Bílá hůl a její vnímání

Na 15. října připadá Mezinárodní den bílé hole. Tento den se snaží upozornit na to, že ve společnosti žijí lidé, kteří mají problém se zrakem a kteří ke svému pohybu využívají právě bílou hůl, díky níž dostávají informace ze svého okolí.

Postoj k bílé holi  

O historii bílé hole, o jejích částech, druzích, ale i technikách jsem již psala v článku Bílé hole . Také již víme, že hodně lidí se zrakovým postižením vidí v holi spíše stigmatizující prvek , a tak jim představa toho, že budou nějak označeni, připadá nepřekonatelná, a proto zarytě nošení bílé hole odmítají. Druzí si říkají, že jsou ještě mladí, a tak hůl nosit nepotřebují zvlášť, co kdyby je viděli stejně staří vrstevníci s holí… Někteří se upínají na to, že se jejich zdravotní stav zlepší, a tak se přece nepotřebují učit nosit bílou hůl. Jsou ale i ti, kteří vědí, že hůl má funkci ochranou, signalizační, slouží k orientaci, a tak vlastně vede k lepší samostatnosti a soběstačnosti, i tak si ale cestu k holi hledají. Tento proces přijetí hole je pak časově, ale i psychicky náročný, jelikož člověk bojuje s racionálním přijetím hole jako kompenzační pomůcky, ale právě také s tím, že přijetí hole je definitivním důkazem "slepoty", kdy každý pozná, že má člověk hendikep, že špatně vidí. S čímž se může spojovat další balast ve formě vlezlých otázek na to, proč člověk najednou špatně vidí, když se nedávno ještě pohyboval bez...