Hyde Park Civilizace

Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Vznikly aby pomohli lidem s cukrovkou, teď pomáhají i lidem s obezitou a v budoucnu by možná mohli pomáhat snižovat riziko například infarktu nebo Alzheimerovy choroby. Léky typu ozempik podle mnohýc mnohých znamenají revoluci. Světová poptávka je obrovská. Jde o velké peníze, komu a jak můžou tyto léky reálně pomoct, když je člověk začne brát? Začíná léčbu na celý život? Jaké jsou nežádoucí účinky? A jak přesně v těle tyto léky fungují? Podrobný přehled o lécích typu ozempic dnes získáte. Díky prof. Martinu Haluzíkovi, přednostovi Centra diabetologie pražského IKEMu. Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Začíná, Hyde Park civilizace.Pane profesore, děkuji moc, že jste s námi, vítejte, dobrý večer.
mluvčí 1,
--------------------
Dobrý večer. Děkuju pěkně za pozvání.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
O lécích typu ozempic se šíří řada mýtů, nesmyslů, udělejme si na začátek základní přehled léky typu ozempik můžou být.
mluvčí 2,
--------------------
Velkým převratem v léčbě a v prevenci diabetu a v léčbě obezity mohou zcela zvrátit to, co dneska vidíme. Ten stoupající trend obezity.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Pro koho dnes tyto léky vhodné.
mluvčí 2,
--------------------
Pro pacienty s cukrovkou druhého typu a pro pacienty s nadváhou a obezitou a také pro pacienty, kteří mají vysoké riziko tzv. kardiovaskulárních komplikací.
mluvčí 3,
--------------------
Komu by mohli pomáhat v budoucnu.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Pacientům s neurodegenerativními onemocněními, případně možná mohou být i prevencí demence a pacientům možná i s onemocněním ledvin a také právě s tím zmiňovaným srdečním infarktem.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Jak může člověk v České republice takový lék legálně získat?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Nechá si ho předepsat od svého lékaře, což v případě obezity může být jakýkoliv lékař, v případě cukrovky by to měl být diabetolog.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Pokud někdo tento lék kupuje na internetu, tak.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Tak dělá velkou chybu a velkou hloupost.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Na jakém principu tyto léky fungují.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Tyto léky fungují podobně jako střevní hormony, ten asi nejznámější je tzv. GLP, jedna, glukagon like peptid jedna, takže snižují pocit hladu, zvyšují pocit sytosti.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Pomůžou tyto léky každému.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Nepomůžou každému. Ale kdybychom to měli vzít globálně, tak možná dvěma třetinám populace už by pomoci mohli.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Jaké mají nejčastější nežádoucí účinky.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Nežádoucí účinky souvisí s trávicím traktem, takže může to být takový lehký pocit na zvracení, někdy bolesti břicha, ale ty nežádoucí účinky nejsou většinou zásadní a závažné.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Ty méně časté jsou pak jaké.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Méně časté mohou být například, já bych řekl, žeté nejsou. Potvrzenovalo například o zánětu slinivky, to se nepotvrdilo, diskutovalo se o nějakých očních komplikacích, které také nakonec nebyly potvrzeny, takže dá se říct, že jsou to převážně ty související s trávicím traktem.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Nahrazují léky typu ozempic. Zdravý životní styl.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
No, mnozí si to myslí, ale rozhodně ne.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Fungují sami o sobě bez toho, aniž by člověk dělal něco sám.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
No, překvapivě fungují, ano, ale pokud k tomu ještě člověk bude něco dělat sám, tak má daleko větší šanci, že to všechno dopadne dobře.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Kdo začne takové léky brát, začíná celoživotní léčbu.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Pokud jde o cukrovku, tak velmi pravděpodobně ano, pokud jde o obezitu, tak to je možná na delší diskuzi, ale myslím si, že v budoucnu budete odpověď také, ano.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Nejenom tuhle odpověď rozebereme teď daleko podrobněji. Zaměříme se na léky typu ozempik.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
--------------------
Skladují se v ledničce, ale jsou to jedny z nejžhavějších léků na trhu. Původně pro diabetiky, ale s velkým efektem i na obezitu.
mluvčí 4,
--------------------
Jednou týdně se to píchá, bere se to měsíc čtyři dávky.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
--------------------
Účinnou molekulu mají jinou, ale účinek je stejný, stimulují organismus k výrobě inzulinu a snižují pocit hladu.
mluvčí 4,
--------------------
Já jsem měl 136, teď jsem se vážil včera, mám 128.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
--------------------
Ať už je vyrábí dánská firma Novonordisk, americká ELI Lily nebo jiná. Účinné molekuly těchto léků v těle diabetiků spustí proces, který sníží hladinu cukru v jejich krvi a stejný proces sníží i pocit hladu. Což je tím rozhodujícím efektem u obézních.Proto dva největší i další výrobci s těmito léky cílí na obě skupiny v Česku, na obezitu ze zdravotního pojištění hrazené zatím nejsou, ale to by se u části pacientů mělo změnit.
Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví
--------------------
S obezitologickou společností budeme pracovat na tom, jak vlastně usměrnit ty léčiva tam, kde jsou opravdu nejvíc potřeba.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
--------------------
Obezita se přitom v Česku týká asi čtvrtiny populace. Hrazené by tak tyto léky musely být jen u lidí, které vážně ohrožuje na zdraví.
mluvčí 5,
--------------------
To znamená, potenciál indikační jsou velké stotisíce pacientů, iž bychom to omezili na ty třeba s vysokým body, mass indexem a ještě nějakými rizikovými faktory.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
--------------------
Pro zdravotní systém by to sice znamenalo náklady navíc za léčbu obezity, kompenzovat by je ale mohl pokles nákladů na řešení jejich.Pro ostatní obézní by dál zůstávala možnost si tyto léky i dál platit ze svého. Dnes jde o několik 1000 měsíčně.
mluvčí 5,
--------------------
To znamená, pokud se chcete léčit aspoň šest, 12 měsíců, což je taková minimální doba, která by měla býti na léčbě, tak vás to stojí desítky tisíc korun, což si samozřejmě může dovolit jenom malá část populace.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
--------------------
Nejspíš ale naroste. Na trh totiž míří další preparáty na stejném principu. I u nich si ale budou muset zájemci dát pozor na možné vedlejší účin.Vedle zažívacích problémů nebo ztráty svalů místo tuku může ve vzácných případech jít i o poruchu zraku kvůli tzv. infarktu očního nervu.Jaroslav Zoula, Česká televize.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Za léta, co jsem v medicíně, jsem popravdě se s ničím podobným nesetkal, pakliže by to takhle fungovalo za 10, 15 let, tak by se to dalo asi srovnat s objevem antibiotik. Řekl jste pro Český rozhlas 2000 o lécích typu ozempic, proč.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Zcela mění naše možnosti léčby cukrovky a léčby obezity, my jsme vlastně před érou těchto léků neměli léky, které by byly schopné významně snižovat hmotnost a schopné ovlivňovat ty kardiovaskulární a další komplikace cukrovky, tyhle ty léky to vlastně spojí všechno dohromady, snižují hmotnost, snižují kardiovaskulární komplikace, významně zlepšují cukrovku, ovlivňují prognózu pacientů a navíc jsou stále lepší a lepší, takže jsou stále účinnější jak na cukrovku, tak na obezitu.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Kdo může takovýto lék v České republice legálně získat?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
V tuto chvíli z indikace cukrovky vlastně diabetici druhého typu, to je ta skupina, kde se s tou léčbou začínalo a která vlastně má skutečně velký prospěch jednoznačně. A také pacienti s obezitou, kteří vlastně ve chvíli, kdy mají buď nadváhu, tedy body mass, index vyšší než 27 a nějakou přidruženou komplikaci související s váhou, anebo pacienti s obezitou, tedy s body indexem nad 30.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Cukrovkářům, kteří mají cukrovku prvního typu, tedy v situaci, kdy jejich buňky slinivky břišní nevytváří inzulin, takovéto léky nepomáhají.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Pokud by měli obezitu, tak jim mohou pomoct z indikace obezity, ale na jejich cukrovku, to znamená na to, že by se jim zlepšila cukrovka jako taková, tak vlastně nepomohou, protože ty léky ke svému působení na cukrovku potřebují, aby člověk měl inzulin.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Kolik je u nás reálně tedy cukrovkářů druhého typu, pro které je takovýto lék vhodný.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
V tuto chvíli více než milion, takže 10 % populace. Vlastně.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Kdo může předepsat, pro jakého pacienta lék typu ozempic.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Pro pacienty s cukrovkou, to předepisuje převážně diabetolog, případně ještě endokrinolog, internista, ale hlavně diabetologové a pro pacienty s obezitou vlastně jakýkoliv lékař může předepsat antiobezitikum, takže tam je to vlastně podstatně jednodušší.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Jaké léky jsou v tuhletu chvíli k dispozici na českém trhu.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Na českém trhu máme vlastně k dispozici v této skupině asi tři léky na diabetes druhého typu různých výrobců, pokud jde o obezitu, tak tam máme vlastně dva léky, které se mohou v této indikaci použít. Pokud mluvíme stále o té skupině těch GL, pět agonistů, tedy.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Léků typu o zempi, v tomto případě, o kterém se bavíme, tady samozřejmě platí, že nemáme ještě žádnou úhradu a žádný z těch výrobců nepožádal o úhradu z veřejného zdravotního pojištění, pokud jde o indikaci, obezita.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Je to tak, ta obezita vlastně stále ještě je trošku pozadu tou cukrovkou a je to podstatně složitější, protože myslím si, že stále ještě ne všichni jsou přesvědčeni, že obezita je skutečně chronická nemoc, která vyžaduje léčbu, což tedy já o tom přesvědčen jsem, ale myslím si, že stále to ještě není úplně něco, co by všichni akceptovali.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Když chci lék typu ozempic na hubnutí, nemám cukrovku druhého typu, co mě to bude stát?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Zrovna tento lék vlastně vůbec není určen pro pacienty, kteří nemají cukrovku, takže ty ceny těch léků, když to řeknu obecně, v této skupině, se pohybují někde od 2 500 až do třeba 10, 15 000. U těch aktuálně nejdražších.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Za jeden měsíc užívání za jeden měsíc užívání mají nárok všichni pacienti s cukrovkou druhého typu na to, aby takový lék dostali.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
I tam je to bohužel poměrně dost omezené, takže dá se říci, že ti pacienti, kteří splní ten režim plné úhrady, těch je poměrně málo, tu léčbu vlastně v České republice u diabetiků má nějakých 6–8 % z celkového počtu pacientů, takže není to mnoho.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Zatím další mohou dostat, pokud si budou připlácet.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
V podstatě každý diabetik druhého typu tuto léčbu, pokud si jí úplně zaplatí nebo si za ní připlatí, tak by mohl dostat, protože skutečně se zdá, že to jsou léky, ze kterých mezi touto skupinou pacientů vlastně by měli prospěch asi všichni.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Platí, že většina diabetiků, kteří mají cukrovku druhého typu, mají zároveň obezitu. Ale není to nutnost, není to stoprocentní, neplatí to absolutně.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
No, řekl bych, že to platí tak na 99 minimálně nadváha tam je a minimálně nějaké větší hromadění tuků v oblasti břicha, to najdeme prakticky u všech pacientů s tímto typem cukrovky.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Tedy případně mají se zeptat svého diabetologa na to, jak postupovat.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Svého diabetologa nebo svého praktického lékaře, prostě hlavně by to měli konzultovat skutečně s lékařem, ideálně tedy s lékařem specializace diabetologie.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Vy sám říkáte, že obrovský zlom přineslo to, jak často a jakým způsobem můžeme aplikovat tyto léky, léky typu ozempic. Dřív to bývalo nitrožilně, dnes je to o poznání jednodušší.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
No, ono vlastně nitrožilně to bylo spíš v rámci těch klinických s.
mluvčí 2,
--------------------
Studií.
mluvčí 3,
--------------------
Ale ten úplně první lék se aplikoval injekcí dvakrát denně, což samozřejmě injekce dvakrát denně není pro většinu pacientů příliš pohodlná, takže dá se říci, že tu velkou změnu, co se týče pohodlí pro pacienta, přineslo až to, když to byly injekce jednou týdně.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Dnes je to takovýmito pery, je to velmi jednoduché injekční pero, jak často tedy potřebují jednou týdně do břicha.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Jednou týdně do břicha? Je to velmi jednoduché. Já jsem asi nikdy neměl pacienta, který by se to nenaučil, přestože někteří nebo některé, zejména dámy se trošku obávali, že to nezvládnou, ale opravdu to všichni zvládnou.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Jaké je aktuálně dávkování.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
To záleží na tom, o kterém z těch léků mluvíme, ale je to v podstatě v řádu mikrogramů, případně pokud mluvíme o těch tabletách, tak jsou to miligramy, takže je to skutečně malý objem a dá se říci, že velmi nízké dávky.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
To je právě ta druhá varianta, která už je k dispozici, protože nejsou to jenom injekční pera, ale už jsou to také tablety, které jsou v tuhletu chvíli na trhu k dispozici, jak se liší jejich účinnost.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
