Mezi odchodem sester z nemocnice a kvalitou života osob s duševním onemocněním může být i pozitivní souvislost

Některé zdravotní sestry opouštějí „komfort“ nemocnic a míří do terénu. Jejich odhodlání ke změně pozitivně ovlivňuje život osob s vážným duševním onemocněním. Zdravotní sestry jim významně pomáhají žít plnohodnotný život v domácím prostředí. Jak to funguje?

Zdravotní sestry, které si jako svůj obor zájmu vybraly psychiatrii, nacházejí kromě nemocnic uplatnění v centrech duševního zdraví. Jednou z nich je i Martina Vobořilová. Téměř 4 roky pracuje jako zdravotní sestra v Centru duševního zdraví Hradec Králové, které zřizuje nezisková organizace Péče o duševní zdraví.

Centrum duševního zdraví je kombinace zdravotní a sociální služby pro osoby starší 18 let, kterým do života vstoupilo vážné duševní onemocnění, jako je schizofrenie, bipolární poruchy a další. 

Práce sestry v centru duševního zdraví se od té v nemocnici významně liší.

 „Zásadní pro mě je, že mám čas na klienta. Mohu pátrat po příčinách a rozmotávat zamotaný příběh, to mě baví. A díky tomu je podpora klienta mnohem kvalitnější. Je pro mě důležité i to, že si mohu práci organizovat podle svých i klientových potřeb, že každý den není stejný, není v tom ta nemocniční uniformita,“ popsala Vobořilová.  

Osoby, kterým do života vstoupilo duševní onemocnění, se musí potýkat s mnoha obtížemi. Někdy si nedokáží zajistit lékařkou péči, mohou mít i potíže s pravidelným užíváním léků, a co je zásadní, často se potýkají s dlouhými čekacími lhůtami pro návštěvu u psychiatra nebo psychologa.

To vše může vést ke zhoršení projevů duševního onemocnění a následné hospitalizaci, která je vytrhne z přirozeného prostředí a paradoxně může situaci ještě zhoršit. Ztratí kontakt s rodinou, se společností a s běžným životem.

„Centra duševního zdraví přinášejí změnu. Pomoc je klientům dostupná téměř okamžitě. Mohou nám i zavolat a promluvit si o tom, co je trápí,“ řekla Martina Vobořilová. 

Za klienty jezdí domů a pomáhají zvládat projevy duševního onemocnění 

Sestry jsou v centrech duševního zdraví součástí multidisciplinárního týmu. Pracují společně s psychiatrem, psychologem, sociálními pracovníky a peer konzultantem. Každá profese má v týmu nezastupitelnou úlohu a všichni jezdí za klienty domů, do jejich přirozeného prostředí. 

Tato forma podpory umožňuje navázat s klientem vztah. Výsledkem je pak cílená podpora klienta v oblastech, které potřebuje aktuálně řešit. Pokud za klientem jezdí zdravotní sestra přímo domů, dokáže včas rozpoznat zhoršující se stav, rychle reagovat, například nastavením medikace, a zamezit tak případné hospitalizaci,“ upřesnil Marek Fiala, odborný ředitel neziskové organizace Péče o duševní zdraví.

Jak konkrétně pomáhá sestra klientům s duševním onemocněním?

Sestry pomáhají klientům s medikací, monitorují jejich zdravotní stav, doprovázejí je k lékařům a také jim i jejich rodinám pomáhají rozpoznávat projevy nemoci a edukují je o účincích léků. Současně pomáhají kolegům lépe pochopit zdravotní obtíže klientů. Sestry jsou pro klienty často klíčovým pracovníkem, protože jim pomáhají v několika úrovních. 

 „U klienta, který kvůli projevům duševního onemocnění nevychází z domu, jsem například pomohla vyjednat, aby ho praktický lékař navštívil přímo doma a předepsal mu léky, s klientem s velkou podváhou jsem navštívila nutriční poradnu a pomohla mu najít správný směr v oblasti stravování. Klientům jsem také aplikovala injekce, kontrolovala užívání léků, často jsem je doprovázela k lékařům, někdy jsme šli společně do přírody,“ popsala svou práci sestry Kateřina Kálesová, která působila v týmu Střediska Péče o duševní zdraví v Ústí nad Orlicí.

Zde sice centrum duševního zdraví zatím není, ale sestra zde mohla působit díky finančním darům donátorů, které nezisková organizace získala na Projekt Sestra v akci v rámci Burzy filantropie. 

Výsledkem této podpory je, že i osoby s vážným duševním onemocněním, mohou žít doma, najít cestu k zotavení a stát se plnohodnotnými členy společnosti. 

Nezisková organizace Péče o duševní zdraví provozuje celkem 3 centra duševního zdraví, a to v Pardubicích, Hradci Králové a v Chrudimi. Kromě toho provozuje ještě 4 střediska (v Rychnově nad Kněžnou, Jičíně, Ústí nad Orlicí a Náchodě), kde osobám s duševním onemocněním poskytuje sociální služby.

Aktuálně plánuje transformovat středisko v Náchodě právě na centrum duševního zdraví a posílit tak podporu osob s duševním onemocněním v tomto regionu, který se dlouhodobě potýká s nedostatečnou psychiatrickou péčí o osoby s duševním onemocněním.   

Magdalena Plivová

 

 

Klíčová slova: