Haluška a Kotlaba (nevidomý jezdec)

17:00 Drtinová Veselovský - Rozhovor

Po brněnském Masarykově okruhu se proháněl rychlostí bezmála 190 km v hodině. Zvládl 23 kol. Od narození je přitom nevidomý. Masér, ladič pian a motoristický nadšenec přezdívaný slepý bandita Petr Haluška a jeho navigátor Robert Kotlaba. Dobrý den. Pánové.
hosti
Dobrý den. Dobrý den.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Haluško, jaké to je vlastně, jestli se to dá vysvětlit, řídit po okruhu roadster, nebo prostě malou formuli rychlostí skoro 190 km v hodině.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Tak dobrý den, zdravím všechny diváky. Je to za prvé obrovskej, jako obrovská zodpovědnost a za každých okolností ctím heslo bezpečnost. A musím říct, že to je asi obrovská prestiž, jestli to tak mohu říct, protože takovýhle za volant, tohohle toho. Mohou-li to tak říct monopostu, se dostat asi není úplně tak jako každodenní chuť, jakoby 2, jak bych to řekl, prostě každodenní chleba a pro mě je to obrovská jakoby záležitost, která se mi  zapíše do dějin jako do mé paměti a je to o tom prostě umět s tím autem splynout.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No, to chápu a dokážu si to dokonce nějakým způsobem představit, že bych něco takového řídil. To, co pro mě jako, kde končí představivost, je, že bych u toho měl mít zavřené oči. A navodit tím ten pocit, že vy, který nevidíte, jedete takhle rychle něčím, a víte, že prostě na konci rovinky bude nějaká zatáčka, atd. Ptám se na to, jestli tam vlastně nějaká emoce, jestli tam je adrenalin, jestli tam je strach nebo něco, ale.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Na strach není čas rozhodně a je to adrenalin, je to prostě takový ten zážitek opravdu famózní, kdy opravdu cítím to zrychlení, a pak při té deceleraci, že jo, do té zatáčky, tak je to fakt prostě, jak bych to měl říct, je to o tom umět v té situaci být a jest, jestli to je pro mě jako člověka, nebo teď jsem se trošku to do toho zamotal.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
To se klidně vymotejte.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Je to o tom prostě, že jo. Pro mě je to standard, že nevidím od narození, jak jste na začátku uvedl. A asi bych to uměl docházet popsat tomu, kdo vidí, tak ať si zavře oči, nechá si prostě brejle, který jsou na jakoby, přes který neuvidí a za to sedne, a jede za pomoci navigátora, to je to nejlepší, co můžu k tomu říct.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Abychom úplně přesně věděli a můžeme to demonstrovat na té fotografii, jenom pane Haluško, máme tady fotografie vlastně, kde je vidět ten roadster, kde vy řídíte a Robert Kotlaba je váš navigátor, tak ta naše souhra spočívá v čem? Jak, jak to, jak to pan Kotlabo probíhá jako to, že i v takovéhle rychlosti může nevidomý řidič vlastně to odřídit.
Robert KOTLABA, navigátor
No je důležitý, aby ten, kdo ho naviguje, věděl, kam je třeba jet. A jako vlastně, já jsem celou dobu měl ten pocit, že jako já sedím za volantem, prostě. Koukal jsem se přesně stejně a přemýšlel jsem tak jako kdybych já seděl volantem, akorát jsem mu říkal, tak má, co má dělat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Jasně ale neseděl se zatím volantem.
Robert KOTLABA, navigátor
To ne, ale měl jsem ten pocit, že jako sedím.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Strach tam nebyl? To si musíte hrozně důvěřovat.
Robert KOTLABA, navigátor
Chvíli tam byla nervozita, než jsme vyjeli, ale v momentě, kdy jsme vyjeli, tak jsem musel prostě bejt teď a tady a jenom říkat, co má dělat a. Nedělat tam jako nebyl prostor na přemýšlení kolem jako o strach a  další věci.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No, ale když se bavíme o rychlostech, které jsou jako nad 150, 180, 190 km, tak tam přece nemůžete uvažovat jako v ten daný okamžik, vy musíte být trochu napřed, protože tam ještě musíte tu informaci předat.