A ta účinnost je dosti podobná těm injekcím. To, co se vlastně liší, je v tom, že ty tablety se musejí brát jednou denně, zatímco ty injekce jsou jednou týdně. A je to, myslím si, pro mnoho lidí podstatně jednodušší, přece jenom tableta jednodušší než injekce, zejména pro někoho, kdo si injekce nikdy nepíchal. Takže setkávám se často s tím, když se pacientů ptám, co z toho si chtějí vybrat, tak řada ještě stále raději vybere. Ty tablety.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Berou se potom jenom jednou denně.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ty se berou jednou denně, berou se nalačno tak, aby se ta tableta mohla dobře vstřebat. Já myslím, že to je skutečně, možná bych jenom řekl, že to je opravdu geniální záležitost, jsou to peptidy, takže jsou to vlastně bílkoviny, které by se v tom žaludku měly úplně zničit a díky tomu, jak je to vymyšleno, tak oni se nezničí, oni se naopak vstřebají, takže to je skutečně velký objev, který si myslím, že možná na to trošku zapomínáme, jak moc jsme se posunuli dopředu v tomhle tom ohledu.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Možností je také, abychom se podívali do trošku bližší budoucnosti. Injekce jenom jednou měsíčně.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
I na tomto se pracuje, ale musím říct, že už ta injekce jednou týdně je skutečně tak komfortní, že si myslím, že možná u většiny těch léků ani nebudeme potřebovat ten delší interval jednou týdně je skutečně něco, co není problém pro většinu lidí.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Jak se liší. A teď chápu, že to není přesně váš obor. Jde jenom o to, abychom měli představu, náklady na to, když se vyrábí tableta, když se vyrábí injekční pero, kde jiné skladování, jiné náklady na výrobu.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ono v podstatě ta tableta i ta injekce obsahuje vlastně stejnou účinnou látku, takže já si myslím, že největší část těch nákladů jde na to, abychom vyrobili dostatek toho peptidu, který je složité vyrobit, je to samozřejmě, když vyrábíme aspirin, tak pochopitelně je to jednoduchá chemická látka, můžeme ji vyrobit hodně u toho peptidu, to je komplikovaná látka, takže tam to stojí více a jinak pak už vlastně jde jenom o to, jestli umístíme do toho pera na podávání tedy, anebo jestli umístíme do tablety, ta tableta ještě má takový jako speciální povrch a speciální látky, které právě umožňují to vstřebávání v žaludku, takže troufnu si říci, že na ty léky, které obsahují peptidy, ty náklady prostě i při dlouhodobější výrobě jsou relativně významně vyšší než u jednoduchých chemických molekul.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Jaká je účinnost těch léků v praxi? Jinými slovy, jaké procento těch, kteří tyto léky typu ozempic dostávají, o kolik pak následně hubnou? A jak to pomáhá diabetik?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Pokud mluvíme o pacientech s cukrovkou, tak ty vždycky hubnou o něco hůře než nediabetici, to právě souvisí s tím, že ta jejich metabolická porucha je komplikovanější, tam je v podstatě ten rozsah toho hubnutí někde mezi 5–10 kg. No, při dlouhodobém podávání ty studie účinnostní skutečně trvaly kolem jednoho roku a pak většinou se tam udělá takové plato, že už jako nehubnou dál, takže není to tak, že by zhubli úplně, muselo by se to vysadit, takže u diabetiků je to někde kolem, v průměru kolem pěti, 6 kg a u obezity se u některý z těch léků podávají vyšší dávky a tam se skutečně ukazuje, že to snížení hmotnosti může být až kolem 15–20 %, u některých léků dokonce ještě více.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Místo jednoho miligramu se dává 2,4.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ano, v případě vlastně toho jednoho léku a v případě toho druhého nejúčinnějšího, který tady nebo nejúčinnějšího, který tady máme v současné době, tak tam je vlastně stejné dávkování pro cukrovku i pro obezitu.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Jste optimista, dojde k vymýcení cukrovky.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
K vymýcení se obávám, že nedojde, protože já bych řekl, ten pocit hladu, a když to nazvu ošklivě, taková ta žravost, že už jako jíme, i když nemáme pocit hladu, tak to je vlastně takový evoluční mechanismus, kterým jsme se v dávných a dávných dobách zachránili v dobách hladu, protože jsme se dobře najedli, dobře jsme to uložili do tuku, takže to je vlastně téměř jeden z nejsilnějších ochranných mechanismů, které náš organismus mámy, bojujeme proti tomuto mechanismu, bojujeme proti evoluci vlastně, jak jsem, myslím, kdysi už říkal, takže nemyslím si, že těmito léky skutečně dokážeme vymýtit cukrovku nebo vymýtit obezitu, ale myslím si, že dokážeme významně snížit počet pacientů, pakliže umožníme pacientům s obezitou zhubnou, tak snížíme počet pacientů, kteří pak dostanou cukrovku a také předejdeme mnoha dalším nemocem.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Jaké jsou nejčastější nežádoucí účinky u léků typu ozempik?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Nejčastější nežádoucí účinky souvisí s trávicím traktem, takže je to takový lehký pocit žaludku na vodě, někdy bolesti břicha, někdy průjem, někdy to může být naopak zácpa. Ty nežádoucí účinky se obvykle vyskytují na začátku toho podávání nebo při zvyšování dávky. A pokud pacienti preventivně zmenší porce, tak je ta pravděpodobnost těch nežádoucích účinků podstatně menší, takže dá se s tím velmi dobře pracovat a reálně těch pacientů, kteří by ty léky nemohli brát kvůli nežádoucím účinkům, je skutečně velmi málo. Podle mých zkušeností jsou třeba jednotky procent pacientů.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
U jakých pacientů, a tam jde primárně o to, jak rychle hubnou, se objevuje případně ztráta tělesně svalové hmoty.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
To je poměrně složitá věc, protože prakticky s jakýmkoliv hubnutím, ať už je to hubnutí po, řekněme, operacích na hubnutí nebo hubnutí prostě vyvolané jiným způsobem, vždycky ztrácíme trošku svalové hmoty, takže v největším nebezpečí v uvozovkách tedy jsou pacienti starší, kteří už vlastně jenom tím stárnutím mají tendenci té svalové hmoty ztrácet více a samozřejmě to, co je hlavní rizikový faktor, je nízká fyzická zdatnost a nízká fyzická aktivita, protože ty svaly, abychom si zachovali, tak bychom prostě měli mít nějaký pohyb, nějakou fyzickou aktivitu.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Byly to vědci z Harvard Medical School, byly to také dvě studie, které provedly věci z univerzity jižního Dánska, které se týkají tzv. infarktu, optického nervu. U jaké části uživatelů se objevilo něco takového, o tom se můžete ostatně dočíst i u nás na webu, na webu ČT24, kde jsou i přímo odkazy na konkrétní studie, o kterých jsem teď hovořil, případně i studie, které vyšly třeba v magazínu Jaksa, kde se popisuje, jaké jsou potenciální hrozby, pokud jde o ten tzv. infarkt optického nervu.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
To je skutečně mimořádně vzácná komplikace nebo vzácné onemocnění, které rizikové faktory pro toto onemocnění jsou, vlastně přítomnost obezity, přítomnost diabetu, vysokého krevního tlaku, takže je to něco, co se vyskytuje obecně u pacientů, kteří vlastně dostávají tuto skupinu léků, vlastně není to nic, co by bylo popsáno jako nežádoucí účinek těchto léků v průběhu těch klinických studií a jsou to první informace, které se objevily vlastně z retrospektivních analýz, kdy se analyzovalo opravdu velké množství pacientů, protože ta komplikace je skutečně extrémně vzácná, myslím, že jeden pacient na 10 000 nebo něco takového, takže vzácná komplikace a vlastně zatím je to ve stadiu, že byly tyto publikace, které naznačily, že by něco takového mohlo být a myslím si, že ten další krok bude, že to bude dlouhodobě sledováno, ale nicméně závěr i těch autorů publikací byl, že samozřejmě ty přínosy jednoznačně převažují nad tímto rizikem, které se skutečně vyskytne u strašně malého procenta pacientů, a znovu řeknu, že to riziko není potvrzené. Je to prostě něco, co bude dále sledováno.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Samotná dánská agentura pro léčivé přípravky požádala Evropskou lékovou agenturu, aby sledovala právě tyhle možnosti u tohoto typu léčiv z toho dlouhodobého hlediska, jak dlouho už vědci sledují to, jestli jsou, nejsou nežádoucí krátkodobé nebo dlouhodobé účinky u léků typu ozempik?