Jak si o něj požádat a co si připravit
Žádat o invalidní důchod bývá pro mnoho lidí těžké. Nejen kvůli formulářům a úřadům, ale i proto, že člověk musí podrobně popisovat vlastní omezení a dokazovat, co nezvládá. Přitom právě v té době často řeší zdraví, práci i finance zároveň, a to může být psychicky velmi náročné.
Dnes už se ale dá část cesty zvládnout přehledněji než dřív. Žádost o invalidní důchod lze podat i online, přes ePortál České správy sociálního zabezpečení, a systém některé údaje předvyplní z evidence ČSSZ. Přihlášení probíhá přes elektronickou identitu, například bankovní identitu nebo datovou schránku.
Právě online podání se v praxi často osvědčuje lidem, kteří se v digitálním prostředí orientují. Podání přes datovou schránku je rychlé a pohodlné, ale vyžaduje určitou jistotu při práci online. Pro někoho ideální, pro jiného spíš stres.
Jak na to, přinášíme ve 2. dílu seriálu o invalidních důchodech „Jak podat žádost online a neztratit se v ePortálu“. Seriál pak pokračuje 3. dílem „Co dělat, když vám důchod nepřiznají, sníží nebo odeberou“.
Pokud člověku online podání nevyhovuje, stále platí, že může žádost o invalidní důchod podat také osobně na příslušné správě sociálního zabezpečení, kde ji s ním pracovník sepíše. ČSSZ zároveň doporučuje objednat se předem na konkrétní termín, protože sepsání žádosti bývá časově náročné. V některých případech může žádost vyřizovat také zmocněná osoba nebo rodinný příslušník, pokud to zdravotní stav žadatele neumožňuje.
Podání žádosti je ale jen začátek. Pro přiznání invalidního důchodu nestačí samotná diagnóza. ČSSZ posuzuje jednak invaliditu, tedy míru poklesu pracovní schopnosti, a zároveň i splnění potřebné doby důchodového pojištění. U lidí starších 28 let zpravidla platí, že musí získat alespoň 5 let důchodového pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity; u některých starších žadatelů může zákon připustit i splnění podmínky v delším dvacetiletém období. Invalidní důchod proto nevzniká automaticky jen tím, že člověk doloží zdravotní obtíže.
Co si připravit předem
Úplný základ tvoří lékařské zprávy. Čím přehlednější a aktuálnější podklady člověk doloží hned na začátku, tím menší je riziko, že se řízení zbytečně protáhne. Z oficiálních podkladů ČSSZ vyplývá i to, že má smysl předem si zkontrolovat evidované doby pojištění a případné chybějící údaje. K tomu slouží například Informativní důchodová aplikace nebo přehled dob důchodového pojištění v ePortálu.
Velmi praktická rada: Pokud si člověk přesně nepamatuje jednotlivá zaměstnání nebo roky, může se při vyplňování opřít právě o evidenci ČSSZ. Pomáhá to i proto, aby se údaje v žádosti, profesním dotazníku a dalších podkladech navzájem nerozcházely.
Co se děje po podání žádosti
Po podání žádosti nekončí vše jedním formulářem. ČSSZ žadatele zpravidla písemně informuje o dalším postupu při posuzování zdravotního stavu. Následně si posudkový lékař IPZS vyžádá potřebné zdravotní podklady a žadatel může být vyzván, aby absolvoval vyšetření u svého ošetřujícího lékaře a doplnil další formuláře. Z oficiálních informací zároveň plyne, že osobní účast žadatele při posuzování zdravotního stavu zpravidla není nutná.
To odpovídá i dojmu z praxe: člověk často nikam „před komisi“ nejde a vše se odehraje nad zdravotnickou dokumentací.
Profesní dotazník není formalita
V řízení o invalidním důchodu se používá také profesní dotazník. ČSSZ uvádí, že slouží k doložení údajů o vzdělání, zkušenostech, znalostech a předchozích výdělečných činnostech. Nejde tedy o „zbytečný papír navíc“. Právě tady se často ukazuje, jakou práci člověk dělal, jaké měla nároky a co mu zdravotní stav reálně znemožňuje.
Zkušenost z praxe je v tomhle směru velmi cenná: nepomáhá psát jen obecně, že člověka „všechno bolí“. Pro posouzení bývá mnohem důležitější uvést konkrétní omezení. Například že člověk nevydrží déle stát, neujde delší trasu, nezvládne schody, nezvedne těžší břemeno, nesnese dlouhé sezení, nezvládá práci v tempu nebo jemnou manuální činnost.
