Lidé s vysokou mírou podpory upozornili na nedostatek osobní asistence. Žádají systémové změny

Lidé s těžkým zdravotním postižením, jejich rodiny a pečující upozornili během happeningu v centru Prahy na dlouhodobý nedostatek osobní asistence a pomalé tempo systémových změn. Organizátoři akce vyzvali politiky k přijetí konkrétních opatření, která by zajistila dostupnou podporu odpovídající skutečným potřebám lidí odkázaných na pomoc druhých.

Organizátoři iniciativy Strategie přežití upozorňují, že navzdory opakovaným výzvám se zatím nedočkali konkrétní reakce politických představitelů na situaci lidí s nejtěžším zdravotním postižením a jejich pečujících.

Před dvěma měsíci zaslali výsledky svého výzkumu premiérovi Andreji Babišovi. Odpověď, kterou obdrželi 16. června, podle nich nepřinesla žádné konkrétní závěry ani návrhy řešení. Reakce obsahovala především obecná vyjádření a odkaz na Ministerstvo práce a sociálních věcí, kterému byla problematika postoupena.

Na 18. června bylo plánováno také jednání s poslancem Alešem Juchelkou, které však bylo přesunuto na červenec. Organizátoři proto vyjadřují obavy, že otázka dostupnosti podpory a péče nepatří mezi priority současné politické reprezentace.

Přesto deklarují odhodlání pokračovat v prosazování změn. Veřejnost vyzývají k podpoře a vytváření společenského tlaku na politiky. Podle nich se problematika netýká pouze úzké skupiny lidí se zdravotním postižením. Každý člověk se může během okamžiku ocitnout v situaci, kdy bude odkázán na pomoc druhých, nebo se sám stane pečujícím.

Osobní asistence jako podmínka svobodného života

Nedostatek osobní asistence podle organizátorů výrazně dopadá na kvalitu života lidí s vysokou mírou podpory. Rodiny jsou dlouhodobě přetížené, pečující vyčerpaní a řada lidí s těžkým postižením zůstává izolována ve svých domovech bez možnosti pracovat, studovat, cestovat nebo se plnohodnotně zapojit do života společnosti.

Na tuto situaci upozornil také happening, který začal tiskovým vystoupením na pražské Národní třídě. Místo nebylo vybráno náhodně. Organizátoři chtěli symbolicky připomenout spojení tohoto prostoru s bojem za svobodu a upozornit na skutečnost, že pro mnoho lidí v nejtěžším stupni závislosti na pomoci druhých zůstává svoboda stále nedosažitelným ideálem.

Před Novou scénou Národního divadla vystoupil Michal Prager z iniciativy Žít po svém. Ve svém projevu zdůraznil, že samotná existence zákonů a mezinárodních úmluv nestačí, pokud lidé nemají k dispozici podporu, která jim umožní vést skutečně nezávislý život.

Podle organizátorů není osobní asistence nadstandardní službou ani benefitem navíc. Představuje základní podmínku důstojného života a hranici mezi životem a pouhým přežíváním.

Výzkum popisuje každodenní realitu

Data výzkumu Strategie přežití ukazují, že lidé s nejtěžším postižením často přizpůsobují svůj život nedostatku podpory. Někteří omezují příjem jídla a tekutin, protože si nejsou jisti, zda budou mít zajištěnou pomoc při návštěvě toalety. Denní program neplánují podle svých potřeb a zájmů, ale podle dostupnosti osobních asistentů.

Výzkum zároveň poukazuje na vysokou zátěž rodinných pečujících. Současný systém podle organizátorů stále spoléhá na to, že péči zajistí rodina, často za cenu omezení vlastního pracovního i osobního života. Přestože tato péče státu šetří značné finanční prostředky, pečující podle nich nedostávají odpovídající podporu ani systémovou ochranu.

Účastníci výzkumu se rovněž shodovali v odmítání ústavní péče. Pobytová zařízení podle nich představují ztrátu soukromí, individuality a možnosti rozhodovat o vlastním životě. Někteří respondenti dokonce uvedli, že by umístění do ústavního zařízení vnímali jako krajně nepřijatelnou variantu.

Organizátoři současně zdůraznili, že jejich kritika nesměřuje vůči zaměstnancům pobytových sociálních služeb, jejichž práce si váží.

Šnečím tempem k Úřadu vlády

Po úvodním vystoupení se účastníci vydali velmi pomalým tempem směrem k Úřadu vlády. Symbolická rychlost pochodu měla upozornit na tempo, jakým podle nich probíhají potřebné systémové změny v oblasti sociálních služeb, financování podpory i ochrany práv lidí se zdravotním postižením.

Organizátoři připomněli, že potřeba péče nekončí po pracovní době ani o víkendech. Mnoho lidí potřebuje podporu nepřetržitě, často v rozsahu 24 hodin denně, protože na ní závisí jejich základní životní funkce.

Upozornili také na to, že současná výše příspěvku na péči ve čtvrtém stupni závislosti umožňuje financovat v průměru přibližně šest hodin osobní asistence denně. Takový rozsah podle nich nestačí k naplnění práva na důstojný a svobodný život, které garantuje česká legislativa i Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Požadavky na změnu systému

Iniciativa Strategie přežití požaduje politické rozhodnutí, které by zajistilo dostupnost osobní asistence podle skutečných potřeb lidí se zdravotním postižením, včetně večerních hodin, nocí, víkendů a krizových situací.

Dalším požadavkem je nastavení příspěvku na péči a financování sociálních služeb podle reálných potřeb jednotlivců, nikoli pouze podle administrativních tabulek. Organizátoři rovněž upozorňují na potřebu zlepšit pracovní podmínky osobních asistentů a rozšiřovat dostupnost terénních služeb ve všech regionech České republiky.

„Chceme, aby stát přestal vydávat přežívání za sociální politiku,“ zaznělo během akce.

Účastníci happeningu zároveň připomněli, že jejich protest reprezentuje i lidi, kteří se jej nemohli zúčastnit právě kvůli nedostupnosti asistence. Podle organizátorů jde o boj za možnost pracovat, studovat, zakládat rodiny, rozhodovat o vlastním životě a být plnohodnotnou součástí společnosti.

Za organizaci akce poděkovali mimo jiné Michalu Pragerovi a iniciativě Žít po svém, Jakubu Neubertovi, Eriku Čiperovi a organizaci Asistence, Davidu Lukešovi a Centru Paraple, Kristýně Mlejnkové a Alianci pro individualizovanou podporu, stejně jako všem dalším podporovatelům a účastníkům.