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Já myslím, že konkrétně u těchto novějších léků se bavíme o nějakých už skoro 10 letech, to jsou skutečně léky, které už minimálně, co se týče klinických studií, tak už jsou sledovány dlouho a v té praxi a ty léky jsou předepisovány skutečně v masivním množství, vlastně celosvětově minimálně 56 let i více, ale to samozřejmě neznamená, 56 let je hodně, ale prostě určitě teoreticky můžeme na něco přijít po 10, 15 letech, ale je zajímavé, že u těchto léků naopak spíše se objevují další a další pozitivní účinky, čili jak jsme mluvili o těch nežádoucích účincích, ono jako skutečně není jednoduché dát dohromady příliš mnoho, protože jich příliš mnoho není. Tak nejprve se ukázalo, že výborně snižují hmotnost, pak se ukázalo, že jsou to léky, které snižují kardiovaskulární komplikace. Zase u některých z této skupiny. Pak se ukázalo, že působí velmi dobře na jaterní steatózu, na jaterní ztráto, hepatitidu, tedy také onemocnění jater související s obezitou.A ukazují se ještě další věci. Takže tady paradoxně při tom delším podávání to není tak, že bychom viděli stále více a více nežádoucích účinků, u těch více nevidíme, bych si troufnul říci, nebo jenom vlastně s touhletou jednou výjimkou, která není potvrzená, ale spíše zjišťujeme ještě další pozitivní účinky, to je také velmi unikátní, si troufnu říct.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Může také podle těch dosavadních informací, které máme k dispozici, lék typu ozempik, snižovat riziko zhoršení diabetického onemocnění ledvin může pomoct proti Parkinsonově nemoci, Alzheimerově chorobě právě proto, že řeší to, co k těmto onemocním vede, to znamená jako prevence.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Já bych možná tyhlety dvě věci rozdělil. My víme právě u toho jednoho konkrétního léku, že vlastně může skutečně zpomalit diabetické onemocnění ledvin. Na to máme krásnou studii, která to ukázala. Pokud jde o ty neurodegenerativní nemoci a případně demenci alzheimerovskou nebo jiného typu, tak tam máme vlastně nějaké spíše analýzy z těch studií, ale nemáme zatím studii, která by byla přímo zaměřená na tuto otázku a která by byla dokončena. Takže tady jsme spíš ve stadiu, že ty předběžné analýzy naznačují, že by to tak mohlo být, ale čekáme na potvrzení. Ale je to přesně, jak jste říkal, je to vlastně zase rizikové faktory pro tento typ onemocnění, ať už je to tedy demence nebo neurodegenerativní, jsou velmi často přítomnost obezity, přítomnost cukrovky, přítomnost tzv. suklinického zánětu, to je nízký stupeň zánětu spojený s obezitou a vysokého tlaku, vysoký hladin lipidů, tedy tuků v krvi a tohle to všechno tyto léky dokáží pozitivně ovlivnit, takže skutečně vlastně dokáží předejít tomu, nebo pakliže se to prokáže, že k těmto komplikacím dochází, a to jsou zase i z hlediska nákladů a samozřejmě z hlediska pacientů, dá se říct, jedny z nejobávanějších komplikací, takže pokud by se to potvrdilo, jakože u ledvin už se to potvrdilo u diabetiků a čekáme na potvrzení právě u těch, řekněme, neuroprotektivních účinků.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
U těch ledvin, pokud se bavíme o tom diabetickém onemocnění, tím jste se odkazoval na studii flow.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ano, na tuto studii, která vyšla skutečně nádherně a myslím si, že to je zase něco, co může velmi významně ovlivnit prognózu našich pacientů, jedna z věcí, která je, dá se říci, limitující u diabetiků, je selhání ledvin ve chvíli, kdy prostě ta cukrovka trvá dlouho, je špatně kompenzovaná, může vést k selhání ledvin, kde je nutné léčit tou tzv. hemodialýzou, náhradou funkce ledvin nebo transplantací, ale těch neuděláme tolik, takže to je něco, co zásadně ovlivní, zhorší kvalitu života pacienta. Ve chvíli, kdy tomu dokážeme předejít, z hlediska kvality života pacienta obrovský rozdíl a z hlediska nákladů obrovský rozdíl, protože všechny ty typy náhrady funkce ledvin jsou, co se týče nákladů velmi, velmi drahé.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Když si to takhle vyjmenujete a dáte vedle sebe ty nežádoucí účinky, které známe, ty možnosti, které máme teď a které bychom mohli mít do budoucna. Nezní vám to až příliš dobře?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
No, já jsem to snad už, myslím, také někde říkal, ono to opravdu zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, jak se říká, ale žijeme v éře medicíny založené na důkazech, takže myslím si, že opravdu by bylo velmi složité nějakým způsobem ta data ovlivnit, kdyby ta data skutečně nebyla pravdivá. Takže já jsem se sám podílel na několika studiích a podílím se na několika studiích právě s těmito léky a samozřejmě léčím své pacienty těmito léky a musím říct, že ono to pravda je, ono to opravdu tak funguje, takže je to, řekl bych, velký objev a mnoho nečekaných pozitivních věcí, které ještě stále pokračují. Zatím.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Proč u cukrovkářů to je případně celoživotní léčba?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Cukrovka je chronická nemoc, kterou vlastně nedokážeme ve většině případů vyléčit, my ji tedy paradoxně dokážeme vyléčit tím, když ten pacient na začátku těsně po diagnóze hodně zhubne, tak tam skutečně může dojít k tzv. remisi diabetu, on tu cukrovku prostě třeba 20 let pak už zase nemusí mít a možná už ji nemusí mít ani vůbec, ale jinak je to chronická nemoc, kterou prostě dokážeme takzvaně kompenzovat, to znamená, dokážeme ty hladiny cukru dostat pod kontrolu, když toho pacienta správně léčíme a když dodržuje režimová opatření. To víte, taky mělo zaznít. Všechno se dá přejíst, a proto vlastně ten pacient celou dobu musí dostávat ty léky, protože ve chvíli, kdy je vysadíme, tak samozřejmě ta účinnost těch léků tam není a ta cukrovka by se zhoršila, takže tam není v podstatě o čem diskutovat. Pokud chceme dobře kompenzovat, musíme dlouhodobě podávat účinnou léčbu.
mluvčí 3,
--------------------
U obezity by byl ozempi také. A další látky tohoto typu do.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ta obezita je vlastně stále trošku takovou, řekl bych, Popelkou v tomhle tom, říká se dobře, dejme to na tři měsíce, ideálně, ať si to ti pacienti zaplatí, zhubnou a pak už nepřiberou, ale pakliže souhlasíme s tím, že to je chronická nemoc, tak vlastně ten přístup by měl být úplně stejný nebo velmi podobný, jako je u té cukrovky. Já neříkám, že bychom teď všem pacientům šmahem měli, všem, kteří mají nadváhu, obezitu, předepsat ty léky, ale z mé zkušenosti vím, že pokud ty pacienti úspěšně zhubnou při té léčbě, tak jen velmi malá část z nich dokáže po vysazení léků vlastně tu sníženou hmotnost udržet a ti, kteří ty léky berou dlouhodobě, tak mají daleko větší šanci, takže už jenom pragmaticky vzato by dávalo smysl a z mého hlediska to rozhodně smysl dává ty léky podávat dlouhodobě i u obezity, protože když mluvíme o prevenci těch komplikací, třeba těch kardiovaskulárních, tak ta samozřejmě je přítomná jenom ve chvíli, kdy ty léky podáváme.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Proč nevzniká podobná závislost, jakou vzniká třeba u nikotinu?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ty léky vlastně působí velmi fyziologickým mechanismem, vy už jste to řekl na začátku, oni vlastně působí přes střevní hormony přes gulkagol like pepit jedna, a to je vlastně přirozený způsob regulace příjmu potravy ve chvíli, kdy se najíme, vyplaví se nám ze střeva právě tento hormon, ten se dostává krví do mozku a do dalších tkání vede ke snížení pocitu hladu, zvýšení pocitu sytosti k vyplavení inzulinu, a to mi vlastně simulujeme těmito léky, oni se váží na stejný receptor, jako je tento hormon. A případně další hormony, takže v tomto případě my vlastně jenom posilujeme přirozený mechanismus, který nefunguje úplně dobře.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Tady máme ten zjednodušený nákres toho, co se děje v našem těle, pokud se podává právě tento peptid, tedy vezmu lék, vylučuje se GLP, jedna, ovlivňuje to mozek a já se nějakým způsobem cítím, jinými slovy, jinde mi to moje tělo nezasahuje, jinde mi to neovlivňuje můj organismus. Chápu to správně.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ono těch receptorů v jiných tkáních je poměrně dost, ale zase to ovlivňuje stejným způsobem, jako by vám ovlivňoval ten přirozený hormon, to znamená, dochází například k tzv. vazodilataci, k roztažení cév tak, aby se prostě ty živiny dostaly tam, kam se mají dostat. To je vlastně asi nejtypičtější příklad z toho působení mimo působení v ledvinách například, takže neovlivňuje to nepřirozeným způsobem, což si myslím, že je právě to zásadní, proč na ty léky nevzniká taková, řekněme, fyzická závislost klasického typu?
