Nemocí cév přibývá – těch, co je léčí, je ale málo

Nedokrvují se vám nohy, trápí vás křečové žíly, otoky nebo kožní rány, které se dlouho nehojí? Pak byste si měli co nejdříve nechat vyšetřit cévy. To ale v Česku začíná být velký problém. Angiologů – specialistů na cévní nemoci – je totiž kritický nedostatek. Zásadní roli přitom hrají i v péči o akutní pacienty, kterým jde o život – například při žilní trombóze, akutní nedokrevnosti končetin nebo mozkové mrtvici.

V některých krajích však angiologové zcela chybí jak v nemocnicích, tak v ambulancích. Zatímco dříve jich v tuzemsku každý rok přibývalo 15, v současné době atestují pouze dva až tři ročně. Důvodem je příliš dlouhé vzdělávání. Angiologové proto usilují o změnu zákona – a návrat pouze k jedné povinné atestaci. Jen tak se podle nich podaří přilákat do oboru mladé lékaře. 

„Když se řekne angiologie, málokdo přesně ví, co všechno tento obor obnáší. Srozumitelnější pojem je cévní medicína. Staráme se totiž o všechny cévy v těle – žíly a tepny, kterými teče krev, a také částečně o lymfatický systém,“ vysvětluje předsedkyně České angiologické společnosti (ČAS) ČLS JEP doc. MUDr. Debora Karetová, CSc., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 

„Pomáháme pacientům s křečovými žílami, bolestivými otoky nohou, vředy na končetinách nebo například s ischemickou chorobou dolních končetin, při níž správně neproudí krev v tepnách nohou a může hrozit amputace končetiny. Léčíme chronické žilní nemoci i hluboké žilní trombózy. A zachraňujeme také, ve spolupráci s dalšími specialisty, životy pacientů v akutních stavech, například při masivní trombóze a embolii, nebo jsme součástí týmu léčícího mozkové mrtvice,“ doplňuje doc. Karetová. 

Nemocí oběhové soustavy, mezi které patří cévní choroby, v České republice přibývá. Jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, od roku 2013 do roku 2023 se počet pacientů s nemocemi oběhové soustavy zvýšil o 21 % – z přibližně 2,23 milionu na téměř 2,7 milionu. Tato onemocnění jsou navíc v tuzemsku hlavní příčinou smrti. 

„Léčíme pacienty s mírnými i závažnými cévními nálezy, při náhlých příhodách a po nich. Nemocné sledujeme dlouhodobě, abychom předešli závažným komplikacím. Někteří k nám dochází na pravidelné kontroly trvale. Zásadní je určit správnou délku léčby a vhodný způsob terapie. V opačném případě může hrozit například plicní embolie či akutní nedokrevnost končetin, což jsou život ohrožující stavy,“ popisuje MUDr. Jiří Matuška, místopředseda ČAS, který má angiologickou ambulanci v Hodoníně. 

„V současné době v naší ordinaci pečujeme asi o 35 % osob z okresu Hodonín ve věku nad 50 let,“ doplňuje.

Angiologů je však v Česku málo a v některých krajích zcela chybí. Kritická je situace v jižních Čechách, na západě a severu Čech nebo například na Znojemsku. V těchto regionech musí pacienti na kontrolu k cévnímu specialistovi dojíždět i 90 a více minut. 

„Angiologové nechybí jenom v okrajových částech Česka, ale i v řadě větších nemocnic. Právě tam přitom hrají stěžejní roli. Pokud záchranná služba přiveze na urgentní příjem pacienta, kterému jde o život a hrozí mu například amputace končetiny, musí situaci rychle vyhodnotit cévní specialista – aby se předešlo trvalým komplikacím, nebo dokonce smrti,“ vysvětluje místopředseda ČAS MUDr. Tomáš Hauer.

Zatímco před několika lety v Česku přibývalo v praxi každý rok přibližně 15 angiologů, v současné době jsou to pouze dva až tři ročně. Důvodem je příliš dlouhé specializační vzdělávání. 

„Dříve stačila angiologům jedna atestace, stejně jako v jiných oborech interní medicíny. V roce 2018 se ale změnila legislativa a cévní specialisté od té doby musí absolvovat kromě základní atestace (z interny, diabetologie nebo kardiologie) ještě další, nástavbovou atestaci. Jejich vzdělání a příprava je ve srovnání s jinými obory minimálně o rok a půl delší, což mladé lékaře od angiologie odrazuje. Náš obor je tak v současné době už jenom pro hrdiny,“ popisuje doc. Karetová. 

Se svými kolegy z České angiologické společnosti usiluje o změnu zákona a návrat k jedné povinné atestaci. 

„Připravili jsme návrh nového vzdělávacího programu, o kterém jednáme s Ministerstvem zdravotnictví a který je v souladu s cíli Národního kardiovaskulárního plánu. Podle něj by v Česku měli fungovat minimálně tři ambulantní cévní specialisté na 100 000 obyvatel,“ popisuje MUDr. Hauer.

Jedním z cílů Národního kardiovaskulárního plánu je i posílení funkční sítě kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních center s nepřetržitým provozem, ve kterých pracují multidisciplinární týmy specialistů. Jejich součástí musí být kromě kardiologů nebo cévních chirurgů také angiologové – v řadě kardiocenter ale tito odborníci chybí. 

„Chceme jít tomuto plánu naproti, při stávajícím systému vzdělávání to ale není možné. Řada cévních specialistů je navíc v důchodovém věku, a problém s jejich dostupností tak bude brzy ještě větší. Návrat k jedné atestaci je jedinou cestou, jak přilákat k angiologii mladou generaci lékařů – a zajistit v Česku péči o všechny pacienty s cévními nemocemi,“ uzavírá předsedkyně ČAS.

Barbora Mertová