Sociální služby v Moravskoslezském kraji čelí finanční nejistotě. Ohrožena je dostupnost péče i stabilita pracovních týmů

Více než 80 % organizací zapojených do průzkumu mezi poskytovateli sociálních služeb v Moravskoslezském kraji hodnotí svou finanční situaci jako napjatou, vážnou nebo kritickou. Případný výpadek financování nedokáže pokrýt vůbec nebo pouze krátkodobě 16 z 23 organizací. Bez dodatečných prostředků hrozí personální změny, omezení péče i zhoršení dostupnosti služeb pro lidi, kteří jsou na jejich podpoře závislí.

Rozpočty na hranici možností

Analýza organizace MIKASA z. s., která vychází ze stavu podkladů k 1. říjnu 2026, upozorňuje na výrazný finanční tlak mezi poskytovateli sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Z 23 organizací zahrnutých do vyhodnocení jich 19, tedy 82,6 %, označilo svou finanční situaci za napjatou, vážnou nebo kritickou. Šest organizací již uvádí vážné či kritické problémy.

Dotazník byl rozeslán 112 poskytovatelům sociálních služeb. Odpovědělo 24 organizací, přičemž do obsahové analýzy bylo zahrnuto 23 odpovědí. Návratnost tak dosáhla 21,4 %.

Výsledky proto nelze považovat za reprezentativní obraz celého krajského systému. Přesto představují důležité varování před problémy, které mohou ohrozit stabilitu služeb i jejich klienty.

Závažnost situace dokládá také schopnost organizací vyrovnat se s případným výpadkem příjmů. Osm organizací uvedlo, že jej nedokáže pokrýt vůbec, a dalších osm pouze krátkodobě. Celkem jde o 16 organizací, tedy 69,6 % respondentů.

Pokud organizace využívají rezervy, mohou být určené na jiné aktivity. Jejich dlouhodobé čerpání proto nemusí být udržitelné. Ani skutečnost, že služba nadále funguje, tak automaticky neznamená, že je její financování stabilní.

„Sociální služby nejsou jen položkou v rozpočtu. Za každou službou stojí konkrétní člověk, rodina a každodenní podpora, bez které se neobejdou. Pokud organizacím chybí finance, neohrožuje to pouze jejich fungování, ale především dostupnost pomoci pro ty, kteří ji nejvíce potřebují. Současná situace proto vyžaduje rychlé řešení i dlouhodobě stabilní a předvídatelný systém financování,“ říká PhDr. Michal Panáček, Ph.D., ředitel organizace MIKASA z. s.

Největší obavy se týkají zaměstnanců a klientů

Finanční nejistota se může promítnout do každodenního fungování sociálních služeb. Jedním z nejvýraznějších rizik je oslabení pracovních týmů.

Neprodloužení pracovních smluv nebo propouštění očekává dohromady devět různých organizací, tedy 39,1 % respondentů. Samostatně osm organizací uvedlo možnost neprodloužení pracovních smluv a pět možnost propouštění. Protože se některé odpovědi překrývají, nelze tyto počty jednoduše sčítat.

Dalšími zmiňovanými riziky jsou zastavení přijímání nových klientů, omezení počtu lidí, kterým organizace poskytují podporu, nebo snížení rozsahu péče. Někteří poskytovatelé upozorňují také na možnost omezení provozní doby, kapacity či dostupnosti služby v určitých lokalitách.

Tyto dopady se mohou vzájemně posilovat. Pokud organizace přijde o zkušené zaměstnance, může mít obtíže zachovat dosavadní rozsah a kvalitu podpory, i když samotný provoz formálně pokračuje. Nedostatek prostředků na mzdy a odměny zároveň zvyšuje riziko odchodu pracovníků a komplikuje získávání nových zaměstnanců.

Pro klienty může být důsledkem delší čekání na potřebnou pomoc, omezení již poskytované podpory nebo nutnost hledat jinou službu. Pro rodiny a neformální pečující to může znamenat převzetí dalších povinností, které často musí sladit se zaměstnáním a vlastním životem.

Listopad může být kritický, pokud nepřijdou další peníze

Na otázku, zda bude nutné v roce 2026 omezit některou službu, odpovědělo 22 organizací. Jedenáct z nich, tedy polovina odpovídajících, omezení předpokládá, nebo zatím nedokáže říci, zda se mu vyhne. Stejný počet uvedl, že omezení nepředpokládá.

