Martin TUREK, zástupce správcovské firmy:
Počátky toho domu lze nalézt v roce 1405, kdy tady stály dva domy místních řemeslníků. Ty byly v roce asi 1433 spojeny a vznikl dům, který nazývali U anděla. Tenhle dům od samého počátku už ve středověku stál na výborném místě.
Josef HRUBEŠ, historik; publicista:
Tenkrát ta ulice měla 520 metrů, čili byla skutečně nejdelší v tehdejší historické Praze. Byla takovou finálovou, finální součástí té důležité obchodní cesty z východních Čech přes Poříčí, to bylo velice hustě zabydleno, na Staroměstské náměstí do středu Starého Města pražského, ale především do Ungeltu, kde bylo centrum obchodu.
Martin TUREK, zástupce správcovské firmy:
Ta poloha předurčovala k tomu, aby se tady rozvíjelo pivovarnictví, protože formani byli žízniví. Takže v jednu dobu, říká se, tady v Dlouhé bylo 13 pivovarů. A jeden z nich byl tady právě v domě U zlatého stromu.
Petr SOJKA, moderátor:
Těžko si představit, jak tudy protahoval vozka pivovarské koně na cestě z tohoto dvora ještě hlouběji do nitra gotického bloku. Pivovar totiž stál až tady. Už bylo řečeno, že na tomhle místě v Dlouhé ulici stávaly původně dva gotické domy. A zatímco uliční fasáda je z přestavby v letech 1927 až 28 a dvůr má podobu barokních úprav s renesančními prvky, které objevíme i na vstupním portálu, gotiku tady najdeme už jen v podzemí. Sklepy jsou tady nebývale hluboké. Pivní sudy se tu jistě do podzemní spouštěly už před mnoha staletími. Ostatně hospoda U zlatého, později U zeleného stromu bývala vždy pojmem. A i když pod jiným názvem, funguje přes turisticky atraktivní umístění pro místní štamgasty dosud. Rozporem je název domu U zlatého stromu a hospody U zeleného stromu. Původní domovní znamení, které na fasádu přibylo v roce 1608, zářilo do dálky právě zlatou korunou. Dnes už nikdo neví, kdy se zlatý strom stal pouhým zeleným.
Josef HRUBEŠ, historik; publicista:
Uvádí se, že prostě nebyla zlatá barva, nebo ten majitel se prostě rozhodl pro zelenou prostě přírodní barvu toho stromu. A do té doby je to U zeleného stromu.
Petr SOJKA, moderátor:
Další gotické sklepy slouží jako muzikantské zkušebny a i z těchto začouzených stěn doslova sálá duch místa. Jedinečnost domu ale tkví především v arkádovém dvorku s historickou růžovou dlažbou ze sliveneckých bloků. Není divu, že se zabílil i malíři Václavu Jansovi, který na zakázku radních dokumentoval pro městské muzeum místa určená k asanaci. Dvorek domu U zlatého stromu je jednou z mála výjimek. Ač vyobrazen, asanaci nepodlehl. A tady je i důkaz, že právě na dvoře kdysi rostl strom, po němž je dům pojmenován.
Petra STÁTNÍKOVÁ, Muzeum hlavního města Prahy:
Byly tam ohrady, byly tam ohrádky, za těmi ohradami byly, byla skladiště. Mohli tam ale zrovna tak být chlívky, kurníky. Protože lidé tenkrát pěstovali domácí zvířata i v pražských domech.
Petr SOJKA, moderátor:
Tady je vidět, že poté, co odtud malíř Jansa odešle, přibylo jedno patro a podkroví. Bylo to v dobách poslední přestavby ve dvacátých letech minulého století, kdy odtud také zmizelo původní schodiště. A tohle jsou další srovnání současného stavu s podobu dvorků z dob Václava Jansy. Některá místa proměnil čas k nepoznání. Ale zpátky k unikátnímu obrazu od zlatého stromu.
