FrýdekMístek – Po necelých čtyřech letech provozu byla nucena kavárna Empatie ukončit provoz. Důvodem je situace v sociální sféře, tedy nižší dotace od státu. Příjemné a nekuřácké prostředí s dětským koutkem, ve kterém se scházeli lidé všech věkových kategorií, nahradí prodejna zdravé výživy.
Lidé stále nevěří
Nad oznámením, které zvěstuje ukončení provozu, kroutí kolemjdoucí nevěřícně hlavami. "Jsem velice překvapena. Chodila jsem tady často a ráda. Bylo to také oblíbené místo maminek s dětmi. Nic podobného ve FrýdkuMístku není," řekla Helena Žižková.
Kavárna byla známá především tím, že zákazníky obsluhovali lidé se zdravotním postižením, kteří zde na nácvikových pracovních místech získávali a rozvíjeli své pracovní a sociální dovednosti. To za asistence dalších tří zaměstnankyň. Dvě z nich včera už jen vyklízely prostory. "Všechno jsme zde vybudovali svépomocí. Od pokládky koberců po malování a další práce, do kterých se zapojovali nejen členové rodin, ale i naši zákazníci. Stala se z nás prostě taková jedna velká rodina," popsala provozní Gabriela Hamplová. "Podařilo se nám tady vytvořit opravdu rodinné zázemí, kde se sjížděli lidé ze širokého okolí. Zájem byl tak veliký, že se stoly musely rezervovat už čtrnáct dní dopředu. Chodili rodiče s dětmi, babičky s vnoučaty, podnikatelé i puberťáci, kteří využívali možnosti internetu. Z Havířova dojíždělo dvacet vozíčkářů, výjimkou nebyli ani klienti různých ústavů," vyjmenovala provozní.
Pořádali řadu akcí
Kavárna pravidelně pořádala různé besedy, kurzy, přednášky, dětské karnevaly, valentýnská posezení a spoustu dalších zajímavých akcí. "Maminky u nás slavily narozeniny svých ratolestí,každý pátek si tady dával sraz Svaz důchodců," doplnila Gabriela Hamplová. Nyní už jen přemýšlí, co všechno zbývá zařídit do úplného vyklizení – například odšroubovat schránku na dopisy, předat pressovar a jiné. "Tento týden jsem odcházela z práce a bylo mi do breku. Najít zaměstnání s výborným kolektivem, kam chodí člověk ráda kde mají rádi jeho,včetně zákazníků, to se opravdu podaří málokdy. Do poslední chvíle jsem doufala, že se provoz kavárny podaří zachovat," řekla se slzami v očích další z žen Libuše Čermáková. Nyní je čeká už jen cesta na pracovní úřad.
Přišel s úsporami
Celou situaci chtěl ještě zachránit jeden z klientů. "Přišel a řekl, že má něco ušetřeno. V prosinci ukončil rehabilitaci a prohlásil, že bude pracovat i zadarmo, jen aby tady mohl se všemi být. Pomyšlení na to, že zůstane doma sám, je pro něj konečná," řekla provozní o vozíčkáři Petru Konečném ze Zelinkovic.
Tajně všichni doufají, že se jim ještě někdy naskytne příležitost, aby mohli uvést do provozu podobný podnik.