Umělá inteligence odhalí nemoc sítnice dříve, než se projeví

Kromě očních lékařů kontrolují pravidelně sítnice svých pacientů také diabetologové. Cukrovka je totiž jedním z rizikových faktorů pro postižení sítnice a zrakového nervu. S očním vyšetřením pomáhá diabetologům přístroj využívající umělou inteligenci. Dokáže nemoc odhalit dříve, než se projeví.

Sítnice je tenká vrstva nervové tkáně na zadní straně oka. Obsahuje miliony světločivných buněk v podobě tyčinek a čípků, které zachycují světlo a mění jej na elektrické signály. Ty putují přes zrakový nerv do mozku, kde složí dohromady obraz. Za poškození sítnice může nejčastěji stárnutí, genetika, úrazy, špatný životní styl nebo některé systémové choroby jako je například cukrovka. Mezi nejrozšířenější nemoci sítnice patří věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) a diabetický makulární edém (DME), který je specifickou formou diabetické retinopatie (DR), jež postihuje pacienty s cukrovkou. 

„Jestliže mají oba rodiče VPMD, existuje 4× vyšší riziko, že nemoc postihne i jejich potomka. Nemoc napadá centrální část sítnice, takzvanou žlutou skvrnu, která je důležitá pro ostré vidění. Zpočátku má člověk problémy se čtením, jako by měl špinavé brýle. Postupně se mu nedaří číst ani pomocí lupy, vidí rozmazaně, nerozpozná správně barvy. Při pohledu na kachličky nebo žaluzie se mu deformují rovné linie,“ vysvětluje MUDr. Daniela Vysloužilová, Ph.D., primářka Oční kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Odborníci odhadují, že VPMD postihuje každého šestého seniora nad 65 let, ale může se objevit i u lidí po čtyřicítce. VPMD se vyskytuje ve dvou formách – suché a vlhké. Suchá forma je pozvolnější a v mírných a středních fázích nemoci méně závažná. Buňkám, které se nacházejí na sítnici, se při ní nedostává kyslíku, a proto odumírají.

Pokud to trvá dlouho, nemoc přejde do pozdní fáze s těžkým postižením centra sítnice nebo asi v 15 % do tzv. vlhké formy. Při ní si organismus v důsledku nedostatku kyslíku vytváří pod sítnicí novotvořené cévy. Jejich růstem do nesprávných míst a kvůli jejich defektní cévní stěně však dochází k destrukci centrální části sítnice, která je nejdůležitější pro schopnost číst text, rozeznávat detaily a barvy. Při hojení takto poškozené tkáně pak vzniká jizva, která vede k trvalému poškození žluté skvrny.

 Pacienti s pokročilou formou VPMD často nezvládnou přečíst ani největší písmena u očního lékaře z malé vzdálenosti. Mají sice zachováno periferní vidění, ale nevidí to, co mají přímo před sebou. Nedokážou se trefit klíčem do zámku, číst, řídit auto a problém jim dělá i chůze do schodů a orientace v neznámém prostoru, zkrátka ztrácejí soběstačnost. 

Centrální část sítnice postihuje také diabetická retinopatie (DR) a diabetický makulární edém (DME). Vzniká v souvislosti s vysokou koncentrací cukru v krvi, a postihuje proto pacienty s diabetem I. i II. typu.

V Česku trpí nemocí přibližně 100 000 diabetiků. DME je podskupinou DR a má výrazný vliv na zhoršení zrakových funkcí u diabetika. DME i VPMD se dají léčit. Lékaři aplikují přímo do oka protilátky proti růstovým faktorům novotvořených cév, které zabraňují tvorbě nežádoucích cév, omezují výskyt otoků a snižují tendence ke krvácení. S léčbou je však třeba začít dříve, než dojde k nevratnému poškození sítnice.

Podle lékařů přichází do jejich ordinací přibližně čtvrtina pacientů až ve chvíli, kdy se onemocnění sítnice projeví na obou očích. Mnozí si totiž nevšimnou, že na jedno oko vidí hůř. Až při náhodném zakrytí jednoho oka zjistí, že druhé nefunguje správně.

 „Často k nám přicházejí pacienti, kteří se domnívají, že se jim zhoršil zrak a potřebují jen silnější brýle. Jiní si zase myslí, že mají šedý zákal. Vyšetření však odhalí problém na sítnici. Záchytu diabetické retinopatie či DME u diabetických pacientů navíc pomáhá screening, který zahrnuje pravidelné prohlídky u očního lékaře. Pro VPMD zatím žádný systémový záchyt časných fází nemoci nefunguje, pacienti přicházejí až ve chvíli, kdy se jim zhorší zrakové funkce,“ dodává MUDr. Pavel Němec, lékařský ředitel sítě očních klinik Lexum a prezident České vitreoretinální společnosti.

Zachytit nemoc včas má pomoci mobilní ambulance, která bude vždy jednu říjnovou sobotu k dispozici v Brně, Plzni a Českých Budějovicích. Kontrolu zraku v mobilních ambulancích organizuje společnost Roche s odbornou podporou České oftalmologické společnosti ČLS JEP a České vitreoretinální společnosti. 

Zájemci si zde budou moci nechat zdarma a bezbolestně zkontrolovat sítnici pomocí přístroje Aireen využívající AI. Loni přišlo na podobnou akci do Olomouce celkem 148 lidí. U 32 z nich zaznamenali lékaři příznaky VPMD, dalších 8 pak mělo na sítnici známky diabetické retinopatie, jejíž komplikací může být rozvoj DME. 

„Pomocí digitálních snímků a velmi dobře vytrénovaného AI softwaru dokážeme zachytit drobné změny na sítnici. Aireen umí během několika vteřin snímky zanalyzovat a vyhodnotit, zda jsou na sítnici přítomny znaky VPMD či DME,“ upřesňuje Jiří Kuchyňa, šéf projektu Aireen.

Celé vyšetření probíhá neinvazivní formou, tedy bez rozkapání očí. Na místě budou také oční lékaři, se kterými bude možné výsledky vyšetření rovnou konzultovat. Přístroj využívající AI mají ve svých ordinacích už i někteří diabetologové. Pomáhá jim rychle vyhodnotit, zda se u jejich pacientů nerozvíjí příznaky DR.

Příznaky VPMD i DME dokáže spolehlivě odhalit také jednoduchý domácí test, který se provádí za pomoci tzv. Amslerovy mřížky. Jde o jednoduchou čtvercovou síť, uprostřed které je vyznačený jeden bod. Při pozorném pohledu na mřížku a zaostřením na prostřední bod by měl člověk vidět vždy celou mřížku, aniž by se její linky jakkoliv deformovaly. Test je nutné provádět každým okem zvlášť. Mřížka je snadno dostupná zdarma na www.chcividet.cz.

Ivana Šalbabová