Pravidelná preventivní vyšetření očí a zraku u dětí
Probíhají už v rámci novorozeneckého screeningu, následuje screening závažných očních vad a pravidelné kontroly během preventivních prohlídek.
Zrak dítěte se vyvíjí od narození a každá porucha v raném věku může ovlivnit jeho schopnost dobře vidět po celý život. Pravidelná vyšetření očí a zraku jsou zásadní pro včasné odhalení očních vad, které mohou negativně ovlivnit vývoj dítěte i jeho schopnost poznávat svět kolem sebe. Probíhají už v rámci novorozeneckého screeningu, následuje screening závažných očních vad a pravidelné kontroly během preventivních prohlídek.
Zrak je pro vývoj dítěte zásadní – pomáhá mu poznávat svět, rozvíjet řeč, pohyb i myšlení. Proto se poprvé oči vyšetřují již krátce po narození. První potíže totiž bývají bez zjevných příznaků, ale včasná diagnóza umožní zahájit léčbu v období, kdy se zrak teprve vyvíjí.
Novorozenecký screening
Ještě v porodnici se miminku v rámci novorozeneckého screeningu vyšetřují i oči. Lékař (obvykle neonatolog nebo pediatr) je kontroluje oftalmoskopem, což je přenosné zařízení připomínající malou baterku. Sleduje, zda je zřítelnice průhledná a zda se světlo správně odráží od očního pozadí.
Pokud novorozenec neprojde vyšetřením v porodnici, praktický dětský lékař rodičům doporučí oční (oftalmologické) vyšetření nejpozději do 4 týdnů života.
Cílem je vyloučit vrozený šedý zákal (kataraktu) nebo jiné vývojové vady oka, které by mohly zabránit průchodu světla na sítnici.
Proč je screening vrozené katarakty důležitý?
Pokud k oku neproniká dostatek světla, může se poškodit prostorové vidění a rozvinout se tupozrakost. Včasné odhalení a léčba výrazně zvyšují šanci na dobrý vývoj zraku.
Šedý zákal je onemocnění, při němž čočka oka ztrácí svou průhlednost. Vyšetření pomocí oftalmoskopu využívá jevu, kdy se světlo dopadající pod určitým úhlem na sítnici odráží zpět a vytváří tzv. červený reflex. Pokud je čočka zakalená, reflex se neobjeví.
Jestliže se reflex neobjeví, test je pozitivní a existuje velká pravděpodobnost, že dítě má vrozenou kataraktu. Proto následuje do jednoho týdne po screeningu vyšetření očním lékařem.
Léčba probíhá na specializovaném pracovišti. Při velkém rozsahu zákalu je potřeba operace čočky. Dítě je pak dlouhodobě sledováno u očního lékaře, probíhá rehabilitace zraku (brýle, kontaktní čočky nebo implantace umělé čočky) a správný vývoj zraku je pravidelně kontrolován.
Screening v kojeneckém/batolecím věku
Od přibližně šesti měsíců věku se u všech dětí provádí screening závažných očních vad, jako jsou dioptrické (refrakční) vady, šilhání (strabismus) či tupozrakost (amblyopie). Cílem je zachytit poruchy co nejdříve, kdy je jejich léčba nejúčinnější a vývoj zraku ještě ovlivnitelný.
Ideálně mezi 10. a 12. měsícem života praktický dětský lékař vyšetří oči bezkontaktně speciálním přístrojem, tzv. vision screenerem. Vyšetření se za půl roku opakuje, zpravidla do 18 měsíců věku dítěte. Jestliže blízcí příbuzní dítěte trpí některými očními vadami, screening se opakuje ve 2. a 3. roce života. Do tří let tedy může batole podstoupit celkem 4 tyto kontroly očí.
Jestliže se ukáže pozitivní výsledek tohoto orientačního vyšetření, praktický dětský lékař dítě odešle s vytištěným nálezem měření (certifikátem) na odborné vyšetření k ortoptistovi nebo zrakovému terapeutovi. Pokud je i toto vyšetření pozitivní, je dítě odesláno k očnímu lékaři (oftalmologovi). Jestliže není v oblasti dostupný ortoptista či zrakový terapeut, je dítě odesláno rovnou k očnímu lékaři.
Typ a závažnost vady stanoví oční lékař (oftalmolog) a navrhne další léčebný postup, který může zahrnovat korekční pomůcky, jako jsou brýle, případně další rehabilitační opatření.
Vyšetření zraku v rámci preventivních prohlídek
Kromě uvedených screeningových vyšetření kontroluje praktický dětský lékař správnou funkci zraku a očí během preventivních prohlídek. V případě kojenců a batolat orientačně vyšetřuje zrak do 1 roku věku a v 18 měsících věku, od 3 let věku pravidelně každé dva roky.
Testuje při nich:
- reakce na světlo a pohyb,
- schopnost zaměřovat pohled na předměty,
- vidění do dálky i do blízka, zrakovou ostrost pomocí tabulí s obrázky a písmeny dle věku,
- prostorové vidění a šilhání, symetrii a pohyblivost očí,
- barevné vidění.
Při podezření na poruchu odesílá praktický dětský lékař dítě ke specialistovi na podrobnější vyšetření pomocí speciálních přístrojů schopných odhalit i skryté vady (kontrola dioptrií, nitroočního tlaku a zrakových funkcí).
Pokud je zjištěna vada, doporučí lékař brýle nebo další léčbu (např. zakrývání silnějšího oka – okluzi), která pomáhá rozvinout zrak slabšího oka.
Proč je včasné zachycení očních vad důležité
Zrak dítěte se vyvíjí zhruba do 7–8 let věku. Proto je důležité zachytit a zahájit léčbu oční vady ještě v době, kdy je zrak dítěte mimořádně plastický.
Pokud se například výrazná dioptrická vada, šilhání nebo vrozený šedý zákal neodhalí včas, mozek se naučí zpracovávat zrakové vjemy nesprávně. Později už nelze poruchu napravit brýlemi ani léčbou. Pravidelné kontroly proto významně zvyšují šanci, že dítě bude mít zdravý zrak, což je nutné pro správný vývoj pohybových, komunikačních i poznávacích schopností.
Na co si dát pozor a kdy jít s dítětem k očnímu lékaři
Vyhledejte očního lékaře, pokud si všimnete některého z těchto příznaků:
U kojenců a batolat:
- dítě nefixuje pohled nebo nereaguje na obličej a hračky,
- jedno oko uhýbá (šilhá) nebo se pohybuje jinak než druhé,
- zornička má neobvyklý odlesk (např. bílý nebo šedavý),
- dítě si často tře oči nebo je mhouří,
- rodiče mají pocit, že se dítě „nedívá správně“ (např. naklání hlavu při fixaci předmětů)
U starších dětí:
- dítě si stěžuje na rozmazané vidění, pálení očí nebo bolesti hlavy,
- naklání hlavu při sledování předmětů nebo zavírá jedno oko,
- hůře se orientuje v prostoru, nepoznává lidi na dálku,
- nechce číst nebo psát, má potíže ve škole.
Se svými postřehy se svěřte praktickému dětskému lékaři, který dítě vyšetří nebo doporučí na specializované oční vyšetření k oftalmologovi nebo ortoptistovi (specialistovi na zrakovou ostrost a poruchy binokulárního vidění).
Zdroj: Národní zdravotnický informační portál (NZIP)