Jinak řečeno: méně obecných pocitů, více přesných faktů.
Kdo dnes zdravotní stav posuzuje
Od roku 2024 funguje v rámci ČSSZ Institut posuzování zdravotního stavu, tedy IPZS. Ten zajišťuje posuzování zdravotního stavu mimo jiné právě pro invalidní důchody. V běžné řeči lidé dál mluví o „posudkářích“ nebo „komisi“, ale přesnější je dnes psát, že zdravotní stav posuzují lékaři IPZS.
Podle čeho se určuje stupeň invalidity
Posuzování invalidity se řídí vyhláškou č. 359/2009 Sb. Ta stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a pravidla, jak se invalidita hodnotí. Pokud je pokles pracovní schopnosti 35 až 49 procent, jde o invaliditu prvního stupně, při 50 až 69 procentech o druhý stupeň a při 70 procentech a více o třetí stupeň. Vyhláška zároveň pracuje s tím, že se určí hlavní příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a ostatní diagnózy mohou výsledné procento ovlivnit jen v omezené míře.
Podle osobní zkušenosti maximálně o 5 procent a vedlejší diagnózy sice mohou pomoci, ale klíčová bývá hlavní diagnóza.
Proč se řízení někdy táhne
Lidé často čekají, že jakmile vznikne lékařský posudek, přijde hned i rozhodnutí. Jenže to tak být nemusí. ČSSZ sama vysvětluje, že posudek o invaliditě je podklad pro další rozhodnutí ve věci dávky. Mezi posudkem a finálním rozhodnutím proto může vzniknout prodleva. Zákonná lhůta pro vyřízení žádosti je sice 90 dnů, ale pokud je třeba doplnit podklady nebo probíhá zdravotní posouzení, může být řízení delší. Může nastat takzvané přerušení řízení, o čemž úřad posuzovanému většinou podá písemnou zprávu.
I zkušenosti z praxe potvrzují, že nejprve vznikne lékařský posudek a oficiální rozhodnutí pak dorazí až s odstupem. Je tedy dobré zbytečně nepanikařit, že se „nic neděje“.
Kam se obrátit pro pomoc
Pomoc nemusí člověk hledat sám. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR uvádí, že poskytuje bezplatné odborné sociální poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Užitečné bývají i občanské poradny. Asociace občanských poraden opakovaně uvádí, že invalidní důchody patří mezi velmi časté okruhy dotazů klientů.
Když žádost nevyjde
Zamítavé rozhodnutí ještě nemusí znamenat konec. Proti rozhodnutí o invalidním důchodu je možné podat písemné námitky do 30 dnů od jeho oznámení. Důležité je napsat konkrétně, s čím člověk nesouhlasí, a pokud možno připojit i další lékařské podklady nebo upřesnění.
Více o tom v dalším článku seriálu.
Rychlý checklist před podáním žádosti
- Zkontrolujte si evidované doby pojištění v ePortálu ČSSZ.
- Připravte si aktuální lékařské zprávy, nejlépe přehledně seřazené.
- Promyslete si konkrétní pracovní a běžné činnosti, které už nezvládáte.
- Vyplňujte profesní dotazník co nejpřesněji.
- U osobního podání se objednejte na termín předem.
Slovníček pojmů
IPZS je Institut posuzování zdravotního stavu v rámci ČSSZ, jehož lékaři posuzují zdravotní stav pro účely invalidního důchodu. (ipzs.cz)
Profesní dotazník je formulář o vzdělání, zkušenostech a předchozích výdělečných činnostech, který slouží jako podklad v řízení o invalidním důchodu. (ePortál ČSSZ)
Pokles pracovní schopnosti je klíčové procentní vyjádření, od něhož se odvíjí, zda jde o první, druhý nebo třetí stupeň invalidity. (Zákony pro lidi)
Zdroje a užitečné odkazy:
ČSSZ – invalidní důchod: (cssz.cz)
ePortál ČSSZ – žádost o důchod online: (ePortál ČSSZ)
ePortál ČSSZ – profesní dotazník: (ePortál ČSSZ)
NRZP ČR – poradna: (Národní rada osob se ZP ČR)
Asociace občanských poraden: (Občanské Poradny)
Vyhláška č. 359/2009 Sb.: (Zákony pro lidi)