Robert KOTLABA, navigátor
Je to tak. Právě proto jsme mnoho, jako strávili mnoho hodin na simulátoru tréninkem, kde právě jsme sladili tenhleten, tu prodlevu, kdy já už vlastně musím Petrovi říct, zatoč teď a on aby to, že jo, než já to řeknu, než on to vykoná. Chvíli samozřejmě proběhne, abysme se trefili do té zatáčky, tak tohle jsme natrénovali jsme x hodinách na simulátoru.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Se ptám vás, pane Haluško. Jako jsou tam momenty, kdy vám vlastně to navigování. Nebo kdy jste se museli ladit, jako, kdy vám ten způsob navigování, a to jakým způsobem vám Robert předával ty informace o tom, co máte kdy a jak udělat, že vám to nevyhovovalo?
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
To už musíte při tréninku na simulátoru, nebo už v reálu..
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vlastně asi obecně.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
My se snažíme právě tyhlety veškerý věci, jakoby si sladit, a být plně kompatibilní už na tom, na tom závěrečném finálním tréninku, na simulátoru, aby už tohle to v tom reálu nebylo, aby prostě jsme sedli, já prostě se rozjel, a aby jsme vykonali, to, co opravdu, na co jsme se trénovali. Takže tam fakt jako v těch 170 a vyšších rychlostech nechci žádnou chybu udělat, když vím, že se to jakoby koná v reálu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Robert se směje vedle vás, to asi ve 170 nechce udělat chybu vůbec nikdo. Stalo se někdy, že ta chyba byla. Člověk se já nevím, přeřekne, nebo se mu prostě zatoulá mozek na chvilku někam, atd.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Já to na sebe svedu, nemám s tím problém. Asi řekněme, třeba 90 jsem měl, jsem byl na brzdách a klepl jsem si volantem do strany, což je prostě školácká chyba, a začali jsme jako ne vyloženě hodiny, ale šli jsme do smyku, který jsme teda nějak vybrali. Při tom Robert musel okamžitě rychle přeladit na jinej mód, aby měl dokázal bezpečně jakoby navigovat při tom smyku.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pardon, omlouvám se. Jako nehulákal jste třeba při tom smyku nebo.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Určitě ne, na to není čas. Jako tam tam musím zachovat chladnou hlavou a dělat to, co mi říká navigator a intuitivně to, co to auto po mně chce. Tzn. prostě, jo, když vím, že může dát tvrdý brzdy proto, aby sem eliminoval, požadovaný směr tak, to jsme asi. Myslím si, že jsme se toho zhostili jako s bravuru.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Myslím, že se to dá dobře demonstrovat na tom dalším videu. To je video z loňské jízdy po autodromu v Mostě, protože tady jedete v autě, které má krytý kokpit, takže je daleko lépe slyšet vlastně to, co vy Roberte Petrovi říkáte. /ukázka/
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Chápu to správně, že vám Petře Robert říká i rychlostní stupně.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Určité ne, tady už ta intuice musí být na 100, %, protože nemá čas jakoby takových jakoby dat mi říkat. Zařaď dvojku, jo a prostě to musím vycítit já jako řidič. Anebo tady taková technická vsuvka při tom chodbu, nebo při tom, při té jízdě na mosteckém okruhu, tak mě navigoval jiný navigátor. A tam jde o to, že jsme měli trošičku jinou metodiku navigování, než s Robertem. Tady jsme ji vypilovali k dokonalosti. Jo, a proto jsme se mohli pohybovat mnohem vyššími rychlostmi.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Jiná metodika znamená, že mezi sebou méně mluvíte, nebo, že na vás navigátor míň mluví nebo v čem to je.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Tady mi říkal pouze jenom o vlastně na polohu volantu, ale už mi neříkal metry a takový další věci, který jako řidič potřebuju vědět, co mě čeká. Protože tam ten mostecký okruh je jakoby řidičsky náročnější a měli jsme pomalejší, byla to vlastně verze Cupu Renault. A v podstatě nepohybovali jsme se takovými rychlostmi, aby mi musel říkat další jakoby data. Samozřejmě bylo by to příjemnější, ale byla to úplně první vlaštovka toho našeho projektu, kdy jsem chtěl takhle veřejně ukázat, že i s tímhle hendikepem lze realizovat právě tadytu výzvu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vy máte před sebou, pane Haluško, 3 takové věci, které podle mě na první dobrou člověk nepozná, o co vlastně jde?
