Žijí kolem nás. Na rozdíl od nevidomých, kteří na sebe upozorní bílou holí, je na první pohled nepoznáme. Tedy -pokud zrovna »nehovoří« s dalšími lidmi, rodinnými příslušníky či přáteli znakovým jazykem. Přesto, nebo právě proto je třeba vědět, jak s nimi komunikovat. Jak se obracet k sluchově handicapovaným spoluobčanům, nedoslýchavým a neslyšícím.
V závěru září probíhal v celé ČR první ročník Týdne komunikace osob se sluchovým postižením, o čemž jsme ve zpravodajství informovali. Cílem tohoto Týdne bylo »otevřít oči« většinové společnosti, která o problémech takto postižených lidí zpravidla mnoho neví, upozornit ji na bariéry, se kterými se neslyšící a nedoslýchaví potýkají.
V ČR má se sluchem problémy až půl milionu lidí. Jít na úřad a tam něco řešit, jít k soudu či navštívit lékaře, se pro ně stává velkým problémem, protože bez komunikační podpory se dorozumívají obtížně. Přitom způsoby jejich kontaktu se společností jsou různé, což závisí na druhu a stupni postižení; na věku, kdy vznikla hluchota (je-li vrozená, či důsledek nemoci nebo stáří apod.); na vlivu rodiny; školy apod. Zákon č. 155/1998 Sb. ve znění zákona č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, umožňuje takto postiženým zvolit si při kontaktu s úřady z deseti v zákoně uvedených systémů komunikace takový, který vyhovuje. Nejčastěji jsou to český znakový jazyk (mateřština neslyšících od narození, jazyk svébytný a plnohodnotný), znakovaná čeština a simultánní přepis mluvené řeči.
Velcí pomocníci
Neslyšící získali zastání ve službách tlumočníků do znakového jazyka (zajišťuje např. Centrum zprostředkování tlumočníků pro neslyšící), tlumočení na dálku (přes internet) umožňuje APPN - Agentura pro neslyšící (www.appn.cz/tlumocnickasluzba-online).
Zejména pro ohluchlé a těžce nedoslýchavé je vhodný simultánní přepis mluvené řeči, který zajišťuje Centrum zprostředkování simultánního přepisu České unie neslyšících (www.eprepis.cz; o zavedení této služby se významně zasloužila Nadace Vodafone ČR). Ten je ideální nejen při různých konferencích, seminářích, přednáškách a společenských setkáních, ale také při soudních jednáních.
Simultánní přepis mluvené řeči provádějí špičkoví písaři, často mistři světa, na které je naše země díky skvělé metodice výuky psaní tradičně bohatá. Tato služba je vhodná pro lidi, jejichž mateřštinou je čeština (tedy dokonale ovládají čtení). V případě přepisu pro jednotlivce, např. při jednání na úřadu, sleduje neslyšící text na notebooku přepisovatele, na hromadných akcích se text zobrazuje přes projektor na plátně. O této službě -možnosti doslovného přepisu – mají povědomost na všech soudech v ČR a v případě potřeby se soudní úředníci obracejí na Českou unii neslyšících (ČUN).
Žel, přístup ministerstva práce a sociálních věcí k těmto službám, v 21. století pro neslyšící nezbytným, nelze hodnotit jako vstřícný, uvedl Jaroslav Winter z ČUN na tiskové konferenci konané v předvečer letošního Týdne komunikace osob se sluchovým postižením. Ministerstvo již po dva roky neposkytlo Centru zprostředkování simultánního přepisu finanční dotaci. Služba přesto díky nadacím a vlastním zdrojům funguje.
Velkými pomocníky ČUN jsou odborníci ČVUT. Jejich technika umožňuje zajišťovat simultánní přepis na dálku. A protože jde technický vývoj mílovými kroky kupředu, testují se další možnosti – automatický přepis mluvené řeči nebo přenos lidského hlasu mobilem na server, který jej převádí do textu, a ten se zobrazí zpět na displeji mobilu.
Foto: Jaroslav Winter z Unie neslyšících na zářijové tiskové konferenci v Praze v předvečer Týdne komunikace osob se sluchovým postižením
Foto: Simultánní přepis mluvené řeči na hromadné akci