Nenechte to plavat. Jak řešit neuspokojivou míru zaměstnanosti lidí s hendikepem?
„Kooperativa hlásí, že chce dělat udržitelnost jako byznys model,“ řekl v úvodu Konference Zaměstnávání lidí s hendikepem Milan Medek, manažer udržitelnosti v pojišťovně Kooperativa a výkonný ředitel Nadace Kooperativa. Jakub Knězů, zakladatel a ředitel sociálních podniků Etincelle přidal jasné doporučení lidem s hendikepem, zaměstnavatelům i celé společnosti: „Nenechte to plavat.“
Účastníci diskuzí se shodli na tom, že osamostatnění formou zaměstnání vede k osamostatnění v životě, což mimo jiné zvyšuje důstojnost člověka, ale také snižuje náklady státu. V rámci konference proběhla i projekce ukázky z filmu Neporazitelní, který není jen o parahokejistech, ale také o cestě motivace a vůle k životu a k jeho naplnění.
Zdroj: Byznys a udržitelnost
Lidé s hendikepem v číslech
V české společnosti žije přibližně 10‒15 % občanů se zdravotním postižením (OZP). Přes 400 000 z nich je v produktivním věku či práce schopných. Přesto je ale značné množství těch, kteří pracovat mohou a chtějí a práci také aktivně hledají, ale dlouhodobě nemohou najít trvalé pracovní uplatnění.
Dle průzkumu agentury STEM z roku 2024 ani ne polovina OZP pracuje, z nich 75 000 na chráněném trhu práce, 100 000 pak v běžných firmách. Jejich přístup k možnostem zaměstnání je značně ztížený a mají až pětkrát menší šanci, že budou přijati na pracovní místo, o něž se ucházejí, v porovnání se zdravými uchazeči.
Situace zaměstnávání OZP
Neuspokojivá situace OZP na trhu práce dlouhodobě stagnuje na mrtvém bodě a výrazně se nezlepšuje. Lidé s postižením se stále setkávají s nepochopením a předsudky jak ze strany potenciálních zaměstnavatelů, tak kolegů, které jsou založeny na neznalosti a absenci osobní zkušenosti.
Zřejmá je také neochota zaměstnavatelů přizpůsobit pracovní prostředí individuálním potřebám handicapovaných uchazečů o zaměstnání, protože to často pokládají za nevratnou investici, která se tudíž nevyplatí.
Situaci zaměstnávání OZP se mimo jiné věnuje také výrazná část novely Zákona o zaměstnanosti, která vstoupí v platnost již v červnu. Novela mimo jiné počítá s navýšením nabídky zkrácených úvazků a také s nabídkami zaměstnání s možností práce z domova.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) si od novely slibuje stabilizaci trhu práce. Dále byl také přijat zákon o integračním sociálním podniku, který zavádí pojem „člověk se specifickými potřebami“.
Stereotypy a předsudky o OZP
V české společnosti stále přetrvávají stereotypní představy o lidech s postižením. Neméně zajímavé jsou však také údaje o projektovaných stereotypech, tedy co si OZP myslí, že si o nich zdraví lidé myslí. V těchto stereotypech se často odráží postoje zdravé společnosti, které OZP přijímají za skutečnost a přizpůsobují jim svoje postoje, motivaci a aktivitu mimo jiné i v oblasti hledání zaměstnání.
Většina zdravých lidí (54 %) si pod pojmem „člověk s postižením“ představí někoho na vozíku či s jiným viditelným postižením, 22 % lidí si představí „nějaké“ omezení. Jedna z nejčastějších odpovědí z průzkumu je: „Osoba duševně či fyzicky postižená, nejčastěji si představím člověka na vozíčku, který jen kýve hlavou a neví o sobě.“
Společensky nebezpečný postoj zastávají ti, kteří si jako lidi s hendikepem představí „osobu na invalidním vozíku, hlavně ty, kteří se snaží dělat ze sebe postižený a poutat na sebe pozornost.“
Tato představa však výrazně komplikuje život i možnost pracovního uplatnění osob, které mají „neviditelné“ či na první pohled méně zřejmé zdravotní omezení. Právě ale tito lidé reprezentují největší část občanů se zdravotním omezením – může se jednat o poruchy autistického spektra (PAS) či chronická onemocnění, která jedince výrazněji omezují v běžném fungování.
Dlouhodobě se na první příčce „oblíbenosti“ většinové populace drží lidé s fyzickým postižením (jejichž zástupce vidí zdraví lidé právě ve vozíčkářích), naopak největší odstup vykazují zdraví jedinci vůči lidem s mentálním postižením a psychickým onemocněním. To přesně zrcadlí stereotypní představy a předsudky intaktní společnosti vůči lidem s postižením.
Negativní postoj či přinejmenším odstup zdravé populace pro tyto skupiny občanů znamenají také horší postavení na trhu práce a výrazně nižší šanci získat práci. Přitom ale podle výzkumu agentury STEM 75 % dotázaných Čechů považuje podmínky pro pracovní uplatnění OZP za špatné. Téměř polovina respondentů považuje povinnost zaměstnávat OZP za nutnou, což se jeví jako dobrá zpráva, avšak téměř třetina je proti této povinnosti, a to není právě malý podíl.
Neinformovanost se projevuje i ohledně invalidního důchodu ve vztahu k práci, respektive jeho výše a účelu. Až polovina Čechů si myslí, že žadatelé švindlují, aby získali (vyšší) invalidní důchod a nemuseli tak pracovat. A dokonce téměř 80 % dotázaných předpokládá, že lidem v invalidním důchodu se nechce pracovat a proto přehrávají.
Přiznání invalidního důchodu však neznamená, že jeho pobíratel nemusí pracovat. Výše invalidního důchodu je individuální vzhledem ke snížení pracovní schopnosti a má tak pouze dorovnávat příjem, který je například nižší kvůli tomu, že daný člověk nemůže pracovat na plný úvazek. Na pracujícího pobíratele invalidního důchodu se tak část veřejnosti dívá jako na zloděje práce, který zneužívá systém.
Výrazným předsudkům jsou vystaveny také schopnosti lidí s hendikepem. Nedostatečnou kvalifikaci OZP předpokládá 11 % zaměstnavatelů. Dvě třetiny respondentů zastává názor, že OZP zvládnou spíše jen jednoduché, manuální práce. Téměř 75 % Čechů si navíc myslí, že OZP mají být rády za jakoukoli, i špatně placenou práci.
Neuspokojivá úroveň zaměstnanosti OZP a co k ní vede
Podle průzkumu agentury STEM 64 % zaměstnavatelů z platové sféry (soukromý sektor) a 57 % ze mzdové sféry (veřejný sektor) zastává názor, že podmínky pro pracovní zapojení OZP jsou špatné. V tomto rozdílu je patrné, že ve veřejné sféře jsou podmínky více standardizované, což umožňuje lépe uzpůsobit prostředí a poskytnout pracovníkům větší podporu. V soukromém sektoru je oproti tomu kladen větší důraz na výkon a hůře se v něm tak odstraňují bariéry.
Současná legislativa ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat OZP v minimálním podílu 4 % z celkového počtu pracovníků. Tuto povinnost si ale mohou kompenzovat tzv. náhradním plněním (odběrem výrobků či služeb z chráněného trhu práce) nebo finančním odvodem do státního rozpočtu.
Jen 61 % OZP a jen 45 % lidí bez hendikepu si však myslí, že je toto povinné nastavení dobré. Podle průzkumů by navíc většina zaměstnavatelů (65 %) preferovala, aby zaměstnávání OZP bylo zcela dobrovolné, a ne ze zákonné povinnosti. Lehce výraznější je tento postoj ve mzdové sféře (68 %). Rovněž intaktní společnost se k povinnosti zaměstnávat OZP přiklání v menším měřítku (45 %) než OZP (71 %).
U přímého zaměstnávání ve mzdové sféře bychom se mohli radovat z 39 %, avšak součástí vzorku byli také zaměstnavatelé na chráněném trhu práce. Nemalá část zaměstnavatelů namísto přímého zaměstnávání OZP volí náhradní plnění povinného podílu. V soukromém sektoru tak činí víc jak polovina firem, zatímco ve veřejném sektoru je to o něco méně.