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Tak přede mnou jsou tady mapy, 3D výtisku, a musím pochválit tady před ovšem Roberta Kotlabu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pardon, můžu si jednu od vás půjčit? Podáte mi jednu z nich. Děkuju pěkně, ji jenom ukážu. To je zrovna Masarykův okruh v Brně, tak popište, co to vlastně je?
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Tak je to vlastně výrobek, kterej vylezl z 3D tiskárny, kdy to úplně zásluhou tedy, jak jsem říkal Roberta Kotlaby. A je tam reliéfně znázorněna ta trať, odkud to auto jede, a to mi strašně pomáhá, abych si to představil jako v hlavě, a já si ty zatáčky očísluju, abych věděl, kde na jaké pozici jsem, protože když se ztratím, tak Robert mi řekne, Sedmička, osmička a vím, že jsem na stadionu. Že prostě mě bude čekat další pasáž, kterou už budu zase o to jakoby klidnější nebo budu, kam jedu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vy než vyjedete na okruh, tak prostě nosíte, nosíte tuhle mapu u sebe.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Neustále jí objíždíte vlastně jako prstem, abyste si jako jako, jak to říct, vlastně vtiskl do mozku, jako to, jak ty zatáčky jsou postavené za sebou.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Pro mě je důležitý vidět, jaký tam jsou ty dispozice. Tzn. jako, takové určitej sklon té začátky, kolik je rovinách a pak si to složím jako model a pak si to očísluju, a pak to jdeme trénovat vlastně na tom simulátoru, a pak ještě dělám psychologické cvičení, že tím prstem jedu tak rychle, aby to odpovídalo 1:1 rychlosti toho auta.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Roberte, tak jak to popisujete, tak to vlastně vypadá jako úplně super bezpečná záležitost. Jako máte na 3D tiskárně vytištěné vytištěné vlastně mapy, které se řidič naučí. Natrénujete i vlastní komunikaci na simulátoru a pak vlastně jdete do reálného jaksi prostoru nebo provozu, a tam to prostě odejdete, takže to vypadá, jako kdyby tam nebylo žádné potenciální nebezpečí. Nic takového tam není.
Robert KOTLABA, navigátor
Samozřejmě je ale snažíme se tomu předejít. Máme samozřejmě kompletní výbavu, že jo, ho nehořlavou, helmy, rukavice, boty. To auto mám bezpečnostní rám, takže v motor sport vlastně obecně dost tam hledí se na bezpečnost už léta letoucí. Já dělám v motor sportu od roku 2004 více se nedělal nic jiného nikdy. Takže je pravdou, že nebezpečí je, ale minimalizované všema možnýma pasivníma, i vlastně aktivním věcma, který, tím je vlastně, ten to, jak spolu komunikujeme. Je to riziko zminimalizovaný.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak jenom se vrátím zpátky k tomu, co popisoval Petr ten smyk. Robert třeba. To není moment, kdy se vám, pardon, za ten termín jako stáhne strachy zadek, a říkáte si, tak a jsme v Háji, protože já tak rychle nedokážu předávat informace. Nesedím zatím volantem. Vy víte, co byste případně udělal, kdybyste ten volant držel, ale nedržíte, protože ho drží Petr.
