Jak se pes může stát proti své vůli hasičem

Už několik měsíců denně jezdím jedním autobusovým spojem, takže se znám s oběma řidiči, kteří se pravidelně střídají. Jako nevidomý člověk jsem po několika cestách „dostal“ místo hned na prvních sedadlech vedle dveří. Je tam totiž nejvíc místa pro mého vodicího psa.

Vracím se jednou domů tímto spojem a můj pes zaleze trochu pod sedačku, jako to občas dělá. Řidič z legrace povídá: „To zas vytahuje pojistku, aby tady mohl hasit, už jsem pojistku párkrát na konečné dával zpátky.“ Řidič se směje. Máme to již kousek od místa mého výstupu a pes začne podivně hrabat nohama a po chvilce zjišťuji, že se zahákl obojky za kovovou plošku a nemůže z pod sedadla ven. Pomáhám mu, je celý šťastný, že stojí na všech čtyřech nohách, a radostně se chystá  k výstupu. Ještě předtím jsem ale zaslechl cinknout něco o zem, zdvihám z podlahy kolečko s tyčkou ze silného drátu. Říkám si, že se to asi utrhlo psovi z obojku nebo postroje. Zastrčím si kolečko do kapsy, že doma zjistím, k čemu to přesně patří. V ...