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
To je něco, co máme teď. A na začátku bylo to, co je třeba v pražské zoo, olomoucké zoo nebo v plzeňské zoo, kde se jim loni narodil mladý.No, jakou roli sehrál v hubnutí. Populace na této modré planetě. Kůrovec jedovatý.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Já musím říct, kdybyste se mě zeptali, jak je můj oblíbený ještěr, pak je to tenhle kůrovec jedovatý, to je strašně zajímavé zvíře, to je pouštní ještěr, v jehož sliný žlázách byla objevena látka, která se jmenuje exendin a z ní vlastně vznikl tzv. exzenat, což byl první gelpyt nagonista. Já si stále lámu hlavu. Proč někoho napadlo zkoumat tohoto pouštního ještěra, jestli nemá v sobě něco zajímavého, co mi mohlo ovlivnit cukrovku?
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
A máte nějakou odpověď?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Jediná odpověď, kterou se mi podařilo zjistit od těch výrobců, je to, že to je ještěr, který skutečně i tedy na poměr ještěrů jí strašně málo často. Takže musel mít v sobě něco, co mu prostě dokáže utlumit ten pocit hladu. To je zřejmě, ten exendin z něho vznikl exzenaty, což by vlastně první použitý gel pět naronista dával se dvakrát denně. Účinnost byla podstatně menší než dnes, ale já si přesně pamatuju, že jsme z něj byli strašně nadšení, že máme něco, co snižuje hmotnost, nedělá tzv. hypoglykemi u diabetiků nesnižuje ten cukr nadměrně. Obrovský převrat. Už tehdy, ale to samozřejmě ta účinnost ještě byla úplně někde jinde.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Agonisté, jenom abych vysvětlili. Látka, která připomíná svým působením přirozenou přírodní látku, kterou máme v těle, v tomto případě vyplavení hormonu, který říká, už nemusí šíst.
mluvčí 2,
--------------------
Ano.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
To znamená, že člověk, který bere lék typu ozempic, nemá pocit, že by si měl ještě něco zakousnout, ještě něco dát, už prostě na to nemá chuť.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Je to strašně zajímavé, on vlastně, za prvé tu porci, kterou jedl předtím, tak ta se zmenší minimálně tak o třetinu, možná spíš o polovinu. Přirozeně prostě už, jak byl zvyklý z těch šest knedlíků, tak najednou sní dva knedlíky, tři knedlíky a už prostě nemá chuť. Přesně, jak říkáte, ale co je možná ještě zajímavější, oni ty léky mění i chuťové preference, snižuje se zejména chuť na tučné potraviny, trošku i chuť na sladké u některých, takže je to taková zajímavá kombinace, že nás to vlastně posouvá směrem nejenom k menšímu množství potravy, ale možná i k trošku zdravějšímu složení.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Už teď víme, že ve vývoji je několik desítek dalších látek, aktuálně asi 30–40, které jsou v těch klinických studií, které by se mohly v blízké budoucnosti dostat na trh, a ty cílí i na další látky, nemusí to být jenom GLP jedna, vidíme tam také G IP, vidíme tam další látky, které třeba ovlivňují i mozek. Proč, proč by měly díky tomu fungovat lépe.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
No, já si myslím, že vždycky, nebo když bychom vzali ten příklad, jak to funguje normálně, tak vlastně to není jenom ten jeden hormon, ten GLP, jedna, který se nám vyplavuje z toho střeva, když přijímáme potravu, těch hormon je celá řada, ne všechny ovlivňují mozek, nicméně řada z nich to dělá a k tomu, aby vlastně ten účinek byl stoprocentní, tak skutečně potřebujeme kombinaci těch hormonů. Takže díky tomu, když je zkombinujeme, místo jednoho dáme dva. Teď máme už vlastně trojitého agonistu, který působí právě ještě přes ten glukagonový receptor, tak ta účinnost větší a zároveň tím pádem můžeme snížit i nežádoucí účinky, protože třeba to působení přes ten jeden hormonální receptor nemusí být tak výrazné, protože zkombinují tři, takže to si myslím, že skutečně je budoucnost jednak proto, že bude větší účinnost a jednak proto, že to je i fyziologičtější způsob, jak vlastně tyto procesy regulovat.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Hrozí něco, co vidíme u antibiotik, kdy se dokázaly, no, to v případě bakterie přizpůsobit a máme antibiotickou rezistenci, že bychom měli Ozempikovou a další léky rezistenci.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Já bych řekl, že zejména v těch nižších dávkách ta účinnost může s dlouhodobějším podáváním lehce klesat. Nevím, jestli se to dá úplně nazvat rezistencí, spíš asi možná nějakou adaptací toho organismu, protože jak už jsem říkal, prostě ta touha se najíst a ta potřeba se najíst, která byla nutná v dobách hladu, tak je velmi silná, takže můžeme říci, že u těch starších léků z této skupiny víme, že se ta účinnost po nějakých třeba po několika, po dvou, po třech, po čtyřech letech o něco sníží. Ty pacienti už nemají tak tlumený ten pocit hladu. K těm, které jsou úplně nejnovější, se asi nedokážeme vyjádřit úplně stoprocentně, ale víme, že když se dělají třeba dvouleté studie, tak ta hmotnost vlastně stále ještě lehce klesá. Nedochází tam k tomu, že by se ta křivka obracela a čas ukáže, jestli to skutečně bude klesat nebo bude zůstávat snížená i za dalších 10, 15 let. To zatím ještě nevíme.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
V tuto chvíli se bavíme o dávkování jednodenně jednou denně, tableta, případně jednou týdně, injekce do budoucna jednou za měsíc injekce, jak je to možné, že to stačí, co se děje v našem těle?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ty léky jsou velmi chytře vymyšlené, ono ten hormon gelp jedna samotný vlastně za normálních okolností je rozštěpený za 2–3 minuty speciálním enzymem, který se jmenuje Dipeptidel Peptida za, a tyto léky mají lehce změněnou strukturu, opravdu jenom lehce, třeba z 10, z 5 %, takže oni se vlastně nerozštěpí. Tento enzym na ně nepůsobí, oni navíc se naváží na albumín, což je vlastně bílkovina cirkulující v krvi a na tom albubínu zůstávají navázané, takže se vlastně vytvoří určitá zásoba těchto látek, které se postupně z toho albuminu uvolňují, případně těch injekcí dochází ještě navíc k tomu, že ty léky jsou vlastně uloženy přímo v tom podkožním tuku a z toho se taky postupně uvolňují, takže touto kombinací vlastně skutečně stačí tyto léky podávat jednou týdně, případně, jak jste o tom hovořil.Pracuje se na lécích, které se budou podávat třeba jednou za měsíc.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Pracuje a pracuje hodně firem. Jde totiž o obrovský byznys.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
--------------------
Výrobní linky, které dnem i nocí jedou naplno, a to nejen v Dánsku nebo Americe, kde sídlí hlavní výrobci, ale po celém světě k raketovému růstu poptávky po těchto lécích pomohli vedle jejich výborných účinků i některé celebrity Elon, Musk, Hoopi, Goldberg Neborahin Fry. Dosáhli často velmi radikálních úbytků hmotnosti, o které se podělily s fanoušky. Tím k této skupině léků přitáhly další pozornost, a to v důsledku zase táhlo vzhůru. Akcie výrobců.
mluvčí 6,
--------------------
Výrobci proto masivně investují do nových provozů. Novou továrnu novono ve Francii otevřel i prezident Macron. Hodnota firmy už přerostla.
mluvčí 7,
--------------------
Pro.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
--------------------
Město samotné to znamená zásadní zlom. Razantní nárůst firmy do něho přitahuje novou pracovní sílu, často i z druhého konce světa.
mluvčí 7,
--------------------
O AM se třucí kristou.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
--------------------
Zatím dosahuje jednotek miliard dolarů, ale banka očekává růst až na 100 miliard do roku 2030. Hlavně díky vstupu desítek nových léků na trh. Jaroslav Zoula, Česká televize.