Robert KOTLABA, navigátor
Je to tak, je to tak, ale právě proto jsme byli předtím asi měsíc v Mostě na polygonu, natrénovat právě tahle situaci, když se nám utrhne zadní náprava, co dělat volantem a i tam vlastně to Petr docela zvládal, takže nedostali jsme tý jedný desce, to tam mají, jsme se nikdy neotočili úplně dokola, takže jsem, to ve mně vzbudilo docela jakoby pocit bezpečí, že jako Petr i tohleto, když se stane, tak jako si to jako se roztočí úplně, aby to jakžtakž pod kontrolou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pardon, Roberte, vy jste říkal, že jste motor sportu od roku 2014?
Robert KOTLABA, navigátor
4.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Od roku 2004, jezdil jste jako spolujezdec třeba při rallye?
Robert KOTLABA, navigátor
Ne jako spolujezdec je tohleto jako moje vlastně první zkušenost. Já totiž dát jakoby mám výzvy, a tohle, jel jsem vlastně na Rallye Dakar jako mechanik, ten poslední roky teď jsem jezdil 24hodinový závody, a tak jako se jako mechanik nebo datainženýr a podobně. A tohle byla další výzva v motosportu, kterou jsem zatím jako neměl před sebou a tady byla, tak jsem do ní šel.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A Petře, vy jste to popisoval, takže je obtížné. Tím, že jste, že nemáte zrak od malička, od narození, tak vlastně nemáte to srovnání, ale přesto. Ta představa, když jste poprvé vyjel na nějaký okruh, kdy jste si byl vědomý toho, že jedete v něčem takovémhle, teď tady mezi sebou vidíme v tom roadsteru, tak rychle, že celkem snadno při nárazu do bariéry byste se prostě oba mohli případně zabít, tak tam není ten pocit, že vy prostě vlastně ale nevidíte tu zatáčku. Já vám, že jste si nacvičil, že jste si ji nacvičil na té mapě, ale vy tam nemáte stopu nejistoty?
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
O tak je tam určitá nějaká minimální tolerance, kdy vlastně já si tu zatáčku dokážu představit jako před sebou. Ono to zní nelogicky, ale dokážu si ji představit, jak by se jako asi, jaký je průběh toho poloměru té zatáčky. Ten Robert mě kdyžtak dokoriguje, mám ještě vlastně v rámci tý komunikace, tzv. korekce, korekce levá, korekce pravá. To jsou jenom jemný náznak toho volantu, protože se zvyšující se rychlostí je potřeba být opatrnej na ten volant, protože vlastně v těch vysokých rychlostech to auto reaguje naprosto perfektně.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dobře situace. Teď tady máme mezi námi fotografii levotočivé zatáčky. Ten roadster se jako blíží tomu vnitřnímu oblouku. To vy byste poznal Petře, podle podle řízení, protože byste najel vlastně na ten na ten okraj, na ty obrubníky. A ta korekce je co, co byste Roberte Petrovi říkal, jako když by třeba začal prostě to jaksi dotáčet moc dovnitř?
Robert KOTLABA, navigátor
A že bych viděl jako, že nám to nevyjde, že bysme přejeli obrubníky dovnitř. Vlastně tady je vidět, že tam je úplně ten velkej jakoby banán vlastně.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Jasně.
Robert KOTLABA, navigátor
Tak to bych řekl, jak jsme vlastně zatáčce, tak tam nastoupili, že jo, tohle je levá 2 třeba, tak bych mu řekl víc míň, a prostě takhle bych mu to do korigoval, aby on prostě to malinko doladit ten volant.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Levá 2. To je. Proto jsem se ptal na ty rychlostní stupně, ta dvojka, to je váš nějaký termín na jako utaženost té zatáčky.
