Informační portál pro osoby
se specifickými potřebami

Kalendář akcí

Přidat vlastní akci

Koupelna bez bariér v praxi (5): Když pomůcky nestačí – jak upravit koupelnu pro člověka s omezenou pohyblivostí

13. 10. 2026 Zdraví

Nízký práh sám z koupelny bezbariérový prostor neudělá. Rozhoduje místo pro vozík, bezpečný transfer, správně umístěná madla, sedátko i dosažitelnost sprchy a baterie.

Sprchovací židle, transferová lavice nebo pojízdné křeslo mohou vyřešit mnoho problémů bez stavebních zásahů. Někdy je ale překážek v koupelně tolik, že další pomůcka pouze komplikuje už tak malý prostor.

Pak přichází na řadu úprava koupelny.

U dlouhodobě omezené mobility může být odstranění vysoké sprchové vaničky jednou z nejvýznamnějších změn v celém bytě.

Největší výhodou je sprcha v úrovni podlahy

Pro uživatele invalidního vozíku je zásadní možnost přijet ke sprše bez schodu.

Sprchový prostor v úrovni podlahy umožňuje podle schopností člověka buď přímý vjezd sprchovacího vozíku, nebo boční transfer z vozíku na pevné či sklopné sedátko.

Zahraniční standardy přístupnosti proto u sprch určených pro vjezd vozíku připouštějí pouze velmi nízké prahy. Smyslem není samotné číslo, ale vytvoření prostoru, ve kterém není nutné předním kolečkem vozíku překonávat schod.

Při rekonstrukci soukromé koupelny však záleží na charakteru stavby a konkrétní situaci, které požadavky se na ni právně vztahují. Technické řešení je proto vhodné konzultovat s projektantem nebo odborníkem na bezbariérové prostředí.

Nestačí vybourat vaničku

Častou chybou je představa, že odstraněním vysokého rantlu práce končí.

Do sprchy se sice už dá dostat, ale vozík se před ní nemůže správně natočit. Nebo není vedle sedátka dostatek místa pro boční přesun. Případně skleněná zástěna zabírá právě prostor, kterým by člověk potřeboval projet.

Ergoterapeut se proto při hodnocení koupelny nezabývá pouze rozměry. Sleduje, jak se konkrétní člověk pohybuje, kde má vozík, jakým směrem se přesouvá a jakou pomoc potřebuje. Právě výběr a vyzkoušení pomůcek patří mezi běžnou součást ergoterapie.

Koupelna pro člověka, který se dokáže krátce postavit, může vypadat úplně jinak než koupelna pro člověka, který provádí pouze boční transfer.

kreslený vozíčkář a ergoterapeutka diskutují nad rozměry v koupelně; ilustrace AI
Ilustrace: AI

Madlo musí být tam, kde ho člověk potřebuje

Madla jsou dalším typickým příkladem. Nestačí připevnit jedno vodorovné madlo doprostřed stěny a prohlásit koupelnu za bezbariérovou.

Jeho poloha musí odpovídat konkrétnímu pohybu. Jinou oporu člověk potřebuje při přesunu z vozíku, jinou při vstávání ze sedátka a jinou při vjezdu do sprchy.

Odborníci na prevenci pádů proto doporučují umístění madel přizpůsobit skutečnému způsobu pohybu uživatele. Přísavná madla přitom nejsou vhodnou náhradou pevně instalovaného madla, pokud na ně má člověk přenášet významnou část své hmotnosti.

U člověka po amputaci nebo s ochrnutím může být kvalitní pevné madlo součástí samotného transferu, nikoli jen pomocí proti uklouznutí.

Sprchu je potřeba ovládat vsedě

Pokud se člověk sprchuje vsedě, musí také vsedě dosáhnout na baterii, ruční sprchu, mýdlo a další věci.

Ruční sprchová hlavice na dostatečně dlouhé hadici je proto často praktičtější než pouze pevná hlavová sprcha. Ovládání vody by mělo být přístupné bez nutnosti vstávat nebo se nebezpečně natahovat.

Stejný princip platí pro ručníky. Pokud musí člověk po sprše přes mokrou podlahu absolvovat několik metrů, aby dosáhl na osušku, část výhody bezpečně upravené sprchy se ztrácí.

Protiskluz neznamená volně položenou předložku

Mokrá koupelna je riziková sama o sobě. U člověka s omezenou stabilitou ještě více.

