David Buzrla: Musel jsem spolknout hrdost a jít do školy pro neslyšící

"Velkou část dětství jsem strávil právě u ní. Naučila mě toho daleko více, než učitelky ve školce. Byla pro mě jako osobní logopedka. Učila mě správně mluvit. Doslova mě vypiplala. Za to, že mám jako neslyšící tak skvělou češtinu, vděčím své slyšící babičce, ale i neslyšícím rodičům," říká neslyšící student medicíny David Buzrla.  

A vypráví příhodu, jak ho babička postavila na chalupě k plotu a zkoušela ho, z které strany na jednokolejce právě jede vlak. "V tom jsem většinou selhal," směje se David.  

Z PREMIANTA ČTYŘKAŘEM  

Základní školu absolvoval mezi slyšícími. A stejné to bylo i na prvním gymnáziu. "Přestože bylo církevní a hlásalo o sobě, jak pomáhá handicapovaným, pravda byla opačná. Na můj sluchový handicap brali minimální ohled v porovnání s jinými handicapy. Z premianta jsem se stal čtyřkařem, v mnoha předmětech jsem i propadal," vzpomíná David.  

Nejhorší pro něj bylo vědomí, že se rapidně zhoršil i v předmětech, které měl rád.  

"Tolik úsilí a energie jsem musel věnovat samostudiu a předmětům, ze kterých jsem propadal, že jsem šel dolů i s předměty, ve kterých jsem do té doby vynikal. Chvíli jsem se takhle trápil, do večera stále dril, ale pak jsem pochopil, že takhle to dál nejde. Uvědomil jsem si, že musím spolknout hrdost a najít si jinou školu."  

Z gymnázia pro slyšící tak přešel na gymnázium pro neslyšící v Ječné v Praze 2. Jeho známky byly opět pěkné. A přiblížil se svému snu stát se lékařem.  

PŘÍPRAVA NA LÉKAŘSKOU FAKULTU? SAMOSTUDIUM  

"Kdybych zůstal na původním gymnáziu, mohl bych na studium lékařství s takovými známkami rovnou zapomenout.  

Ale díky přestupu školu pro sluchově postižené jsem opět získal sebevědomí a chuť splnit si sen," popisuje David, který ale přiznává, že co se týče množství probrané látky, tak by mu k přijímacím zkouškám asi nestačila. "Ale díky tomu, že jsem nemusel trávit večery nad doháněním školního učiva, zbyl mi tento čas na přípravu na lékařskou fakultu."  

RAPIDNÍ ZHORŠENÍ SLUCHU  

Davida čekají na lékařské fakultě ještě dva roky. A kam by se chtěl dále profesně ubírat? "Původně jsem chtěl být patologem jako můj otec. Je to specializace, kde není komunikace s pacienty," směje se David.  

V poslední době ale jeho srdce získala traumatologie.  

Tam ale sluch potřebovat jistě bude… Jak velkou má aktuálně ztrátu sluchu?  

"Už téměř sto procent… Odmalička mi sluchadlo dobře kompenzovalo sluchovou ztrátu, ale poslední měsíce u mě došlo k tak rapidnímu zhoršení, že jsem se rozhodl pro operaci kochleárního implantátu."  

Z TICHA DO SVĚTA ZVUKŮ  

Kochleární implantát je neuroprotéza, od které si David slibuje, že ho z ticha přivede do světa zvuků. "Věřím, že začnu slyšet i zvuky, které jsem nikdy neslyšel. Implantát podle dostupných informací velmi zlepšuje porozumění mluvené řeči, a tím pádem bych byl blíže ke svému vysněnému oboru. Traumatologie je postavena hlavně na komunikaci a spolupráci.  

Neslyšící kamarádi, kteří se v dospělosti rozhodli pro implantaci, mi říkají, že poprvé v životě začali slyšet třeba zpívání ptáčků nebo velmi dobře rozuměli konverzaci lidí okolo, aniž by byli její součástí!"  

KOCHLEÁRNÍ IMPLANTÁT JAKO SPROSTÉ SLOVO  

Paradoxně to, že začne lépe slyšet, v komunitě neslyšících mnoho lidí odsuzuje. "Pro hodně neslyšících lidí, kteří mají jako mateřský jazyk znakový jazyk, je kochleární implantát skoro sprosté slovo. Neuroprotézu odsuzují. Jejich argumentem je, že to ničí komunitu… Ale jako já jim neberu, že si vybrali, že celý život budou znakovat a u lékařů a na úřadech se mnohdy neobejdou bez tlumočníka znakového jazyka, oni by měli respektovat, že když mám možnost slyšet, chci toho využít. Ke své budoucí profesi i pro začlenění do společnosti potřebuji sluch."  

OSVĚTA VE ŠKOLÁCH  

Svůj životní příběh vypráví David i na základních, středních a vysokých školách. "S organizací Jsem jedno ucho chodíme pravidelně mezi žáky a studenty. Jejich zpětná vazba na besedách je úžasná!  

Organizace na Jsem jedno ucho se zaměřuje na osvětu ohledně sluchového handicapu a ochrany sluchu. Pořádá besedy a přednášky nejen na školách ta  

Článek najdete i na webu Pražského deníku. Načtěte QR kód.  

Foto: DAVID BUZRLA.  

Foto: Deník/archiv D. B.