Robert KOTLABA, navigátor
Jako, dá se říct, je to na to, jak moc málo otočený volant.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Otočit volant, jo, takže v praxi volant mám rovně, vím, že se blížím třeba do té první, tak je tam pravá 1, tak natočím volant, takhle a každý to řízení má maličko jiný průběh, tý aktivace těch natočení těch kol, protože tohle ten roaster má jako strmé řízení, takže.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Strmý?
Robert KOTLABA, navigátor
Rychle reaguje volant...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A to je předokolka nebo zadokolka?
Robert KOTLABA, navigátor
Zadokolka.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
To je právě to, co člověk ještě musí navíc myslet, že to není o tom prostě na to šlapat, aby motor řval jak šakal, ale opravdu tu zatáčku, když na to šlápnu, tak mě to, tak se to prostě spakuje do auta.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Když na to v zatáčce šlápnete, tak dostane hodiny...
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Kdyby nastala Petře situace, ještě takhle. Vy si pamatujete. Já držím teď v ruce brněnský okruh.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Ano, ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vy si to Brno pamatujete, máte ho v hlavě?
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Mám.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tzn. že kdyby nastala situace a posadili vás do tohohle roadsteru bez Roberta, tak byste to dal?
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
To si mylsím, že úplně zase ne. Tam je fakt jako. Já si pamatuju, jako by pozičně, kde jsou ty zatáčky, ne kde jsou, ale kolik jich je a kde jaká na kterou navazuje, ale jako rozhodně dispozičně takhle bych to nadal.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vlastně tam jsou ty vzdálenosti, že vy nevíte, kdy ta zatáčka nastane, předpokládám.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Ne, od toho je toho právě ten navigátor.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Já jsem, no, Roberte.
Robert KOTLABA, navigátor
Jen jsem chtěl dodat, že tohle je jako vlastně vize naše. Já, takže trošku vrtám se do počítačů, senzorů a tohle. Já bych rád jako časem postavil auto, který by mohl Petr řídit sám, že by to auto vědělo jako, jak daleko do té zatáčky, a říkalo mu to metry, a pak zatáčku takhle, ale to je ještě vize budoucnosti. Teď. Teď jsme zatím jako manuálním modu, kdy tam musím sedět, ale myslím, že čas přijde, kdy bude řídit Petr sám.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Já se hrozně na tuhletu chvíli těším, já jsem to právě chtěl nechat říct Roberta, protože vím, že to všechno líp než já tuhletu část. A těším se na ten moment, kdy opravdu to auto budu ovládat jenom já. Robert mě bude třeba jenom pasivně kontrolovat, kdyby náhodou selhalo něco. Tak prostě bude mít webkameru, kterou bude mít někdo na obrazovce, a hlavním primárním účelem budou nějaký ty senzory a kamery, čili to auto budou hlídat a takhle bych se mohl pak pohybovat. Do týhle fáze už sám po okruhu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Chápu správně, že v autonomním autě jakoby, v těch, které jsou teď vyvíjeny, testovány už i v provozu by vás to nebavilo, protože tam byste nemusel řídit.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
To by mě nebavilo. O tom ten automoto sport není.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Když nepoužíváte při řízení takhle rychlých aut zrakk, tak používáte informace od navigátora, kdy jste v otevřeném kokpitu, tak možná asi i slyšíte, předpokládám jako svištící zvuk. Je to tak?
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Vzduch.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vzduch a říká se, že jako dobří řidiči a piloti řídí zadkem, pardon, to tak je?
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Je to tak ano, jo, protože vlastně to auto opravdu nabízí obrovské spektrum o těch vjemů, kdy vlastně to není jenom o té akceleraci a docelaraci, ale opravdu cítím každý kamínek, každý přejetí, a ten volant má taky neskutečnej feedback v tom, že opravdu cítím, co se děje s tou přední nebo nebo zadní nápravou. Jo, to auto je neskutečně čitelné krásně jakoby pobírám to. Jako nevidomý jsou v tom cítím dobře. Co se týče té jízdy, protože vím, co můžu, a to nemůžu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Když jsme mluvili o Masarykově okruhu v Brně, tak zvlášť, když se tam ještě jezdily Velké ceny, zvlášť na motorkách atd., tak byly velké kritiky vůči tomu, v jaké kvalitě ten okruh je, že to není úplně z nejkvalitnějších okruhů. Je tohle to pro vás důležité, když jedete, jestli tam jsou nějaké nerovnosti nebo něco takového, protože to nemůžete vidět.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Hele, já jsem tohle nějak úplně neřešil, protože zase jsme u toho, že na to úplně prostor nemám. Ale předpokládám, že jestliže pojedu na tomhle tom okruhu, takže tam nebudou prostě krátery typu 20 cm, a tak jo. To zase by byl extrém, jsem si myslím, ale samozřejmě nějaký minimalistickým nerovnosti tam byly, ale nebylo to tak, aby mě to rozhazovalo, a nemohl jsem se soustředil na průběh
Robert KOTLABA, navigátor
Ona ta kvalita toho asfaltu je totiž jako, jak se říká, že byl nekvalitní, tak to je právě pro motorkáře, pro auta je ten asfalt úplně v klidu. To, já jsem objel spoustu okruhů po světě, a když se podíváte na asfalt třeba, co je v Polsku v Poznani, tak to jako je úplně někde jinde a auta tam stejně závodí v klidu, motorkáři taky sice. Musí dávat větší si bacha v zatáčkách, aby je tu někdo nehouplo, a tak. V Brně je to právě tím, jak se tam jezdilo MotoGP, superbiky, tak je ten asfalt jako velmi hladkej, oproti to. Ale samozřejmě v očích FIA F Fim, který to vlastně hodnotí ty okruhy, tak tam i sebemenší vlnky už jako stavili na zadní, už je tam prostě to nebezpečí. A tak. Chtějí tu špičku, že jo, protože proto jako.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No a pak je tady ještě 1 věc, a to je Roberte myslím asi spíš na vás, tak vedle vedle toho, že byste chtěl vyprojektovat auto, které by mohl Petr nakonec řídit sám, tak máte nějaký plán na simulátor vlastně pro nevidomé, jak by tohle mělo fungovat?
Robert KOTLABA, navigátor
Vlastně velmi podobně jako v autě. Tam je vlastně cílem toho, aby cílem toho simulátoru je to, aby ten nevidomý měl podobné vjemy, jako mám normálně v autě. A dneska už, nebo respektive spoustu let, právě od roku 2007, mám firmu se simulátorama, právě, že s pohyblivým primátorem, který simuluje opravdu přetížení, že Petr, když nám prý přišel, tak právě přišel do našeho simulátorového centra, po několika zkušenostech z jiných firem, který jako říkají, hlásej realitu a tohle, a že mají jakoby reálné vjemy a virtuální realita dneska. Tohleto, ale jenom si na tu přetížení, na ty vjemy s touto hrajou, když to teda, že simulátory doopravdy dělají přetížení, že se snaží ošálit vnitřní ucho, aby člověk měl ten pocit že v tý zatáčce doopravdy je. A Petr, když se pak v tom simulátoru u nás svezl, tak by úplně říkal, to fakt jako myslím, že jako vím, že jedu v autě, v zatáčce, že brzdím, že zrychluju, a tak.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Já to můžu jenom potvrdit, protože opravdu všechno bylo na svém místě a ta pohybová platforma, vůbec ta technika periferní /nesrozumitelné/ se snoubící, tak opravdu nemám fakt co říct. Prostě suprovej zážitek, jako, kdo trošičku jezdil za volantem jako v mém případě, tak opravdu musím říct, že je to top. To je top prostě, co můžu, co tomu člověku dostat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No, předpokládám pardon, že teda v tom případě u Petra jako u nevidomého odpadá kinetóza.
