provádíme, jak už jsem říkal, v určité omezené míře v současné době léčbu pomocí těch růstových faktorů, to je léčba, na kterou se pacienti často ptají a často ji berou jako takovou svoji poslední záchranu, je to léčba, která dnes už probíhá také ambulantně, i když někdy jsme radši hlavně u těch rozsáhlejších defektů, když ti pacienti tam nějaký den v nemocnici zůstanou, abychom mohli pozorovat ten stav té rány po té aplikaci toho růstového faktoru. Je to v podstatě věc, kdy se tomu pacientovi odebere určité množství krve do takové speciální zkumavky a v té speciální zkumavce se potom ta krev centrifuguje a dále zpracovává, až nám tam vznikne takový malý, takové malé množství těch růstových faktorů, které se potom aplikují na tu ránu.

Roman STUPKA, moderátor:
A přišel další dotaz SMSkou, ale já si myslím, že na to už jsme tak trochu odpověděli, posluchač se chce zeptat, co říkáte na larvoterapii, to jsou asi tedy ty mouchy ...

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Larvoterapie, larvoterapie, o té už jsme hovořili, je to léčba pomocí těch larev. Určitě ve správné indikaci u nějaké hodně nekrotické ... nebo rány, která má hodně těch odumřelých částí v sobě, tak ty larvy mají, mají určitý příznivý, příznivý efekt. Bohužel ne každý pacient tu léčbu dobře snáší, protože ti pacienti v podstatě tam do určité míry můžou vnímat nějaký pohyb těch larev a někomu to je i jako nepříjemná jenom ta představa toho, že má v noze nebo kdekoliv jinde prostě larvy, které tam žijou a které tam čistí tu ránu, ale když se to vždycky odkryje, tak z takových těch malých háďátek, který se tam dají, jsou poměrně velký, velký červi. Takže ne každý pacient tu léčbu dobře snáší.

Roman STUPKA, moderátor:
To mi povídejte. Takže vy osobně proti nejste?

Petr ŠÍMA, poradna pro léčbu chronických defektů při chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň:
Určitě ne, určitě ne, určitě ne a určitě své opodstatnění má.

Roman STUPKA, moderátor:
Tak to byla poslední odpověď v dopolední poradně od Petra Šímy z poradny pro léčbu chronických defektů, pokud máte nějaké další dotazy, pan doktor tady bude i v našem večerním pořadu Co vás zajímá, který začne krátce po osmnácté hodině. Takže zatím díky a na slyšenou.