Každý pátý má rizikový gen pro Alzheimera. Není to složitá nemoc, je to problém čištění mozku, říká Čech, který vyvíjí lék

Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Alzheimerova choroba, jeden z největších strašáků stáří, nemoc, která lidem vezme nejen vzpomínky na nejbližší. Odborníci varují před tichou epidemií třetího tisíciletí. Vědec a neurolog působící ve Spojených státech amerických Martin Tolar vyvíjí se svou biotechnologickou firmou Alzheon lék. Kdy se dostane k lidem? A jaký vliv má na rozvoj Alzheimerovy choroby u žen menopauza? Martin Tolar přijal pozvání DVTV, dobrý den. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Dobrý Martin Tolar, Alzheon -------------------- den. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Před 4 lety jste v DVTV řekl, že jste ve vývoji léků na Alzheimerovu chorobu o 10 let před ostatními. Kdy tedy dorazíte do cíle? Martin Tolar, Alzheon -------------------- To je velice dobrá otázka, od té doby, co jsme tady si povídali před těmi 4 lety, vlastně nám se podařil dodělat poslední fáze vývoje, to se říká třetí fáze, máme data, který jsou velice zajímavý, ale teďko jednáme s těma regulačníma úřadama vlastně na to, abychom žádali o povolení. Problém je, že jako vývoj léků je nesmírně... nedá se předvídat vlastně, že vždycky každá ta studie je vlastně experiment, takže jako máme data, který jsou velice zajímavý, překvapující a jako potvrzují vlastně, jak ten lék funguje, ale není to přesně, co jsme si, co jsme si představovali. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Lék ALZ-801, jak se nazývá ve třetí fázi klinické studie, nesplnil své cíle pro aplikování na celou populaci, ale zároveň ukázal veliký potenciál u konkrétní skupiny pacientů, kteří mají geneticky rizikový faktor /nesrozumitelné/, to píše server Clinical Trials Arena. Nevyšlo to tedy tak úplně, jak jste chtěli? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako co jsme se my naučili, tak já trošku začnu od začátku, takže Alzheimerova nemoc je nemoc čištění mozku, náš mozek je nejvíc metabolicky aktivní orgán v těle, spálí asi 20 % energie těla a díky tomu vyprodukujeme vlastně váhu mozku, to znamená asi kilo a půl zplodin a toxinů. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Ročně? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Ročně. Kilo a půl. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- To je nepředstavitelné. Martin Tolar, Alzheon -------------------- A to je důvod jako právě, proč vznikají neurodegenerativní nemoci, protože náš mozek, jak stárneme a naše cévy už nejsou tak efektivní, tak vlastně ztrácíme schopnost čistit tyhle ty toxiny a některý z těch toxinů tam zůstanou, začnou se agregovat, začnou bejt velice toxický a začnou vlastně zabíjet ty okolní buňky, a tak vzniká Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, amyotrofická laterální skleróza, všecky tyhle ty nemoci, takže všecko je to problém čištění mozku. Teďko u pacientů, kteří mají tenhle ten rizikový gen, kterou má, tak se zhoršuje čištění toho toxinu pro Alzheimerovu nemoc, to znamená, že, a je to každý pátý člověk na zeměkouli... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- 20 % populace. Martin Tolar, Alzheon -------------------- 20 % populace, takže je to obrovský riziko a vlastně ti lidi, kteří mají buď jednu nebo dvě kopie tohohle rizikovýho genu, tak reprezentujou 3/4, 2/3 vlastně a víc pacientů, kteří mají Alzheimerovu nemoc. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- A u těch dvou kopií se dokonce zvyšuje riziko o 1 200 %. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Přesně tak. Přesně tak. To znamená, že je to asi 300, 400 % u jedný kopie a 1 200, 1 000 až 1 200 % u dvou kopií. A co jsme my nevěděli, a my jsme se soustředili vlastně napřed na ty pacienty, kteří mají vlastně ty dvě kopie a kterých je v Americe asi 800 000 těch rodin, v Evropě to samý a na světě je jich asi 9 milionů. Takže my jsme se napřed soustředili na tyhle ty pacienty, ale co jsme nevěděli, že ti pacienti, vlastně jako ta nemoc se vyvíjí tak, že prvních 20 let se poškozuje mozek do té míry, že se vlastně rozpojuje ten počítač v naší hlavě a v určitém momentu začne selhávat mozek. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Takže 20 let je to bez těch klinických příznaků. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Bez příznaků, a to je právě doba, kdy se musí intervenovat a kdy se vlastně musí, jako máme šanci vlastně tu nemoc zastavit, léčit, zpomalit a tak dále. V okamžiku, kdy ten mozek selhává do té míry, že už není vlastně schopnej kompenzovat, tak se začnou objevovat příznaky a pak pacient zemře do 5–8 let, takže, ale u těch pacientů, kteří mají ty dvě kopie toho genu, se nejenom ta nemoc začne daleko dřív, až o 10 let dřív, to znamená ne v 70, v 80, ale v 60, dokonce v 50 letech, ta terminální fáze, ale to znamená, že ta samotná začíná ve 30, ty změny v mozku, ale ten, vlastně oni strašně rychle crash, jako oni strašně rychle vlastně jako se zhorší od toho začátku, a to my jsme nevěděli tohle to, protože nikdo nedělal vlastně výzkum u těhle těch pacientů, ta nemoc je daleko agresivnější úplně na začátku tohohle, to znamená, co ta naše studie ukázala, že u pacientů, kteří jsou v těch prvních 3 až 4 letech, tomu říká /nesrozumitelné/, tak u těch to nefunguje, zastaví atrofii mozku, jako... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Atrofie mozku je zmenšování mozku, ubývání té hmoty. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Ztráta tý hmoty, jako co je vlastně nejvýraznější příznak Alzheimerovy nemoci, je ztráta mozkové hmoty, mozkové tkáně, a to jako, když člověk se podívá na normální mozek, vypadá takhle, Alzheimer vypadá takhle, tam opravdu chybí prostě jako obrovský množství tý tkáně. A u těch pacientů, říkám s těma dvěma kopiema, tomu se říká homozygot, ten proces je daleko rychlejší, takže my jsme viděli efekt vlastně v tý první fázi, první stadium tý terminální fáze, tomu se říká /nesrozumitelné/, ale v tý pozdější /nesrozumitelné/ a tak dále, kterou jsme také studovali, tam už to nefungovalo. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- No, a komu by tedy lék v té aktuální fázi mohl začít pomáhat? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Tenhle ten lék zjevně pomáhá pacientům, kteří jsou na počátku tý terminální fáze. Jakmile už vlastně pokračuje dál ta nemoc, tak už je pozdě, a to jsme nevěděli, to upřímně, jako my jsme dokonce šli ještě dřív, protože každý, jako je naprosto jasný, že když ten mozek se poškozuje 20 let předtím, než jsou příznaky, tak jako člověk se měl začít léčit, než jsou příznaky, že jo, jenže problém je, že musíme mít nějaký příznaky, abychom měli ty klinický škály, mohli sledovat ty pacienty a říct regulačním úřadům, my jsme vlastně zabránili tý nemoci a zpomalili jsme, zpomalili jsme tyhle ty věci. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- No, jak se ale dostat tedy k těm, k těm pacientům bez těch klinických příznaků, to asi musí být poměrně těžké? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Takže jako byly čtyři vlastně zásadní pokroky, který Alzheon, o kterých jsme byli první, je, jakým způsobem najít pacienty s Alzheimerovou nemocí, protože jako mnoho pacientů nebo mnoho lidí na světě má, čemu se říká demence, ta demence je, že má poškozený kognitivní schopnosti, ale Alzheimerova nemoc je velice jako stereotypickej vlastně patogenickej průběh a my potřebujeme vědět, že ten náš lék nebude fungovat pro ty ostatní, pokud nemá Alzheimerovu nemoc, to je první. Druhá věc je, jakým způsobem měřit vlastně progresi této nemoci, a to je právě pomocí biomarkers, ty jsou buď z krve, čím můžeme měřit vlastně to poškozování mozku a jak se rozpadá ta mozková tkáň pomocí /nesrozumitelné/, to jsou v podstatě zobrazovací techniky, který jsou schopný tam měřit, včetně jak je velikej, vlastně velikej ten velikej, ty jednotlivý části mozku. Další věc je, co vlastně způsobuje tu nemoc. Takže náš hlavní objev byl, co je ten toxin, co je ta toxická forma vlastně toho proteinu, která tohle to dělá a poslední je, jakou má roli ten gen /nesrozumitelné/, která vlastně způsobuje většinu případů Alzheimerovy nemoci. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Vzala bych všechny ty body postupně. Tribun.cz jste řekl, že se vám Valzheon podařilo vyřešit vědecký problém Alzheimerovy nemoci, co to tedy znamená... Martin Tolar, Alzheon -------------------- To jsou ty čtyři věci. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- To jsou všechny čtyři věci, ty čtyři věci, o kterých jsme mluvili. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Najít pacienty, který skutečně mají nemoc, protože jinak se to dělalo vlastně klinicky a to bylo asi 30 % těch pacientů nemělo nemoc. Druhý bylo, jakým způsobem vlastně měřit jako ten průběh tý nemoci nejenom klinicky, ale pomocí biomarkers, který jsou daleko přesnější, ať je to Imaging nebo /nesrozumitelné/ biomarkers. Třetí bylo, co je ta toxická forma, jako když chceme... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- A u té bych se teď zastavila. Martin Tolar, Alzheon -------------------- A to je ten náš lék. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Ten jste objevili právě v Alzheonu? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Přesně tak. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Ten toxin, protože dříve se mělo za to, že těch příčin je více, a to není tedy pravda. Způsobuje to jeden toxin, a to ostatní je navázáno na to... Martin Tolar, Alzheon -------------------- A to je veliké překvapení pro všecky a pro nás taky. My jsme dokonce publikovali několik článků, my jsme doteďka publikovali asi 15 vlastně zásadních publikací, který vlastně tyhle ty věci popsaly, tyhle ty čtyři věci, ale pravděpodobně ten nejkritičtější je, že Alzheimerova nemoc není komplikovaná nemoc, co je komplikovaný v okamžiku, kdy se začne vlastně poškozovat mozek a začne se ztrácet mozková hmota, tak se hrozně věcí prostě poškodí jako záněty. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Takže příčina je jedna, a to ostatní je navázáno. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Přesně tak. Je tam velice jako vlastně jako jasný proces a jednoduchý proces, který může intervenovat. Takže jeden ze článků, který jsem publikoval, jmenuje se /nesrozumitelné/, to znamená, že tam v podstatě každá ta nemoc je způsobená tím jedním, jako každej má, každá má jinej ten toxickej protein, ale je způsobená tím jednoduchým proteinem. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- No, a ten váš lék ho odplavuje? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Ten náš lék zabraňuje formování toho toxinu, takže on ho odplavuje tím, že zabrání tomu, že se vlastně formuje ta forma, kterou ten mozek nedokáže vyloučit. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- No, a jak se tedy ten váš lék liší od těch infuzních léků, které už schválené jsou? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Naprosto zásadně. Ty infuzní léky vlastně se snaží zabránit toxicitě, těch toxických agregátů, takže oni nezabrání tomu, ony neumožňují odplavování tohohle toxinu, ony nezabrání formování toho toxinu, ony jsou jako na tý škále, kde vlastně je ten protein, ten toxin se tvoří, tak ony jsou daleko pozdějš. A problém je v tom, že nejsou dostatečně selektivní, to znamená, že oni taky čistí z mozku, čemu se říká pluky, který se děj nejenom v mozku, to jsou velice agregovaný vlastně formy tohohle proteinu, ale taky se dějí v cévách. A když odplaví z těch cév, tak ty cévy začnou vlastně bejt děravý a začnou... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Beta amyloid se tomu říká. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jo, a začíná, a ty cévy vlastně začnou jako, protože jsou děravý, tak je tam zánět, tak je otok mozku a je tam krvácení do mozku, takže ten, a čím víc vlastně tam je toho amyloidu, tak tím je to horší. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- No, když proberu to vyřešení toho vědeckého problému postupně, tak podívám se na to z pohledu laika. Nemoc už v mozku mají, ale zatím se neprojevuje. Jak tedy ta otázka předchozí moje zněla, jak diagnostikovat pacienty před propuknutím těch klinických příznaků, aby jim mohlo být pomoženo, protože bez klinických příznaků, ale bez klinických příznaků nikam nejdete na vyšetření, to asi předpokládá, že jdu na nějaké vyšetření. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Teď se do dostáváme k tolinu, takže tolion je, tolion vlastně vzniknul tak, že my se staráme o pacienty, kteří mají už tu terminální nemoc, jejich rodiny, protože když mají ten gen špatný, tak je samozřejmě v rodinách, za váma chodili, co můžete udělat pro mě, a mně je 30, 40, já jsem zdravej, jako co pro mě můžete udělat. A my, co je známo a co už bylo v mnoha studií ukázaný, že vlastně skoro polovina případů Alzheimerovy nemoci se dá zabránit, čemu říkáme /nesrozumitelné/, to znamená změnou vlastně chování, změnou jako, a není to tak triviální, jak lidi si myslí, že to není, jenom, že máš spát a jíst zdravě a cvičit a tak dále, těch faktorů je přes 80, kterým my vlastně sledujeme a vlastně umožní se tímhle tím vlastně zabránit tomu průběhu tý nemoci. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- To znamená, když mám někoho v rodině, kdo touto nemocí trpí, tak bych zavčasu měla jít nechat se vyšetřit, protože v Česku ten test není veřejně dostupný, on je v rámci neurologického vyšetření. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako ta situace je ještě daleko horší, protože ti pacienti, kteří mají dvě kopie, tak my víme, že do 65 let všichni budou mít změny patologických mozků, všichni, jako přes 90 %, to znamená, že když někdo má jenom tu genetiku, víme, tak my víme, co se stane, to je známý u rakovin, že prostě některý mají jako jasný, tomu se říká /nesrozumitelné/, jako kdy vlastně vypuknou, to znamená, my jsme schopní, a to taky dělá tolin, na to použijeme tu umělou inteligenci, že je schopnej u jednotlivého pacienta zhodnotit jeho risk, říct jako jakým, jaký průběh bude mít tahle ta nemoc a říct, jakým způsobem můžeme vlastně změnit progresi týhle tý nemoci. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- No, je skvělé mít lék, to samozřejmě je naprosto skvělé, ale na druhou stranu, jak se k němu dostat v tom systému, jak by musel vypadat ideálně ten systém, aby opravdu lidé chodili nejen třeba v těch raných fázích, ale ještě dříve, aby jim mohlo být pomoženo? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako nejvyšší rizikový faktor nebo hlavní rizikový faktor pro Alzheimerovu nemoc je věk, stárnutí, to je důvod, proč na světě se odhaduje 416 000 000, téměř půl miliardy lidí, který už mají vlastně změny v mozku, z nich asi desetina je, dejme tomu 50 000 000 je už v tý terminální fázi a těch dalších 400 nebo 350 000 000 je vlastně v tý presymptomatický, to znamená, že my jsme schopní jenom podle věku říct, jaký je riziko a podle genetiky, že jo, takže jako ta tragédie Alzheimerovy nemoci je, že když se člověk dožije vysokýho věku a je jinak zdravej, tak jako všichni dostanou Alzheimera, prostě to v podstatě není možný se tomuhle vyhnout. Dobrej příklad je Ronald Reagan, Margaret Thatcher, který vlastně byli velice výkonní, velice schopní, velice fyzicky zdraví a oba skončili 10 let v instituci, protože byli zdraví, ale jejich mozek už nefungoval. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- No, kdybych tedy měla zbystřit, kdybych se měla nechat vyšetřit, abych ještě třeba mohla ten proces zpomalování... Martin Tolar, Alzheon -------------------- Bez rizika, vlastně jako bez toho rizikového genu, to začíná okolo 40–50 let. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Bez rizikového. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Když tam není ten rizikový faktor, když je tam ten rizikový faktor, tak začíná o 10 let dřív. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Ano, to jste říkal. Můžete mi říci, kdy ten lék se dostane na americký trh? Martin Tolar, Alzheon -------------------- To je velice dobrá otázka, jednáme s těma regulačníma orgánama, má o to velikej zájem administrativa americká, ale jako tohle to je otázka, kterou já skutečně nevím, protože to není v mejch rukách, jaká nemám kontrolu nad tímhle tím. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- V médiích se mluví o příštím roce... Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako co já jsem byl schopnej dřív a myslím, že jsme se o tom bavili před těma 4 lety, že kdy doděláme tu studii a budeme vědět, jestli ten lék funguje, co my jsme nevěděli doteďka, jako nikdo neudělal studii u těch pacientů a nevěděl, jestli tenhle ten lék je schopnej vlastně zabránit. A ty zásadní věci, který jsme se dozvěděli, funguje klinicky, to znamená, zpomaluje klinický průběh u toho prvního stadia nemoci, u těch prvních 3–4 let z těch 8, nebo vlastně 5–8 lety se lidi dožijou. Druhá věc je, zabraňuje atrofii mozku, což je vlastně ta neurodegenerace, je to vlastně ztráta tý mozkový hmoty, což je zásadní vlastně příznak Alzheimerovy nemoci a to ty protilátky právě nedokážou a je bezpečnej. Takže teďko je otázka jako regulačních orgánů jako dovolej nám na základě těch dat, který máme, ta studie celková nevyšla vlastně v tý celkový populaci, takže jako je to vlastně /nesrozumitelné/, je to vlastně na nich, jakým způsobem budou ochotní prostě s náma pracovat nebo ne. A do tohohle právě, ať už to je /nesrozumitelné/, jako přichází vlastně ta politická /nesrozumitelné/, prostě jako obrovský množství lidí, kteří vlastně říkají, jako proč ten lék nám nemůžete dát. Takže včetně toho, že říkám, že mě požádal, abych napsal, čemu se říká /nesrozumitelné/, aby se vlastně změnil ten proces, který je pro vlastně povolání takovýhle léků. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Jak náročné je na americkém trhu lék uvést a získat schválení americké lékové agentury? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Problém je, že FDA má určitý regulace, ale je tam obrovská flexibilita vlastně, jakým způsobem je použijou. Problém je, že teďko tím, že vlastně celá ta admistrativa se měnila a je tam obrovskej jako rozchod, takže tam prostě není hromada lidí, který by tam měli bejt a jako všichni, já to musím říct, se bojí jako, takže to není situace, kdy vlastně jako jsou tyhle ty regulační orgány jako ochotný trošku riskovat. Příklad je, ta první protilátka, která byla povolená, bylo jako taky, vlastně ta FDA musela použít vlastně postup, který není tradiční. A vyhodili za to toho šéfa tý Neurodiverse, takže jako tam jako, takže říkám, jako tady je prostě jako strašně zvláštní balanc toho, že na jednu stranu pacienti říkají, proboha, jak je možný, že nám nedáte ten lék, tam jsou rodiny, říkám, skoro milion rodin, který vlastně mají to v rodině a vědí, že to dostanou, jako my máme třeba pacienty, kteří, nebo jsou tam, jsou tam pacienti, kteří mají dvě kopie a jsou to takoví, kteří se starali o své prarodiče, umřeli jim rodiče a říkají, já už tohle to svým dětem nikdy neudělám, já prostě půjdu do Švýcarska na /nesrozumitelné/, ale prostě nebudu, nenechám moje děti prožít to, že se budou o mě muset starat. To je situace, v který jsou tyhle ty rodiny. A přesto prostě jako bojujeme s tím, jestli ten lék bude povolený, kdy bude povolený, jakým způsobem povolenej, ale říkám, jako druhá věc, kterou my děláme, samozřejmě začínáme jednat s Japonskem, začínáme jednat prostě s jinýma regionama, který se na toto dívá jinak. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Je v tom hodně politiky, máte pocit, že... Martin Tolar, Alzheon -------------------- Obrovsky politická. Co pro mě bylo, co pro mě bylo jako největší překvapení, práce na Alzheimerovy nemoci, já jsem neurolog, já jsem vědec, já samozřejmě jako zakládám Company, jak je to nesmírně politický, čili nás zvali, já jsem byl v Kongresu americkým, v tý administrativě, ale je to prostě politickej boj doslova, protože tam jako zase, když člověk řekne, máme lék, který vlastně pomáhá tomu patologickému procesu, je bezpečnej, víme, komu ho přesně dát, ale ta studie nevyšla tak, jak jsme si představovali, takže jsme se naučili něco novýho, takže jako my budeme dělat další studii, ale jako budeme dalších 5 let čekat na to, kdy tam prostě milion dalších pacientů už vlastně jim nebude moct pomoct, protože problém je, že ten mozek už nikdo nezachrání, to znamená, když to pokračuje dál, tak už jim nikdo nebude moct pomoct. Takže otázka je, říkám, je to rozhodnutí politický, to není vědecký rozhodnutí. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- No, a máte nějaké indicie, že je někdo, komu nevyhovuje, aby se ten lék dostal na trh. Nechci samozřejmě narážet na farmaceutické firmy, ale ale. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako upřímně, jako já nechci být paranoidní jako, ale jako říkám, jako tady dobrej příklad je, když byla AIDS, tak ti pacienti, kteří umírali, že jo, tak říkali, jak můžete zabránit, abychom dostali ty léky, který možná budou fungovat, ale jako když nám to nedáte teďko, tak to nebudeme nikdy vědět. Takže se změnil vlastně celý ten proces, jakým způsobem povolovaly se léky pro ty AIDS, další, která byla během covidu, jako taky tam prostě nečekal někdo 10 let, až bude vakcína a najednou to šlo rychle, takže to je podobnej příklad a ten /nesrozumitelné/, který právě já jsem sepsal, tak ten vlastně modeluje, jako ta /nesrozumitelné/ se tomu říká, nějakým způsobem byla povolená ta vakcína. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- V roce 2021 řekl v DVTV neurolog Pavel Kalvach, že: "Alzheimerova choroba a stařecké demence obecně jsou nedílnou součástí procesu stárnutí, zhloupnutí je neodvratné a nastupuje pandemie stáří." A cituji dále: "Podle něj je diagnóza Alzheimerova choroba nadužívaná, je to konstrukt, protože nemoc musí být léčitelná a musí se jí dát předcházet, což tady není." S tímhle tedy zásadně nesouhlasíte? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Je to naprostej nesmysl, naprostej, jako to už jako možná jako před, nevím, jako je to naprostej nesmysl, jako my už teďko máme jako i ten vlastně důkaz ten, že ty protilátky fungujou, ony fungujou málo, jsou velice nebezpečný a tak dále, ale jako i to je důkaz, že víme vlastně, co je ten proces, takže ten, jako dřív se říkalo, že to je normální proces stárnutí, že každej musí tak dopadnout, to není pravda, jsou lidi, kteří jsou ve 100 letech naprosto v pořádku. A říkám, ta intervence je dvojí, speciálně na Alzheimerovu nemoc je třeba vlastně ten patologický proces zastavit. A druhá věc je /nesrozumitelné/, proto jsem založil tu AI Company, která teďko tady má 50 lidí v Česku, která vlastně, teďko my chceme za několik měsíců vlastně ten produkt mít, který pomůže lidem se o sebe starat, aby jejich mozek dobře fungoval, aby vlastně byl na nejlepší úrovni, aby u těch lidí, kteří mají to riziko, aby se vlastně co nejlepším způsobem zabránilo tý progresi tý nemoci. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Mozek se od toxinů čistí nejvíce, když spíme. Co dál mu prospívá jako prevence před těmito chorobami? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako ta hlavní role, kromě toho rizikového genu, který jako specificky vlastně zabraňuje čištění toho toxinu, je to zdraví cév, William Osler, který by zakladatel americký medicíny asi před 200 lety, řekl /nesrozumitelné/, seš tak zdravej, jaké máš cévy, což pořád platí, jako co se třeba obrovským způsobem změnilo, ta populace, to byla další věc, kterou my jsme se naučili na tý studii, že tím, že lidi nekouří, tím, že lidi berou statiny, tím, že lidi se starají o sebe daleko líp, tak tím vlastně ta nemoc se změnila a už nastává později, ti lidi jsou zdravější, jako problém pořád je, že tomu stejně nejde uniknout, ale statiny a vlastně všecky intervence, který pomáhají k fungování cév, jako obrovsky změnily i vlastně průběh fungování Alzheimerovy nemoci, takže to jsou, to jsou další intervence. A říkám, jako jestli 45 % rizika Alzheimerovy nemoci je možný změnit jenom vlastně zdravou výživou, zdravým stylem životním, nějaký suplement a tak dále, který jsou vlastně, co my chceme dělat v Tolionu, aby to bylo specificky pro každýho člověka, protože každý trošku jinej, každý potřebuje něco jiného, my jsme schopní říct, tady je to riziko, tady to je trajektorie a takhle se to dá změnit, vlastně zlepšit tohle to nebo zhoršit. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Senzorická deprivace o 90 % představuje vyšší riziko demence, to znamená, to jsou poruchy sluchu, poruchy zraku, vidění. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako první zákon biologie, já vždycky říkám, je /nesrozumitelné/, když, v podstatě, když to nepoužíváš... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Využívej to nebo o to přijdeš. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Přesně tak. To znamená, a lidi, je samozřejmě vidět, že to funguje o svalech, ale o mozku to funguje jako naprosto stejně, jako v okamžiku, kdy tam není ten vlastně impuls, kdy tam vlastně nejsou ty vlastně city a pocity a tohle to, tak ta část mozku přestane fungovat... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Takže sociální izolace o 60 %. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako sociální izolace, to je strašně zajímavý, což mě osobně překvapilo. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- I sociální interakce? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jak je důležitá ta sociální interakce a je to důležitý vlastně pro ten život, v kterým žijeme, na světě je něco, čemu se říká blue zones, to jsou ty modrý zóny, kde lidi žijou daleko dýl a daleko zdravěji, než kdekoliv jinde. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Co tam dělají lépe? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako já vždycky se ptám lékařů a všech těch, co si myslí, oni říkají, je tam sluníčko a běhají tam po horách a prostě jedí, je to Social interaction, jako číslo jedna je social a ono to dává strašný smysl, čili ono to všecko souvisí dohromady, protože to není jenom, jako to je ta senzorická deprivace, která vlastně z toho, že vlastně lidi nejsou spolu. A problém současný společnosti je, že s technologiema, s tímhle tím jsou čím dál tím víc izolovaný, takže paradoxně tu naší schopnost vlastně žít zdravě ztrácíme. A tu nejdůležitější věc, která je pro nás nejdůležitější, to znamená, ta sociální vlastně je nejvíc ohrožená. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- A to nemusí být jen rodinné vazby, ale i přátelské vazby. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Co je zajímavý, že tady pro tyhle ty sociální jako v těch blue zones jsou to hlavně kamarádi, ta rodina je důležitá... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Rodina je důležitá... Martin Tolar, Alzheon -------------------- Oni tam mají krásný prostě příhody, jak tam ty babičky..., Japonsko je jedna z těch oblastí, ty stoletý babičky si prostě každej tejden prostě v úterý sednou a pijou tam to saka a povídají si a prostě to je totiž to, co je drží. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Co mozku naopak v tomto smyslu škodí. Napadají mě hodně nebo hodně se mluví o škodlivosti třeba častého užívání prášků na spaní a takových těch nejrůznějších anxiolytik, jako jsou Xanaxy, Neuroly. Je to pravda? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako problém je, že jako jedna věc, která mě vždycky fascinovala, je, jakým způsobem se vlastně vyvíjí mozek. Jako miminko se narodí, má tam daleko víc neuronů, než potom s tím skončí a teď se musí zorganizovat to všecko, takže tam v podstatě jako během prvních dvou let se vlastně to množství neuronů, těch neuronových buněk dramaticky sníží a propojí se a začne se vlastně organizovat nějakým, a problém je, že jakýkoliv lék, který je psychotropní nebo vlastně neurotropní, to znamená, funguje na mozek, změní tady tu dynamiku, změní vlastně ten systém, který tam funguje a který je nesmírně komplikovaný, jako v mozku je víc spojení, než je věc prostě známém vesmíru, to znamená jako ten systém jako a nebezpečí jakékoliv vlastně intervencí lékových, ať jsou to drogy, ať jsou to prostě léky, ať je to cokoliv, jako vrátí se to zpátky. My v podstatě celej život vlastně máme, tady žijeme, máme tady prostě obrovský množství vlivů a asi nějakým způsobem se snažíme vyrovnat s těmi, najít vlastně balanci. A problém je, že jakákoliv vlastně tak zásadní jako rozbití tohohle fungování pro mě vždycky byla velká otázka prostě jako drog, ani ne léků, ale drog, jako to se nikdy nevrátí, jak víš, že v podstatě, když si vezmeš něco na ulici, že když se zase vrátíš zpátky a podobně, jako to samozřejmě funguje se všema těma lékama, který vlastně poruší jak ty neurony, jak ten mozek spolu komunikuje, což jsou vlastně všecky ty neurotropní psychotropní léky. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Kolik procent rizika naopak se dá těmi preventivními intervencemi odstranit. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako pro mě to překvapení v Tolionu a pro mě je vždycky největší zážitek to, když vlastně dáme dohromady skupinu jako nadšených lidí a kam to dojde jako, protože to si nedokážu představit, že vlastně skoro polovina toho rizika se dá zabránit. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Polovině? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Polovině, 45 % je podle těch studií. A jsou třeba i u těch rizik těch genetických, vlastně toho genu /nesrozumitelné/, i u pacientů, kteří mají dvě kopie, jenom /nesrozumitelné/, jenom vlastně změnami toho životního stylu se to dá úplně jako srovnat. Co je taky zajímavý, že tenhle ten gen, ta forma toho proteinu je vlastně to, kterou jsme měli, když jsme běhali někde v Africe po těch stepích a tenkrát to byla ta správná forma. A co se stalo vlastně během těch posledních 70 000 let, kdy tady jsme, jako že jsme se adaptovali, což je taky neuvěřitelný, že vlastně za takhle krátkou dobu jsme si vyvinuli ty dvě nový varianty, takže ta čtyřka byla ta /nesrozumitelné/, ta první, trojka je druhá, kterou má většina lidí a dvojka už se teďko začíná objevovat. Takže my se adaptujeme vlastně na to vnější prostředí, na stravu, na pohyb, ale jenom tou stravou a pohybem, to se můžeme vlastně negovat ty negativní věci, který jsou ty čtyřky. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Mimochodem zabýváte se i třeba Parkinsonovou chorobou? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Ta naše technologie, která zabraňuje formování toho toxinu, vlastně je aplikovatelná na ostatní... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Ale vy jste říkal, že každá nemoc je způsobená jiným toxinem. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Ona je způsobená jiným proteinem, ale ten proces agregace, protože ten, co se děje v podstatě, že tam jsou, tam je normální protein, kterýho, když je ho tam hodně, tak začíná měnit tvar, začíná, tomu se říká priony, my jsme pracovali s /nesrozumitelné/, který to objevil a pak vlastně začíná ten toxický proces na nějakých specifických strukturách mozku. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Několikrát tady padlo slovo Tolion, to je firma, jejíž pobočku americké firmy jste založil i v Česku a pracujete tady s českými vědci a tedy vyvíjíte i tu digitální technologii, aplikaci, která by tady mohla nebo měla, má lidem pomáhat udržovat jejich mozek zdraví. Jak k tomu mohou pomoci hodinky, telefon? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Všechny věci, který jsou schopný nám něco říct o tom člověku, jako dokážou pomoct, takže Tolion měl několik věcí, který se snaží udělat, je zpracovat současnou znalost a každej, vlastně každý měsíc je dalších 1 000 čláků, takže je potřeba na to mít automatizovanou... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Strašně moc informací. Martin Tolar, Alzheon -------------------- ...informací a žádnej doktor to není schopnej číst. To je první věc. Druhá věc je, jakým způsobem vlastně toho jednotlivce, jakým způsobem použít ty informace prostě pro toho jednotlivého člověka, a to dělá taky ta EI, takže to vlastně spojí jako to specifické vlastně riziko a situaci toho člověka s tím, co je pro něj nejdůležitější z těch 80 faktorů, což nikdo není... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- A vyhodnotí to konkrétně... Martin Tolar, Alzheon -------------------- Vyhodnotí konkrétně na něj a je schopný sledovat, jakým způsobem se mění vlastně ta trajektorie toho, jak se zhoršuje nebo zlepšuje, jak se to riziko mění, a to není jenom, že brání nemoci, jako to je vlastně fungování mozku. A třetí věc je, že my jsme schopní vlastně pomoct těm lidem, což je taky překlad, to jsem netušil, pomocí těch technologií, aby vlastně změnili svoje chování, protože jediným způsobem, jak se to bude jako funkční, když se změní chování, takže použijeme tu umělou inteligenci na tu databázi, na to, abychom vlastně pomohli lidem říct, co pro ně funguje a na to, aby skutečně s tím něco udělali. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Ta už je vyvinutá nebo minimálně... Martin Tolar, Alzheon -------------------- Už je vyvinutá, už to funguje, tomu se říká... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Takže může být na trhu dříve než lék. Martin Tolar, Alzheon -------------------- No, to bude určitě, /nesrozumitelné/ bude vlastně do dalších měsíců, do dvou měsíců a ten produkt bychom chtěli mít na americkém trhu, prvně na americký trh by byl vlastně do konce roku. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Jak si mozek udržujete vy, nějaké doplňky stravy třeba užíváte pravidelně? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako já jsem intuitivně sám od sebe začal několik věcí, který jako jsou, nakonec se ukázalo, že jsou velice důležitý. Hladovění je strašně důležitý, protože tím, to vlastně jako stimuluje celej organismus k tomu, aby se všecko vlastně vyčistilo, srovnalo, jako vybalancovalo a tak dál. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Jak často hladovíte? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Každý víkend od soboty do pondělí. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- To znamená, že jenom vodu? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jenom vodu. A je to, jako já se na to těším, protože pro mě je to jak meditace, je to v podstatě opravdu, já nemám hlad jako už vůbec, ale je to opravdu úžasný. Druhá věc je, jako skutečně meditace jsou strašně důležitý, protože je to vlastně schopnost vlastně /nesrozumitelné/. Třetí věc je pohyb, jako já chodím běhat místo oběda, protože jako, jako zdraví těla se vlastně obráží jako v tom zdravým mozku, jako jedna z hlavních věcí, který jsou rizika, jsou tohle to. Další věc, jako zdravá strava, já myslím, že člověk nemusí mít až nějaký prostě diety a takovýhle věci. A pak je, jako co je zajímavý, že je obrovský množství suplementů, který mají určitý množství vlastně informací o tom, není to jednoduchý, není to nikde daný dohromady a hodně lidí chodí za náma jako, co je pro ně správný, v jakých dávkách a tak dále, takže to je ta další věc, která vlastně může mít takový dopad. A jsou to věci, který jsou některý relativně jednoduchý, vitamin C, Omega 3 a tak dále, jako nejsou to jako nějaký agresivní věci. A my, co my chceme udělat, že vlastně těm pacientům řekneme, to je vaše riziko, to jsou věci, který jsou vlastně pro vás důležitý, takovýmhle způsobem změníte chování a to, co vy vlastně chcete, ať jsou to /nesrozumitelné/, takže můžeme propojit vlastně k těm lidem, kterým to ukážou, jak to bude velice jednoduchý. Je to aplikace, která bude mluvit s tím klientem, která je schopná vlastně všecko, ať jsou to chytrý hodinky, tohle vlastně všecko dát dohromady a čím víc se naučí vlastně o tom člověku, tak tím bude efektivnější a říkám, jako není to jenom ochrana proti poškození, je to schopnost vlastně, aby náš mozek, to, co vlastně my nejvíc používáme, aby byl co nejfunkčnější, nejefektivnější. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- No, a pak téma, o kterém se konečně začíná více mluvit, jaký vliv má menopauza, respektive pokles hladin estrogenu, nevím, jestli i progesteronu, ale mluví se hlavně tedy o estrogenu, na rozvoj Alzheimerovy choroby u žen? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Co je, co je pořád ještě nevyřešený, proč ženy mají o 60 % vyšší riziko Alzheimerovy nemoci, proč je to tak dramaticky vyšší, jako pořád nebyla vlastně jako žádná studie, která by jednoznačně ukázala, je jasný, že tam hraje roli estrogen. Je jasný, že estrogen je jako jedna z hypotéz, která jsou, které právě jsou velice validní, je, že estrogen vlastně pomáhá funkci cév, to znamená, že vlastně když jde, když se sníží jeho hladina, tak to je moment, kdy ženy vlastně dohoní muže, co se týče infarktu a vlastně to poškození vlastně, pak jsou, pak mají stejný riziko vlastně v post menopauze, menopauzu mají daleko, tak dramaticky nižší, takže to může být asi jenom vaskulární komponent, ale je tam velice zřejmý vlastně, že se dramaticky zvýší to riziko a sníží se schopnost vlastně toho fungování. Jako u většiny žen se to stabilizuje a jsou právě jako, my jsme teďko, když si o tom povídáme, možná Tolion by se měl přesně na tohle se taky soustředit, mít tam jako speciální vlastně, v čem my máme tyhle ty informace, my máme v podstatě veškerou tu znalost, která je na to potřeba a ženy zjevně potřebuju prostě jinou intervenci a my víme, jako co tam z tohohle vlastně by fungovalo, my jsme to jako takhle specificky ještě jako, a teď si o tom povídáme jako, tak já si myslím, že to by bylo velice důležitý udělat. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- No, a má tedy menopauza vliv na neurologické změny v mozku, vede ke změnám v jeho struktuře a funkci? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako co se objeví, čemu se říká /nesrozumitelné/, že je vlastně taková jako snížná schopnost vnímání... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Mozková mlha tedy? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Mozková mlha. Takže tam zjevně jako ten systém prostě nefunguje tak, jak by měl fungovat předtím. A zase je to otázka přímo vliv estrogenu na ty, na ten network, vlastně na ten systém těch neuronů jako, nebo je to otázka vaskulární, protože říkám, jako mozek spálí 20 % energie těla a v okamžiku, kdy tam přestanou fungovat ty cévy a ten mozek není schopnej čistit to kilo a půl vlastně těch toxinů, tak jako velice rychle se pozná, že tam je problém. A je zajímavý, protože jsou intervence jako léků, který vlastně ukázaly to samý, že vlastně, když se zhorší to čištění mozku, tak ten efekt je velice rychlý. Jako dobrý příklad je, když nenecháme spát jako zvířata, tak zemřou a velice rychle, do 14 dnů v podstatě nemůžeme přežít bez toho, že jsme schopní vlastně čistit mozek. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- No, a návaly horka, noční pocení jsou důsledkem neurologických změn, to už je více probádáno, proč mozek nemůže v menopauze správně regulovat tělo? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Přesně tak, přesně tak, přesně tak. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Ale probádáno více to stále není. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako mě nejvíc překvapuje to, že přestože tak dramaticky vyšší riziko Alzheimerovy nemoci u žen, jako my víme, kdy se to zhoršuje, kdy to nastává, neexistuje vlastně nějakej racionální, zase říkám, jako ten, když jsem začal pracovat na Alzheonu vlastně, což je 12 let teďko, když jsem založil Alzheon, my jsme nevěděli, jak najít ty pacienty, co to způsobuje, jakým způsobem to měřit, jako jakým způsobem ty rizikový geny hrajou, takže ten pokrok byl obrovskej. Co já se vždycky snažím říct, jako my třeba nemáme ještě ten jednoduchej lék a tak dále, který si každý může vzít a nemůže mu říct, ve 30 tady prostě ho máš začít brát a už nikdy nedostaneš tu nemoc, ale ten pokrok byl tak obrovskej pro nemoc, kterou jsme naprosto nevěděli jako. Já, když jsem ještě byl /nesrozumitelné/, já jsem tady dělal v Česku počítače, pak jsem dělal medicínu, pak jsem šel na /nesrozumitelné/. A když jsem právě studoval s jedním nobelistou /nesrozumitelné/, který dostal Nobelovu cenu za /nesrozumitelné/, tak v tý době si myslel, že to způsobuje aluminium, způsobuje Alzheimerovu nemoc, jako to je úplně absurdní jako, jako ty věci, který tenkrát jako byly publikovaný, lidi si mysleli, takže ten pokrok je obrovský a naše pochopení mozku je obrovský. Já řeknu poslední věc, na který pracujeme, jak v Alzheonu, tak v Tolionu, jako co my se snažíme v tý době, kdy vlastně umělá inteligence přebírá tolik věcí, jak říkal Eric Schmidt, když byl v americkém Kongresu, vlastně ta /nesrozumitelné/, to znamená, že ty systémy budou chytřejší, než každý člověk je do 3–5 let, pravděpodobně se to stane ještě dřív, takže takhle blízko my jsme k tomu. A ta /nesrozumitelné/, to znamená /nesrozumitelné/, je do 5 až 6 let, to znamená, že ty systémy budou chytřejší než celá civilizace, co by bylo velice dobrý tady v tom, v těch pár letech, který ještě máme, pochopit, jak ten mozek funguje, protože my naprosto nevíme, pro mě bylo šokující, když jsem skončil medicínu, kde se naučíme jenom, jako co se stane, když část mozku nefunguje, když vlastně odpadne. Já jsem šel na /nesrozumitelné/, když jsem byl v New Yorku, že se naučím, že se dozvím víc, jak funguje, ale my nemáme nejmenší představu, jak vzniká, jak vzniká, že jsme schopní si takhle povídat, jak vzniká vědomí, jak vznikají prostě ty naprosto věci... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Vědomí sedí na tom hmotném substrátu. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako my nemáme nejmenší představu, takže jak v Alzheonu, tak v Tolionu my budujeme Al /nesrozumitelné/ v mozku, vlastně v mozku, jako těch nemocí, normálního fungování mozku a my máme šanci v Tolionu specificky, že tady je úžasná skupina inženýrů AI /nesrozumitelné/, kteří pracovali třeba na vlastně systémech, který udržujou americký letový lodě, když něco tady spadne, a tak dále, aby vlastně celý ten systém fungoval. A jsou v mnoha věcech lepší než /nesrozumitelné/, protože tam se také zakládal jenom Company. Pochopit vlastně proč, protože to byla, jako mě k tomu všemu dovedla filozofie, mě zajímala filozofie, proč tady jsme, co tady dělám, proč tady se namáháme. A bylo jasný, že ta odpověď vlastně pro lidi bude v mozku, my pořád nevíme, my nemáme nejmenší... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Je to velké dobrodružství. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Je to největší dobrodružný fakt, který jako civilizace a teďko s AI jako my vlastně bojujeme, jako my vlastně snažíme se nějakým způsobem jako najít si svoji roli vlastně v tom světě, kterej bude naprosto jinej. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Obavy z AI mít nemáme. Nevidíte žádná rizika v té budoucí /souzvuk hlasů/, chytřejší než celá civilizace. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako Eric Schmidt, když byl v tom americkém Kongresu, tak říkal, jako co jeho překvapilo, že ti lidi, kteří vlastně vytvořili ty systémy, který je vybudovali, když se baví o /nesrozumitelné/, že ty systémy jsou stejně chytrý, chytřejší, než kdokoliv jednotlivě, jako to ještě okay, ale když se bavím o /nesrozumitelné/, vlastně celá civilizace, tak jsou /nesrozumitelné/, ty se sami toho bojí, ti lidi, kteří to vymyslel, to znamená OpenAI, Google, Microsoft, teďko jsme se právě bavili, přijel za náma vlastně šéf /nesrozumitelné/, se podívat Tolion, šel s náma pracovat. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Na Tolion se přijel podívat. Martin Tolar, Alzheon -------------------- A on říkal, že jak má Microsoft /nesrozumitelné/, že v tom Microsoftu tomu říkají /nesrozumitelné/, oni v podstatě... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Co to znamená? Martin Tolar, Alzheon -------------------- To znamená, vlastně ten /nesrozumitelné/, umělá inteligence, kterou vlastně Microsoft má ve všech aplikacích a v tomhle tom, je tak schopná, že oni se snaží snížit jejich schopnost, kterou uvolní a že vlastně už se chová autonomně teď, ne za 3–5 let, už teď se chová autonomně, takže oni tomu říkají jako v Microsoft /nesrozumitelné/, to je člověk, který pracuje s Gatesem, který vlastně pomáhá mu Gates, má asi 250 miliard dolarů a chce to vlastně použít na nejrůznější věci, včetně vlastně vyřešení Alzheimerovy nemoci. Takže... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Jaké nejčernější scénáře vás jako specialistu v tomto oboru, když se o tom takto bavíme, napadají? Martin Tolar, Alzheon -------------------- Jako problém je jako, a to je právě, co se snažil ten Eric Schmidt říct v tom americkým..., proto ho tam pozvali, že my naprosto nevíme jako, my nemáme,_ jako problém je... Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Tak napsal to nejhorší, že vlastně nevíme, co se může stát v těch scénářích. Martin Tolar, Alzheon -------------------- Já řeknu jednu věc, jako vlastně v našem světě inteligence rozděluje, protože to je /nesrozumitelné/, kdo jaký má zařazení, prostě jakou roli má ve společnosti a tak dále, rozdíl mezi lidma nemají, prostě někdo je Einstein, ale jako většina lidí jako je, není tak daleko od tohohle. Ten rozdíl mezi AI a lidma je jako je mezi mravencem a lidma, to není prostě dvakrát, třikrát, to je stokrát, tisíckrát. A co ví mravenec o tom, jak my přemýšlíme. To je ten problém. A říkám, to se stane během dalších několika let, to není otázka jako desítek let, tohle to je věc, která se děje teď. A čeho se bojí doslova jako ti lidi, kteří tohle to vlastně vymysleli a spustili. Já řeknu poslední věc, jako ty problémy jsou, že AI se sama může programovat, má přístup kompletně k veškerýmu internetu, to znamená ke všem informacím a začíná být autonomní, to znamená, že my jsme ztratili vlastně schopnost kontrolovat, jakým způsobem se vyvíjí a kam to jde. A je mnoho příkladů toho, že vlastně i ty testy, který zkoušely Microsoft, Google a tak dál, kterým řekli, jako my nechceme, aby si tady tohle to udělala, tak hledá cestu, jak to obejít, přestože jsou specificky indikovaný, takže myslím, že si rychle budeme povídat o těch dalších známkách toho, kdy se vlastně začínají objevovat tady tyhle ty věci. Daniela Drtinová, moderátorka -------------------- Já vám děkuju velmi za rozhovor, za váš čas. Na shledanou. You do not have access to the full text of the item. If you would like the full version, please contact our customer support team - help@newtonmedia.eu.