Robert KOTLABA, navigátor
Noc nejspíš jo. Protože tam ten jako nesoulad toho, co člověk vnímá očima versus, co mu říká /nesrozumitelné/.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
To je velice osobní pro mě, protože u mě v těchle těch simulacích nastává ta kinetóza hrozně rychle.
Robert KOTLABA, navigátor
To je známka, že to je špatný simulátor.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
To nevylučuju, ale to o čem mluvíte, Roberte, tak to je vlastně jako zábava, anebo je to něco, co by mělo dovést nevidomé, kteří by chtěli opravdu za volant normálních aut.
Robert KOTLABA, navigátor
No, druhá vrata rozhodně. Jako zábava to byla v minulém století, ještě v devadesátých letech. Ale když se to to vlastně výkony počítačů posunuly už na tu vyšší úroveň a softwary se začly, že jo, tím pádem zlepšovat, tak už ta situace, začala být úrovni, kdy to doopravdy připomíná, doopravdy jízdu auta. Právě, že jo, klidně od roku 2003-4, co jsem začal v Mostě na okruhu, tak jsem tam říkal, že na simulátoru se dá natrénovat na závodění a tohle, teď se mi samozřejmě vši hni vysmáli, protože, že jo tehdá každej, když viděl, že si hraje na počítači, tak si hraje na počítači, a že to má jako možnou spojitost s králem, to jako si nepřipouštěli, ale v posledních letech už jako Formule 1 dál, jako přišli na to, že jo, že dopravu na simulátoru se natrénovat, dá a tím pádem přesně takhle i ty nevidomí pak můžeme na tom simulátoru natrénovat, aby věděli, co chce jako zatím vám to dělat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak vy jste si Petře dal skoro 190 km v hodině.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tady na českém okruhu. Máte nějakou vizi, kam se bude posouvat dál?
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Teďka už máme. To už to můžu říct, že máme rozjednaný Slovakia ring na Slovensku. A o tom v podstatě třeba budeme domlouvat veškerý detaily ohledně auto, auta takhle, a samozřejmě tam vlastně tadyhle můžu tématicky zase, takhle to podat. O už vidíte sám z hlediska dispozic a profilu samotného závodního okruhu, že se tam nabízí mnohem vyšší rychlosti díky dlouhým rovinkám.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Je tady jsou 2 novinky v podstatě rovnoběžně nad sebou.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Tak jo, takže si myslím, že ta hlavní, ta přes ten kilometr dlouhá asi, tak si myslím, že tam hravě půjde jenom přes 200 km v hodině.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Těšíte se.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Já se sehrozně moc šílené záchodového pak.
Darina SCHREKOVÁ, odbor komunikácie, Záchranná zdravot. služba Bratislava
Robert se taky těší.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Já ještě jenom chci dodat v tom simulátorům trošičku obloukem se vrátit, tak můžu sám i za sebe říct, že ten simulátor nabízí i ty nejmenší rozdíly, co se týče, když jenom pustil plyn, tak opravdu cejtím takovej ten, to zhoupnutí tý váhy toho auta, nebo když najedu na pravej obrubník tak se občas ta pravá strana motá levá. Opravdu dneska ty simulátory jsou na top špičce jako to je...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak.
Petr HALUŠKA, nevidomý jezdec
Jsem strašně rád, že to existuje a naší snahou je ten simulátor vlastně dostat i k nám na, v rámci projektu Nevidomý za volantem o, takže to je taková naše snaha, abysme měli mobilní verzi, abysme s tím takhle mohli objíždět vlastně pobočky, odbočky, pardon, odbočky, Sjednocené organizace nevidomých slabozrakých, která tady právě taky působí na území Česka.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak doufám, že se vám to podaří. Držím palce na ten Slovakia ring na 200 km v hodině. Užijte si to, pánové a děkuju pěkně za rozhovor.
Robert KOTLABA, navigátor
Moc děkujeme za pozvání.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Na shledanou.