U koupelen a sprch je prakticky zásadní kombinace povrchu, který poskytuje dostatečnou oporu i za mokra, a dobře vyřešeného odvodnění. V domácí koupelně je navíc potřeba posoudit povrch z hlediska konkrétního způsobu chůze nebo pohybu na vozíku.

Volně položená textilní předložka ale může vytvořit další překážku pro malá přední kolečka vozíku nebo se shrnout pod nohou člověka při transferu.

Proto je vhodnější řešit protiskluznost samotného povrchu a současně zajistit dobrý odtok vody.

Dveře mohou zhatit celou rekonstrukci

Další problém se často objeví až po dokončení koupelny.

Uvnitř je dostatek prostoru, ale vozík neprojede dveřmi. Nebo se dveřní křídlo otevírá do koupelny a zabírá plochu potřebnou pro otočení vozíku či pomoc asistenta.

Při rekonstrukci je proto nutné hodnotit celou trasu od postele nebo obytné místnosti až ke sprše.

Bezbariérová sprcha za úzkými nebo nevhodně otevíranými dveřmi může zůstat fakticky nedostupná.

kreslená bezbariérová koupelna s vozíčkářem; ilustrace AI
Ilustrace: AI

Na úpravu koupelny lze za určitých podmínek získat příspěvek

Pro lidi s dlouhodobým těžkým pohybovým postižením může být důležitá možnost příspěvku na zvláštní pomůcku.

Prováděcí vyhláška mezi podporované položky zahrnuje stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, včetně případného rozšíření dveří. Příspěvek se ale vztahuje na stavební práce a nezbytně související materiál, nikoli automaticky na obklady, podlahové krytiny nebo sanitární vybavení.

Výše příspěvku i požadované podklady se posuzují podle konkrétní situace. Před zahájením stavebních prací je proto vhodné ověřit u Úřadu práce, které náklady lze do žádosti zahrnout a jaké doklady bude v daném případě požadovat.

Příspěvek je určen pro dlouhodobé zdravotní postižení, nikoli jako běžná pomoc při několikatýdenní rekonvalescenci po úrazu.

V českém prostředí je dnes základním předpisem vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Od 1. července 2026 ji změnila vyhláška č. 97/2026 Sb. Požadavky na přístupnost jsou v řadě případů navázány na ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání.

Související na Helpnetu: Pokud po úrazu nebo amputaci řešíte také dlouhodobý dopad zdravotního stavu na práci a nárok na invalidní důchod, přečtěte si náš seriál Invalidní důchod bez zmatků. Krok za krokem provází žádostí, online podáním, námitkami i kontrolními prohlídkami.

Nejdříve vyzkoušet pohyb, potom kreslit koupelnu

Nejdůležitější pravidlo celé série se nakonec vrací k tomu, čím jsme začali.

Správná otázka nezní: „Jak vypadá bezbariérová koupelna?“

Správná otázka zní: „Jak bude tento konkrétní člověk tuto koupelnu používat?“

Je schopen se postavit? Přesouvá se z vozíku bokem? Potřebuje při hygieně asistenta? Dokáže ovládat ruce? Používá sprchovací vozík? Jakou má hmotnost? Na kterou stranu se dokáže přesunout?

Teprve podle těchto odpovědí má smysl rozhodnout, kde bude sedátko, madlo, sprcha, baterie a kolik volného prostoru musí zůstat vedle nich.

Bezbariérovost totiž není vlastnost jedné sprchové vaničky nebo jednoho madla. Je to schopnost člověka projít celou činnost od začátku do konce bezpečně a pokud možno samostatně.

Předchozí díly Seriálu: Koupelna bez bariér v praxi k přečtení zde:

Zdroje/Informace:
2010 ADA Standards for Accessible Design – ADA.gov
Ministerstvo pro místní rozvoj – Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu
Ministerstvo pro místní rozvoj – Novela vyhlášky č. 146/2024 Sb. (vyhláška č. 97/2026 Sb.)
Ministerstvo pro místní rozvoj – normy ČSN a ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání
Lékařská péče, terapie – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
An Occupational Therapist’s Guide to Preventing Falls in the Bathroom – Mayo Clinic
Vyhláška č. 388/2011 Sb. – stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC
Příspěvek na zvláštní pomůcku – Úřad práce / MPSV

Autor článku Ivana Šmídová

Štítky

Partneři

logo KB logo ČSOB logo Newton Media logo Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR logo T-Mobile logo INSPO logo Transkript logo Grantový diář logo Handycars logo Ministerstvo zdravotnictví