U úplného ukončení služby vyjádřilo devět organizací hrozbu nebo nejistotu. Tři organizace označily úplné ukončení služby jako konkrétní očekávaný dopad.

Pět z 22 organizací, které odpověděly na otázku týkající se časového průběhu, označilo listopad 2026 za možný termín prvního omezení či ukončení služby, pokud se nepodaří zajistit dodatečné financování.

Nejde o oznámení, že tyto organizace své služby v listopadu skutečně ukončí. Zjištění však ukazuje, že část poskytovatelů vnímá potřebu řešení jako naléhavou a nemůže dlouhodobě spoléhat na současné finanční zdroje.

Kolik peněz poskytovatelům chybí?

Podle závěru analýzy se potřeba dodatečných prostředků u zapojených organizací pohybuje přibližně kolem 12,5 milionu korun. Tuto částku je ale nutné chápat jako orientační údaj, nikoliv jako ověřený součet celkového deficitu.

Šest respondentů nedokázalo svou finanční potřebu v době průzkumu přesně určit. Odpovědi navíc zahrnovaly různé typy odhadů, dílčí náklady i částky potřebné k dosažení předchozí úrovně financování. Bez dalšího upřesnění proto nelze všechny uvedené údaje spolehlivě sečíst.

Celková potřeba prostředků v celém krajském systému může být odlišná. Průzkum zachycuje pouze část poskytovatelů a jejich odpovědi nelze automaticky přepočítat na všech 112 oslovených organizací.

Moravskoslezský kraj navrhl mimořádné dofinancování sociálních služeb z Fondu sociálních služeb ve výši 58 milionů korun. Ani tento návrh však podle dodaných podkladů neznamená, že budou potřeby všech ohrožených organizací vyřešeny. Pro posouzení aktuální situace je nutné ověřit, v jakém stavu se návrh nachází a jaké prostředky budou skutečně dostupné jednotlivým poskytovatelům.

Problém není jen v letošním rozpočtu

V otevřených odpovědích organizací se opakovaně objevuje nejistota ohledně konečné výše přidělených prostředků a obavy z opakování podobné situace v roce 2027.

Pozdní informace o financování komplikují sestavování rozpočtů, plánování provozu i rozhodování o pracovních smlouvách. Poskytovatelé zároveň upozorňují na tlak na mzdy a odměny, čerpání rezerv, odkládání nákupu vybavení a omezené možnosti vzdělávání či rozvoje zaměstnanců.

Organizace proto požadují nejen rychlé řešení současného nedostatku prostředků, ale také předvídatelnější systém financování. Potřebují znát pravidla rozdělování peněz, dostávat informace včas a rozumět důvodům případných změn ve výši podpory.

Důležitá je také srozumitelná komunikace o kritériích financování a možnost porovnávat skutečně srovnatelné služby s ohledem na potřeby jejich klientů.

Stabilita služeb znamená jistotu pro lidi, kteří je potřebují

Sociální služby jsou nezbytnou součástí podpory lidí se zdravotním postižením, seniorů a dalších osob, které potřebují pomoc při zvládání každodenního života. Významnou roli mají také pro jejich rodiny a blízké, kteří se na poskytované péči často podílejí.

Finanční nestabilita se proto netýká pouze hospodaření jednotlivých organizací. Může ovlivnit dostupnost pomoci, kontinuitu péče i možnost klientů zůstat ve svém přirozeném prostředí a zachovat si co největší míru samostatnosti.

Analýza MIKASA z. s. představuje podnět k rychlému ověření potřeb dofinancování a k jednání o podmínkách financování v dalších letech. Přestože její výsledky nelze považovat za reprezentativní pro celý kraj, souběh napjatých rozpočtů, omezených rezerv a očekávaných personálních opatření ukazuje na riziko, které si zaslouží pozornost.

Včasné a předvídatelné financování není pouze otázkou přežití jednotlivých organizací. Je podmínkou toho, aby lidé, kteří sociální služby potřebují, měli i nadále přístup k podpoře, na kterou se spoléhají.

Zdroje:

TZ MIKASA z. s.

Financování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na podzim 2026