Ačkoli zákon umožňuje náhradní plnění, nepřináší to skutečný přínos pro OZP, protože nevede ke skutečné integraci na běžném trhu práce. Namísto toho vhání OZP na chráněný trh práce do firem, které zaměstnávají primárně OZP a kde není perspektiva vysoké mzdy či profesního růstu. Podle šetření je stát (platová sféra) na polovině plnění povinnosti zaměstnáváním. Méně často se pak oproti soukromému sektoru uchyluje k platbě „invalidní daně“.
Zajímavé jsou výsledky v šetření překážek zaměstnávání OZP. Nedostatek vhodných pracovních míst pro lidi s hendikepem uvádí 59 % respondentů. Kolem 40 % zaměstnavatelů vidí největší překážku v zaměstnání OZP ve fyzických úpravách pracoviště, které často vyžadují značné finanční náklady.
Finanční a organizační náročnost je ale často přeceňovaná, ačkoli většina opatření (např. home office, bezbariérový přístup, jasně strukturovaná komunikace) vyžaduje jen minimální investice. Téměř pětina zaměstnavatelů však uvádí, že nevidí „žádné“ bariéry, jen zkrátka tuto problematiku neřeší.
11 % dotázaných zaměstnavatelů kritizuje malé finanční zvýhodnění zaměstnavatelů zaměstnávajících OZP. Přitom kolem 80 % respondentů jak z řad OZP, tak z řad zaměstnavatelů i veřejnosti souhlasí s tím, že by příspěvek měli dostávat všichni zaměstnavatelé lidí s hendikepem.
Na dodatečný dotaz ohledně výše příspěvku byla nejvyšší shoda 10 000 Kč měsíčně. Tedy společnost pozitivně nahlíží na finanční zvýhodnění a podporu zaměstnavatelů, kteří reálně zaměstnávají OZP. Také očekávání lidí se zdravotním postižením jsou spojená s mírou podpory zaměstnavatelůstátem. Čím vyšší podporu (např. slevu na dani z příjmu) může zaměstnavatel získat, tak tím víc by se měl podle účastníků šetření snažit přizpůsobit zaměstnanci se zdravotním postižením.
Kateřina Štěpánková, vrchní ředitelka zaměstnanosti MPSV, se k tématu vyjádřila tak, že firmy chtějí, aby šel stát v míře zaměstnávání OZP příkladem. Analýza ombudsmana před pár lety kritizovala neuspokojivou míru zaměstnanosti OZP ve státní správě. A ačkoli se situace zlepšuje (např. možností home office či zkrácených úvazků), zaměstnává státní správa zejména osoby s lehčím, především fyzickým postižením.
Zároveň v debatě zazněla poznámka, že na pomocné a nekvalifikované pozice většinou ve státní správě nejsou peníze. A pokud skutečně dojde k zaměstnáníOZP, jedná se pak často o DPP. Z toho důvodu by bylo dobré podporovat v profesní oblasti nové zaměstnance s handicapem i jejich kolegy a nadřízené v začátcích na pracovišti.
Dopady nastavení systému a společnosti na OZP
Systém podpory zaměstnávání OZP není nastaven dostatečně motivačně, ať už z pohledu člověka s postižením, tak z pohledu zaměstnavatele. Sociální systém nedisponuje dostatečnými prostředky, které lidé s postižením potřebují mimo jiné i k placení osobní asistence, která jim pomáhá nejen v otázce sebeobsluhy, ale i se začleněním do společnosti.
Právě ve vztahu k sociálnímu systému i situaci na trhu práce můžeme pozorovat začarovaný kruh – čím nižší ekonomická aktivita, tím vyšší závislost na invalidním důchodu a čím vyšší přiznaný stupeň invalidního důchodu, tím je těžší najít si trvalé zaměstnání.
Zhruba dvě třetiny OZP bohužel uvádí, že jejich rodinný rozpočet je závislý na jejich invalidním důchodu. Z toho důvodu až 45 % dotázaných OZP zvažuje možnost přezkumu invalidity, aby mohli například požadovat větší úvazek a tím i větší finanční odměnu, ale setkávají se s výše zmíněným postojem, že využívají sociální systém a zároveň „kradou“ pracovní příležitosti poctivě pracujícím lidem.
Lidé s hendikepem se také obávají toho, že budou-li při pobírání invalidního důchodu pracovat – případně budou-li pracovat na plný úvazek – přijdou o invalidní důchod nebo o jeho část, k čemuž v některých případech skutečně došlo.
Pokud člověk s postižením už získá práci na hlavní pracovní poměr (HPP), vykazuje srovnatelnou míru pracovního nasazení jako jeho zdraví kolegové (soukromý život podřizuje práci 37 % OZP, 43 % zdravých zaměstnanců). O to víc pobuřující je fakt, že podle dat z Informačního systému o průměrném výdělku v gesci MPSV vydělávají na stejných pozicích méně než zdraví kolegové.
Až dvě pětiny ekonomicky aktivních OZP nejsou spokojeny s výší odměny za svoji práci. Některé OZP mají zkušenost s nedostatečnou zpětnou vazbou při ucházení se o zaměstnání a nedozvěděly se, z jakých důvodů nejsou pro konkrétní pozici vyhovujícími kandidáty.
S nedostatkem příležitostí a překážkami se lidé s postižením setkávají již během vzdělávání – ne všechny školy jsou uzpůsobené studiu žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami. Lidé s postižením si tak nemohou zvolit studijní (a případně navazující profesní) dráhu zcela svobodně. To dlouhodobě ohrožuje míru vzdělanosti OZP, avšak třetina zaměstnaných OZP pracuje na pozici, na niž stačí nižší vzdělání, než kterého dosáhli.
Inspirace z úspěšné praxe
Petra Junger, manažerka úseku diverzity a inkluze ČEZ, přednesla názor, že cílem nemá být "honba" za OZP, ale hledání jejich talentu a schopností a vytváření přívětivého a otevřeného pracovního prostředí. Protože pokud je inkluzivní opatření uděláno dobře, je ku prospěchu všech, nejen OZP. Proto nemá cenu rozlišovat na "my" a "oni".
Alice Roubalová, Lenka Vysloužilová a Vladimír Markovič z HR oddělení Kooperativy se shodují na tom, že je potřeba, aby manažeři brali každý požadavek vážně a chtěli svým podřízeným a kolegům pomáhat. Také je důležité brát hendikepované zaměstnance především jako kolegy s nějakou specializací a odborností, ne jako kolegy s postižením.
Je nutné školit zaměstnavatele a pracovní kolektivy v komunikaci s hendikepovanými kolegy. Není například vhodné ptát se na zdravotní stav či poskytovat nevyžádané rady, ale naopak snažit se v komunikaci přiblížit OZP a jejich potřebám – zde není zvědavost na škodu. Skvělým ledoborcem je humor, který odbourává ostych a napomáhá budování vztahů.
Dle vyjádření Zdeňka Bumbálka, manažera T-Mobile a zakladatele Transkript online, je loajální a spolehlivý zaměstnanec odrazem svého zaměstnavatele, který je ochotný přizpůsobit mu pracovní náplň i prostředí. Sociální podnik Transkript přetváří hendikep na profesní benefit – nabízí službu přepisu na dálku nevidomými přepisovateli a v korektorském oddělení zaměstnává lidi s různými druhy postižení. Transkript online spolupracuje s velkými firmami, organizacemi i státní správou.
Radka Katreňáková ze společnosti LEGO představila provoz speciální balicí linky "Žolík", která zaměstnává pouze OZP. Tato linka balí nestandardní součástky, které nedokáže zabalit klasická balící linka. OZP zde pracují na částečné úvazky.
Zaměstnanci Žolíku jsou oblíbení a mají dobré vztahy i se zdravými kolegy z jiných linek, kteří se o ně aktivně zajímají. Zaměstnanci LEGO například uspořádali sbírku pro kolegyni na vozíku, pro kterou bylo náročné a v zimě téměř nemožné se dostat v bezpečí do práce. Kolegové se jí tak složili na pořízení elektrického vozíku, který jí usnadňuje cestu do práce a pomáhá jí být více soběstačná.
Doris Průšová, která je členkou Troublegangu poradenské organizace O KROK, přiblížila fungování této služby. Zaměstnavatel buď sám osloví Troublegang, nebo Troublegang naváže kontakt se zaměstnavatelem, který by mohl zaměstnat člověka s hendikepem. Troublegang prověřuje technické i sociální zázemí na jejich pracovišti.
