Více než 15 milionů dětí se každý rok po celém světě narodí předčasně – tedy každé desáté miminko přichází na svět dřív, než by mělo. V Česku jde až o 6 500 novorozenců ročně. Na důležité téma každoročně upozorňuje Světový den předčasně narozených dětí, který je letos poprvé oficiálně zapsán v kalendáři Světové zdravotnické organizace (WHO) a jeho mottem je „Silný start pro nadějnou budoucnost“.
Už 25. ročník konference INSPO o technologiích pro osoby se specifickými potřebami se uskuteční v sobotu 29. listopadu 2025 v Kongresovém centru Praha. Program nejvýznamnější konference tohoto zaměření v Česku, který je k dispozici na www.inspo.cz/program/, opět představí aktuální možnosti využití technologií zlepšujících život lidí se zdravotním znevýhodněním.
Dlouhodobá bolest je pro většinu dětí s těžkým kombinovaným postižením každodenní realitou. Trápí je ztuhlé svaly, spastické stavy, skolióza, tlak korzetů, poruchy trávení či proleženiny a řada dalších zdravotních problémů, které jsou nezvratné. Přesto v Česku stále neexistuje specializovaný obor, který by se dlouhodobou chronickou bolestí u dětí systematicky zabýval.
Spolek Hlas onkologických pacientů (HOP) se v roce 2025 aktivně účastnil řady akcí v českých regionech i v zahraničí, rozšířil projekt Cesta pacienta o nové diagnózy, posílil svou odbornou roli při tvorbě zdravotní politiky a brzy otevře vlastní Centrum HOP pro podporu pacientů a jejich blízkých.
V Česku žije asi 1.3 milionu osob se zdravotním hendikepem (OZP). Podle odhadů z nich pracuje asi jen polovina oproti 85 % pracujících v rámci většinové populace. Proč řada firem volí spíše formu náhradního plnění či odvádění peněz do státního rozpočtu na úkor zaměstnávání hendikepovaných? O tom debatovali zaměstnavatelé a odborná veřejnost na akci Byznysu pro společnost v rámci Charty diverzity společně s partnerem akce ČSOB, a. s.
Zápal plic, zánět mozkových blan nebo celková otrava organismu mohou mít společného původce – pneumokokovou infekci. Nebezpečná bakterie ohrožuje především děti, seniory a chronicky nemocné. Přibývá také nemocných v produktivním věku, což zatěžuje ekonomiku. Účinnou ochranu představuje očkování, proočkovanost v České republice je ale stále nízká, a to i přes dostupnost vakcín specificky zaměřených na dospělé.
Kampaň Nekašli na to zahájil spolek Šance pro plíce, z. s. aktivní účastí na odborné konferenci PNEUMOFORUM, která se konala 30. října 2025 v Hotelu Olšanka v Praze. Šlo o 2. ročník odborné konference, kterou pořádalo Národní screeningové centrum ÚZIS ČR a zahájil ji ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA. Toto odborné setkání nabídlo komplexní pohled na dosavadní výsledky programu časného záchytu karcinomu plic v České republice a přineslo odbornou diskusi o jeho dalším rozvoji.
Přemýšlíme, jaká systémová témata bychom měli v dalších letech řešit. Chceme, aby tato témata vycházela z reálných problémů, které lidé i organizace vnímají v praxi. A právě s tím nám můžete pomoci vy. Zajímá nás, jaké problémy v oblasti lidských práv nebo činnosti úřadů považujete za důležité. Odpovědi sbíráme do 15. prosince pomocí dotazníku.
Každý rok 13. listopad upozorňuje v rámci Mezinárodního dne nevidomých na problematiku nevidomosti a oslavuje pokroky, které umožňují vrátit zrak tisícům lidí po celém světě. 13. listopad byl pro Mezinárodní den nevidomých zvolen v upomínce narození zakladatele historicky první školy pro nevidomé v Paříži, Valentina Haüy (1745–1822). Na jeho škole studoval také Louis Braille (1809–1852), který později vytvořil celosvětově známé a využívané bodové písmo pro nevidomé. Smysl Mezinárodního dne nevidomých spočívá zejména v šíření osvěty zaměřené na specifika života nevidomých, možnostmi jejich podpory a pomoci. Tato problematika se v České republice dotýká až čtvrt milionu obyvatel s nejtěžšími formami zrakového postižení (nevidomí a slabozrací).
Téměř tři tisíce lidí v Česku si ročně vyslechnou diagnózu rakoviny spojené s infekcí lidskými papilomaviry (HPV), jak vyplývá z údajů ÚZIS ČR. Nejčastěji si lidé tuto nákazu spojí s nádory děložního čípku, které jsou nově diagnostikovány u zhruba 750–800 žen za rok. Takřka stejný je ale i výskyt nádorů ústní dutiny a hltanu, jejichž původcem je také HPV, a v průměru překonává hranici 800 nových případů ročně. Postihuje mladší, až dosud zdravé jedince, častěji muže než ženy. Celá skupina zhoubných nádorů spojených s infekcí vysoko rizikovými typy HPV, kam patří i nádory vulvy a pochvy, řiti a řitního kanálu nebo penisu, by přitom nemusela vůbec existovat.