Když video nemá titulky: Přístupnost a etika v praxi

Mluví se o přístupnosti, ale mnohá videa organizací, které ji prosazují, titulky stále nemají. Přitom by právě ony měly jít příkladem a myslet i na ty, kteří znakový jazyk neovládají, slyší, nebo neslyší a komunikují česky, zejména když mají v názvu „N“.

Aby bylo video přístupné lidem se sluchovým postižením, je nutné opatřit ho titulky – skutečnými titulky, ne jen módní animací textu. Paradoxem je, že i organizace, které na chybějící titulky samy upozorňují, často zveřejňují vlastní videa bez nich. Přitom by měly jít příkladem. Často se setkáme s tím, že organizace zveřejní informaci v textové podobě a k ní přidá video ve znakovém jazyce se stejným obsahem, což je prima. Problém je, že většina lidí se sluchovým postižením komunikuje česky – konkrétně 98 % z nich (článek Počet lidí s postižením sluchu v ČR). Znakový jazyk je samostatný jazyk s vlastní gramatikou a pravidly, a proto mu lidé, kteří ovládají češtinu, mu bez znalosti znakového jazyka prostě nerozumí – a to jsou i všichni slyšící. Představme si starší paní, která ztrácí sluch. Nerozumí znakovému jazyku a přesto by měla z videa pochopit, že jde o pouhý překlad textu. Pomohl by i jediný titulek: „Toto je tlumočený text příspěvku do znakového jazyka.“ Nikdo se totiž jednoho dne neprobudí s tím, že zapomněl mluvit česky a plynně ovládá znakový jazyk. Naopak – titulky pomáhají i těm, pro které je čeština cizí, tedy uživatelům znakového jazyka, kteří se z nich češtině učí. Dnes, kdy lze titulky vytvořit snadno pomocí umělé inteligence, není důvod je vynechávat. Jde o minuty práce, které rozhodují o tom, jestli bude video opravdu přístupné.

K etice

V hokejové šatně NHL se například dva Češi nesmí bavit česky, ale jen anglicky, aby ostatní věděli, o čem mluví. Je to otázka respektu a férovosti v komunikaci. Stejně tak by měla být samozřejmostí snaha, aby každé veřejné video bylo srozumitelné všem – i těm, kteří komunikují česky, bez ohledu na to, jestli slyší nebo neslyší, aby to nepůsobilo jako sdělení v cizím nebo nesrozumitelném jazyce. Ten, kdo znakový jazyk ovládá (např. vedení organizace), si podle mě vůbec neuvědomuje, jak takové video působí na ty, kteří znakový jazyk neovládají.

----
 Ladislav Kratochvíl
(ohluchlý hudebník v roce 2003, ve věku 40 let)