Petra STÁTNÍKOVÁ, Muzeum hlavního města Prahy:
Celý ten dvorek působil tak jako rozšířeněji, sympatičtěji. Je pravda, že některé ty části renesanční byly zakryty pozdějšími přístavbami, zřejmě jak šel život a jak bylo potřeba získávat prostor pro bydlení. Od těch, od toho je to dnes očištěno, nicméně ten život z toho tenkrát čišil.
Petr SOJKA, moderátor:
Pravdou ale je, že život na dvorku a v charismatickém domě pulsuje dál. Tohle je třeba ateliér fotografa Marka Dostala. Úctyhodný prostor takzvaného Rytířského sálu. A takhle to pro změnu vypadá v obchůdku s hudebními nástroji. Tady už vcházíme do ševcovské dílny, kde jakoby se zastavil čas. Místní obuvnický mistr opravuje boty pomocí strojů z hloubky minulého století. A tohle jsou pro změnu kanceláře České unie neslyšících. Ano, i tahle instituce se teď stará o zalidnění domu i dvorku. Občas právě uvnitř atria pořádá zajímavé akce. Vedle poskytování sociálních služeb zastává i funkci sdružovací.
František ŠMOLÍK, sociální pracovník, Česká unie neslyšících:
Lidi mají samoaktivizační kluby, je tam klub "joker", šipek, klub rybářů, klub ohluchlých Sion. A klub seniorů.
Petr SOJKA, moderátor:
My jsme s kamerou navštívili jednu z mnoha akcí České unie neslyšících. Přednášku o černobylské tragédii a jejích důsledcích.
osoba:
Není známá druhá exploze, která se stala pár vteřin po té první. Ta odhodila 1200 tun těžké víko reaktoru.
Petr SOJKA, moderátor:
A ani v tomto případě jsme nemuseli opustit dům v Dlouhé ulici. Neslyšící si totiž pro tuto akci pronajali klub Druhé patro. Tady se pořádají i koncerty, výstavy, nebo nejrůznější setkání vpravdě undergroundové scény. Vraťme se ale ještě do historie. Za zmínku stojí někteří lidé, kteří tudy za svého života prošli.
Josef HRUBEŠ, historik; publicista:
V 17. století to vlastnila rodina Krocínů z Drahobejlů, víme, že z té rodiny byl také jeden pražský primátor. Tenkrát se jim ještě primátor neříkalo. Ale pražský primátor, známe jeho kašnu. A v 19. století ten dům vlastnil Karel Balabene, známý pražský, význačný pražský bankéř.
Petr SOJKA, moderátor:
V roce 1924 koupila dům izraelská kongregace. Pár let na to tu byly třeba noclehárny pro kovářské dělníky, za války byl Židům majetek zkonfiskován. A od padesátých let se tu střídalo několik nájemců. Tak tu byly třeba i dílny Československého rozhlasu, nebo tu měla Pražská stavební obnova zázemí staveniště při pracích na Královské cestě. Jeden zajímavý artefakt upomínající na nedávné majitele je dodnes v jednom ze sklepů.
Martin TUREK, zástupce správcovské firmy:
Někdy v šedesátých letech tady v domě v Dlouhé 37 sídlil Výzkumný ústav matematických strojů. A ten nám tady po sobě zanechal tuhle obludu. My vůbec netušíme, jak to sem dostali. A co je horší, my vůbec netušíme, jak to dostaneme ven.
Petr SOJKA, moderátor:
A ven tenhle dinosauří stroj opravdu musí. Dům chce totiž současný majitel, Pražská židovská obec zrekonstruovat.
Martin TUREK, zástupce správcovské firmy:
Plánované využití je smíšené bydlení - kancelářský objekt. Chtěli bychom tady zachovat i ty provozovny, nějaká restaurace. To je předmětem studie, která se zrovna teďko zpracovává.
Petr SOJKA, moderátor:
Snad chystaná rekonstrukce domu a dvorku nevezme těmto místům nezaměnitelný charakter, patinu zašlých časů, které už známe jen ze zažloutlých fotografií. Petr Sojka, Česká televize.