Aktuálně

V posledních letech vzniká fenomén, který vypovídá nejen o aktivní občanské společnosti, ale hlavně o selhání státu. Lidé s postižením a chronickými nemocemi se stávají nejen klienty sociálních služeb, ale také sebeobhájci a bojovníky. Zakládají iniciativy, sdružují se v organizacích, studují zákony, píšou odvolání, organizují kampaně a vedou nekonečný zápas se státní správou. Problém není v jejich „zranitelnosti“, ale v nedostatečné a nefunkční podpoře státu.

Říjen je měsícem, kdy si Evropa každoročně připomíná důležitost dárcovství orgánů. V České republice je nejčastěji transplantovaným orgánem ledvina a tuzemské zdravotnictví patří v této oblasti mezi evropskou špičku. Odborníci dlouhodobě usilují o zvýšení podílu transplantací ledvin od žijících dárců, které pacientům přinášejí lepší výsledky i delší životnost orgánu ve srovnání s ledvinami od zemřelých dárců. Zásadní překážkou však často bývá ostych – pacienti se zdráhají hovořit o své situaci s blízkými, kteří mohou být potenciálními dárci. Překonání této bariéry může znamenat zásadní zlom na cestě ke kvalitnějšímu a delšímu životu bez dialýzy.

Pětadvacetiletý diskař Michal Vimmer zažil na nedávném mistrovství světa v paraatletice v Indii svou premiéru mezi světovou špičkou. V kategorii F37, kde závodí sportovci se spastickou diparézou, obsadil ve své disciplíně 13. místo a překonal hranici čtyřiceti metrů. Přestože sahal po lepším výsledku, nepodařilo se mu v posledním pokusu zapsat platný hod a do užšího finále tak nepostoupil.

Po dlouhých letech odloučení od své hlavní disciplíny se Jaroslav Petrouš představil na mistrovství světa v hodu diskem kategorie F57. Osmačtyřicetiletý český paraatlet, který patří k nejzkušenějším členům reprezentace, si svou účast zasloužil nejen tvrdou přípravou, ale i vytrvalostí v dobách, kdy jeho disciplína z programu světových šampionátů vypadla. V indickém Novém Dillí nakonec obsadil 10. místo.