Ve třetí části rozhovoru se vracíme k historii portálu Helpnet, proměně internetu a sociálních sítí i jejich vlivu na život lidí se zdravotním postižením. Jaroslav Winter bilancuje své nejvýznamnější projekty, vzpomíná na zavedení simultánního přepisu pro neslyšící a vysvětluje, proč považuje za největší úspěch to, že INSPO i Helpnet pokračují dál i po předání novým pokračovatelům.
Když vznikal Helpnet, jakou roli měl podle Vaší původní představy plnit a jak se tato role během let proměňovala?
V době vzniku portálu neexistovalo na českém internetu místo, které by soustřeďovalo relevantní informace týkající se všech druhů zdravotního postižení a pomáhajících organizací. Prvním cílem proto bylo vybudovat katalog odkazů a informačních zdrojů, na kterém se podílelo několik spolupracujících organizací.
Od katalogu odkazů k informačnímu portálu
Souběžně se však postupně rozšiřovala část věnovaná aktuálnímu zpravodajství, informacím o sociálních dávkách a službách, novinkám z oblasti zdravotního postižení, změnám v legislativě i základnímu poradenství. Aktuální informace často přebíraly specializované servery a Helpnet po určitou dobu sehrával roli jakési „tiskové kanceláře“ pro informační servery zaměřené na jednotlivé oblasti zdravotního postižení.
Místo pro informace i pomáhající organizace
K nejnavštěvovanějším stránkám patřila rubrika Granty, dotace, soutěže, která soustřeďovala grantové a dotační výzvy. Obsah portálu obohatil také monitoring médií, který bezplatně poskytoval Anopress, dnes Newton Media. Více než deset let z něj Ladislav Kratochvíl vybíral anotace nejzajímavějších či nejdůležitějších příspěvků z ostatních médií. Helpnet poskytoval prostor také pomáhajícím organizacím, které mohly prostřednictvím článků nebo Kalendáře akcí informovat o svých aktivitách.
Proměna role Helpnetu
S postupným zkvalitňováním internetových vyhledávačů, jako jsou Google nebo Seznam, začala odkazová část portálu ztrácet svůj původní význam. Svou roli sehrál i fakt, že nebylo možné průběžně udržovat stále rostoucí množství odkazů aktuálních. Přednost proto postupně dostávalo především aktuální zpravodajství. Helpnet současně sloužil také jako důležitá informační platforma pro konferenci INSPO.
Jak internet a později sociální sítě změnily způsob, jakým lidé se zdravotním postižením získávají informace, komunikují mezi sebou a hledají pomoc či inspiraci?
Internet a sociální sítě přinesly revoluční změny v životě lidí se zdravotním postižením, zejména v přístupu k informacím, komunikaci i hledání podpory a inspirace. Před digitální érou byly možnosti často omezené fyzickou dostupností, geografickou vzdáleností, stigmatizací i nedostatkem specializovaných zdrojů. Dnes online prostředí nabízí bezprecedentní příležitosti, ale také nové výzvy.
Přístup k informacím
Před internetem
Informace byly závislé především na tištěných materiálech, lékařích, knihovnách nebo specializovaných organizacích, které navíc nebyly vždy snadno dostupné, zejména pro lidi s omezenou mobilitou nebo v odlehlých oblastech.
S nástupem internetu
Internet přinesl doslova explozi dostupnosti informací. Lidé mohou z domova vyhledávat informace o zdravotním postižení, léčbě, svých právech, asistivních technologiích nebo recenzích kompenzačních pomůcek. Studie z roku 2000 dokonce ukazovala, že lidé se zdravotním postižením vnímali internet jako výraznější zlepšení kvality života než běžná populace, například díky lepší informovanosti o světě.
Sociální sítě
Sociální sítě přidaly osobnější způsob sdílení zkušeností. Uživatelé si předávají praktické rady z první ruky – například doporučení na přístupná místa, služby nebo produkty – které často doplňují či dokonce překonávají oficiální informační zdroje. Platformy jako YouTube, TikTok nebo Instagram navíc umožňují rychlé šíření videí s titulky, praktických návodů i alternativních způsobů komunikace.
Například tato facebooková skupina má více než 1100 členů.
Komunikace mezi lidmi se zdravotním postižením
Před digitální dobou
Izolace byla častým problémem. Fyzické bariéry, omezené možnosti dopravy nebo společenské stigma znamenaly, že kontakty byly většinou omezené na osobní setkávání nebo telefon.
Internet a diskusní fóra
Vznik online komunit umožnil lidem komunikovat bez nutnosti osobního setkání. Specializovaná diskusní fóra pro jednotlivé druhy zdravotního postižení nabídla prostor pro sdílení zkušeností a vzájemnou pomoc. Lidé se sluchovým nebo řečovým postižením navíc získali nové možnosti komunikace prostřednictvím textu nebo videí s titulky.
Sociální sítě
Facebookové skupiny, Discord, Reddit, síť X (dříve Twitter) nebo Instagram propojují lidi napříč republikou i světem. Umožňují okamžité sdílení zkušeností, videohovory i navazování nových přátelství.
„Svět se pro postižené doslova zmenšil.“
Online prostředí navíc lidem umožňuje lépe kontrolovat způsob, jakým se prezentují, což může snižovat bariéry při navazování kontaktů. To je důležité zejména pro lidi s intelektuálním postižením, chronickými nemocemi nebo vzácnými diagnózami, kteří dříve jen obtížně hledali komunitu lidí se stejnými zkušenostmi.
Hledání pomoci a inspirace
Internet a sociální sítě změnily také způsob, jakým lidé hledají podporu.
Podpora a sdílení zkušeností
Online komunity nabízejí emocionální podporu, sdílení zkušeností se zvládáním každodenních situací, doporučení terapií i možností sebeobhajoby. Významně se rozvíjí také telemedicína a další digitální nástroje usnadňující přístup ke zdravotní péči.
Digitální nástroje výrazně usnadnily lidem se zdravotním postižením komunikaci. Osobní setkávání však plně nenahradí, i v tom je konference INSPO velmi užitečná. Foto: Jaroslav Winter
Viditelnost a prosazování práv
Sociální sítě umožnily lidem se zdravotním postižením stát se aktivními tvůrci obsahu, vzdělávat veřejnost, upozorňovat na diskriminaci, sdílet vlastní příběhy nebo organizovat kampaně za větší přístupnost. To posílilo hnutí za práva lidí se zdravotním postižením i jejich sebeobhajobu.
Inspirace
Velký význam má také možnost sledovat každodenní život lidí se zdravotním postižením na sociálních sítích. Úspěchy paralympioniků nebo tvůrců obsahu na platformách, jako je TikTok, pomáhají posilovat sebevědomí, motivaci i bourání stereotypů. Inspirace už dnes nepřichází jen od známých osobností, ale také od běžných lidí, kteří sdílejí své zkušenosti.
Nové výzvy digitálního prostředí
Přestože změny jsou převážně pozitivní, online prostředí přináší také řadu problémů.
Patří mezi ně zejména:
- přístupnost – ne každý má potřebné zařízení, kvalitní internetové připojení nebo dostatečné digitální dovednosti a řada platforem stále není plně přístupná,
- kyberšikana, ableismus (diskriminace na základě zdravotního postižení), dezinformace nebo tlak vyplývající ze srovnávání s ostatními,
- digitální propast – některé skupiny lidí se zdravotním postižením stále využívají internet méně než běžná populace.
Celkově však internet a sociální sítě výrazně zvýšily autonomii, inkluzi i postavení lidí se zdravotním postižením. Z pasivních příjemců pomoci se stali aktivní členové globálních komunit, kteří sami sdílejí své zkušenosti, vytvářejí obsah a pomáhají prosazovat společenské změny.
Budoucnost bude záviset především na dalším zlepšování přístupnosti a bezpečnosti digitálních platforem.
Když se dnes ohlédnete za historií INSPO, Helpnetu a dalšími aktivitami, na co jste nejvíce hrdý a co byste si přál, aby o této historii věděli i lidé, kteří ji sami nezažili?
Kromě konference INSPO a portálu Helpnet, o kterých už byla řeč, bych zmínil ještě svou roli při zavádění simultánního přepisu pro uživatele se sluchovým postižením.
