Dívenka vyrůstá v nemocnici. Touží po objímání, hledají pro ni rodinu

Sofie neměla po narození moc šancí na přežití, ale nevzdala to. V létě oslaví už čtvrté narozeniny. Jenže bez rodičů. Jejich lásku ani domov nezná. Kvůli svému zdravotnímu postižení vyrůstala odmalička v nemocnici. Teď pro ni zdravotníci hledají novou rodinu.

Když Simona Pelhřimovská dívku na posteli převleče z pyžama a pak vezme do náruče, ta ji střelhbitě obejme kolem krku a pevně se drží.

"Sofinka, Sofinka, to je naše holčinka," prozpěvuje paní Simona, dívku k sobě tiskne a pusinkuje. Sofinka nic neříká. Ani nemůže, protože nemluví. Ale je viditelně spokojená. Líbí se jí mazlení se ženou, kterou dobře zná a má ji ráda.

Věkem by paní Simona mohla být její babičkou. Jenže není. Je učitelkou menších dětí v Městské nemocnici Ostrava, kde dívka prožila většinu svého dosavadního života. Tamní učitelky, zdravotní sestry i lékaři se jí snažili nahradit rodinu, která...

 

Klíčová slova: