Co trápí parkinsoniky? Nedostatek sociálních služeb či pochopení posudkářů

Co trápí parkinsoniky? Nedostatek sociálních služeb či pochopení posudkářů

Musí se potýkat nejen s postupující nemocí, ale také jejími sociálními následky. Pacienti s Parkinsonovou chorobou, kterých je v současnosti v Česku kolem dvaceti tisíc, sice dnes mají k dispozici léčbu, na kterou jde z veřejného pojištění stále více peněz, vzhledem k degenerativní povaze nemoci ale nepomůže natrvalo. Pacienti by zároveň neměli zapomínat na to, že jejich zdravotní stav alespoň částečně leží v rukách jich samotných – problémy totiž může zmírnit fyzický pohyb. Na druhé straně by ovšem nemocní a jejich rodiny potřebovali větší podporu státu a společnosti. Narážejí totiž na problémy ze strany posudkových lékařů, kteří vždy nemusí být do hloubky obeznámeni s problematikou daného onemocnění, a trpí také tím, že v Česku chybí vhodné sociální služby.

Jak jsou na tom dnes pacienti s terapií? "Základním lékem, který se používá už téměř 50 let a dosud je považován za nejúčinnější, je levodopa, tedy látka, z níž vzniká chemickou přeměnou dopamin v mozkových buňkách. Dále existuje celá řada novějších léků, především agonistů dopaminu, tedy látek stimulujících příslušné receptory. Žádný nový lék, který by zastavil rozvoj Parkinsonovy nemoci, dosud k dispozici není, ale na vývoji takových látek a léčebných postupů se usilovně pracuje," říká profesor Evžen Růžička, přednosta Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK při příležitosti včerejšího Světového dne Parkinsonovy choroby. Ten se slaví v den výročí narození britského lékaře a chirurga Jamese Parkinsona, který v roce 1817 nemoc jako první popsal.