mluvčí 3,
--------------------
A pro koho takové léky rozhodně nebudou?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Nebudou pro lidi, kteří jsou štíhlí a kteří chtějí zhubnout 23 kila proto, aby vypadali takovéto hubnutí do plavek, to bych uvedl jako první příklad a samozřejmě existují další skupiny. Já myslím, že může být lákavé třeba pro teenagery chtít takto snadno zhubnout. Ten tlak sociálních sítí je hodně velký, takže nejsou vlastně pro ty, kteří nemají nadváhu spojenou se zdravotní komplikací nebo kteří nemají cukrovku druhého typu nebo obezitu? Já myslím, že nikdo další v tuto chvíli by tyto léky opravdu brát neměl.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
V jakém roční období? Po vás lidé nejčastěji chtějí tyto léky.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
No, já bych řekl, zrovna teď po těch Vánocích, já nevím, jestli víte, co je nejčastější novoroční předsevzetí?
mluvčí 3,
--------------------
Hubnout, zhubnout.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Je to tak, takže ten začátek ledna bývá tedy hodně častý a pak samozřejmě se nám to plynule posouvá do toho období, kdy už se blíží zase to období koupání, takže hubnutí do plavek, ale já bych řekl, že ten, to povánoční nebo novoroční období tam, tam skutečně to předsevzetí bych řekl, někdy mně připadá, že skoro všichni ho mají.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Velké riziko mohlo by být případně u lidí, kteří mají problémy s příjmem potravy.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Určitě ano, protože to je samozřejmě velmi komplikované onemocnění, když budeme mluvit o mentální anorexii, to je vlastně těžké onemocnění, které skutečně velmi často může skončit nebo v jedné čtvrtině případů může skončit úplně špatně, tedy smrtí těch pacientů nebo pacientek častěji, takže ano, to jsou prostě lidé, kteří špatně nebo nedokonale vnímají své tělo, mají pocit, že by měli stále hubnout a tyto léky by jim v tom mohli pomoci. Takže tady se skutečně můžeme obávat zneužití, ale nedovedu si představit, jaký lékař by tedy tento lék mohl zrovna takovým pacientům předepsat, ale zmiňoval se, že se k nim dá dostat různě. Bohužel.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Došlo by tam tedy ke kombinaci obého, tedy ten člověk by hubnul, protože sám má pocit a dělá všechno pro to, aby hubnul, právě kvůli tomu onemocní. A ještě k tomuto léčivo.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ano, to je to nebezpečí, a to samozřejmě je něco, co by mohlo velmi výrazně ten stav ještě zhoršovat.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Co když si někdo řekne, já mám 25 kilo nahoře. Stačí mi ale shodit patnáctky, když si vezmu tyhle léky, tak 15 spadne. Tak.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
No, já bych řekl zase. Obecně, když někdo přemýšlí nad svou váhou a chce s ní něco dělat, tak z mého pohledu je to pozitivní, snaží se něco udělat, co není pozitivní, je to, že si říká dobře, tak já si vezmu ten lék, ten to udělá za mě a vlastně nic dalšího dělat nebudu. Takhle si to já přesně představuju, tedy myslím, ten pacient potenciální, protože vlastně k tomu nemusím přidávat žádnou námahu a zvládnu to takto. Takže to už je ta část, která se mi pak samozřejmě tolik nelíbí.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Kde je tedy ta hranice. Dávejme lék, mějme zdravý životní styl, je mezitím hranice.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ten zdravý životní styl by měl být vždycky číslo jedna, ale je nebo u všech vlastně bychom měli se snažit tedy ty pacienty stimulovat k tomu, aby změnili svůj životní styl, na druhou stranu oni mnoho těch pacientů s cukrovkou, mnoho pacientů s obezitou potřebuje pomoc, protože prostě nezvládnou tu dietu držet a touto pomocí, touto berličkou jsou právě tyto léky, ale já se všem snažím vždycky vysvětlovat, že ty léky nefungují samy o sobě, že to, aby ten efekt byl dlouhodobý, to, aby oni si skutečně zlepšily kvalitu života, vyžaduje ještě k tomu, k té dietě také to, aby se začali více pohybovat, aby cvičili, aby se cítili lépe, takže není to ten lék sám o sobě, musí to být nebo musí. Ono to bohužel tak často není, ale mělo by to být vždy v kombinaci se změnou životního stylu, kterou to podávání toho léku velmi usnadní. Tu dietní část skutečně tomu pacientovi velmi usnadní.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Tedy lék bez zdravého životního stylu. Ne, ideální varianta, nejdřív změna zdravotního stylu a pokud by to nešlo, změna, pardon, životního stylu a pokud by to nešlo, tak přidat lék.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Takto to zatím je minimálně u těch pacientů s obezitou bez cukrovky, tam se snažíme, aby to tak bylo a v ideálním případě by to tak mělo být. Na druhou stranu zase někteří pragmatici říkají, tak ono stejně ta změna životního stylu moc nefunguje u většiny pacientů, takže my, když jim ten lék dáme, tak oni zhubnou díky tomu, že to působí na ten pocit sytosti a proti pocitu hladu, takže nakonec se možná třeba ukáže z hlediska budoucích nákladů a budoucích komplikací, že může být výhodné s těmi léky i začít hned na začátku a zároveň měnit ten životní styl, nedělat to tedy takhle za sebou, ale to si myslím, že je příliš brzy na to, abychom to řekli.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Nepovede to potom k tomu, že někdo díky léků shodí 25 kilo, ale přibere ještě 10 navíc, protože si řekne, já stejně shazuji tím lékem, tak proč bych trošku nepovolil. A ten jeden smažák tam ještě nedám.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
No, to právě, myslím si, ve chvíli, kdy si dáte ty nejsilnější léky v těch nejvyšších dávkách, tak z toho smažáku vám bude hodně špatně a sníte ho jenom třetinu a pak už fakt nebudete chtít. Takže zatím z toho, co víme, tak to prostě právě v tomhle tom ty léky zabránit. To já si řeknu, když ty léky nemám, protože bych si klidně ještě tu půlku dal, ale když je mám, tak už po půlce smažáku. Nebudu chtít další. S vysokou pravděpodobností.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
V tomhle by případě mohla pomoct i kombinace různých účinných látek a různé léky nasazené pro různé lidi, protože ty varianty už teď tu jsou a budou další.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Je to přesně tak. My máme vlastně klasické GLP, jedna agonisty, to je ta účinná látka semaglutid, pak máme vlastně první kombinovaný lék, který působí přes GLP, jedna také přes GIP, to je tzv. glukózo dependentní inzunotropní peptid, to je ta látka tyrzepatid a zdá se, že skutečně s tím vyšším počtem těch hormonů ta účinnost stoupá, navíc někdy tam zřejmě mohou být i další účinky zase nad rámec toho, co zvládne ten jeden hormon, takže ta budoucnost je nesmírně zajímavá. Už máme dokonce ve třetích fázích klinických studií lék, který působí přes tři receptory, takže myslím si, že jak už jsem vlastně říkal, v té první části může být velmi výhodné využívat působení přes více hormonů.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
A na to se musí připravit i český zdravotní systém, proto jsme se ptali náměstka ministra zdravotnictví.
Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví
--------------------
My v této chvíli jednáme i s obezitologickou společností, vlastně připravujeme aktualizaci národního plánu a samozřejmě pokud by všechny tyto léčivé přípravky, které jsou vlastně k léčbě obezity k dispozici, dneska v Evropě, směřovaly do systému zdravotního pojištění, tak by to mohlo mít významný dopad na stabilitu systému a my vlastně s obezitologickou společností budeme pracovat na tom, jak vlastně usměrnit ty léčiva tam, kde jsou opravdu nejvíc potřeba a tak, abysme samozřejmě i zajistili, že ten systém zdravotního pojištění bude stabilní. Budeme muset precizně definovat, kdo to potřebuje ze zdravotních, zdravotních příčin a opravdu mu to může pomoct a ne, abysme nahrazovali a platili ze zdravotního pojištění jenom to, že to, že se lidi k sobě nechovají, tak, jak by se chovat měli.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Vy jste předsedou obezitologické společnosti. Ano, kde bude ta hranice nebo kde by měla být ta hranice? Pro koho? Ano, pro koho? Ne.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ta hranice by asi měla být definována těmi studiemi, které máme, my máme například jednu studii, která ukázala významné snížení kardiovaskulárních komplikací při podávání jednoho z těch léků u pacientů s obezitou bez cukrovky a samozřejmě tím, že to u pacientovi vlastně předejdeme srdečnímu infarktu například a posléze srdečnímu selhání, tak to jsou přesně ti pacienti, kteří se tomu systému vlastně vyplatí a kteří by ty léky mohli dostat, takže z mého pohledu měli bychom si vybrat zatím jenom jedna takováto studie, takže dává smysl definovat ty pacienty právě podobně, jako byli pacienti v této studii. Je samozřejmě potřeba omezit ten jejich počet. Já musím říct, že ta spolupráce s ministerstvem zdravotnictví je výborná, my s nimi o tom diskutujeme, takže já souhlasím s tím, že nemůžeme a nebylo by to ani správné zaplatit ty léky všem, ale vybrat nějakou podskupinu, která z toho bude mít největší prospěch.A ten největší prospěch, si myslím, že je právě prevence těch komplikací obezity, takže mělo by to být skutečně omezeno na ty pacienty, kterým to přinese s největší pravděpodobností na například třeba snížení toho rizika srdečního infarktu.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Dokdy chcete mít hotovo, kdy chcete mít toho dojednáno? Na podzim jsou volby?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
No, to už nám taky říkali, že je nejvyšší čas, no, ten národní plán bychom měli rádi hotov, dejme tomu, během dvou měsíců, protože pak už se toho mnoho nestihne. A ten by měl právě přesně definovat, jakým nebo pro koho by ty léky měly být hrazeny, za jakých okolností, a to je právě to, co se teď snažíme vydiskutovat samozřejmě nejenom s ministerstvem, ale také se zdravotními pojišťovnami a vlastně i s kolegy z dalších odborných společností, protože pochopitelně to se týká například diabetologické kardiologické společnosti praktických lékařů, kteří jsou vlastně vůbec těmi nejdůležitějšími, kteří by měli řešit obezitu, takže v této kombinaci bychom rádi dosáhli nějakého konsenzu.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Ptali jsme se i Tomáše Doležele, což je odborník na zdravotnickou tématiku. Konkrétně z ekonomického pohledu, mimo jiné to, kolik stojí Českou republiku obezita teď a jaké jsou možnosti do budoucna?
mluvčí 5,
--------------------
Ono se říká, že dneska nás obezita už stojí nějakých 150 miliard korun ročně jako Českou republiku, z toho 40 miliard na zdravotních nákladech, a zbytek na nezdravotních nákladech, ztrátě produktivity, předčasných úmrtích. Takže nemůžeme se tvářit, že nás bez daně nestojí, když nehradíme léky, tyto léky, zdá se, a asi to bude vycházet i v českých podmínkách, jsou takzvaně nákladově efektivní, že ten rok života v absolutní kvalitě si kupujete za relativně nízkou částku třeba vůči lékům, které se používají v onkologii nebo na jiné onemocnění, problém je, že těch pacientů je potenciálně mnoho, nebude to možné bez spoluúčasti pacientů. Myslím si, že tam bude muset být nějaká motivační spoluúčast a ti pacienti budou muset také ukázat, že jsou ochotni, pokud jim bude pojišťovna hradit tyto prostředky nemalé zdravotní, pojištěné. Ochotně se také o ten svůj, řekněme, váhový úbytek, kterého docílí tou léčbou, nadále starat.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Souhlasíte, měli by se lidé připlácet?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Souhlasím s tím, že je potřeba nějakým způsobem motivovat pacienta, aby skutečně měnil ten životní styl, takže v obecné rovině ano, já si myslím, že ten lék, za který se bude připlácet, ale který bude dostupnější pro toho pacienta, když ten doplatek nebude prostě tak vysoký, jako jsou ty současné ceny, tak to dává smysl. A mimochodem, pan Dr. Doležal je právě součástí toho týmu, který pracuje na tom národním velitologickém programu.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Ta hranice, kdo by potom měl na co nárok z hlediska toho, co bude platit? Případně veřejné zdravotní pojištění by bylo stanovené hodnotou BMI?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
To ani ne, protože oni ty komplikace nekorelují vždycky úplně s tím stupněm BMI, takže daleko podstatnější je podívat se na přítomnost komplikací a na riziko těch komplikací, které prostě může souviset právě například s tím, jaké další nemoci ten pacient s obezitou už má, takže bude to asi složitější. Není to tak, že bychom řekli, že to budeme hradit pacientům s nejvyšším bodem, asi indexem. To by asi kost efektivní úplně nebylo, ale spíše třeba pacientům, kteří už mají za sebou nějakou kardiovaskulární komplikaci, to je možná zrovna skupina, kde by má největší pravděpodobnost, že předejdeme další kardiovaskulární komplikaci.
mluvčí 3,
--------------------
To znamená prevence pro ty, kteří už jsou na tom hůř.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
V první fázi. Ano, samozřejmě v ideálním světě, v budoucnosti prevence vzniku těchto komplikací, ale to už by pak právě vyžadovalo opravdu dávat to velkému počtu pacientů, a to si nemůže, myslím, dovolit zdravotní systém nikde na světě a ani v České republice. Pochopitelně.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
BM index pro vás jako pro obezitologa, k čemu je.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Podle vás index, je velmi jednoduchý způsob, jak určit, zda člověk má normální hmotnost, nadváhu nebo obezitu, neříká nutně jednoznačně o riziku komplikací ve všech případech, ale pokud má někdo skutečně významně zvýšený body, mass index a není kulturista, tak je naprosto zjevné, že obezitu má.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
To znamená, jestli má někdo 24 nebo 26, nemá to řešit s tím, že 26 už je nadváha, ale pokud má 35, tak víme, že má velký problém.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Já myslím, že jste to řekl úplně přesně. Je to tak.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