Zavedení simultánního přepisu
Měl jsem tu čest koordinovat v letech 2008 až 2010 projekty České unie neslyšících, které podpořila granty Nadace Vodafone. Do té doby taková služba v České republice neexistovala a její zavedení nebylo vůbec jednoduché. Podílel jsem se nejen na jejím zavedení, ale také na její propagaci a podpoře online přepisu i v následujících letech. Přispěl jsem také k tomu, že se tato služba začala využívat u soudů, kde lidé se sluchovým postižením dříve neměli žádnou komunikační podporu, s výjimkou uživatelů českého znakového jazyka.
Podnětem ke koncipování projektu se stalo první využití simultánního přepisu na konferenci INSPO 2008. Od té doby se stal na INSPO samozřejmostí. Foto: Jaroslav Winter
Co bych vzkázal mladší generaci
Lidem, kteří tuto historii nezažili, bych doporučil především to, aby se zajímali o nové technologické možnosti. Opakovaně se mi potvrdilo, že zkušení uživatelé se zdravotním postižením dokážou moderní technologie – například mobilní telefony – využívat mnohem intenzivněji a všestranněji, než je běžné u většinové populace. Zvlášť rychlý rozvoj umělé inteligence bude tento vývoj dále výrazně urychlovat. Proto považuji za užitečné sledovat všechny nové technologické možnosti a nebát se je využívat.
Kdybyste měl vybrat jeden okamžik, událost nebo příběh, kdy jste si řekl, že práce na INSPO, Helpnetu či dalších projektech skutečně měla smysl, který by to byl?
Těžko se vybírá jediný okamžik. S odstupem času si ale nejvíce cením toho, že i když některé projekty skončily nebo se moje účast na nich omezila, jejich smysl se potvrzuje dodnes.
Projekty, které žijí dál
Jedním z příkladů je konference Internet ve státní správě a samosprávě. Na jejím založení v roce 1998 jako jedné z hlavních akcí projektu Březen – měsíc internetu jsem se podílel a letos se uskutečnil už její 28. ročník. Podobně vzpomínám také na konferenci Junior Internet, která byla další významnou součástí projektu Březen – měsíc internetu. Přestože už dnes neexistuje, umožnila talentovaným dětem a mladým lidem poprvé veřejně představit své projekty a pomohla nastartovat jejich budoucí kariéru. Někteří z tehdejších účastníků dnes působí úspěšně i na mezinárodní úrovni.
Smysl INSPO a Helpnetu
Kdyby konference INSPO neměla smysl, její organizování by po dvaceti letech nepřevzalo Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity. Stejně tak mě těší, že po třiadvaceti letech provozu převzala portál Helpnet organizace ORBI PONTES, dala mu novou podobu a s novou energií pokračuje v jeho dalším rozvoji. Právě skutečnost, že tyto projekty pokračují i po letech a našly své pokračovatele, považuji za nejlepší potvrzení toho, že práce na nich měla skutečný smysl.
Anopress / Newton Media
Služba pro monitoring médií, která shromažďuje články, reportáže a další mediální výstupy z tisku, rozhlasu, televize i internetu. Portál Helpnet díky ní dlouhodobě přinášel přehled nejzajímavějších zpráv týkajících se zdravotního postižení.
Simultánní přepis
Služba, při níž přepisovatel převádí mluvené slovo do psané podoby v reálném čase. Umožňuje lidem se sluchovým postižením sledovat přednášky, jednání, konference nebo soudní řízení prostřednictvím textu.
Telemedicína
Poskytování zdravotních služeb na dálku s využitím informačních a komunikačních technologií. Může zahrnovat například online konzultace s lékařem, vzdálené sledování zdravotního stavu nebo elektronické sdílení zdravotnické dokumentace.
Ableismus
Forma diskriminace nebo předsudků vůči lidem se zdravotním postižením. Může se projevovat například podceňováním jejich schopností, vytvářením bariér nebo stereotypním pohledem na jejich možnosti.
Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity
Celouniverzitní pracoviště Masarykovy univerzity, které poskytuje podporu studentům se specifickými potřebami. V roce 2023 převzalo pořádání konference INSPO a navázalo tak na její dlouholetou tradici.
ORBI PONTES
Nezisková organizace podporující lidi se zdravotním postižením a rozvoj přístupnosti. Od roku 2026 provozuje portál Helpnet.cz a navazuje na jeho více než dvacetiletou historii.
