Vítězka Ceny Neuron 2025: celoživotní práce za léčitelnější onemocnění RS

„Eva Kubala Havrdová změnila k lepšímu život desítkám, možná stovkám tisíc lidí,“ uvedl Jiří Friml, vědec a předseda odborné poroty Cen Neuron. „Téma roztroušené sklerózy u nás bylo dříve úplně ignorované. Když jsem začínala a rozjížděla nově pojatou péči o pacienty s touto nemocí, měla jsem respekt v zahraničí. Ale tady (v Česku) nic. Jen klacky pod nohy. Trvalo léta, než se to změnilo. I proto vnímám ocenění jako satisfakci a uznání práce,“ říká Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc, laureátka Ceny Neuron 2025 za celoživotní přínos vědě.

Oceněná vědkyně, která působí na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN, totiž patří k lékařkám, jež zásadně změnily podobu péče o pacienty s roztroušenou sklerózou. A to v Česku i ve světě. Profesorka neurologie z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy stála u zrodu moderní biologické léčby takzvané „eresky“, prosadila mezinárodní standard NEDA (hodnocení efektivity farmakologické léčby) a bojuje za co nejčasnější nasazení terapie, ještě před propuknutím klinických příznaků.

Založila a vede Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), přičemž vychovala generace specialistů v oboru neuroimunologie. Přestože je ve vědě i medicíně známá nekompromisností, její hlavní motivací zůstávají pacienti. A snaha, aby diagnóza roztroušené sklerózy už nebyla životním ortelem. „Radši něco zkusím, i když riskuju, než abych nedělala nic,“ zní životní motto profesorky Evy Kubala Havrdové. Roztroušená skleróza je nevyléčitelná nemoc. Ale léčitelná. A výjimečná česká lékařka má zásadní podíl na tom, že pro pacientky a pacienty už v dnešní době diagnóza neznamená ortel života na vozíku.

Jako čerstvě dostudovaná lékařka potkala na Neurologické klinice v Thomayerově nemocnici v Krči profesora Pavla Jedličku, který se specializoval na léčbu roztroušené sklerózy. Tehdy byla tato nemoc považována za výhradně neurologický problém. Ale Jedlička šel takříkajíc proti proudu, což mladou lékařku Evu přitahovalo. „Teorií, jak nemoc vzniká, existovala spousta, ale často nesmyslných. Tehdejší obecný přístup k nemoci byl spíš ‚nedělat nic a pozorovat‘, ale to mi nikdy nešlo,“ vypráví. Revoluční přístup Pavla Jedličky ji nadchl. „Usilovně se věnoval studiu imunologie, protože právě možná porucha v imunitním systému se mu jevila jako jeden z hlavních podezřelých. Geniálně viděl dopředu. Razil pionýrskou teorii, že jde o neuroimunologické onemocnění a musí se léčit imunita, která je podstatou té nemoci,“ vzpomíná jeho žačka.

Princip, že imunologické aspekty zasahují do všech medicínských oborů, v tu dobu ještě obecně přijímán nebyl. A první ohromný zlom přišel dle ní roku 1996. Jmenoval se interferon beta. První biologická léčba, tedy terapie, která funguje na principu utlumování nebo vybuzování některých projevů imunitního systému. „Snížilo to počet akutních atak nemoci. Byl to už nezlomný důkaz o propojení nemoci s imunitním systémem,“ líčí. Téhož roku odešla Kubala Havrdová z Krče na Neurologickou kliniku 1. LF UK a VFN, kde založila Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy, kde působí dodnes. A centrum se stalo lídrem, který udává trendy pro celý svět.

Nadace Neuron

Cenu Neuron uděluje Nadace Neuron od roku 2010 významným českým vědcům, kteří svým objevem nebo dlouhodobou prací zásadně přispěli k rozvoji vědy, posílili jméno České republiky a jsou vzorem a inspirací pro ostatní. O laureátech rozhoduje vědecká rada, která každý rok předává ocenění v sedmi oborech, hlavních vědeckých disciplínách: matematika, fyzika, chemie, biologie, medicína, informatika a společenské vědy.

Zdroj: Nadace Neuron