A obezita je v České republice rozšířená, podle posledních dat státního zdravotnického ústavu obezitou trpí 25 % žen a 22 % mužů, pokud k obezitě přidáme i nadváhu, dostáváme se k víc než 60 procentům české populace. Podle Státního zdravotního ústavu navíc je tady důležitá ještě skupina dětí, tedy mladistvých, v tomto případě ve věku 10–13 let, kde podle tohoto úřadu stoupl podíl těch, kteří mají nadváhu od roku 96 do roku 2024, z 10 na 25 %. Proč to také je?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Je to tak proto, že máme čím dál méně pohybu a čím dál větší dostupnost kaloricky bohaté stravy. A vlastně během covidu se nám to posunulo k tomu, že už opravdu nemusíme ani snad vstát a jít si něco koupit. Prostě si to necháme přivést a toho přirozeného pohybu je málo, takže je to kombinace toho, že ty geny k tomu ukládání tuku máme nějakým způsobem všichni, někdo více, někdo méně a k tomu se nám prostě ten životní styl mění k podstatně nižšímu výdeji energie, a to je bohužel ta příčina.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Mám knihu ze třicátých let minulého století a v ní se píše, že jde o extrémně vzácnou nemoc lidí s obezitou bylo málo. Za tu dobu nezměnili. Jenom jsme je tedy probudili, dali jim tu šanci.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Dali jim tu šanci. A jedna má kolegyně psycholožka používá slovo obezitogenní prostředí. A to je přesně to. Přijdete kamkoliv, přijdete, někdo vám nabízí nějaké občerstvení, většinou ne úplně zdravé, většinou tam budou nějaké sladkosti a samozřejmě ten přirozený pohyb, pokud se do něj nenutíme, tak my ho vlastně téměř vůbec mít nemusíme, takže ty geny, které nám nevadily, když jsme prostě nebo naši předkové pracovali na poli celý den, tak pochopitelně nebyly obézní. Potom, ale ve chvíli, kdy celý den sedíme u počítače a do té práce přijedeme autem a zpátky se vrátíme autem nebo dokonce jsme na home officu a nejdeme vůbec nikam. Tak ten výdej energie pochopitelně vypadá úplně jinak.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Velmi nízká zdravotní gramotnost české populace a navíc je u nás velká tolerance k obezitě, hlavně u mužů. Půjčím si vaše slova z rozhovoru pro IPVZ z dubna roku 2024, jak to změnit.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Vzděláváním? No, já se domnívám, že musíme začít už u té nejmladší generace, u dětí a myslím si, že i pozitivní motivací do určité míry, to znamená ty pacienty, kteří se starají nějakým způsobem o své zdraví, by i plátci zdravotního pojištění měli motivovat, oni se o to postupně začínají trošku snažit, ale myslím si, že to pořád ještě nestačí. A možná já jsem strašně rád, že Česká televize se tomuhleto tématu věnuje, protože mám někdy pocit, že Česká republika je zemí, kde těch různých kuchařských show, jak něco upéct a uvařit, je snad nejvíce na celém světě, takže možná, kdybychom tam měli více pořadů, které by se věnovaly zdravému životnímu stylu a které by se věnovaly tomu, jak správně cvičit, jak zhubnout, tak by nám to taky prospělo, prostě použít všechny kanály, které mohou pomoci. To může, si lidé uvědomí, že obezita není žádná estetická vada pouze nebo vada charakteru a že to je prostě chronická nemoc s velmi významnými komplikacemi.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
U které platí, že pokud má člověk vyšší stupeň obezity, bavíme se o tom indexu BMI, třeba 35, 40, tak by rozhodně neměl začít běhat, jak se zachovat správně.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Správně by se měl zachovat v první řadě tak, že navštívi lékaře a zjistí, jestli už má nějaké komplikace, které souvisí s obezitou. Pokud jde o tu fyzickou aktivitu, tak by se skutečně měl věnovat nějaké fyzické aktivitě, která nezatěžuje ty nosné klouby, což může být například plavání, nějaká jízda na rotopedu nebo něco takového, když začne běhat, tak velmi pravděpodobně do týdne ho začne něco bolet a pak nebude moct ani chodit, takže to skutečně není jaksi ten správný způsob, jak k tomu přistoupit.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Kdy ideálně se pustit do cvičení, byť to pravidlo, které jste teď zmínil, opatrně platí i pro lidi, kteří mají nižší váhu než samozřejmě ty, kteří jsou velmi obézní.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Já se troufnu si říci, že do cvičení by se měli pustit všichni, posilovat mohou i pacienti s obezitou. Minimálně mohu cvičit některé jiné části těla, než prostě ty dolní končetiny, takže na to cvičení bychom se nějakým způsobem bychom si měli nějakým způsobem všichni zvyknout, ať už máme, ať už neštíhlí nebo máme nadváhu nebo máme obezitu, protože ta fyzická zdatnost je nakonec tím nejdůležitějším faktorem, který rozhoduje o tom, jak dlouho budeme zdraví, jak dlouho budeme žít ten kvalitní život ve zdraví. Takže já bych řekl, že pokud se podaří, že aspoň několik z těch, kteří nás dneska sledují, si řekne, začnu pravidelně cvičit. Tak myslím, že tenhle ten pořad měl velký smysl.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
A nebavíme se o tom, že by měl běžet 10 km. Bavíme se o tom, že půjde třeba každý den na procházku, tak, aby se zapotil.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Ideálně naprosto přesně. Ideální způsob cvičení, nejjednodušší je chůze, k tomu nic nepotřebujeme, máme volnou půlhodinku, vyrazíme ven, ujdeme za půl hodiny nějakých 4000 kroků nebo tři úplně perfektní. A já všem pacientům doporučuji, ať začínají tou chůzí. Není potřeba hledat nic komplikovaného, jezdit do fitka, prostě zvýšit počet kroků, který uděláme více. Chodit, chodit do schodů, nejezdit výtahem, takové ty jednoduché věci, které vlastně nás nestojí čas. Navíc, ale mohou hodně pomoci.
mluvčí 3,
--------------------
A ideálně odpoledne.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Odpoledne to má větší účinnost než ráno. Máte pravdu, minimálně metabolickou, ale pokud nás to baví, více ráno, tak klidně i ráno.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Jak se liší přibírání a shazování váhy u mužů a u žen?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
No, já bych řekl, že co se týče těch metabolických regulací, tak se to moc neliší, ženy to mají složitější v tom, že mají menstruační cyklus, kdy i ty chutě, pocit hladu se trošku mění a pak mají menopauzu, kdy ten pokles těch hormonů je prostě rychlejší než u mužů. Nám mužům ten testosteron klesá pomalu, takže to tolik nepoznáme, ale v zásadě se tolik neliší. Možná muži jsou trošku v tomhle tom jednodušší, že když si řeknou, tak já budu jíst méně, tak je to pro ně i díky těm hormonům někdy snazší, ale obecně vzato se to příliš neliší.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Pokud jde o ty, kteří mají už vysoký stupeň obezity, může tam pomoct případně bariatrická operace, s kým ji řešit?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Určitě první lékař, se kterým by vlastně všichni ti pacienti měli své problémy řešit, je praktický lékař a celá řada z nich je velmi dobře vzdělaná v oblasti obezity a potom pochopitelně existuje obor obezitologie, to znamená lékaři, kteří se s tímto specificky zabývají a zejména, pokud ten pacient už má nějaké komplikace, tak je určitě dobře, když se obrátí i na obezitologa, který je pak schopen ty komplikovanější věci přece jen díky těm zkušenostem vyřešit lépe.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Tedy obezita je dvojtečka.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Obezita je podle mě největší hrozba současného zdravotnictví nejenom české populace, ale.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Právě v boji s obezitou můžou pomoct léky typu ozempik, o kterých se dnes bavíme, kteří už teď pomáhají lidem, kteří mají cukrovku druhého typu, jsou postavené na principu hormonu GLP. Jedna, kdo řekl v roce 2010, před 15 lety, jeden z inkretinových hormonů se jmenuje GLP jedna, je zajímavé, že inkretiny zlepšují nejen vylučování inzulinu, ale zároveň pacienti hubnou. Možná se nakonec dostaneme k tomu, že právě kombinace těchto látek povede k úspěšné léčbě cukrovky i obezity. Protože ono je to provázané do byl vizionář před 15 lety.
mluvčí 2,
--------------------
No, já děkuju, že jste to ocitoval, že jste mi řekl, kdo to řekl, protože zjevně to je můj citát, a to tedy musím říct, že jste mě velmi potěšil a dneska bych na tom neopravil ani čárku, až na to, že už vlastně víme, že to tak asi je.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Bude za tohle, za GLP jedna Nobelovka.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
--------------------
Měla by být, měla by být za tuto skupinu léků, je to skutečně něco, co zcela zásadně mění naše možnosti, takže věřím, že by si to ti, kteří tyto léky vymysleli, zaslouží.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Popisuje Martin Haluzí. Pane profesore, moc děkuji, že jste byl hostem hi parku civilizace, na shledanou.
mluvčí 2,
--------------------
Děkuju mnohokrát za pozvání.
mluvčí 8,
--------------------
A.
Daniel Stach, moderátor ČT
--------------------
Děkuji vám, že jste byli dnes s námi, doufám, že budete i příští týden. Budeme se věnovat osmdesátému výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz Auschwitz Birkenau a vezmeme vás přímo tam. Natáčeli jsme tam, abychom vám mohli ukázat místa, ve kterých probíhala největší masová vražda v lidských dějinách? Tak za týden na viděnou.