Jízda na kole ho vrátila do života. Časem se pro Ivo Koblasu stala posedlostí, už si bez ní nedokáže představit svůj den. Za pár dní možná promění čas věnovaný důsledné přípravě v cenný kov na paralympiádě.
Devatenáctiletý mladík, který prodělal mozkovou obrnu, je nejmladším cyklistou světového pelotonu. Už jen účast na paralympiádě pro něj bude cennou zkušeností. Rád by přivezl medaili z team sprintu a ze silničního závodu.
Od chvíle, kdy měl nominaci do Londýna jistou, upravil i tréninkovou přípravu. Potřeboval si zmapovat konkurenci, a tak se systematičtěji účastnil světového i evropského poháru. "Ve světovém rankingu nyní figuruji na šestém místě," říká. Tréninky rozdělil mezi brněnský velodrom a silnici u Blanska.
"Do Londýna odlétám 22. srpna vládním speciálem v rámci celé naší české výpravy," prozradil Ivo. O den později už začne opět trénovat. "Respekt mám především z německých, ruských, britských, španělských a italských závodníků. U těchto zemí je propracovaný systém profesionální přípravy, v závodě mají určeného svého leadera na kterého jedou," přibližuje Ivo Koblasa konkurenci. "To já, byť velmi ofenzivně založený cyklista, někdy nedokážu ohlídat," obává se trochu.
Třeba mu některé triky prozradí kolegové cyklisté, kteří na paralympijské hry jedou také - Jiří Bouška a Jiří Ježek, medailisté z Pekingu. Obou si Ivo velmi váží, jsou pro něj vzorem. "Jejich rady vždy bedlivě poslouchám a jejich povzbuzení do závodu je pro mě největší motivací," tvrdí. V prvním závodě skončil jako poslední, pak začal bojovat
Oporou i rádcem mu v Londýně bude i jeho otec, který ho provází celou jeho cyklistickou kariérou. Plní funkci řidiče, maséra, manažera, trenéra i mechanika.
Na kole jezdí Ivo od tří let. O tři roky později se pro něj ale cyklistika stala něčím víc než pro ostatní děti. "V šesti letech jsem prodělal kvůli medikamenty nezvládnutelné epilepsii operaci mozku, takzvanou kalosotomii, jedná se o oddělení obou hemisfér mozku," vzpomíná Ivo.
Potom se musel učit znovu chodit, mluvit, jezdit na kole, lyžovat a zvládat běžné každodenní činnosti. "V této době se pro mě kolo stalo především rehabilitační pomůckou a nutností k zvládnutí koordinace pohybu celého těla. Tato nutnost postupně začala přerůstat do posedlosti, kdy jsem si bez kola nedokázal představit svůj den," doplnil mladík.
Už v osmi se pustil do závodění. Napoprvé sice skončil na posledním místě, ale právě to ho paradoxně posunulo dopředu. Za rok už byl v první polovině závodního pole.
Loni v dánském Roskilde si zajistil účast na paralympiádě v silniční části, letos v únoru se mu podařilo vybojovat i dráhovou část v Londýně. "Zajištění účasti na paralympiádě byl pro mě do té doby nejlepší zážitek, který korunoval moji dlouhodobou a svědomitou přípravu," raduje se Ivo.
Účastnit se paralympiády a přivézt z ní medaili byla také meta, kterou si dal Ivo Koblasa v soutěži Tvůj příběh . Dostal se do padesátky finalistů , které iDNES.cz odmění částkou sto tisíc korun, pokud splní úkol, který si předsevzali.
URL| http://vice.idnes.cz/tvuj-pribeh-ivo-koblasa-paralympiada-dsa-/tvuj-prib...