Nová vyhláška k úkonům péče o zdraví přináší posun, část sporných témat ale zůstává otevřená

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Ministerstvem zdravotnictví vypořádalo připomínky k návrhu nové vyhlášky upravující poskytování některých úkonů péče o zdraví v sociálních službách. Současně obě ministerstva zaslala své reakce na otevřený dopis Aliance pro individualizovanou podporu (AIP), která dlouhodobě upozorňuje na nedostatečně dostupnou podporu pro lidi se zdravotním postižením a jejich pečující.

AIP nyní zveřejnila nejen odpovědi ministerstev, ale také vlastní stanovisko k upravenému návrhu vyhlášky. Organizace oceňuje, že významná část jejích podnětů byla při finalizaci návrhu zohledněna. Podle AIP jde o důležitý krok směrem k jasnějšímu nastavení podpory lidí se zdravotním postižením i jejich rodin.

Vyjasnění role pracovníků v sociálních službách

Jedním z nejdůležitějších posunů je nové vymezení činností, které již nejsou považovány za úkony zdravotní péče a mohou je vykonávat pracovníci sociálních služeb bez specializovaného zdravotnického vzdělání. Podle upraveného návrhu mezi tyto základní činnosti patří například:

• ošetření drobných ran,
• polohování klienta,
• vypouštění urosáčků,
• měření fyziologických funkcí,
• pomoc při používání zdravotních nebo kompenzačních pomůcek,
• nebo podávání doplňků stravy.

Právě nejasné vymezení těchto úkonů bylo v minulosti častým zdrojem nejistoty mezi poskytovateli sociálních služeb i samotnými pracovníky v přímé péči. Nová podoba návrhu zároveň přesněji stanovuje, které činnosti již budou považovány za úkony péče o zdraví. Aktuálně jsou vymezeny tři:

• pomoc při užití humánního léčivého přípravku bez porušení integrity kůže,
• pomoc při vypuštění sběrného sáčku u vývodu z močového měchýře nebo tlustého střeva,
• pomoc při výměně sběrného sáčku u vývodu z tlustého střeva.

Tyto úkony by po absolvování specializačního kurzu mohli vykonávat pracovníci osobní asistence a pečovatelských služeb.

Důležitá změna pro děti a lidi s vyšší mírou podpory

Za významný posun označuje AIP také přepracovanou důvodovou zprávu k vyhlášce. Ta nyní podrobněji vysvětluje rozsah jednotlivých úkonů a způsob jejich poskytování.

Z dokumentu nově jasně vyplývá, že pomoc při úkonech péče o zdraví může být poskytována také dětem nebo lidem s intelektovým či kombinovaným postižením, pokud je zajištěn souhlas pečující osoby. Aktivní spolupráce klienta přitom nemá být posuzována striktně, ale individuálně s ohledem na věk, zdravotní stav a konkrétní schopnosti člověka.

Podpora má být nastavována individuálně a s respektem k potřebám, preferencím a autonomii klienta. Právě otázka dostupnosti podpory pro lidi s vyšší mírou závislosti byla jedním z hlavních témat, na která AIP během připomínkového řízení i veřejných jednání dlouhodobě upozorňovala.

PEG a inzulín zůstávají mimo návrh

Přestože ministerstva část připomínek akceptovala, některé požadavky AIP do návrhu zařazeny nebyly. Vyhláška podle současného návrhu nadále neumožní pracovníkům sociálních služeb:

• pomáhat s podáváním stravy a tekutin přes PEG,
• ani asistovat při aplikaci inzulínu inzulínovým perem.

Podle Ministerstva zdravotnictví i Ministerstva práce a sociálních věcí mají oba úkony charakter zdravotní péče, a proto je nelze zahrnout do vyhlášky upravující sociální služby.

AIP s tímto výkladem nesouhlasí. Podle její argumentace jde v mnoha případech o běžné, opakované a prakticky zvládnutelné činnosti, které představují součást každodenní podpory lidí se závažným postižením. Organizace upozorňuje, že právě nedostupnost pomoci v těchto oblastech často vede k přetěžování rodinných pečujících a komplikuje život lidem odkázaným na terénní sociální služby.

Potřeba podpory v praxi stále chybí

Zástupci AIP své výhrady opakovaně prezentovali také při projednávání návrhu v Senátu. Upozorňovali především na to, že v praxi dlouhodobě chybí dostupná podpora při každodenní péči o zdraví lidí se závažným postižením.

Podle AIP současný návrh obsahuje příliš úzký okruh úkonů a zároveň stále nepřináší dostatečně jasný právní rámec, který by poskytovatelům sociálních služeb dával jistotu při poskytování podpory v terénu.

AIP proto v připomínkovém řízení i v otevřeném dopise navrhovala rozšíření vyhlášky například o:

• pomoc s podáváním stravy a tekutin přes PEG,
• asistenci při aplikaci inzulínu,
• pomoc s mobilitou a polohováním,
• nebo ošetřování drobných poranění.

Současně AIP požadovala detailnější a jednoznačnější vymezení jednotlivých úkonů přímo v důvodové zprávě.

Otázky kolem vzdělávání a dostupnosti služeb

AIP zároveň upozorňuje, že klíčové bude především praktické fungování nové vyhlášky po jejím zavedení do praxe. Za problematické označuje například:

• dobrovolný charakter poskytování těchto činností,
• omezení pouze na osobní asistenci a pečovatelskou službu,
• požadavek maturity u pracovníků v sociálních službách,
• nebo rozsah specializačního vzdělávání potřebného pro výkon úkonů péče o zdraví.

Podle AIP bude důležité sledovat, zda nová pravidla skutečně povedou k lepší dostupnosti podpory pro lidi se zdravotním postižením a jejich rodiny.

Organizace deklarovala, že je připravena i nadále spolupracovat s ministerstvy, poskytovat odborné argumenty a sdílet zkušenosti z praxe tak, aby budoucí úpravy co nejlépe odpovídaly reálným potřebám lidí se zdravotním postižením i jejich blízkých pečujících.

Zdroje:

Úkony péče o zdraví: posun ve vyhlášce a odpověď ministerstev na otevřený dopis – Aliance pro individualizovanou podporu

Pokračujeme v advokacii za dobré ukotvení úkonů péče o zdraví v Senátu – Aliance pro individualizovanou podporu