Srdcaři v akci 

Posílení specializované péče, nové screeningy, změny v prevenci, programy proti obezitě, digitalizace a sdílení dat, vyšší pravomoci zdravotních sester a další konkrétní kroky nyní rozjíždějí čeští kardiologové společně s mnoha dalšími odborníky. Cílem je zastavit vlnu chorob srdce a cév, na které ročně v České republice umírá přibližně 40 000 lidí.

Experti na srdce sestavují akční týmy, které budou starat o to, aby se Národní kardiovaskulární plán stal do 10 let realitou. Tento plán budou kardiologové diskutovat na XXXIII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti, který končí 6. května na brněnském výstavišti.  

Nějakou formu nemoci srdce a cév mají téměř 3 miliony obyvatel České republiky. 

„Z dat vyplývá, že mezi lety 2013 a 2023 se zvýšil výskyt téměř všech kardiovaskulárních onemocnění. Počet lidí s vysokým krevním tlakem vzrostl o 23 %, srdeční selhání se v populaci zvýšilo o 21 %, onemocnění srdečních chlopní o 28 %, kardiomyopatie o 17 % a výskyt srdečních arytmií dokonce o 38 %,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC. 

Kardiologové čekají, že i vzhledem k předpokládanému stárnutí populace počet pacientů s chorobami srdce a cév do roku 2040 ještě výrazně vzroste. 

apříklad u srdečního selhání předpokládáme nárůst prevalence z 375 000 pacientů v roce 2023 na 540 000 pacientů v roce 2040,“ uvádí příklad prof. Ošťádal.

Alarmující data vedla specialisty a stát k tomu, že sestavili Národní kardiovaskulární plán České republiky (NKVP), který má situaci zlepšit. 

„Nyní je ale třeba plán rozfázovat do konkrétních kroků tak, aby fungoval v praxi. Sestavujeme akční týmy, které mají každou oblast, jež se týká kardiologie, na starosti,“ vysvětluje přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC.

To ale není jednoduché – na řadě kroků spolupracuje více specializací a všichni se musí sladit a dohodnout. 

„Například snížení výskytu srdečního selhání se odvíjí od časného záchytu v rámci prevence u praktických lékařů, pokračuje přes dobře fungující ambulance specialistů a vysoce specializovaných center pro léčbu srdečního selhání až po paliativní péči,“ vysvětluje prof. Linhart.

Část plánu počítá s tím, že je třeba motivovat českou populaci k tomu, aby nemocem předcházela.

 „Tohle je jeden z nejtěžších úkolů. Velká část Čechů má kvůli bezplatnému zdravotnictví a historické zkušenosti, že se o ně vždy někdo postará, ke svému zdraví velmi laxní přístup. Zatímco na západ od nás si musí pacienti za péči připlácet výrazně více, a je tak pro ně důležité, aby zůstávali zdraví, u nás je to jinak,“ připouští prof. Linhart. 

Pro celý plán je podle kardiologů také zásadní, aby fungovala digitalizace, perfektní předávání dat mezi jednotlivými zdravotníky, kteří se o pacienty starají. Chybět nesmí centrální úložiště dat, kam mohou všichni lékaři „sáhnout“, když se potřebují dobře rozhodovat o zdraví lidí.

„Předpokladem úspěšné realizace Národního kardiovaskulárního plánu je obecná digitalizace našeho zdravotnictví. Díky ní vznikne jednotné úložiště laboratorních výsledků, které umožní všem zdravotnickým profesionálům prohlížet výsledky pacientů, kteří s tím vysloví souhlas. To povede mimo jiné k tomu, že se nebudou zbytečně duplikovat odběry. Lékař bude zároveň schopen vyhodnotit, zda pacientovi něco nehrozí, a případně včas zasáhnout. Toto úložiště bude spravovat Ústav zdravotnických informací a statistiky,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., FESC, MHA, předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Podle prof. Vrablíka je třeba v rámci NKVP schválit do konce roku screening familiární hypercholesterolemie – dědičně vysokého cholesterolu. Další konkrétní akcí je schválení změn preventivních prohlídek u praktického lékaře. V jejich rámci by totiž lékař měl u rizikových jedinců změřit krevní marker NT-proBNP, který ukazuje, zda jejich srdce není přetížené nebo oslabené. Dále by mohl měřit například výši tzv. lipoproteinu a. 

„Hodnota tohoto ukazatele stanoví geneticky podmíněné riziko aterosklerózy (kornatění tepen),srdečního infarktu, mozkové mrtvice či zúžení srdečních chlopní,“ dodává prof. Vrablík.

Léčba nemocí srdce a cév je drahá, podle odhadů ministerstva zdravotnictví ročně stojí až 125 miliard korun, včetně pracovní neschopnosti. Národní kardiovaskulární plán by měl tyto náklady v horizontu 15 let snížit. 

Markéta Pudilová