Karel Lapisz: Já a můj handicap

09.04.2012 20:11

Téměř osm let jsem slepý. Po oslepnutí, kdy jsem byl imobilní, ležící pacient, mě manželka vzala domů, kde mě denně chodili rozcvičovat dva rehabilitační pracovníci a učili mě znovu chodit. Povedl se jim husarský kousek, asi po půl roce rozcvičování jsem se vydal na procházku, samozřejmě s manželkou, jelikož nevidím.

První vycházka skončila pádem, ale bez úrazu, pak následovaly denní procházky, až jsem se dostal do stavu, že můžu chodit s nějakým vodičem, nejraději s manželkou, která to se mnou umí. Pomůcek pro tak postižené občany je spousta, stále se zdokonalují.

 Koncem minulého roku jsem si zakoupil mobilní telefon s hlasovým výstupem, který mi umožní posílat SMS, také si můžu poslouchat SMS, které mi jsou posílány. Pro zdravého člověka je to normální, ale pro slepého je to obrovská výhoda, mluvicí počítač s připojením na internet, přes který můžeme číst denní tisk, samozřejmě se můžeme dovědět všechny sportovní výsledky a také soutěžit v různých soutěžích.

 Pro takto zrakově postižené je nainstalovaná digitální knihovna, kde si můžeme vybrat nějakou knihu, kterou nám přečte v MP3. Je tam tisíce knih, které si můžeme podle žánru, který se nám líbí, vybrat. Hodně nám také pomáhá Tyflocentrum, kde nám vždy poradí, když si nevíme s něčím rady. Jsou pro nás pořádány různé rekondiční pobyty, kde jsou různé kurzy, kupříkladu počítačové, nebo čtení Brejlového písma i znalostí cizích jazyků.

 Mám několik kamarádů v zahraničí, tak si můžu volat přes skeip do Anglie, kde mám kamaráda, a také do Německa, volání pře skeip je zdarma, takže si můžeme popovídat.

 Nesmím opomenout náš Helpnet, který nás informuje o všech událostech, které jsou pro různě postižené občany. Takový zpravodaj, který nám chodí na počítač nejméně dvakrát týdně. Jsme informování o změnách v sociálních dávkách, je tam mnoho informaci, které nám sděluje Helpnet pod vedením pana Wintra.