Troublegang vždy tvoří člověk se zrakovým postižením, člověk se sluchovým postižením, člověk s tělesným postižením a člověk s mentálním postižením. Troublegang projde, změří, ověří a zanalyzuje trasu od parkoviště nebo zastávky MHD, sociální zázemí, kantýnu a místo výkonu práce. Nahlédne do všech prostor, ve kterých se bude nový zaměstnanec pohybovat.
Každý člen Troublegangu pak z pozice svého hendikepu vyhodnotí pracoviště. Doporučí, zda a za jakých podmínek by bylo či nebylo nabízené místo vhodné pro člověka se stejným hendikepem. Na celý proces dohlíží koordinátor.
Ověření vhodnosti pracovního prostředí ještě před přijetím OZP do týmu pomůže zaměstnavateli dobře se připravit a předejít tak nepříjemnostem. O KROK může také doporučit vhodné kandidáty s dobrými předpoklady pro zvládnutí daného pracovního místa. Troublegang po zhodnocení situace na pracovišti vypracuje zprávu a také certifikát s hodnocením pracoviště, kterým se zaměstnavatel OZP může prezentovat například před obchodními partnery či potenciálními klienty. Momentálně se Troublegang zaměřuje spíše na Prahu a střední Čechy.
Miniexpo firem zaměstnávajících OZP
Součástí konference byla i menší výstava několika firem zaměstnávajících OZP či přispívajících k větší zaměstnanosti OZP, které měly možnost představit své produkty a služby.
Česká asociace paraplegiků – CZEPA prostřednictvím projektu „Podpora zaměstnanosti lidí po poškození míchy“ zprostředkovává zaměstnavatelům kvalifikované osoby se zdravotním postižením, které školí a umožňuje jim absolvovat kvalifikační stáž. Nabízí také podporu a poradenství při zapracování nového kolegy/nové kolegyně s hendikepem.
Skupina sociálních podniků Etincelle provozuje síť kaváren, bister, pražírnu kávy, řemeslnou pekárnu a pekařství, catering Mezi řádky, prádelnu, úklidové služby a farmu, kde se pěstuje ovoce, zelenina, bylinky a chovají se zde zvířata. Na Šumavě již brzy otevře také penzion a bistro Mezi lesy.
ERGO Working space spojuje estetiku architektů, know-how ergonomů a znalosti fyzioterapeutů. Vytváří prostřednictvím specializovaných ergonomických pomůcek (např. vertikální počítačové myši, ergonomické klávesnice) zdravá pracoviště, na která se zaměstnanci rádi vracejí.
Nekorporát je průkopník v oblasti sociálního začleňování prostřednictvím vzdělávání a rozvoje digitálních dovedností. Zaměstnává a vzdělává znevýhodněné lidi, kteří zde nacházejí nové možnosti rozvoje a osobního růstu.
SKOBA je sociální podnik z Prahy, který zaměstnává lidi s handicapem a vyrábí originální knihařské produkty s ekologickým přesahem díky využívání upcyklovaných materiálů a výrobních postupů šetrných k životnímu prostředí.
Co mění novela Zákona o zaměstnanosti (ZoZ)
- Daňová úleva zaměstnavatelům
Výrazným motivačním prvkem bude sleva na daňových odvodech zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají OZP. Tito zaměstnavatelé budou mít nárok na pětiprocentní slevu na odvodech. Firmy, které se aktivně zapojí do integrace OZP, budou mít také lepší přístup k dotačním programům.
- Navýšení příspěvku na zaměstnávání OZP
Příspěvek na zaměstnávání osob v I., II. a III. stupni invalidity se zvyšuje vzhledem k inflaci. Letos se již příspěvek zvýšil o 1 600 Kč na 17 300 Kč. V příštím roce se má navýšit znovu, a to o více než 1 000 Kč.
- Příspěvky zaměstnavatelům na chráněném trhu práce
Příspěvek na mzdy zaměstnanců se zdravotním postižením je tvořen dvěma složkami. Paušální složka příspěvku je 1 000 Kč, mzdová složka činí 75 % mzdy zaměstnance, maximálně však 15 700 Kč.
Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce mohou čerpat také příspěvek na další náklady, který je určen například na pokrytí výdajů na dopravu zaměstnance se zdravotním postižením či na pracovní asistenty. Novela ovšem u tohoto příspěvku zavedla strop, který stanovila na 0,8násobku čtvrtletní mzdové složky příspěvku. Jeho maximální výše je tedy 16 700 Kč. Toto opatření má omezit zneužívání systému. V takových případech zaměstnavatelé využívali minimální úvazky či fiktivní asistenty ke zvýšení celkových nároků na příspěvky, aniž by z této podpory mohli profitovat také zaměstnanci se zdravotním postižením.
- Plnění povinného podílu zaměstnávání OZP
Nadále platí, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mají povinnost zaměstnávat minimálně 4 % osob se zdravotním postižením. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé splnit takzvaným náhradním plněním, tedy finančním odvodem do státního rozpočtu nebo odebíráním zboží a služeb z chráněného trhu práce (zaměstnavatelé zaměstnávající víc než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením). Je možné také kombinovat tyto způsoby plnění povinného podílu.
V této oblasti novela upravuje maximální hodnotu náhradního plnění na polovinu někdejšího stropu. Dříve mohli zaměstnavatelé odebírat z chráněného trhu práce zboží a služby v hodnotě 28násobku průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením. Od roku 2025 však mohou zaměstnavatelé jako náhradní plnění odebírat zboží a služby z chráněného trhu práce jen do výše 14násobku průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v roce 2024.
Nově se mezi poskytovatele náhradního plnění řadí také ty integrační sociální podniky podle zákona č. 438/2024 Sb., o integračním sociálním podniku, které zaměstnávají OZP.
Novela upravuje výši odvodu v závislosti na tom, zda a v jaké míře plní zaměstnavatel povinný podíl přímým zaměstnáváním OZP:
· 1násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel zaměstná alespoň 3 % OZP;
· 2násobek průměrné mzdy, pokud zaměstná alespoň 1 % OZP;
· 3,5násobek průměrné mzdy, pokud zaměstná méně než 1 % OZP.
Závěrem k zaměstnanosti OZP
Konference přinesla zajímavá data i postřehy a inspirativní příběhy a zkušenosti z úspěšné praxe zaměstnávání OZP. Do budoucna však společnost čeká v oblasti zaměstnávání OZP ještě hodně práce. Základem je pochopitelně informovanost, která je i přes moderní technologie a rychlé vyhledávání stále nedostatečná. S tím se pojí bourání stereotypů a podpora aktivní snahy zaměstnavatelů reálně zaměstnávat OZP a systémová podpora a zvýšení motivace k této aktivitě, jelikož zaměstnavatelé stále nejsou často ochotni přizpůsobovat se lidem s hendikepem.
Novela ZoZ byla přijata ve snaze motivovat zaměstnavatele ke skutečnému zaměstnávání OZP namísto vyhýbání se této povinnosti prostřednictvím náhradního plnění v podobě odvodu do státního rozpočtu či odebírání zboží a služeb z chráněného trhu práce. Nová úprava ZoZ těmito opatřeními posiluje pozici lidí s postižením na otevřeném trhu práce.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která převzala záštitu nad konferencí, v odkazu na mezinárodní úmluvy a Listinu základních práv a svobod zdůraznila potřebu rovných příležitostí a solidarity. Dále také uvedla, že vnímá změnu nastavení společnosti v tom, že OZP jako rovnocenná a přirozená součást v zaměstnání, ve škole atd. znamenají vyspělou společnost.
Investovat do bezbariérovosti v zaměstnání má podle vládní zmocněnkyně smysl pro celou společnost, protože nikdo z nás neví, kdy ho potká nějaký handicap. Velká část OZP totiž na své současné pracovní místo nastupovala zdravá. Klára Šimáčková Laurenčíková zdůraznila také potřebu otevřenosti v přijímání OZP na kvalifikovaná místa (např. v managementu), protože vozík či naslouchátko neznamená, že daný člověk nemůže mít požadované kvality pro obsazovanou pozici.
Monika Šimků
Zdroje:
Novela zákona o zaměstnanosti: Klíčové změny v náhradním plnění od roku 2025 | FakturaOnline.cz
Změny v povinném podílu v roce 2025